Fórum o The Sims

Diskuzní fórum pro uživatele forum.thesims2.cz a ostatní fanoušky série The Sims.
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share
 

 Lucisab a její postapokalyptický svět

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1 ... 7 ... 10, 11, 12 ... 14 ... 18  Next
AutorZpráva
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 552
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty25/10/18, 09:43 pm

No to je paráda. Vysmátý Moc hezký díl, jako vždy. Láska Christine je pěkná rošťanda, ale sedí to k ní to se musí nechat. Jsem zvědavá na svatbu, jestli se tam uskuteční, nějaká vtipná situace, ale jak znám Christine tak to jistě nebude jen tak ledajaká svatba. Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty04/11/18, 06:20 pm

Christine je potvůrka a bude ještě pořádně "zatápět" Vysmátý jinak jsem se rozhodla tenhle díl opět rozdělit, abych ho nepsala celý večer  Vysmátý

02x04

Čas v bunkru v poklidu plynul dál...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 001

Alex s chutí maloval jeden obraz za druhým, i když mezitím samozřejmě nezapomínal na kytaru...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 002

...Daniela pomalu dokončila šaty pro Christine...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 003

...a naši puberťáci se mezitím věnovali rostlinám, i když to nebyl zrovna šálek kávy pro Davida. Až konečně nastal den D...

"Už můžu jít dál?" Dožadoval se vstupu David, který byl nucený hrát s Christine hru na "normální" doprovod na svatbu.
"Už můžeš!" Zavolala na něj přes dveře Christine. David tedy pomalu stiskl kliku a vešel do pokoje.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 016

"Bože můj! Ty máš na sobě to kvádro z pohřbu!" Zahořekovala na něj do zrcadla Christine. David letmo pootevřel ústa a zůstal zírat na Christine. Ještě nikdy ji neviděl takto upravenou a musel uznat, že jí to moc sluší. Christine se na sebe usmála do zrcadla a konečně se na něj otočila.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 018

"Tak co jak vypadám?"
"Jsi... jsi... dokonalá..." vypadlo z něj.
"Viď? Tvoje sestra odvedla dobrou práci! Jen ty nešťastné knoflíčky na zádech... zapneš mi toho posledního mizeru?" Otočila se k němu zády. David zrudl až ke kořínkům vlasů.
"Co?"
"Nestyď se! Jen ho zapni, nebo ho nevidíš? Nemůžu tam dostat..." David se zhluboka nadechl a donutil svoje prsty, aby jednoduchým pohybem nešťastný knoflík zaply, při tom mu ruka omylem skončila až na Christinině pokožce. Christine při jeho dotyku cukla a naskočila jí husí kůže, ale nedala to na sobě příliš znát a prudce se k němu otočila čelem.
"Proč mám pocit, že jsi většinu času co tě vidím rudý až za ušima? Víš jak budeš vypadat na svatbě? Jenom se narovnej... počkej máš nakřivo kravatu..." začala mu pomalu upravovat vázanku na krku. David ani nedýchal.
"Kdo ti to uvazoval?"
"Já," odvětil prostě. Chrisine se na něj hravě zadívala.
"Pak bys to mohl příště udělat pořádně a taky by jsi mohl příště poprosit svoji sestru o jiný kvádro... není dobré, že jdeš v tom samém ve kterém jsi byl... na pohřbu," dodala nakonec.
"Mě přijde dobré..."
"Kluci... ti nikdy nevědí, co je SKUTEČNĚ dobré," vzdychla unaveně.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 020

David však nevypadal, že by ji moc poslouchal. Stále se jen usmíval od ucha k uchu.
"Neměli bychom už teď jít?" Ukázala na něj. David zavrtěl hlavou ve snaze si utřídit myšlenky.
"Jo..." Vykročil ke dveřím, ale Christine ho chytila za předloktí tak silně, že neudělal ani jeden celý krok.
"Co?" Vyhrkl. Christine ho zpražila pohledem.
"Neměli bychom jít spolu?"
"Copak to nejdeme?" Christine si založila ruce na prsa.
"Že ty jsi vůbec nečetl ten úryvek, co jsem ti dala přečíst!"
"Četl jsem ho..." lhal nepřesvědčivě David.
"Kdyby jsi ho četl, pak víš proč tohle říkám!"
"Fajn... nechtěl jsem číst nějaký holčičí román... určitě je tam všechno překroucené... jak víš, že to tak skutečně dřív bylo?"
"A jak ty víš, že to tak nebylo?" David se zhluboka nadechl...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 025

...a chytil ji za paži.
"Půjdeme tedy, Chris?" Christine se na něj široce usmála.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 026

"Jasně," zašeptala a ruku v ruce spolu zamířili na terasu, kde už na ně čekal Alex.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 027

"To je taky dost, že jste dorazili, už jsem po vás chtěl vyhlásit celostátní pátrání!" Pronesl úsečně jejich směrem. Christine se ně sladce usmála.
"Páni! Neříkej mi, že jsi nervózní!" Alex se zamračil.
"Já a nervózní? Tohle slovo ve spojení se mnou neexistuje, sestřičko," odvětil.
"To si povíme, bratříčku... a nebo tě pořád žere, že mě Dany poprosila o tu písničku?"
"Ne, bylo to její rozhodnutí a respektuji to... sice bych URČITĚ složil lepší píseň, ale to už je teď jedno..." Christine se rozesmála.
"Ty a lepší písnička? Nikdy nezapomenu na tu píseň s koštětem... možná by jsi mohl do vaší svatební písně zakomponovat i toaletní papír na znamení doby po kterou tu spolu budete, zachichotala se. Alex se zamračil.
"Já mám mnohem lepší nápady."
"Vážně? Co si o tom myslíš ty?" Otočila se na Davida.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 032

Oba sourozenci se na něj zaměřili. David měl pocit, jako kdyby se s ním židle propadala až pod zem. Zhluboka se nadechl.
"Váš táta o mě vždycky říkával, že nemám hudební vkus a myslím, že má pravdu. Mám raději vědu než drnkání do čehokoliv... takže nevím, přijde mi, že všechny vaše písně mají co do sebe a každá z nich je originál..." Christine se zamračila.
"Víš, že jsi mi teď moc nepomohl?" Zasyčela jeho směrem. David pokrčil rameny, neměl rád, když z něj někdo dělal rozhodčího.
"Měl jsi říct..." ani to nedořekla, protože jí přerušil něčí hlas.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 036

"Kvůli čemu se to tady zase dohadujete?" Promluvila k nim Daniela. Alex se zaměřil na ni a v okamžiku se mu změnila naláda.
"Dany!" Zvolal radostně a postavil se.
"Tak co se tady děje?"
"Pubertální pitomosti... ale ty jsi překrásná, já nemám slov... ty šaty se ti moc povedly!" Daniela zvážněla.
"Ty šaty mi ušila máma... našla jsem je mezi jejími věcmi v jedné krabici s mým jménem... asi mi je chtěla dát, až se oba k tomuhle rozhoupeme," zašeptala nepřítomně a pohladila sukni jako kdyby se dotýkala tváře své mámy. Alex jí jedním prstem zvedl bradu a druhou paží jí letmo utřel slzu co jí stékala po tváři.
"Netrap se, moje černovlásko. Ty šaty jsou dokonalé, tvoje máma byla kouzelnice a jistě jí udělá velkou radost, že sis je vzala, ať už je tetička kdekoli... ale teď už se usměj, ano? Dneska je náš velký den a za chvíli MĚ budeš mít za manžela," Daniela se pousmála.
"Nevím jestli je to až taková výhra..."
"Máš na mě být hodná nebo ti uteču, táta vždycky říkával, že žena, která si vezme kohokoli z našeho rodu musí být nejšťastnější na světě..."
"Tvůj táta... přestaneš o něm někdy mluvit?"
"Možná až ty přestaneš mít obličej, který se víc hodí na pohřeb než na svatbu," mrkl na ni. Daniela se rozesmála. Alex začal pohybovat dlaněni.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 043

"Co to děláš?" Zeptala se ho nechápavě.
"Jen se dívej..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 045

A než se nadála, měl v ruce prsten.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 047

"Kde ses to naučil? To vypadá jako kouzlo..." vydechla udiveně.
"Můj táta měl nespočet talentů, ale tohle jsem se naučil sám," nafoukl se pyšně.
"Naučíš mě to?" Alex pokrčil rameny.
"Možná..." uchopil jednu z jejích dlaní a pohlédl do jejích velkých hnědých očí.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 052

"Víš, já vždycky věděl, že skončíme tady, i když ty jsi o tom nechtěla ani slyšet. Vzpomínám si, že jsi mě peskovala a snažila ses mě přesvědčit, že se tak nestane. Byla jsi vždycky příšerně tvrdohlavá... ale já věděl své... myslím, že jsem se na tuhle situaci připravoval od první chvíle, co mi došlo, že začínáme dospívat, protože tehdy nejvíc jsem si uvědomil, jak skvělé to bude až budeme opravdu spolu. Vždycky ses mi líbila, Dany a není to jen kvůli tomu, že jsi jediná žena v bunkru se kterou bych mohl skutečně být... vyrostli jsme spolu a prakticky není nic co by jsi o mě nevěděla. Jak bych si mohl představit žít s někým jiným? Táta mi vždycky říkával, že si mám vážit toho co mám, protože nikdy nemůžu vědět kdy to skončí a měl pravdu... naši rodiče zmizeli doslova jako pára nad hrncem a čert ví, kde teď zrovna jsou a co dělají a proto, chci s tebou prožít každou volnou minutu mého života... nechci přijít ani o jediný tvůj pohled a chci se dívat jak ty tvoje krásné černé kučery změní barvu, protože stáří bude určitě stejně zajímavé jako náš současný stav. Takže Danielo, vím, že mě tvůj táta příliš nemusel a jistě by mi udělil nespočet naprosto důležitých rad, které bych ve finále ani nepochopil... ale, miluji tě. Neříkám, že to se mnou bude vždy jednoduché, ale slíbím ti, že se budu snažit. Vezmeš si mě?" Daniela se zhluboka nadechla.
"Ano," vydechla nakonec.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 056

Alex jí pomalu navlékl prsten na správný prst. Daniela se chvíli dívala na zlatý kroužek na svém prsteníčku než odněkud vytáhla prsten pro Alexe.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 065

"Alexi..." zašeptala. Alex se na ni široce usmál.
"No poslouchám tě," mrkl na ni.
"Jsi tak netrpělivý..." vydechla se širokým úsměvem.
"Opravdu jsem nečekala, že tady budeme spolu jednou stát. Nikdy jsem nechtěla dělat co ode mě druzí očekávají, protože jsem chtěla alespoň trochu pozměnit svůj osud... Protože to, že jsme tady zavření je neměnné, nikdy nepoznáme to co viděli naši... neucítíme teplé paprsky slunce nebo letmý dotek větru, vždycky pro nás bude existovat jen tátův protiatomový kryt a nic jiného. Možná jsem byla hloupá, ale chtěla jsem si alespoň v tomhle prosadit svou... jenže ty jsi to nevzdal, byl jsi otravný jako osina v zadku a svým vlastním způsobem i okouzlující a i když jsem to nedala najevo i ty ses mi líbil. Máš totiž ten nejhřejivější úsměv jaký jsem kdy viděla a když se nepokoušíš napodobovat svého tátu, tak jsi i báječný společník. Líbí se mi na tobě tvoje odhodlanost, fakt, že se nikdy nevzdáváš mi dodává sílu, když už si myslím, že bude zle. Zároveň máš ale i dar vůči sobě ostatní pobouzet, protože neumíš říkat věci zlehka... ale i tak tě miluji. Myslím, že jsem na to přišla v ten den kdy jsi mi složil písničku ve které jsi mé zuby přirovnal k dlaždicím, vím, že bych se správně měla na tebe zlobit, ale nedokázala jsem to... ta písnička se mi líbila tehdy ale i dnes a to jen proto, že jsi ji stvořil pro mě... protože to nikdo jiný kromě tebe nikdy neudělal... takže nakonec jsem ráda, že jsem tady s tebou a konečně mám pocit, že dělám správnou věc pro svůj život, ale i tvůj... takže se tě ptám, budeš mým manželem?" Alex si urovnal zbloudilý pramen vlasů.
"Samozřejmě," zasmál se.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 071

Daniela mu zlehka navlékla prsten.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 072

"Takže teď už nás čekají jenom samé příjemné věci," pronesl tiše směrem k ní.
"Jak to můžeš vědět?" Zašeptala Daniela a utřela si zbloudilou slzu z tváře.
"Věř mému žaludku, Dany," Daniela se rozesmála.
"Tak to už můžu spíš věřit radiaci tam venku," Alex zavrtěl hlavou.
"Můj žaludek je mnohem lepší než mizerná radiace," odvětil s lehkým podtónem hrozby, i když mu na tváři hrál hravý úsměv. Poté si ji přitáhl pro první novomanželský polibek.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 077
Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1171
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty04/11/18, 08:23 pm

Krásná vyznání, krásná svatba, co dodat Láska
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 552
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty04/11/18, 08:36 pm

To je Krása Luci. Láska Zase jsem četla jedním dechem. Děvčatům to moc slušelo, ale i chlapákům. Úsměv
Opět krásné rozhovory, proložené vtípky, které vždy padnout, jako poklice na hrnec. *BRAVO* Hrozně se těším na druhou část a na píseň od Christine! Láska Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Fidgety
Admin
Admin
Fidgety

Poèet pøíspìvkù : 890
Join date : 10. 10. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty04/11/18, 08:46 pm

Jéééé, jsou to miláčci - všichni čtyři! Láska Láska Láska  Krásný svatební dílek *BRAVO*

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty08/11/18, 05:42 pm

Moc děkuji, holky Pro Tebe sama se už těším až sem dodám další dílek... bude totiž i obsahovat tu část, kterou chtěla vidět Fidgety, tak doufám, že se vám bude líbit, jak jsem to nakonec vymyslela Píšu
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin
Admin
Fidgety

Poèet pøíspìvkù : 890
Join date : 10. 10. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty08/11/18, 08:17 pm

Jupííí  Už se těším! Tančící

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty10/11/18, 10:47 pm

Tak jsem se konečně dostala k tomu to sem přidat Úsměv

02x05

Zanedlouho se svatebčané přesunuli do hudebního pokoje a Christine se pomalu usadila ke klavíru.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 001

"Tuhle písničku si u mě objednala Daniela, která si tím, že si vzala mého natvrdlého bratra, stala mojí skoro sestrou. Je pravda, že ji trochu lituji, protože já bych si Alexe nevzala ani i kdyby byl poslední chlap na světě... je otravný a nesnesitelný... upřímně tě obdivuji, za to že jsi se rozhodla to s ním vydržet... Doufám, že se ti bude píseň líbit a držím ti palce, aby tě můj drahý jediný bratr nezašlápl jako mouchu," Alex se zamračil. Christine mu poslala vzdušný polibek a konečně se začala plně věnovat klavíru. Jen co se její ruce dotkly kláves, začala se místností linout příjemná melodie, spojená s Christininým krásným hlasem. Všichni v místnosti museli uznat, že má talent, podobně jako měl její táta.
"Zatančíme si?" Otočil se Alex na svoji manželku. Daniela přikývla. Sice byla zpočátku trochu otrávená ze slov Christine, která si samozřejmě nemohla odpustit poznámku na Alexe, ale nyní když slyšela slova té písně, musela uznat, že se nemýlila. Ta skladba dokonale podtrhovala její vztah s Alexem, bylo to jako kdyby dokázala číst v lidech, i když většinu času působila nerudně a provokovala už jen pohledem. Tentokrát však v jejím textu nezazněla ani jediná posměšná poznámka k jejímu bratrovi. A v té chvíli Daniela opět pocítila naději, že by snad jednou mohla Christine být vůči svému bratrovi milejší.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 002

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 007

"Je to krásná písnička," zašeptala mu do tváře. Alex zavrtěl hlavou a usmál se.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 012

"Ano, to je... i když to nerad přiznávám... a ty musíš uznat, že jsem se v tanci hodně zlepšil," nafoukl se.
"Možná... trochu..." Alex zalapal po dechu.
"Jak trochu? To nevidíš jak úžasný jsem?" Zlobil se naoko a zatočil s ní. Daniela se rozesmála.
"Dobře... zlepšil jsi se... ale můžu za to jenom já," mrkla na něj.
"Ty? To já jsem ten, co celé dny trénoval!" Daniela se musela zasmát jejich absurdní hádce.
"Tak dobře hlupáčku... ale nečekej, že ti vždycky dám za pravdu."
"To by mě ani nenapadlo, ty mi přeci moc ráda oponuješ..." pronesl s hravým úsměvem na rtech.
"Když nemáš pravdu, tak s tebou nemohu souhlasit," odvětila pevně.
"Jenže já mám vždycky pravdu! A teď budu mít celý život na to, abych ti to dokázal," mrkl na ni.
"Tak to už jsem teď zvědavá," zašeptala.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 020

David se na ně díval a v duchu uvažoval sám nad sebou. Ožení se někdy? Napadlo ho, a pak se zadíval na Christine. Sledoval její pravidelný profil s lehce zvlněnými oříškovými vlasy. Ve své podstatě by si dokázal představit s ní být jako její muž, ale nebyl si jistý, zda ona... by o něj měla zájem. Christine ucítila na své tváři jeho pohled a otočila se na něj. V ten okamžik ji napadlo to samé co jeho a nechala své učenné prsty běhat po klávesách bez jejího dozoru. I ona si ho prohlédla, jak tam sedí v tmavém obleku s těmi jeho pihami na tvářích. Přejel jí mráz po zádech a musela se znova zahledět na klavír. Ani ona si nebyla jistá tím, co ji napadlo.

Nakonec došlo i na krájení dortu...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 023

...trochu jsem doufala, že se Alex zachová jinak než jeho táta...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 025

...ale holt je celý po něm Vysmátý

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 026

Několik fotek do rodinného alba Úsměv

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 029a

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 030a

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 031a

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 032a

V nočních hodinách tak naši novomanželé zavítali do svého pokoje...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 064

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 065

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 066

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 067

...a co se dělo dál si můžete domyslet Mrkající

David se mezitím snažil najít Christine. K jeho vlastnímu překvapení ji našel u baru s lahví v ruce.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 033

"Co to piješ?" Zděsil se při pohledu na obsah nádoby. Christine se na něj zářivě usmála
"Co myslíš?" Odvětila sebevědomě a zhluboka se z ní napila. Davidovi v ten okamžik vyvstala na mysl myšlenka na šampaňské, které popíjela jeho sestra s Alexem na oslavu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 036

"Snad to není to šampaňské..." Christine se rozesmála.
"Myslíš, tu divně smrdící věc? Ani náhodou... víš jak mi Alex zakazuje tolik popíjet můj oblíbený jablečný džus, protože mám prý kvůli němu vyrážku? Tak teď jsem tady objevila několik lahví... sice tam je toho malinko, ale nevadí... já mu dám mi něco zakazovat," pronesla a temně se zasmála. David polkl a přistoupil k ní blíž.
"Co když se ti udělá špatně... co když budeš mít opravdu tu vyrážku..."
"Na žádnou vyrážku si nepamatuju, jenom kecá," ušklíbla se a na jediný lok vypila do dna lahev co měla v ruce. S úsměvem mu ji pak vrazila do ruky. David se zahleděl na prázdnou lahev a ustaraně se podíval na Christine.
"Nemyslím si, že je to dobrý nápad, Chris... co když ti bude opravdu zle..."
"Pak se ujistíme v tom, že měl alespoň v něčem můj drahý bratříček pravdu," odvětila jízlivě a sehnula se znova do baru. Nějakou dobu se prohrabovala jeho obsahem než našla podobně vypadající poloprázdnou lahev se skoro zašlým nápisem "Jablečný džus".
"Jackpot!" Vykřikla a rychle odšroubovala uzávěr.
"Chris, možná bys neměla..."
"Ale prosím tě... přestaň být takový strašpytel," obrátila oči vsloup než do sebe obrátila obsah nádoby...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 039

...jenže tentokrát měla tekutina uvnitř podivnou příchuť, až se Christine rozkašlala.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 040

"Co to..." zaskřehotala než se jí zamotala hlava...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 041

...a spadla na Davida, který jí jen tak tak zachytil. Jeho paže se mu pod její vahou rozklepaly.
"Chris?" Christine se však místo jakékoli odpovědi rozchechtala.
"Co je to s tebou?" Zoufale se zahleděl ke svým nohám, kde ležela lahev ze které Christine před chvíli pila. David ji od sebe odsunul až si všiml drobného nápisu na zadní straně lahve a zhrozil se. Moc toho o alkoholu nevěděl, ale byl si jistý, že líh nebyl zrovna moc bezpečný.
"Christine, co jsi to proboha pila!" Vyhrkl.
"Džus," pronesla, i když její hlas zněl úplně jinak než běžně. Poté se mu vytrhla a udělala od něj několik kroků.
"Je s tebou nuda! NUDA!" Vykřikla a otočila se k němu čelem. Hlava se jí sice příšerně točila, ale prozatím si byla jistá kam chce jít. David udělal drobný krok zpět, když se na něj natáhla...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 044

...a omylem mu sáhla na zadek. David ucukl, ale Christine se nakonec stejně podařilo získat co chtěla...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 047

...a to skončit v jeho náručí. Jen co se její hlava dotkla jeho ramene, pocítila úlevu. Najednou se totiž terasa točila o něco méně. David zrudl jako rajče a snažil se udržet svoji i Christininu rovnováhu.
"Chris? Je ti dobře?" Vypadlo z něj nakonec.
"Je mi báječně!" Zvolala a zasmála se.
"Přijdeš mi divná... v té lahvi nebyl džus, Chris... z druhé strany na té etiketě bylo..." Christine ho přerušila.
"PŘESTAŇ MLUVIT TAK NAHLAS! TOČÍ SE MI HLAVA A MŮJ ŽALUDEK...!" David se zhrozil a pokusil se od sebe Christine odstrčit, jenže ta mu to nedovolila.
"Odvedu tě do koupelny!" Snažil se ji přemluvit.
"Už je mi líp, jen zůstaň takhle stát a drž mě..." zašeptala jako kdyby jí docházely síly.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 049

David jí sevřel co mu síly stačily a v ten maličký okamžik se i on cítil dobře. Pomalu zavřel oči a užíval si tu chvilku...
"Proč se ten pokoj tak točí?" Rozesmála se nanovo, čímž ho vytrhla z myšlenek.
"Odvedu tě do pokoje..." zašeptal.
"Ne, ne, NE! Nepouštěj mě, je mi takhle dobře..." snažila se ho přesvědčit. David zavrtěl hlavou.
"V posteli ti bude líp, vyspíš se..."
"Ale já spát nechci!" Oponovala mu. David zvedl její hlavu a podíval se jí do očí.
"Ale já spát chci a ty si musíš odpočinout," i když Christinina hlava nepracovala správně jeho pohled ji dokázal odzbrojit. Zase vypadal o tolik let starší a měla podivný pocit, že jí vidí až do žaludku. Proto jen přikývla a nechala se odvézt do pokoje, kde ji pomohl lehnout do postele.

Nakonec se i on vydal do vlastního pokoje... jenže za krátkou dobu za sebou uslyšel bouchnout dveře.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 053

Když se otočil spatřil před sebou Christine.
"Nenašla jsem to báječné pití... ale můžeme být aspoň spolu!" Hlas jí kolísal a trochu si šlapala na jazyk. David zavrtěl hlavou.
"Co tady děláš?"
"Chci být s tebou!" Vyhrkl a vykročila k němu. David byl rychlejší a uhnul ji z dosahu.
"Vezmu tě zpátky do pokoje..." natáhl se po klice, když...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 055

...mu Christine skočila na záda. Jenže David nebyl na její útok připravený a tak společně skončili na zemi.
"Christine!" Zvolal a pokusil se zvednout. Jenže Christine se z jeho zad odmítala zvednout a tak zůstali ležet oba.
"Christine slez ze mě!" Vykřikl na ni. Christine se zachichotala, ale nakonec mu vyhověla.
"Zkazíš každou legraci," odvětila mezi jednotlivými záchvaty smíchu. David se pomalu postavil a natáhl k ní paži, aby jí pomohl na nohy. Christine jen zavrtěla hlavou.
"Nemůžeš tady sedět celou noc."
"Proč? Ty mě snad vyhodíš?" Zavrněla. David zrudl.
"Ne... ale nachladíš se... a tvůj bratr... moje sestra... prostě musíš jít spát k sobě!" Shrnul svoje trhavé odpovědi.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 056

"Jenže já nikam nejdu!" A svoje slova ztvrdila tím, že se pevně chytila jeho nohy jako malé děcko.
"Christine... pusť mě..." zašeptal unaveně a promnul si spánky. Christine mu věnovala zářivý úsměv.
"Když mi slíbíš, že půjdeš se mnou."
"Půjdu s tebou..." ujistil ji.
"Tak fajn!" Zvolala nadšeně a s pomocí jeho paže se postavila.
"Pojď..." pokusil se ji podepřít, ale Christine se mu vytrhla.
"Umím chodit i sama!" Oznámila mu rozhořčeně. David zavrtěl hlavou a vykročil ke dveřím.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 057

Christine ho chytila za ruku.
"Počkej! Ty jdeš beze mě?" David si vzdychl.
"Jdeme spolu," pevně ji stiskl dlaň a přešli přes chodbu do jejího pokoje. Christine se pohodlně usadila do středu postele a zaťukala na místo vedle sebe.
"Pojď sem," ukázala na něj. David prudce zamrkal.
"Měl bych jít," oznámil jí.
"Když půjdeš ty, tak půjdu i já," odvětila nevinně. David se tedy pomalým krokem přesunul k posteli a sedl si až na samý okraj matrace. Jeho nervozita by se v dané chvíli dala krájet jako chleba. Christine si hlasitě vzdychla a natáhla se na něj přes postel.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 059

"S tebou je ale nuda! Proč se musíš pořád tak bát?" David se nervózně podrbal na hlavě a sundal ze svého pasu její paže.
"Měl bych... jít..." vykoktal.
"Ty se mě bojíš, viď?"
"Jasně, že ne... ale měla bys spát... my oba..." dodal nakonec a postavil se.
"Jestli se mě nebojíš, tak mi pomůžeš usnout," mrkla na něj a objala svoje nohy.
"Jak?" Vydechl. Christine se přisunula po posteli blíže k němu.
"Víš, že mi tenhle pokoj připomíná rodiče? Občas se tady bojím... ale zároveň mám pocit jako kdyby tady byli se mnou a je mi dobře... ale teď... nechci tu být sama," zašeptala a vrhla po něm smutný pohled. David si uvědomil, že na ni viděl tenhle pohled naposledy po pohřbu rodičů a byl si jistý, že udělá cokoliv, aby se Christine už nikdy takhle nemusela tvářit. Sedl si před ní na zem, aby měl obličej ve stejné výšce jako ona.
"Zůstanu tady s tebou, ale jen než usneš," pronesl tiše. Christine se letmo usmála.
"Díky."

Zanedlouho už oba leželi v posteli...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 061a

"Máš tak legrační obličej," zašeptala se širokým úsměvem.
"Proč?"
"Vypadá jako pokaděný od much," rozchechtala se. David se pousmál.
"Díky, dobrou noc Chris," ignoroval její poznámku. Christine se pevněji přitiskla k jeho rameni a sevřela jeho dlaň.
"Dobrou noc, Davide..." odvětila než zavřela oči. David se na ni zahleděl a jeho srdce se rozbušilo. Přišla mu hezká se zavřenýma očima... rychle zavrtěl hlavou a pokusil se rozumně uvažovat. Byl si jistý, že musí odejít hned potom co Christine usne...

...jenže člověk míní, život mění Vysmátý a taky naše páry strávili každý svoji první společnou noc...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 069

...jedni jako přátelé nebo milenci?

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 068

A druzí jako novomanželé...

-----------------------------------------------------------------------------------------------

A nyní přichází slibovaná scéna Úsměv předem upozorňuji, že tohle všechno vzniklo na žádost, jinak by to rozhodně nebylo součástí tohoto dílu Mrkající zároveň vás chci předem ujistit, že to ani s poloviny nenaznačuje, kde je první generace doopravdy... je to spíše taková fiktivní pasáž, kterou si až se tam jednou objeví nebudou pamatovat Mrkající

Slunce pomalu vyšlo nad obzor a ozářilo podivnou krajinu beze jména. Jemná tráva se začala vlnit ve větru a hlavičky květin se začaly otáčet za hřejivými paprsky jasné hvězdy. Tohle místo by na každého mohlo působit jinak... někomu by mohlo připomínat časy minulé a jinému by při pohledu na živoucí stromy a květiny zaplesalo srdce... vždyť ještě před nedávnem byl svět mrtvý, ale nyní se zdál plný života, i když v jeho nitru vedl věčnou vojnu s přírodou poslední kousek lidské snahy...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 001

"Kde to vlastně jsme?" Ozval se hlas jakoby odnikud. Zároveň se k němu přidalo několik těžkých kroků, které se rozléhaly po tichém místě.
"Nevím, kdyby jsi nesahal na něco co jsi neměl, tak bychom se nemuseli ocitnout tady!" Ozval se druhý hlas rozhořčeně.
"Já za nic nemůžu! Kdo měl očekávat, že ten šrot bude fungovat!" Snažil se ten první hlas obhájit.
"Moje přístroje vždy fungují!"
"Přestaňte se hádat! Copak to nevidíte co máme před sebou?" Pokusil se je překřičet ženský hlas.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 002

"To snad není možné!" Vykřikl ten druhý hlas.
"Víš kde jsme?"
"Doma přece! Tohle je přístav! Hned za ním... chci říct někde za touhle zatracenou divnou houštinou by mělo být molo..."
"Jsi si jistý?" Zašeptal poslední ženský hlas, který ještě nepromluvil.
"Jistě, zlatíčko. Stačí jen aby ses pořádně podívala a uvidíš velké hodiny."
"Kde?"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 004

A skutečně... byly tam, i když jejich ručičky už léta neukazovala správný čas.
"A dokonce tam je ještě přístavní dům!" Vykřikl nadšeně a vstoupil na zarostlou pěšinu.
"Mathiasi! Měl by jsi být opatrný!" Vykřikla jeho žena a pevně se chytila jeho paže.
"Teď už je to jedno, tenhle pitomec už stejně všechno zvoral..." procedil druhý muž.
"Já nejsem žádný pitomec! Jsem ten nejchytřejší člověk na světě! Proč spíš ty vytváříš takové nebezpečné krámy!"
"Protože jsem chtěl našim dětem zajistit lepší budoucnost!"
"Tím, že je pošleš do ruin našeho bývalého domova?!"
"PŘESTAŇTE!" Okřikla je rusovlasá žena. Oba muži se na ni zahleděli.
"Tohle je jen mezi námi, Terezo," oznámil jí Mathias.
"Slyšíte to?" Všichni natáhli uši a pak to uslyšeli také. Odněkud se ozývaly hlasy.
"Mutanti!" Vykřikl Mathias a pevně k sobě přitáhl svoji ženu.
"Nemyslím, že to jsou mutanti... možná jsou tady také další lidé..."
"Vážně Juliáne? A podle čeho jsi to poznal?" Neubránil se sarkasmu Mathias. Julián ho ignoroval a vyšel vstříc domu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 007

Ostatní tři lidé se drželi za jeho zády, když pomalým krokem vstoupil dovnitř. K jeho vlastnímu překvapení byl ale domek prázdný. Autorem podivných zvuků byla jen televize, která za podivných okolností stále fungovala.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 008a

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 010

"To jsou naše děti!" Vyhrkly všichni čtyři jedním hlasem.
"Ale jak je to možné?" Otočila se Caroline na Juliána. Juliánovi se zaleskly oči.
"Já nevím..." bylo pro něj divné, že neznal řešení. Netušil proč ta televize funguje ani jak je možné, že na ní vidí své děti.

Všichni čtyři se jako v tranzu usadili do lavice.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 011A

"Oni se berou..." zašeptala Caroline a utřela si dlaní slzy.
"Chtěl bych tam být s nimi... chránit je... určitě nás mají za mrtvé," podotkl Julián a zamrkal, aby zahnal svoje vlastní projevy lítosti.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 013

"Možná bychom jim mohli popřát a rozloučit se s nimi... pomohlo by nám to," zašeptala Tereza. Julián pokýval hlavou. Vždycky měl pocit, že je jeho žena skutečně moudrá a nyní, když se díval střídavě do jejích očí a na blikající obrazovku staré televize, byl si jistý že to tak je.
"Pak začni ty," věděl, že se bude také muset odhodlat, ale teď v sobě necítil tolik sil. Tereza se nadechla a setřela si z tváře proudy slaných slz.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 016

"Děvčátko moje... vždycky jsem věděla, že to zvládneš. Že budeš dost silná na to, aby se z tebe stala žena a později i matka. A nyní už se vdáváš... a máš na sobě šaty, které jsem ti ušila. Tak moc mě to těší... jsi krásná, dokonalá a chytrá... vím, že to zvládneš, vždycky jsi byla taková... jsi mnohem silnější než jsem kdy byla já. Proto se neboj, holčičko moje. Sice tam nejsem a už mě nikdy neuvidíš, ale buď si jistá, že žádná dálka mi nezabrání tě milovat. Můžeš být klidně na konci světa, ale já budu vždycky s tebou v tvém srdci. Přeju ti jen to nejlepší a posílám ti veškerou sílu, která mi zbyla. Sbohem moje malá, protože pro mě budeš vždycky moje holčička. Moje děťátko, můj andílek. Sbohem, Danielko, ať jsi ta nejšťastnější žena na světě a ať se nikdy nepřestaneš smát," zašeptala než se rozplakala. Obraz blikl, ale nadále na sobě udržel tu fotografii, jako kdyby čekal až promluví ostatní, aby pak navždy zmizel. Julián pevně chytil Terezinu ruku a otočil se na televizi a široce se na ni usmál, i když v jeho případě se jednalo o částečně smutný úsměv.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 017

"Dany... věděl jsem, že se tohle stane a že neodoláš Alexovi... sice jsem možná trochu doufal v opak, protože co si budeme povídat... Alexe bych ti nikdy za manžela nevybral, je totiž nezodpovědný jako jeho otec..." Mathias se na něj otočil, jeho oči bodaly jako jehličky na akupunkturu. Julián ho ignoroval a Mathias naštěstí mlčel.
"Ale nakonec to dokázal a já doufám, že se k tobě bude chovat slušně, protože jestli ne... dám mu co proto, protože ti nikdo nesmí nikdy ublížit. A věř mi, že i když tam nejsem, zařídím, abych se vrátil a pak teprve pozná skutečného Juliána. Vím, že jsem nikdy nebyl velký bojovník. Pokaždé jsem bojoval skrz vědu, ale teď vím, že jsem schopný tě ubránit po všech stránkách, protože jsi moje holčička, moje pýcha, moje všechno. Víš, že jsem tě vždycky měl moc rád, tak jak táta má mít rád svoji dceru... Vždycky jsi byla úžasná po všech stránkách, rozuměla jsi mým plánům, i když tě to moc nebavilo, ale zároveň ses mi snažila vyhovět a občas ses tvářila, že tě to zajímá, i když ve skutečnosti by jsi ráda utekla. Věděl jsem to a proto jsem tě vždy poslal pryč, ale nikdy jsem ti to nezapomněl. Snažila ses mě potěšit, i když jsi nemusela. Nechci se s tebou loučit, protože vím, že se s tebou ještě uvidím, protože se pokusím ten stroj znova sestavit a vrátím se! Ale do té doby... sbohem, moje malá. A věř mi, že i když tam nejsem, tak jsem stále s tebou a nikdy tě neopustím. Vždycky si o tebe budu dělat starosti a bude mě zajímat co děláš, protože to tátové dělají. I pro mě budeš vždy malá holčička, kterou jsem choval na rukách a která mě tahala za vousy. Kolik jsi mi jich jen vytrhla... ale já tě za to stejně miloval... Proto sbohem, prozatím. Buď šťastná a nikdy se nenech zničit tvrdohlavostí svého manžela. Buď stále svá, holčičko..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 018

Mathias se stále díval na Juliána a čekal dokud nepřestane mluvit. Sice to pro něj bylo těžké nevložit se mu do toho, zvláště, když začal pomlouvat jeho syna.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 019

Nakonec se i on otočil na fotografii a usmál se.
"Alexi, sice o tobě před chvíli řekl vševěd jednu větší pitomost než tu druhou, ale já ti nic nevyčítám. Jsem na tebe hrdý, jsi talentovaný, chytrý, charizmatický a milý jako já. Nechápu jak o tobě někdo může říct, že jsi nezodpovědný jako já, protože JÁ jsem toho přesný opak. Vždycky jsem se o každého staral a dával jsem si pozor na všechno... ale o tom bych ti vyprávěl jindy... chtěl jsem ti jen říct, že jsem hrdý na to, že sis dokázal získat Danielu. Jistě jsi se řídil mými radami... ale nyní bych chtěl, aby ses začal řídit sám sebou... protože jsi chytrý jako já a nemusíš se proto stále jen určovat podle mě... každé tvé rozhodnutí je správné, věř tomu a pak to i tak bude. Sice je pravda, že té písni jsem nevěřil a nevěřím jí ani teď, jistě by to byl propadák... ale vyšlo ti to, protože sis věřil. Dokážeš velké věci, tím jsem si jistý. Chtěl bych být s tebou, abych viděl jak se s tebe stane táta, protože to je ta největší a zároveň nejpodivnější věc, která se ti může stát... já sám jsem s tím nepočítal... mrzí mě věci, které jsem ti nestačil říct a nebo ukázat, ale vím že to zvládneš i beze mě... máš moji povahu a k tomu jsi podědil i úsudek, mého krásného zlatíčka. Jsi předurčený k tomu vyhrávat a já po tobě nyní chci jedinou věc. Buď sám sebou, věř si a vychovej svého syna k hudbě, protože náš talent musí žít dál. Jednou se naše písně budou hrát až se svět zase srovná a i když to nebudeme vědět, bude skvělé když nás naše písničky přežijí, protože tak se staneme nesmrtelnými, přesně jak jsem chtěl. Neříkám to často, ale mám tě rád, jsi můj syn. Buď svůj a nepřestávej bojovat za svoje štěstí. Sbohem Alexi, nikdy na tebe nezapomenu a ty na mě určitě nezapomeneš protože na MĚ se zapomenout nedá," zašeptal.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 014

"Já... nevím jak mám mluvit..." ozvala se po jeho pravici Caroline. Pomalu se na ni otočil a chytil ji za paži.
"Tak mluv jak to cítíš..."
"Nevím jestli dokážu říkat tolik věcí jako vy... nikdy jsem neuměla mluvit..." Mathias se na ni usmál.
"To jsi říkala i při svatbě a nakonec jsme se pomalu ani nemohli dostat k polibku," oznámil ji se širokým úsměvem.
"To není pravda!" Mathias se ušklíbl a vzdychl si.
"Říkej jen to co cítíš, protože cokoliv co vyslovíš bude stát za to," mrkl na ni. Caroline přikývla a zahleděla se na obrazovku.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 022

"Alexi... jsem na tebe také hrdá. Na to jak jsi silný, na to že se podobáš svému otci... na to jak dobré srdce máš... když jsi se narodil, byl jsi pro mě jako blesk z čistého nebe... nikdy jsem moc nepočítala s tím, že se stanu matkou, ale teď vím, že je to ta nejkrásnější věc na světě. A žádný čas nemůže být dost dlouhý na to, abych měla pocit, že už s tebou nemusím být. Chtěla bych tam teď být, obejmout tě a říct ti jak moc tě mám ráda. Chtěla bych ti popřát štěstí a říct ti, jak moc si přeji, aby jsi nikdy netrpěl... vím, že nikdy nepoznáš přírodu, ale věř mi, že pokud budeš žít s těmi které miluješ, bude úplně jedno kde jsi, hlavně že jsi s nimi. Poznala jsem to ve chvíli kdy jsem přestala mít chuť zabít tvého otce. Vím, že budu vždycky trpět odloučením od tebe, ale jsem si jistá, že to zvládneš. Jsi už velký kluk a nyní už máš i manželku. Jsem na tebe hrdá a mám tě tak moc ráda, že to ani nedokážu vyslovit. Nesnaž se nikoho kopírovat, buď svůj protože jsi úžasný člověk. Sbohem, můj malý buď silný a věz že na tebe nikdy nezapomenu," zašeptala než se rozplakala. Mathias ji pevně chytil. V ten okamžik televize zapraskala a obraz zmizel. Šumění utichlo a jediné co zdejší klid narušovalo byly jen vzlyky naší čtveřice.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 023

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 026

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 028

Každý z nich už věděl, že své děti neuvidí, ale zároveň si byli jistí, že to zvládnou. A právě tahle jejich víra je dostatečně uklidňovala pro to, aby mohli pokračovat ve své cestě...
Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1171
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty10/11/18, 11:12 pm

Krásné, působivé, jsem prostě naměkko ... Plačící
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin
Admin
Fidgety

Poèet pøíspìvkù : 890
Join date : 10. 10. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty11/11/18, 02:04 pm

Jo, byl to zase doják Plačící Ale děkuji, ten nápad s televizí byl opravdu zajímavý a ty zastřené fotky tomu daly ještě lepší atmosféru *THUMBS UP*

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 552
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty12/11/18, 06:12 pm

Páni. Tolik emocí, jsem snad dlouho nepocítila. Plačící Šokovaný
Dojetí u krásné svatby, následné slzy smíchu u Christine a jejích hlášek. Vysmátý Obličej, jako pokaděný od much. Válím se smíchy Válím se smíchy
A ta závěrečná část? Za to Ti moc děkuju. Konečně to mám v sobě trochu uzavřené díky tomu. Byly to krásné projevy na rozloučení. Plačící Plačící Plačící

BTW.: Nádherné svatební fotky! Láska Láska
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty13/11/18, 05:56 pm

Díky holky Pro Tebe jsem moc ráda, že se vám jejich rozloučení líbilo Úsměv popravdě měla jsem v hlavě několik nápadů, jak zrealizovat jejich proslovy na svatbě, ale tenhle mi nakonec přišel nejlepší... (i když stejně by bylo zajímavé vidět Juliána jak se s Mathiasem přetahuje na svatbě o mikrofon Vysmátý , ale nakonec to vyšlo takto a říkali by vlastně skoro to samé Mrkající )

Jinak Janiko, musím tě upozornit, že Christine se teprve začíná rozjíždět Vysmátý v jejím případě opravdu platí, že jablko nepadlo daleko od stromu Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Kolikokoli
Simpařan
Simpařan
Kolikokoli

Poèet pøíspìvkù : 683
Join date : 04. 03. 18

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty13/11/18, 06:44 pm

Teda, to je emocí Plačící

Ale ta póza Christine na posteli byla krapet jak z Vymítače ďábla :D :D
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty15/11/18, 07:35 pm

@Kolikokoli napsal:
Teda, to je emocí Plačící

Ale ta póza Christine na posteli byla krapet jak z Vymítače ďábla :D :D

Díky Koli Pro Tebe jinak mě taky přišla Christine na té posteli trochu vykloubená Vysmátý ale na podruhé si chuděrka pro změnu nemohla zvednout hlavu a tak jsem nakonec použila tuhle fotku Vysmátý v případě Christine holt nikdo nikdy neví co se v ní skrývá Šílený Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty18/11/18, 08:35 pm

02x06

Ráno se jako první probudila Christine...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 001

...zpočátku si ani nevšimla, že vedle ní někdo leží. Šok nastal až když se zvedla z matrace.
"Davide?!" Vyhrkla zděšeně. David pomalu otevřel oči a usmál se na ni. Pak divoce zamrkal a zrudl.
"Chris! Já... já..." vyskočil z postele a začal honem urovnávat přikrývku.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 002

"Co tady děláš?" Zeptala se ho vykolejená Christine. David po ní hodil vyděšený pohled.
"Včera jsi vypila něco divného... a bylo ti zle... a pak... pak jsi mě... poprosila... abych tady s tebou byl... původně jsem chtěl hned odejít! Ale... usnul jsem... a... a...," nebyl schopen dokončit souvislou větu. Christine se usmála.
"Ty si myslíš, že se zlobím?" David se prkeně narovnal.
"Nevím..."
"Je mi to jedno, ale měl by jsi odejít dřív než se vzbudí můj drahý bratr... nerada bych dostala kázání," obrátila oči vsloup.
"Moc mě to mrzí!" Christine zavrtěla hlavou.
"Sklapni prosím tě... nic se nestalo, nebo ne?" David polkl a jeho tvář polila nová várka červeně.
"Jasně, že ne! Co si... já... nic..." koktal. Christine se ušklíbla a přistoupila k němu.
"Neměl by jsi už odejít? Nebo mi chceš pomoct s oblékáním?" Mrkla na něj. David měl pocit, že dostane infarkt, jak rychle se mu rozbušilo srdce. Zalapal po dechu a zůstal stát na místě.
"Já to myslím vážně... nebo nevíš, kde jsou dveře?" David zavrtěl hlavou, ale vzápětí přikývl. Poté podivnou chůzí vyšel z pokoje.

Později se Alex sešel s Danielou v obýváku...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 003

"Chtěla jsem si s tebou o něčem promluvit..." začala hovor Daniela. Alex se na ni široce usmál.
"Jistě Dany, jen mluv," pobídl ji.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 004

Daniela si nepřítomně protáhla prsty a vážně se zadívala na svého manžela.
"Přemýšlela jsem o dětech..." Alex jí do toho hbitě skočil.
"Já bych chtěl tak dvě... představ si to, když všechny podědí můj talent! To by byla paráda! Táta by na mě byl pyšný!" Daniela zavrtěla hlavou.
"Ale já nechci mít děti," oznámila mu suše.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 009

Alex zalapal po dechu a zbledl.
"Proč?" Zmohl se na odpověď.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 008

"Protože je nechci přivézt do tohohle prostředí... nechci aby zůstali sami... dovedeš si to představit žít tady v izolaci úplně sám? Nikdy by nepoznali lásku, nikdy by nemohli mít rodinu... protože i když mi táta říkal něco jiného, já si stejně myslím, že jsme poslední lidé na světě a tam venku je jen spálená pustina... Co by tady dělali sami? Naše děti by byly nešťastné a to si nepřeji... raději zemřu s vědomím, že tady už nikdo není než abych se dívala do očí našich dětí a věděla bych, že tu zanedlouho budou sami..."
"Ale oni by nebyli sami! Když budou dvě tak budou spolu a budou žít jeden pro druhého!" Snažil se ji obměkčit Alex.
"To není to samé, Alexi..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 011

"Pak budeme mít klidně pět dětí!"
"Stejně bude muset jednou jeden z nich zůstat sám... jen se vzpomínkami a to nechci, nikdy nevíš co se může stát... vzpomeň si na naše rodiče," Alex se k ní naklonil a zamračil se.
"Dany, to se může stát i nám... Proč nám chceš upřít možnost mít dítě? Je tohle opravdu jediný důvod proč ho nechceš?" Daniela přikývla.
"Dlouho jsem o tom přemýšlela, Alexi... a myslím, že to tak bude lepší... proč bychom měli protahovat něco co je nevyhnutelné, proč máme nechat trápit naše děti?"
"Danielo, pleteš páté přes deváté a nenecháš mě abych k tomu řekl svůj vlastní názor! Jsou to snad i moje děti! Já děti chci! A nebojím se toho, že budou sami, protože jich bude víc a věkově blízko u sebe! A možná opravdu nepoznají lásku, ale mohou se milovat mezi sebou jako sourozenci samozřejmě. A pak... co když se do té doby srovná svět a my budeme volní? Pak budeš litovat, že jsi zahodila možnost mít se mnou dítě!" Daniela vzdychla.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 012

"Kdyby byla naše situace jiná... chtěla bych je s tebou mít... ale takto... nechci jim způsobit bolest, Alexi. Nemůžeme být tak sobečtí... musíme myslet i na budoucnost..." Alex se na ni natáhl a chytil ji za paži.
"Já na ni myslím, Dany... a právě proto chci mít s tebou děti. Chci vidět, jak vyrůstají a jak se nám začínají podobat... chci tomuhle světu dát další šanci a nechci se ochudit o možnost být otcem... zkus o tom alespoň chvíli přemýšlet takto," zahleděl se jí do očí. Daniela si utřela volnou paží slzu, co jí vytekla z oka.
"Ale já se už rozhodla..."
"Ale já ne," odvětil sebevědomě.
"A říkám ti zodpovědně, že my dva mít děti budeme. Jsme manželé jediný den a tyhle věci musíme prodiskutovat společně... nebudeš za nás dva nic rozhodovat sama! Promysli si to ještě jednou, ano?"
"Ale..." Alex jí zakryl ústa dlaní.
"Nechci slyšet žádné ale... tohle není jen tak ledajaké rozhodnutí, nelze ho jednoduše vyslovit a čekat, že s tím budu souhlasit. Mám snad právo ti k tomu něco říct a můj názor je ten, že děti chci a udělám všechno na světě, aby jsi změnila názor," Daniela zamrkala. Alexovi ledově šedé oči se jí zabodávaly do kůže a v ten okamžik pochopila, že má v něčem pravdu. Ačkoliv si stejně byla jistá, že ze svého stanoviska neustoupí.

Uběhlo několik dní a sitauce v bunkru se malinko uklidnila...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 014

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 017

David měl v poslední době tolik práce, že pomalu zapomínal na učení...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 015

...a Christine si užívala svoji první úrodu pomerančů...

Později Christine vyhledala Davida...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 018

"Ty už jsi tady i za uklízečku? Protože jestli jo, tak potřebuji uklidit v pokoji," oznámila mu mezi dveřmi. David zvedl hlavu od mopu a usmál se na ni.
"Co potřebuješ Christine?" Ignoroval její poznámku.
"Víš jak jsem tě prosila o ty velké rámečky na obrazy? Jak jsem chtěla za nás dva ten svatební dar..." David přikývl a odložil mop ke stěně.
"Rozbili se snad?"
"Ty? Ani náhodou! Vypadají tak pevně, že mám pocit, že nás přežijí! Povedlo se ti to," uchechtla se.
"Ale k věci... už jsem to připravila, chceš se na náš krásný svatební dar podívat?" David nadšeně přikývl.

"To myslíš vážně?!" Vyhrkl, když její dílo spatřil.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 019

"Jasně, není to dokonalý dárek?"
"Ale to je tvůj táta a on je... nahý!" Zrudl. Christine se rozesmála.
"No nepovídej, snad se nestydíš i za něj, Davide," ušklíbla se.
"A jsi si jistá, že je to dobrý nápad? A kde jsi ty fotky vůbec vzala?"
"Našla jsem je pod skříní... čert ví, proč je tam táta schovával..." pronesla zamyšleně.
"Ale je to perfektní! Takhle na nás bude můj táta stále dohlížet!" Zvolala.
"To jo... ale je nahý..."
"Ty máš s tou nahotou nějaký velký problém, viď? Ale můj táta byl umělec a tyhle fotky jsou toho důkazem, vidíš jak drží kytaru?" David zamrkal a zavrtěl hlavou.
"Nechci si ho takto prohlížet... přijde mi to divný... a... proč jsi mi sakra neřekla k čemu chceš ty rámečky?!" Christine se na něj sladce usmála.
"Protože by jsi mi to zatrhl... a věř mi, že lepší dárek dát mému bráchovi nemůžeš," mrkla na něj.
"Myslíš jako dát mu akty vlastního táty? Přijde mi to divný!" Christine se k němu otočila a chytila ho za ramena.
"Ale no tak... bude to dobrý a měl by ses naučit rozeznávat akty a umělecké fotky, ty velká hlavičko," zašeptala a políbila ho na tvář. David se zarděl ještě víc.
"Fajn... ale jestli budeme za magory, tak to bude tvoje vina..."
"Vždycky všechnu vinu vezmu na sebe, neboj se ty můj hlupáčku..."

Zanedlouho se tak v herně objevili novomanželé...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 020

"Tak jak se vám to líbí?" Zavolala na ně ode dveří. Daniela zůstala stát chvíli na místě a nemohla uvěřit vlastním očím, zatímco Alex pevným krokem došel až k plakátům.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 026

"Kde jsi je vzala?" Vydechl s očima přilepenýma k tváři svého otce. Christine k němu přistoupila.
"Našla jsem je... a tak mě napadlo, že by mohli být tady jako památka na našeho tátu," mrkla na něj. Alex se zhluboka nadechl a setřel si z tváře zbloudilou slzu.
"Nikdy jsem je neviděl... táta mi o těch fotkách nikdy nevyprávěl..."
"Řekla bych, že o nich ani máma nevěděla... pár jich tam ještě je, ale tyhle mi přišli nejlepší... líbí se ti to jako svatební dar?"
"Mám pocit jako kdyby se na mě z těch fotek díval... je to..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 033

Než stačila jakkoli zareagovat už ji její bratr objímal.
"... líbí se mi to, díky Chris... je to báječný dárek..." zamumlal jí do ramene.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 032

Christine se jen usmála a mrkla na svého otce.
"Tak vidíš, že nemám jen blbé nápady," podotkla. Alex se tiše zasmál a pustil ji.
"Občas se ti něco povede, ségra..."
"MĚ se VŽDYCKY VŠECHNO povede," ujistila ho a pro tentokrát ji Alex neoponoval.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 024

"Dřív než cokoliv řekneš, tak to nebyl můj nápad," oznámil svojí sestře David.
"Já vím, nemyslím si, že by jsi vytáhl nahé fotky strýčka a vystavil je tady," usmála se na něj.
"Nezlobíš se?"
"Ne, Alexovi to udělalo radost a to je důležité. Navíc to nejsou tak zlé fotky. Alespoň na nás bude dávat strýček pozor," David se pousmál a přikývl, byl rád, že to jeho sestra bere takto.

Od té chvíle se začali dít divné věci...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 001

Christine z nepochopitelných důvodů uschla jedna rostlina...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 002

...zároveň však netrpělivě pozorovala sama sebe, jak dospívá...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 003

...v bunkru začal kdosi zahazovat odpadky na podlahu...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 005

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 006

...zahradě se nakonec museli začít věnovat všichni i s tím, že Alex měl k celé věci stejný názor jako jeho táta a hrabání v hlíně upřímně nesnášel...

Později došlo i na významější událost...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 007

Přišli na řadu narozeniny našich puberťáků! Jako první nastoupila ke svému dortu Christine...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 008

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 009

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 010

...a tak zestárla...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 015

Vzápětí ji následoval David...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 018

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 019

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 020

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 021

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 023

...a musím říct, že jak se mi nelíbil jako batole, tak jako dospělák je to moc zajímavý a hezký simík Úsměv

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 028

Oba po úpravě

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 031

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 032

A ještě jsem s nimi nafotila fotky jako mají Alex s Dany, aby je měli také jako dospěláci Andílek prostě jsem si nemohla pomoct Andílek

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Chris3

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 David3


Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1171
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty18/11/18, 09:10 pm

Hmm, puberťáci ti krásně vyrostli *THUMBS UP* A doufám, že Daniela si to s tím potomstvem ještě rozmyslí, i když má svým způsobem pravdu ...
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 552
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty18/11/18, 09:42 pm

Parádní díl. Láska Pevně věřím, že Daniela změní názor, byla by to velká škoda, určitě by jí to bylo později líto i když ji na jednu stranu chápu, jsou to pro ně těžké časy. Smutný

Jinak fotky Mathiase.. Vysmátý tak to jsem nečekala, že jim tam bude dělat společnost, jen tak na lehko Vysmátý Válím se smíchy .
A divní věci? Copak zatím asi stojí? Šokovaný Jsem napnutá, jako kšandy.

Btw.: Málem bych zapomněla,krásně nám ti dva vyrostli a moc hezky si je nafotila. Ta tvá úprava fotek je božská. Láska Láska
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty26/11/18, 08:18 pm

Moc děkuji holky Pro Tebe no ty divné věci hlavně spočívaly v tom, že začala být moje čtveřice pořádně nepořádná Vysmátý dvakrát rozbitý záchod, vytopená koupelna, rozbitá myčka... a pak mi někdo začal zahazovat odpadky na podlahu! Bohužel jsem nepřišla na to, kdo to byl Nevím a pak mi začaly usychat rostliny! To se mi s Caroline nikdy nestalo Vysmátý Christine asi nebude tak pečlivá... Vysmátý

02x07

Ráno se všichni sešli u snídaně...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 002

"Chtěl bych se vám s něčím svěřit..." promluvil David do ticha. Všichni tři obyvatelé bunkru na něj zvedly oči.
"Děje se něco, Davide?" Usmála se na svého bratra Daniela.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 006

"Vím, že máme zakázáno chodit k té věci... která... víte vy co... ale našel jsem od ní dokumenty a už asi vím co to je a..." Alex ho přerušil.
"Ani náhodou! Nebudou se dělat žádné pokusy! Stačí, že už kvůli té věci zemřeli naši rodiče!" Vyjel na něj. David se pod jeho pohledem celý schoulil, najednou působil menší než byl. Christine se zamračila na svého bratra.
"Hele, co kdyby sis raději zchladil žáhu na někom jiném! Ani nevíš, co nám chtěl náš vědátor říct!" Okřikla ho. David překvapeně zvedl hlavu a zahleděl se jí do očí. Christine mu pohled oplatila a mrkla na něj.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 005

"Tak mluv, hlupáčku." David se zarděl a raději se zadíval na svoji sestru.
"Ta věc... vypadá to, že to je... teleport," vydechl. Alex divoce zamrkal.
"A co to sakra jako má být?"
"Stroj, který nás může přenést na jakékoliv místo, které nás napadne." Daniele se rozzářily oči.
"Takže mi chceš říct, že naši... že by mohli..."
"Existuje tu malá možnost... že se teleportovali na nějaké místo a jsou živí a zdraví," Alex nervózně odložil lžíci do misky.
"Tak na co ještě čekáme! Musíme je zachránit!" Vyhrkl.
"A neříkal jsi náhodou před chvíli... počkej... bez mého svolení se nemůžete jít ani vyčůrat? Tak co tak najednou měníš svůj názor, drahý bratříčku," zamrkala na svého bratra Christine.
"Copak ti to nedochází? Jsou tam naši rodiče a čekají až je zachráníme! Tak přestaň být tak natvrdlá!" Zuřil Alex.
"MŮŽETE SE KONEČNĚ PŘESTAT HÁDAT!" Okřikla je Daniela. Její obličej v té chvíli hrál všemi barvami.
"Myslím, že bychom si nejdříve měli vyslechnout Davida než budeme dělat nějaké divoké závěry, takže se oba uklidněte!" Alex s Christine se na ni zahleděli, jejich oči bodaly jako jehličky a byli si v té chvíli podobnější než kdy jindy.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 007

"Davide, je možné se s tou věcí někam bezpečně dopravit?" David mírně znejistěl, když si uvědomil, že za celý povyk může vlastně on sám.
"Myslím, že ne... včera jsem se na ten stroj byl podívat a má spálené obvody... myslím, že ho v ten večer naši přetížili..."
"Ty jsi tam byl, i když jsme se domluvili, že tam nikdo nepůjde?!" Zvolal Alex a bouchl do stolu. V ten okamžik se na něj otočila jeho žena a zpražila ho pohledem, čímž ho donutila alespoň na chvíli mlčet.
"Našel jsem ty dokumenty... táta to měl všechno dobře propočítané, ale je pravda, že nechápu, jak dokázal vytvořit to jádro... to které dokáže přenášet... nevím, jak to vysvětlit..."
"Takže by jsi to mohl s těmi papíry opravit?" Zašeptala jeho směrem Christine. David se na ni zahleděl a spatřil v její tváři jasný záblesk naděje. A v tu chvíli si přál jí říct, že to dokáže, ale nebyl si jistý... Juliánovi nákresy sice byli jednoznačné, ale v některých značkách se stále nevyznal... proto jen pokrčil rameny.
"Udělám vše co bude v mých silách, pokud s tím budete všichni souhlasit," zlehka se ohlédl na Alexe, který vyťukával nějaký podivný rytmus lžící do stolu.
"Nevím, jak se mě můžeš na takovou pitomost ptát! Pokud tady existuje možnost, že zachráníme rodiče, tak pro to udělám cokoliv, protože vím, že oni by to pro nás udělali také," oznámil mu skrz zuby. Christine se nadšeně zasmála.
"A já jsem všemi deseti za! Už se těším až začneme cestovat ve velkém stylu a až povím mámě, jak jsem zdokonalila rajčata!" Zatleskala.
"Ani mě se nemusíš ptát, vím, že pokud má někdo šanci tu věc opravit, pak jsi to ty. Věřím ti, bráško," mrkla na něj. David jen přikývl...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 041

...a pustil se do díla.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 042

V jeho hlavě se stalo opravení toho stroje skoro středobodem, protože to slíbil nejenom sobě a ostatním v bunkru, ale také svým rodičům. Strávil proto nespočet hodin hleděním na nekonečné a mnohdy téměř nesrozumitelné zápisky svého otce. Skoro to vypadalo jako kdyby Julián ani nechtěl, aby někdo dokázal tu věc dát dohromady... jako kdyby se bál přístroje, který stvořil...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 027

David později začal vytvářet nové díly pro teleport, aby je mohl dát na místo těch zničených. Občas si tak připadal jako sochař, který se snaží vtisknout do kamenné tváře život, protože nákresy se tvářili často tak, že nechápal, který díl je který, takže netušil jakým způsobem je vyrobit, aby skutečně fungovaly...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 029

...při jednom podobném dilamatu ho nakonec zastihla Christine, která se chvíli jen kochala jeho soustředěným pohledem. Vždycky jí pak připadal takový... starší a moudřejší, což k jejímu vlastnímu překvapení a hlavně údivu, dělalo s jejím žaludkem legrační věci.
"Chceš nějak pomoct?" Oslovila ho. David sebou cukl až mu spadl šroubovák na zem. Rychle se na ni otočil a nejistě se na ni usmál.
"Co tady děláš?"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 030

"Bydlím tady s tebou od narození, to tady dělám," uchechtla se.
"Chceš si jít na něco zahrát, že jo? Tak já půjdu..." udělal krok, ale Christine ho chytila za paži, aby zůstal stát.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 032

"Kam by jsi chodil, hlupáčku? Nebo se snad bojíš mě slyšet hrát?"
"Ne," odvětil pevně.
"Pak v tom není žádný problém... ale to jsem sem nepřišla dělat... jak to vypadá s tou věcí?" David si vzdychl.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 038

"Dělám na tom teprve osm hodin, Chris..." Christine se rozesmála.
"Já vím, dělám si srandu. Ale umíš se hezky tvářit, když jsi zmatený, škoda, že nemáme tu věc... fotoaparát se to jmenovalo? Když opravíš tohle, nesestrojil bys mi foťák?" David pokrčil rameny.
"Když budu vědět jak na to..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 040

Christine mu skočila do náruče.
"Já to věděla! Jsi ten nejúžasnější, nejmilejší a nejschopnějí člověk tady! A navíc zachráníš naše! Jsem si jistá, že na tebe bude tvůj táta moc pyšný," ujistila ho, zatímco ho nadále k sobě tiskla.
"To doufám," zašeptal jí do ramene. Christine se od něj odklonila a věnovala mu široký úsměv.
"Trochu si věř, podívěj se čeho všeho jsi schopný. Myslíš, že snad já bych dokázala téhle čmáranici porozumět? Přijde mi to jako kresba Alexe, když má záchvat vzteku," zachechtala se temně. David se pousmál a zavrtěl hlavou.
"Prostě jsem ti jen chtěla říct, že jsem na tebe pyšná, ano? A těším se až tohle dokončíš... pro mě jsi už teď hrdina, ať už si myslí kdo chce co chce... a važ si toho co říkám, protože víš, že to už nikdy nezopakuji... ani nevím, proč jsem dneska tak hodná," zasmála se. Davidovi zčervenaly tváře a chytil ji za paži.
"Pro mě jsi vždycky hodná," zašeptal.
"Ale lezu všem na nervy a tobě nejvíc, nebo už jsi zapomněl? Mám ti dát ořecha?"
"Myslím, že už jsem tě přerostl, takže už to nebudeš mít tak lehké," mrkl na ni a stále nepouštěl její dlaň.
"Jo, to je pravda. Máš teď docela ramena. Víš, že se podobáš jednomu chlápkovi z těch starých knih, co tady máme? Sedí tam na podivné věci, které se říkalo motorka. Akorát ty máš hezčí oči, vlasy... a vůbec... žvaním nesmysly," zasmála se a v jejím smíchu byl slyšet drobný náznak nervozity.
"Asi bych tě měla nechat kutit, co? Kecáním se nikdy nic neudělá, alespoň to mi vždycky říkávala máma, i když ona na to použila jiná slova. Asi by neměla radost z toho jak mluvím... no nic..." zahleděla se dolů na jejich propletené paže a podívala se mu do tváře. Ten pohled moc dobře znala, ale nikdy ho nedokázala pojmenovat, protože jenom on se na ni dokázal takhle dívat.
"Tak hezky pracuj, ty můj génie," mrkla na něj než si stoupla na špičky a vtiskla mu lehký polibek na tvář. Až samotnou jí udivilo o kolik drsnější má David pleť na tvářích, ačkoliv bylo znatelné, že si vousy růst nenechával. Divoce zamrkala očima. Ve snaze aby skryla vlastní rozpaky ho nakonec bouchla pěstí do ramene. David sebou cukl, chytil se za postižené místo a věnoval jí zmatený pohled.
"To jen abych nepřišla o svoji pověst a taky aby jsi nezapomněl na ořechy," poslala mu vzdušný polibek a rychle zmizela dřív, než by udělala nebo řekla něco, co by později nechápala. David se za ní dlouze díval a ve svém nitru doufal, že ji nezklame.
Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1171
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty26/11/18, 09:06 pm

Hm, hm, láska, mocná to čarodějka ... Copak sestrojí David dřív - teleport pro všechny nebo fotoaparát pro Christine ? Mrkající
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 552
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty29/11/18, 10:09 pm

Teeeda. Musím uznat, že David se mi zamlouvá čím dál víc. Je z něj fakt kus pěkného chlapa Láska Láska .Tajně doufám, že se mu teleportovací zařízení podaří opravit, co nejdřív, to by také mohlo změnit Daniely pohled na děti.Úsměv

No a kdy je už konečně dáš dohromady? Stejně to lítá všude kolem, jak se navzájem přitahují. Tančící Pardon
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty01/12/18, 08:04 pm

Holky moc děkuji Pro Tebe

Ludmi, myslím, že to bude teleport, i když by si určitě rád udělal oko u Christine Vysmátý

Janiko, když on je s nimi trošku problém Vysmátý Davidovi se líbí Christine už celou věčnost, ale díky své hodné a stydlivé povaze nedokáže udělat první krok Nevím a Christine, ta zase neví co chce Nevím sice se jí David taky líbí, ale nedokáže svoje pocity správně pojmenovat... je to s ní těžké Nevím a jinak s tebou musím souhlasit, David se pěkně vyloupl, mám z něj radost Úsměv nejdříve jsem se bála, že bude ošklivý, ale myslím, že se z něj stal sympatický a hezký simík Úsměv


02x08

Uplynulo několik týdnů co se David pustil do opravy teleportu...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 001

Všichni v bunkru se k němu chovali jako v rukavičkách (samozřejmě až na Christine, která si v poslední době z něj udělala boxovací pytel, když už mu nemohla dát ořecha...). Podvědomě se totiž obávali a zároveň se těšili na den, kdy jim oznámí, že přístroj opravil... jenže čas plynul a David se tvářil čím dál tím víc zasmušile. Jednoho dne to už Daniele nedalo a tak se rozhodla, že se ho zeptá.
"Davide?" Oslovila ho. David se k ní otočil. Jeho pohled opět působil jako když je starší než ve skutečnosti je.
"Dany?" Vypadalo to jako kdyby si ani nevšiml, že vstoupila do kuchyně. Daniela si k němu přisedla.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 005

"Děje se něco, Davide? V poslední době mi přijde, že jsi nějaký smutný..." David zavrtěl hlavou.
"Nic se neděje..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 015

"Mě nemusíš lhát, jsem tvoje sestra. Může za to Christine nebo teleport?" David se podrbal na hlavě.
"Christine už nevídám tak často... a ta věc... našel jsem další dokumenty k tomu projektu... ta věc zřejmě není jen teleport, Dany... nechtěl jsem to zatím říkat, ale ta věc nejspíše dokáže přenášet i časem... našel jsem nějaké vzorce a jádro toho přístroje..." promnul si spánky. Vypadal, že trávil více času čtením v otcových zápiscích než spánkem.
"To znamená?"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 026

"Nevím, kde jsou naši. Pomocí té páky a jejího úhlu se dá přemístit v čase a prostoru. Netuším jakým směrem za ni zatáhli ani jaké tlačítko stiskli. Možná jsou teď v 19.století nebo v době kamenné kdesi uprostřed amazonského pralesa... nejhorší je, že jediný důvod proč se nemohou vrátit... je to, že sebou nevzali takovou malou věcičku, která vypadá jako ovladač... díky ní by dokázali navázat spojení s teleportem a vrátili by se zpět... netuším, co se tam tenkrát odehrálo, ale jistě nechtěli odejít... něco se přihodilo a to přimělo tátu, zapomenout na ten ovladač..." mluvil potichu a trhaně jako kdyby mu docházeli síly.
"Takže..." David ji nenechal domluvit.
"Nechci nikoho zklamat, ale nejsem si jistý, zda jsem schopen ten stroj nejenom opravit, ale zároveň i zaměřit kam poslal naše rodiče... možná je už příliš pozdě... možná..." hlavu si vložil do dlaní. Daniela zlehka stiskla jeho rameno. David se na ni zahleděl a spatřil v jejích očích slzy.
"Ať už to dopadne jak chce, vím, že ses snažil, Davide. Nikdy ti nic vyčítat nebudu. Podvědomě jsem se stejně připravovala na všechny eventuality..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 030

Ani jeden z nich si nevšiml, že se ve dveřích objevila Christine.
"Ale Chris..."
"Bude to muset pochopit, ty za to nemůžeš. Děláš všechno co můžeš a já ti věřím. Dobře si zapamatuj, že budu vždycky na tvojí straně," David se mírně pousmál.
"Díky, Dany. Chtěl bych tě o něco poprosit..."
"Jen povídej," pobídla ho.
"Nikomu neříkej o tom, co jsem ti řekl ohledně teleportu... zatím... myslím, že není čas abych to řekl všem... nejdříve si chci vše pořádně ověřit..."
"Neboj, zůstane to jen mezi námi," zašeptala.
"Díky," pak už oba dva začali mluvit o něčem jiném,...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 031

...ale Christine v sobě pocítila bolest. David jí něco tajil. V hlavě jí zněla jediná otázka: Jak jí to mohl udělat? Vždycky měla pocit, že je pro něj tou nejdůležitější osobou v bunkru a najednou měla pocit, že ho ztrácí... že ztrácí jeho oddanost. Bylo to jako kdyby se pod ní pohnula zem a v ten okamžik si zaumínila, že to tajemství z něj vytáhne, i kdyby ho měla někde přivázat.

Proto si na něj počkala v obýváku...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 032

"Davide! To je taky dost, že tě vidím! Kde jsi byl?" David se na ni podíval a přejel mu mráz po zádech.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 033

"Chris?" Pokusil se o úsměv.
"Neblázni, nedělej, že mě už ani nepoznáváš. Zase až tak dlouhá doba to nebyla... naposledy jsme se viděli včera dopoledne..." David přikývl.
"Proč nejdeš sem ke mě, nebo máš snad ze mě strach?" David zavrtěl hlavou.
"Ne," odvětil.
"Tak už mě máš tak plné zuby, že si na mě neuděláš ani deset minut?" David zamrkal a vykročil k ní.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 034

"No vidíš, že to jde! Co celé dny děláš?"
"Pracuji na tom přístroji..."
"A máš nějaké novinky?" David znejistěl. Ve svém nitru se obával Christininy reakce na fakt, že je možné, že nedokáže zachránit jejich rodiče.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 043

"Ne," vyhrkl.
"Vážně? Protože jsi nějaký roztěkaný, takže nejspíš kecáš," mrkla na něj.
"Já? Ne... ne... ne..." koktal. Christine se pomalu postavila.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 062

"Ne, ne... a víš že ti nevěřím ani slovo, hlavoune?" David zbledl.
"Já... nemám ti důvod... lhát. Měl bych... jít..."
"Ale kam bys chodil? Všechno mi to pěkně vyklopíš," ušklíbla se.
"Já... musím..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 066

Christine se natáhla po jeho paži a pevně ji stiskla. Chtěla využít všechny svoje zbraně, i když si nebyla jistá nakolik budou účinné. Naštěstí k její vlastní spokojenosti David zrudl jako obvykle.
"Tak co? Pořád mi nemáš co říct?"
"Chris, já vážně... nevím o co ti jde... a navíc opravdu musím jít... musím zkontrolovat tlak vzduchu v bunkru," uhýbal ji pohledem, ale paži jí zatím nevzal.
"Proč?"
"Protože se to tak musí," odvětil pevně.
"A to ti řekl kdo?"
"Můj táta," Christine protočila panenky.
"Koukám, že jsi mnohem tvrdohlavější než jsem si myslela... ale víš ty co? Já jsem mnohem víc než ty, takže nečekej, že se vzdám," ujistila ho. David zamrkal.
"Dělej si co chceš," jeho hlas zněl opatrně, i když tu větu Christine pochopila jako výzvu. A ona si v té chvíli dala za cíl, že tuhle hru vyhraje ona, i kdyby měl někdo z nich padnout.
"Fajn," zasmála se. Rychlým pohybem ho chytila za ramena...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 076

...a přitáhla k sobě. Zlehka ho políbila na rty a užívala si, že se jí to podařilo ačkoliv byl David o dost silnější, než když se o to pokoušela naposledy.
"Tak co?" Zašeptala jeho směrem aniž by ho pustila. David zamrkal. Najednou měl pocit, že je v místnosti opravdu málo vzduchu.
"Chris... já... musím... jít," vykoktal jednotlivá slova, než ji s použitím všech svých sil od sebe odtrčil a rychle utekl.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 081

"To ještě uvidíme, kdo vyhraje, ty zrádče jeden," zamumlala si sama pro sebe a v hlavě už pomalu začala spřádat plán.

Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Simpařan
Simpařan
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1045
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty02/12/18, 06:10 am

Krásné! Konečně jsem dočetla všechny díly. Chudáci, nemají to jednoduché bez rodičů, co byli takhle vytrženi z jejich života. David se mi jako dospělý moc líbí. Vtipné je, že jeho nejčastější věta je "Měl bych jít" Vysmátý Taky se mi hrozně líbí, jak každý má svůj charakter, na každém je hrozně poznat působení jeho rodičů. Podařilo se ti to perfektně zachytit *THUMBS UP* Mám je všechny moc ráda.
Je to fakt kvalitní počtení. Už se těším na další! Jsem strašně zvědavá, jak se Davidovi podaří zprovoznit teleport.
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 552
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty02/12/18, 08:26 am

Parádní počtení. Musím se Davidovi poklonit. Je vidět, že dozrál a jen tak lehce už Christine nepodlehne. Úsměv .
Jinak vím, že je to s nimi komplikované, tak se těším na ten den, kdy se konečně dají dohromady, ofiko. Andílek
Davida je mi trochu líto, že nese na svých bedrech takové břímě a je vidět, že ho to dost trápí. *SORRY* Snad to ostatní pochopí, když nebude úspěšný.
Těším se na pokračování, tak jako vždy. Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1171
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty03/12/18, 09:02 pm

Christine si bude muset zvyknout, že nemusí být vždycky po jejím Úsměv
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1138
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty09/12/18, 07:13 pm

Díky holky Pro Tebe ani nevíte, jak mě vždycky vaše komentáře potěší Červenám se doufám, že se vám další vývoj v bunkru bude líbit... včera jsem měla zase čas zapnout bunkr a musím říct, že se tam děly velké věci Vysmátý Zmatený (něco z nových událostí uvidíte za chvíli ve fotkách z TS2 Mrkající )

02x09

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 001

Christine dlouhou dobu uvažovala, co by mohla udělat, aby přiměla Davida promluvit. Byla si téměř jistá, že bude stále jen zatloukat, i když se ho na to přímo zeptá, což ji neuvěřitelně rozčilovalo a svým vlastním způsobem i trápilo, i když by to nikdy nepřiznala. Chvíli tak posedávala na zahradě mezi rostlinami a myslela na svoje rodiče. Co by asi udělala její máma? Hlava se jí skoro zamotala, když si na ni vzpomněla... ta by jistě Davida neodsuzovala za to, že jí lže... ale Christine byla jiná. Nedokázala zkrotit svoji povahu, která byla až příliš podobná jejímu otci. A tak se zamyslela nad Mathiasem a poprvé po delší době si vzpomněla na jeho zásady. Skoro jako kdyby se v ní vzbudila ta jeho nejrebelštější část a pak jí to napadlo... nebyl to zrovna ten nejlepší nápad (a hlavně ne zrovna moc čestný), ale v ten okamžik jí to bylo jedno. Klín se klínem vytlouká a pokud jí ublížil on, pak ona může taky, ujistila se a usmála se na rajčatové záhonky.

Na večer tak Christine vyčkávala ve svém pokoji na Davida. Seděla až přímo u dveří, aby ho slyšela procházet, protože vždycky poznala zvuk jeho kroků. Zanedlouho ho zaslechla a tak ho zavolala k sobě. Byla rozhodnutá mu dát ještě šanci než vytáhne svoji černou kartu...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 002

"Co se děje?" Oslovil ji sotva vstoupil otevřenými dveřmi do jejího pokoje.
"Chci s tebou mluvit," usmála se na něj sladce, při tom pomalu vstala a zaklapla dveře. David se díval střídavě na ni a na východ.
"Chováš se divně... jsi v pořádku?" Christine uvnitř něco zabolelo, když zaslechla v jeho hlase obavu o ni. Byl jediný v bunkru, který byl vždy na její straně ať už ho trápila sebevíc a poprvé od zrození jejího plánu, pocítila vinu... ale vzápětí jí zahnala. Přeci jí lhal, proč by ho měla litovat?

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 005

"Jsem v pohodě," ujistila ho se širokým úsměvem. David zavrtěl hlavou.
"Nezdá se mi, neměl bych..." nenechala ho domluvit.
"Přestaň se strestovat, hlavoune," zamávala mu před obličejem pažemi.
"Vidíš? Jsem úplně v pořádku. Chtěla jsem vědět o čem jste mluvili s Dany v kuchyni," mrkla na něj. David zbledl.
"Já... ona... no mluvili jsme o bunkru a... jídle," koktal.
"Proč o bunkru?"
"Dany chtěla vědět, jak dlouho může tenhle protiatomový kryt vydržet, tak jsem jí to vysvětloval... a taky chtěla vysvětlit jak funguje eletřina..." jeho hlas zněl podivně a Christine v té chvíli pochopila, že jí lže přesně jak čekala. Proto se jen narovnala a nahodila ten nejmilejší úsměv jaký se jí v dané chvíli podařil udělat.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 009

"Netušila jsem, že se z Dany stává stejný vědátor jako jsi ty... ale to je jedno, chtěla jsem tě o něco poprosit..." David zrudl.
"Můžeš mě požádat o cokoliv," zvolal a jen co to vyslovil, Christine pocítila tlak v hrudi, ale stále dokázala udržet úsmvě na rtech. Christine nikdy neměnila svoje plány.
"Fajn! V jedné knize jsem objevila moc zajímavý popis jednoho tance a chtěla bych ho zkusit..."
"Ty chceš abych si s tebou zatancoval? To... nejde..."
"Neříkal jsi náhodou před chvíli, že tě mohu požádat o cokoliv? Pak chci tohle," ušklíbla se.
"Ale tvůj bratr... kdyby věděl, že jsem tady s tebou v pokoji... a že tančíme... já... měl bych jít," chtěl vykročit ke dveřím, ale Christine ho pevně chytila za předloktí.
"Proč pořád někam utíkáš? Máš snad černé svědomí?" Zašeptala. David prudce zavrtěl hlavou.
"Jasně, že... ne," vykoktal.
"Tak pak není žádný problém a pokud ti vadí můj pokoj, tak můžeme jít na místo, kam Alex vůbec nechodí," mrkla na něj. David zalapal po dechu a než stačil cokoliv říct, ho popadla a odtáhla do dětského pokoje.
"Chris, jakou knihu jsi to vlastně četla? Není to zase nějaká slaďárna?" Vyhrkl, když ho dotáhla až do středu pokoje. Christine sledovala s pobavením jeho vykolejený výraz.
"Je moc hezká, můžu ti ji půjčit," mrkla na něj a přitáhla ho k sobě.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 014

"Chris, jsi si jistá, že to má být takto? Já... nepřijde mi..."
"Co kdybys chvíli mlčel, hlupáčku?"
"Ale takhle tancovat... tvůj bratr... já... nevím..."
"Možná by bylo lepší, kdyby jsi chvíli přestal myslet. Copak ti to není příjemné?" David zrudl tak, že i pohovka v obýváku měla světlejší odstín. Zmateně se vyvlékl z jejího sevření.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 021

"Tohle... já měl... bych... jít..." vykoktal a snažil se od ní rychle zmizet. Christine věděla, že teď přišel její čas a v hrudi se jí rozeznělo srdce.
"Co kdybych ti řekla, že tě mám moc ráda," promluvila do jeho zad. David se prudce otočil a prohlížel si ji. Skoro to vypadalo jako kdyby Christine ani nepoznával.
"Cože?" Christine přistoupila až k němu.
"Co kdybych ti řekla, že už pro mě nejsi jen kamarád, ale že... jsi pro mě něco víc," David zprudka zamrkal a kromě obličeje měl už rudý i krk.
"Christine... já..." Christine mu položila dlaně na ramena.
"Co by jsi mi řekl na to, že se mi líbíš?" David se nervózně zasmál.
"Že ty jsi... zase... pila... ten... džus," vypadal jako kdyby ani mluvit nedokázal. Christine zavrtěla hlavou.
"Tak... děláš... si ze... mě legraci?" V Christine hrklo, ale podařilo se jí zachovat stejný výraz. Rázně zavrtěla hlavou.
"Pak... proč...teď?"
"A proč ne? Nebo si snad chceš počkat na naše další velké kulatiny? Odpovíš mi konečně?" Mrkla na něj.
"Já... Chris... tohle...," zavrtěl hlavou jako kdyby mu docházeli myšlenky. Pak se jí zahleděl do očí.
"Vždycky jsem tě měl moc rád, Chris. Mnohem víc než si dokážeš představit... jsi pro mě ta nejdůležitější bytost v celém bunkru... jsi pro mě významnější než kdokoli na světě," sklonil hlavu a Christine v sobě pocítila bolest. Když je pro něj nejdůležitější, tak proč jí lže?
"Pak bys mi měl dát pusu," zašeptala jeho směrem. David zvedl hlavu. Ve tváři se mu objevila hluboká vážnost.
"Ale já... neumím... nevím..."
"To ani já ne, ale vždycky je něco poprvé nebo ne, protože ty naše předchozí pusy nebyly nic moc, nebo ne?"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 023

David se zhluboka nadechl a přistoupil k ní blíž. Zlehka ji chytil za pas...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 031

...pomalu se k ní naklonil...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 032

...a srazil se s jejím nosem.
"Au!" Vyhrkla Christine a začala si třít postižené místo.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 034

"Já... asi bych... měl..." Christine ho přerušila a široce se na něj usmála.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 036

"Ani to neříkej, protože ti říkám, že nikam nejdeš... možná bychom si to měli lépe načasovat," mrkla na něj a zavřela oči.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 039

David se cítil poněkud nesvůj, měl pocit, že jeho srdce se přemístilo z hrudníku až do krku a že nemůže dýchat. Proto se zhluboka nadechl. O téhle chvíli snil od doby, co si začal všímat, že dospívají a teď... cítil se šťastný, ale zároveň zmatený. I přes svoje popletené pocity se k ní přeci jen sklonil a přitiskl k jejím rtům ty své.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 042

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 045

Christine, která od této situace očekávala cokoliv nebyla připravená na to co ucítila ve svém nitru. A už v tu chvíli co vnímala jeho přítomnost si uvědomila jedinou věc, právě dala do hry víc než jen plán, jak z něj vytáhnout pravdu... protože to co se nyní odehrávalo uvnitř ní jí donutilo pocítit obrovskou vinu. A to něco jí řeklo věc, která jí mělo dojít už dřív. David jí možná neřekl pravdu, ale ona si s ním teď začala hrát a to bylo mnohem horší. Aby zakryla svoje skutečné pocity ho přitáhla blíže k sobě a snažila se utopit v tom podivném chuchvalci, co se jí motal v hlavě...

Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 11 Empty

Návrat nahoru Goto down
 
Lucisab a její postapokalyptický svět
Návrat nahoru 
Strana 11 z 18Jdi na stránku : Previous  1 ... 7 ... 10, 11, 12 ... 14 ... 18  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Fórum o The Sims :: Soutěže :: Výzva - Apokalypsa!-
Přejdi na: