Fórum o The Sims

Diskuzní fórum pro uživatele forum.thesims2.cz a ostatní fanoušky série The Sims.
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share
 

 Lucisab a její postapokalyptický svět

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1 ... 10 ... 16, 17, 18  Next
AutorZpráva
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty08/07/19, 08:48 pm

Moc děkuji holky za milé komentáře Pro Tebe popravdě i já mám radost, že se ta zubatá ještě neukázala Andílek

02x39

Později večer si dala naše mladá třetí generace partičku kulečníku...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 001

"Už víš, co je tátovi?" Zeptala se klidně Anabela svého bratrance. Patrik jí věnoval smutný úsměv, než uchopil tágo.
"Pořád si nejsem jistý... ale řekl bych, že podle jedné kapitoly v medicínské knize by to mohlo být odcházení nějakých nervových zakončení..."
"A to znamená?"
"Že jednou třeba nebude moci hrát na kytaru... ale nikomu to neříkej! Třeba se mýlím... nejdříve to proberu s tátou, přeci jen on má víc zkušeností a nerad bych, aby se strejda Alex začal rozčilovat zbytečně..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 003

"To je příšerné! Jestli je to pravda... pak... pak... to jistě mého tátu zabije!"
"Prosím nevyšiluj, nebo budu litovat, že jsem ti řekl jednu z možností..."
"A jaké jsou ty další?!" Vyhrkla nešťastně Anabela.
"Já... to je fuk... soustřeď se raději na hru, ano? Nebudeme probírat nějaký konspirační teorie před spaním..." Vzdychl si.
"Dobře, ale... kdyby jsi něco zjistil... kdyby... řekneš mi to?" Patrik na ni letmo pohlédl, než se znova zaměřil na kouli před sebou.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 006

"Jasně, slíbil jsem ti to..." ujistil ji tiše. Chvíli tak společně mlčky táhli tah za tahem, když si Anabela všimla knihy v policích.
"Patriku! Kolikrát ti mám říkat, že mi nemáš dávat tu knihu jinam!" Zvolala rozhořčeně. Patrik si ji zmateně změřil.
"O čem to mluvíš?"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 008

Anabela zlostně předstoupila ke knihovně.
"O ní! Botanická encyklopedie pěstování, svazek číslo 12! Už jednou jsi mi ji uklidil do knihovny v pracovně a díky tomu jsem ji hledala celý den... ale teď?! Proč jsi ji dal sem?"
"Počkej... uznávám, že předtím jsem ji dal do pracovny, protože mi překážela na stole, ale teď jsem v tom nevinně... nevím proč je tady!" Vyhrkl ve snaze se obhájit.
"Fajn, tak se sem dostala nějakým kouzlem... ale... zatraceně... proč nejde ven?" Zamumlala si pro sebe.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 009

"Pomůžu ti..." Anabela ho zastavila jedním tahem ruky.
"To je dobrý... jen je tady zaseknutá tak, že..." to poslední nestačila doříct, protože se bunkrem rozeznělo podivné lupnutí.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 010

Anabela se prudce rozhlédla. Její srdce se v ten okamžik rozhodlo vydat na běžecký maraton.
"Co to...?" Vydechla. V ten okamžik se ozvalo děsivé zavrzání doprovázené prudkým křupáním čehosi. Zoufale ucouvla, když spatřila, že se knihovně proti ní pohnula.
"Co...?!" Vyhrkla, když do ní police strčily a svým samovolným pohybem jí pohltily ve svých útrobách. Knihovna se poté zpátky umístila na své místo a nevinně tak shlížely...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 012

...na naprosto vykolejeného Patrika.
"DO PRKÝNKA!" Zakřičel Patrik, jehož vlastní životadárná pumpa málem vypověděla službu.  

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 016

"DO PRČIC... DO HÁJE... ZATRACENĚ... DO PRKÝNKA..." žvanil naprosto zmateně Patrik.
"MYSLI PATRIKU... MYSLI... uklidni se... uklidni... Bela... Belinka... co se to zatraceně stalo?!" Zděšeně vyběhl ke knihovně zabušil do ní.
"Belo, slyšíš mě?! Slyšíš mě?!" Volal nešťastně. Jenže Anabela ho nemohla slyšet. Staré skryté kovové dveře s dřevěnými policemi z obou stran nedávaly průchod žádnému zvuku.
"Belinko..." zašeptal zoufale.
"Musím ji odtamtud dostat... musím... mysli Patriku..." nabádal se, když si všiml oné osudné knihy.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 018

"Ta kniha... co s ní udělala?" Ptal se sám sebe,...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 019

...než se pokusil podobným způsobem jako předtím Anabelu, knihu dostat z police. V ten moment se zlovolný mechanismus ozval znova.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 020

Patrik se zmateně rozhlédl a uhnul, když se křídlo nebezpečně vybočilo jeho směrem. Zděšeně pohlédl do osvětlené škvíry.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 021

"Belinko, jdu pro tebe!" Vyhrkl a rychle vběhl do zavírajících dveří knihovny.
"PATRIKU!" Vykřikla rozklepaná Anabela a vrhla se mu do náruče tak prudce, div ho nesrazila k zemi.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 023

"Ty dveře... oni... ta knihovna... já... nevěděla, že se to stane... co se vlastně stalo..." koktala nesrozumitelně, zatímco drtila Patrikovi kosti.
"Nevím, co se stalo... jsi v pořádku?" Zeptal se jí, jen co ji od sebe odlepil. Anabela si setřela slzy z tváří.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 024

"Už je mi líp, když tu nejsem sama... ale co je tohle za místo?" Oba příchozí se rozhlédli a jejich pohledy tak zaujaly dva podivné předměty.
"Co je to?" Ukázala Anabela na televizi naproti sobě. Patrik udělal několik opatrných kroků směrem ke zvláštnímu zařízení. Našlapoval  při tom tak tiše, že by snad pod jeho nohou nevybuchla ani bomba. Cestou opatrně strhával pavučiny, jež propojovaly stěny s nábytkem.
"A co je proboha tohle!" Vyhrkla vyděšeně při pohledu na zaprášenou pavučinu a několik jejích vysušených, původních stavitelů.
"To je odporné! Co to je?!" Panikařila dál Anabela a prohlížela si znechuceně téměř průhledné nohy pavouků. Patrik si mezitím klekl k televizi a několik krátkých vteřin sledoval plochou obrazovku. Patrik pomalu natáhl paži a dotkl se jejího hladkého povrchu. Při tom zanechával na jejím zaprášeném povrchu drobné cesty.
"Nikdo tu roky nebyl..." vydechl nakonec, aniž by odpověděl na jedinou z Anabeliných otázek ohledně pavouků. Anabela na něj pohlédla a pomalu se vydala směrem k němu. Cestou si dávala pozor, aby se šla v jeho stopách, kde pavučiny byly již porušené.
"Takže víš kde jsme?" Ozvalo se vedle jeho hlavy, když se k němu Anabela sklonila. Patrik pohlédl do jejích šedých očí a pokrčil rameny.
"Tahle místnost v plánech nebyla... nevím, proč ji děda před ostatními tajil..."
"A co je tohle? A tohle... a tohle?" Ukazovala střídavě na velké pavučiny, televizi a rádio. Patrik si vzdychl.
"Pavučina... je to jen pavučina..."
"A to je co? A co ty divný nechutný věci v ní zapletený? To je nějaký zařízení?"
"Ne, to jsou pavouci... Belo... ráda sázíš a staráš se o zahradu a neznáš pavouky?" Anabela pokrčila rameny.
"A co jsou ti pavouci a co mají společného se zahradničením?"
"Učili jsme se o nich v přírodovědě, vážně si to nepamatuješ?"
"Já vážně nevím... na tohle jsem levá... ano, starám se o zahradu, ale... ti pavouci, to je hmyz, že jo?" Patrik si znova vzdychl a postavil se.
"Ano."
"Počkej a někteří z nich jsou jedovatí... co tihle? Zabijí nás! Rodiče budou zoufalí! Do jaké pekelné díry jsme se to dostali!"
"Belo, uklidni se... tihle jsou už dávno mrtví..."
"Ale co tady dělají? Jsme přeci uzavřeni před světem nebo ne? Jak se sem dostali? Jsou radioaktivní?"
"Belo, já nevím! Neptej se mě tolik! Já... snažím se to pochopit... proč děda... proč nikomu neřekl, že tahle místnost existuje?"
"To už teprve nevím! Ale má tu pořádný nepořádek!" Zvolala a ukázala na rozprostřené dokumenty na podlaze. Patrik zalapal po dechu, když si uvědomil, co dané nákresy na jednom z papírů naznačovaly. Rychle se k nim vrhnul, bez ohledu na další pavučiny.
"To je... to je... bingo, Belinko! Našli jsme zlatý důl! Tohle jsou úplně původní dokumenty k teleportu... a tady je... tady..." nadšeně listoval starými papíry, až našel co hledal.
"Tady je to co potřebujeme!" Vyhrkl a začal tancovat na místě.
"Máš na sobě nalepeného mrtvého pavouka... a co jsi našel?" Patrik zavrtěl hlavou a přistoupil k ní. Plný nadšení jí pak začal ukazovat jednotlivé souřadnice. Anabela si zběžně prohlédla dokument v jeho paži a pohlédla mu do očí.
"Co to je?"
"Vážně nevíš?"
"Vypadám snad na to? Já nejsem tak chytrá jako ty a celé tohle místo mě strašně děsí... co když je tady někde díra ven... a co když je tahle věc napojená na mutanty venku?" Rychle rozmáchla rukou směrem k ploché obrazovce televize.
"Belo... ta věc za tvými zády je pravděpodobně zařízení schopné přenášet satelitní signál nejen obrazově, ale také zvukově..."
"Já ti nerozumím!" Vyhrkla zoufale.
"V dřívější době se tomu říkalo... počkej... tele... televizor, myslím... musím se pak podívat do knih, ale jsem si téměř jistý, že to tak je," usmál se na ni zářivě.
"Tele... co? To sis teď vymyslel, že jo? A k čemu je to vlastně dobré?"
"Dříve se na to lidé dívali... byla to zábava," pokrčil rameny.
"Vážně? Vždyť je to jen divná placatá černá věc, co je na ní zábavného?"
"Ten signál, co přenášela... na obrazovce se pak objevil obraz..."
"Takže se dívali na obrazy?"
"Ne, dívali se třeba... na film." Anabele se rozzářily oči.
"Počkej, takže to je tahle věc?! Ta o které se psalo v tom starém časopise... a lidé se mohli pak dívat na ty krásné barevné filmy? Myslíš, že funguje? Vyzkoušíme ji?" Vyhrkla nadšeně. Patrik se zasmál.
"Bože můj, to je snad poprvé co chceš vyzkoušet něco nového, aniž by jsi měla pocit, že tě ta věc usmaží... vyzkoušíme ji, ale nejdřív bych ti chtěl říct, co je tady na tom papíře znázorněné a proč mám radost já..." Patrik dál mluvil, ale Anabela ho neposlouchala. Její oči zaujalo zaprášené rádio.
"A co je tohle?"
"Nevím přesně, ale podle těch kulatých věcí pod tím to vypadá na nějaký druh magnetofonu..."
"Magne... co? To jsi snědl všechny encyklopedie? A k čemu to je?" Patrik smutně sevřel vzácný dokument ve svých pažích a plně se otočil k Anabele.
"Ty kulaté věci pod tím... jsou optické disky pro ukládání digitálních dat... něco podobného mám dole ve strojovně, ukládám na to data z přístrojů o stavu ovzduší... ale tady vzhledem k nápisu... Love song... to vypadá na nosiče hudební..." Anabela znechuceně odhrnula starou pavučinu a uchopila CD v krabičce do ruky. Opatrně ho pak otočila z druhé strany, kde se na ni usmíval její dědeček Mathias s kytarou v ruce.
"To je... dědeček! A tohle... to musí být... jeho hudba!" Nadšeně zamávala diskem nad hlavou, když si všimla dalších naskládaných krabiček pod rádiem.
"A tady jsou další!" Plná radosti uchopovala jednotlivá CD a pozorovala každý Mathiasův pohled, který jí její dědeček z desek hrdě dával. Poté se k němu otočila s téměř dětským pohledem.
"Zapneme je... všechny?"
"Jasně, ale nejdřív..." ukázal na papír ve své ruce. Anabela zrudla.
"Promiň, já... nevím co se to se mnou děje... ale povídej... já... budu tě poslouchat..." pevně k sobě přitiskla jedno z Mathiasových CD a podívala se do očí svého bratrance. Patrik se zhluboka nadechl.
"Ta věc na kterou jsme s tátou nemohli přijít... už vím čím to! Tady je to úplně všechno! A tam na zemi jsou další dokumenty k jiným vynálezům, děda to tady měl možná jako zašívárnu, ale... byl geniální!"
"Počkej, takže mi chceš říct, že..."
"Už vím, jak zapnu bezpečně teleport! Stačí tak málo... a... musím to hned zkusit!" Zvolal nadšeně a vykročil ke knihovně. Anabela odložila CD, rychle se postavila na nohy a pokusila se ignorovat svoje zbrnělé prsty.
"Počkej! Nikam nepůjdeš! Snad si nemyslíš, že můžeš jít jen tak sám zapnout ten strašný krám... teď jsme tady objevili tohle... nechceš se spíš věnovat tomu... Patriku, ty mě vůbec neposloucháš!" Vyhrkla dotčeně. Patrik jí věnoval postranní pohled.
"Já tě poslouchám, ale tohle je důležitější! Ten teleport byl celoživotním dílem našeho dědečka... a já chci jeho dílo dokončit... chci tady všem dokázat, že ta věc není nebezpečná... chci všem ukázat, že náš děda byl geniální!"
"To všichni už přeci dávno vědí! Kvůli tomu se nemusíš jít sám usmažit!" Patrik se k ní prudce otočil.
"Taky nemusím jít sám! Chceš jít se mnou?"
"Cože?!"
"Teleport už má lepší obvody... přesměruje nás oba, nemusíš se bát..." Patrik dál mluvil, ale Anabela mu skočila do řeči.
"To nemyslíš vážně! A co rodiče? To jim nechceš nic říct? Co když se nevrátíme? Chceš aby zase jen našli začouzený teleport... a dál nic?!"
"Jenže my se vrátíme... nastavím správně čas a přesměrujeme se tam, kam se teleportovali před lety naši prarodiče... a přivedeme je zpět..."
"Takže tohle je tvůj plán? Hrát si na boha? Vždyť jsi mi sám řekl, že nikdo nezná místo kam se dostali!"
"Podle těchto papírů má teleport i něco jako historii... vydáme se přímo za nimi!"
"Takže se zavraždíme jako oni! Fakt skvělý nápad! Ale víš co? Já nikam nejdu, ty tvrdá palice! Je to nebezpečné!"
"Dobře... vrátím se tak rychle jak to půjde..."
"Stejně se odsud nedostaneme," zamumlala otráveně, když Patrik sevřel správnou knihu a tajné dveře se znova pohnuly.
"Patriku, já nechci... nechci aby se ti něco stalo! Poslouchej mě!" Zvolala a vyběhla za ním. Ve svém nitru už bohužel, ale dávno věděla, že na světě neexistuje síla, která by přiměla Patrika změnit názor.


(takže objevení místnosti s tv a rádiem máme za sebou... teď už zbývají jen mimozemšťani a safe place Píšu jo tahle generace bude tak strašně zajímavá, že ta příští bude oproti ní nudná, jak stání ve frontě Vysmátý jinak se omlouvám, že tenhle díl byl víc textový než snímkový, ale některé věci se moc fotit nedaly Červenám se )
Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1210
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty08/07/19, 09:26 pm

Tenhle díl jsem přečetla jedním dechem, krásně napsáno i bez obrázků *BRAVO* Jestlipak jim ale všechno, co našli, bude taky fungovat ? Aha
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Simpařan
Simpařan
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1069
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty09/07/19, 04:10 am

Tak to je naprosto dokonalý díl! Vlastně všechny ty díly, které jsem zameškala a celou dobu jsem se moc těšila, až se dostanu ke čtení. Láska Láska Láska Strašně se mi líbí, jak se ti podařilo to vše zakomponovat do příběhu - už to zmizení (přestěhování) první generace bylo pro příběh super, protože vedlo k tomuhle vývoji děje. Je to tak napínavé! Na tenhle okamžik jsem se moc těšila! Takové objevení tajné místnosti jsem nečekala, opravdu super nápad takhle využít tu knihovnu a najít tajný prostor. Julián byl opravdu génius. Taky jsem moc zvědavá, jak budou všechny ty nalezené věci fungovat a samozřejmě na ten teleport, to je klíčový objev.
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 586
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty10/07/19, 12:31 pm

Nádherný díl! Láska Moc hezky popsáno a jak už bylo řečeno i bez obrázků.:) Naprosto chápu, že nějaké momenty se vyfotit přesně nedají.
Jsem také moc zvědavá, jestli se to Patrikovi podaří a jak bude vypadat ztvárnění tvého safe place.
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty10/07/19, 09:58 pm

Moc děkuji holky Pro Tebe opravdu moc si toho vážím Pro Tebe ono se někdy sama divím, jak mi některé věci zapadnou do sebe Červenám se popravdě něco ani pořádně neplánuji, ale prostě to tak vyjde Červenám se každopádně mám už vymyšlenou dějovou linku i pro 4.generaci Vysmátý (to 30 minutové dojíždění busem do práce se holt vždy vyplatí Vysmátý ) teď už začínám pomalu myslet i na 5... a hlavně na to jestli to bude pro mě poslední generace nebo ne Aha každopádně je to daleko, takže to většinou hodím za hlavu Vysmátý jinak Julián vás všechny ještě překvapí u něj platí, že tichá voda břehy mele Vysmátý ale nebojte se, že by se z něj vyklubal nějaký magor Mrkající pořád je to ten samý dobrácký Julián a jednou vám to třeba všechno i sám vysvětlí (přeci jen jsem vám slíbila, že 1.generaci ještě uvidíte a mám to v plánu určitě dodržet Mrkající ) jinak na stavění safe place jsem taky moc zvědavá Vysmátý to bude zase něco Vysmátý ale už mám v hlavě nějaký nápad, tak až ho ztvárním, tak se s ním určitě pochlubím Úsměv

A jinak ještě jednou děkuji za tak milá slova Láska vždycky mě to moc potěší a hned mě to nabudí k dalšímu pokračování Pro Tebe
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty13/07/19, 07:19 pm

02x40

"Patriku!" Zakřičela Anabela na svého bratrance.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 035

Patrik se na ni ale ani nepodíval.
"Musím to udělat... vím, že to nechápeš, ale... naši by mi to nikdy nedovolili, ale takhle... dokážu jim, že to funguje!"
"To sice možná jo, ale... co ty následky! Nedělej pitomosti!" Vyhrkla zoufale Anabela a s hrůzou sledovala Patrikovi paže, které zkušeně stiskly několik tlačítek, čímž donutily teleport začít bzučet. Po té se natáhl k páce a několikrát za ni zatáhl.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 037

V ten okamžik začal přístroj vydávat podivné zvuky a skrz jeho obvody se začaly dobývat jiskry.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 038

"Tohle je kravina! Zaplatíme za to všichni!" Volala nešťastně a posadila se na židli.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 039

"Chceš jít se mnou?" Zeptal se jí klidně. Anabela mu věnovala vyčítavý pohled. Jak dokáže být tak v klidu? Ptala se sama sebe.
"Nenechám se tím krámem usmažit, jdi si sám!" Zvolala rozčileně. Patrik si vzdychl a v ten moment světla v bunkru zablikala.
"Vidíš? Bunkr tuhle věc nezvládne!"
"Zvládne, zanedlouho se napojí na všechny přívody elektřiny co máme k dispozici. Nic se nepřepálí, je to ověřené," zašeptal a otočil se k zářivému teleportu. Sám pro sebe se usmál.
"Věřím ti, dědečku," vydechl tiše a vyšel vstříc svému osudu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 040

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 041

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 043

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 044

Jen co se jeho nohy ponořily do vrnící tekutiny, ucítil ve svém těle drobný záchvěv elektřiny. Naposledy pohlédl do bledého obličeje Anabely a usmál se na ni. Pak se podíval dolů na kovové kleštičky a chytil se jich.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 045

V ten moment jeho tělo zachvátil silný příval podivné energie, ze které měl pocit jako kdyby ho trhala na kusy.
"ZZZHIII!" Vydralo se mu z hrdla. Anabela  v té chvíli zbledla ještě více, pokud to bylo vůbec možné.
"TY PITOMČE!" Zakřičela na něj zuřivě a vrhla se k němu, aby ho vlastníma rukama vytáhla z té věci. Pevně tak stiskla jeho tělo, jenže prudká elektřina ji stáhla spolu s ním....

Oba se probudili na úplně novém místě...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 047

Každý z nich musel prudce zamrkal, aby si zvykl na nenadálé prudké světlo, které bunkr se svými umělými žárovkami nemohl nikdy nahradit. Anabela se zhluboka nadechla a ucítila ve svém nose několik neznámých vůní. Celá se otřásla, když si její zrak zvykl na záři jasného rána a ona si uvědomila, kde je. Tohle nebyl bunkr a dokonce to ani nesplňovalo její myšlenku postapokalyptického světa. Všude bylo tolik světla a rostlin. Prudce se rozhlédla a v tu chvíli se její oči srazily s Patrikovými. V první chvíli si uvědomovala neobyčejné štěstí nad tím, že jsou oba stále naživu, ale pak si uvědomila... v jaké kaši by mohli být, zamračila se. Patrik k ní rychle přistoupil.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 050

"Takže jsi nakonec šla se mnou!" Vyhrkl nadšeně.
"A jak jsem tě tam mohla jen tak nechat?! Vždyť jsi zářil jako žárovka! Myslíš, že jsem takový masochista, abych se dokázala dívat na to, jak tě to usmaží?! Za co mě sakra máš! Ty pitomče! Už se odsud nikdy nedostaneme! Už nikdy neuvidíme rodiče!" Klela a začala ho mlátit do hrudníku.
"Belo, uklidni se!" Zvolal a chytil ji za ruce. Anabela se mu vytrhla a měřila si ho naštvaným pohledem.
"Jak se mám uklidnit?! Ty snad víš, kde zrovna jsme? Co když zrovna dýcháme vzduch plný radiace, co pak? Kdo nás potom vyléčí?! Vždyť nikdo z nás neví, jak vypadá člověk zasažený silnou radiací!" Zakřičela do jeho obličeje.
"Belo... tak za prvé mám tohle..." zamával jí před obličejem věcí, co připomínala větší vysílačku.
"Touhle věcí nás zpátky stáhnu přes teleport, stačí jen stisknout správný knoflík a pevně se držet jeden druhého... a k tvé druhé otázce...," znova zalovil v kapse a vytáhl věc ve velikosti pětimístného prodlužovacího kabelu na elektřinu.
"Tohle je věc, která měří radiaci... a vidíš? Nehvízdá... tohle místo je čisté... ty hodnoty co ukazuje display jsou nepatrné, nic se nám nestane..." Anabela se zhluboka nadechla a znova se rozhlédla.
"Je mi zima... a tohle místo... je to tady tak velké... a tohle... to jsou hory, že ano?" Společně vykročili z úkrytu stromů.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 051

"Řekl bych, že ano... jsme na horách..."
"A co tady budeme dělat?" Otočila se k němu. Patrik se pozorně rozhlédl, když si všiml vzdáleného pohybu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 053

"Jsou tady lidé..." oznámil jí tiše.
"KDE?!! ZABIJÍ NÁS?!!" Vyhrkla a skočila Patrikovi kolem krku.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 054

"Belo, uklidni, se ano? Proč by nás měli zabíjet?"
"Protože jsme divní... protože jsme se sem teleportovali... co když budou chtít tu šílenou věc? Co když budou chtít něco provést rodičům?!" Prudce se od něj odklonila, aby se mu mohla podívat do očí.
"A proč by to dělali? Oni nevědí, jak jsme se sem dostali..."
"A myslíš, že jim nedojde, že tady nemáme co dělat?!" Patrik si vzdychl a kousek od ní popošel.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 058

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 055

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 056

"Je jich tady víc," odvětil místo jakékoliv odpovědi na její otázku.
"KDE?!!"
"Přímo před tebou..." Anabela si zakryla ústa oběma rukama.
"Co budeme dělat? Kam se schováme?!" Zvolala.
"Nebudeme se schovávat, pokusíme se s nimi komunikovat..."
"Proč?!"
"Protože tak je to správné... třeba vědí něco, co by se nám mohlo hodit..."
"A tím myslíš co?"
"Nevím! A nestresuj se kvůli tomu, ano? Mluvit budu já..."
"Jestli tě některý z nich něčím praští, jestli..." Patrik si vzdychl a vytáhl z kapsy ovladač od teleportu.
"Kdyby mě někdo s něčím praštil... stiskni tohle zelené tlačítko... a pokud mě budeš chtít vzít sebou, tak mě drž za ruku, ano?"
"A je ta věc funkční?!"
"Ano," vydechl pevně a zaměřil se na muže, který vyšel z ohrádky.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 059

"Dobrý den," pokusil se ho oslovit. Muž však vypadal, že ho nevidí ani neslyší. Jeho oči se zdály být vzdálené, jako kdyby se díval skrz ně.
"Co je to za lidi?!" Vyhrkla Anabela, když se jim muž mechanicky vyhnul bez toho aniž by vydal hlásku.
"Já... nevím..." odpověděl jí prkenně. Anabela se k němu prudce otočila čelem.
"Vidíš?! Já ti to říkala... jsou to mutanti! Nevidí a neslyší! Určitě nám něco udělají!"
"Nic takového se nestane! Projdeme se tady a třeba něco zjistíme... hlavně už nevyšiluj..."
"Já nevyšiluji! Jenom jsem realista!"
"Nebo spíš pesimista... jsme tady spolu a slibuji ti, že se nám nic nestane..."
"Fajn..." zabručela Anabela a zatímco spolu dále hovořili skoro o nesmrtelnosti chrousta se vzadu na pozemku na ně zahleděli dvě neuvěřitelně černé, nelidsky vypadající oči...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 060

"Kohopak to tady máme?" Pousmála se mimozemšťanka a ohlédla se na svého společníka.
"Máme tady návštěvu, Alane," oslovila ho. Alan jí věnoval unavený pohled a na jeho zelenou pokožku v ten okamžik dopadlo několik malých kapek mrholícího deště.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že vás moc nenaštvu, že to utnu zrovna tady Andílek ale tímto bych chtěla oficiálně ukončit éru druhé generace. Mohu říct, že jsem si hraní za tuhle generaci moc užívala  Úsměv a byla velká zábava budovat jejich charaktery současně s jejich věkem  Úsměv samozřejmě se ale nemusíte bát, že by se už v příběhu neobjevili, jistě tam ještě budou a to až do své smrti... ale oficiálně se už budu především věnovat třetí generaci a jejich potížemi s mimozemšťany a vůbec se vším co na ně ještě čeká  Píšu

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 2-generace

A co bych mohla prozatím říct o generaci, která odchází do pomyslného důchodu?  Úsměv

- Za celou éru jejich vlády byli schopni rozšířit majetek na neuvěřitelných cca 24 000 simolenů!
- V současnosti si stačili již všichni splnit svoji aspiraci s tím, že první dostala doživotní platinovku Daniela, hned po ní Alex a pak David a jako úplně poslední pak Christine (u té jsem se docela i chvíli obávala, že to nestihne dříve než zešediví, čímž by si výrazně zkrátila život  Aha  - ono už takhle to vypadá, že by díky tomu měla zemřít dříve než David, protože se celoživotní platinovky dočkala cca asi tři dny před zestárnutím do seniora... jen pro pořádek, Daniela s Alexem získali svoji platinovku cca krátce po svatbě, čímž vlastně prožili většinu života s platinovou aspirací a tím by se podle dostupných pravidel (a mých zkušeností s rodokmenovou rodinkou) měli dožít celkem slušného věku, ale samozřejmě, raději nebudu předbíhat  Aha )
- O tom jak si obyvatelé vedli v rámci dovedností vám budu vyprávět až po jejich smrti... ale zatím mohu jen prozradit, že v současnosti je nejchytřejší v bunkru David  Mrkající
- Jinak co se týká změn v bunkru, tak jsem se tentokrát rozhodla vše ponechat při starém  Mrkající
- A jen pro zajímavost... druhá generace byla složená jen ze samých mrzoutů kromě Davida Vysmátý

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Dovednosti

Jak už bylo kdysi řečeno při odchodu první generace, i tady měl každý svoji vlastní úlohu. Daniela šila a zároveň se s Alexem věnovala rozšiřováním rozpočtu přes malování. David opravoval co mohl a Christine se starala o zahradu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Katastrofy

Katastrof tady bylo podstatně méně než v první generaci. Hořelo mi celkem dvakrát a za oba požáry mohla Christine Vysmátý jednou se pokoušela ugrilovat s plným počtem bodů vaření žebírka a v druhém případě dělala tuším špagety a samozřejmě i tady v tomhle případě měla plný počet bodů vaření Chichichi zásah bleskem nebo elektřinou naštěstí neschytal nikdo Úsměv bohužel však ale vaření v bunkru bylo pro tuhle generaci složitější než pro tu předchozí... tolik spáleného jídla jsem už dlouho neviděla Vysmátý a mimo jiné mě navštívil zmutovaný zloděj následovaný zmutovanou policistkou Vysmátý a bohužel jsem přišla o 500 simoleonů! (za to jistě může ta radiace Bomba ) a významně se mi v téhle generaci rozšířili útěky našich hrdinů z bunkru Vysmátý nikdy nezapomenu jak jsem našla těhotnou Danielu před bunkrem v doprovodu vlkodlaka Vysmátý asi už tehdy chtěla svojí dceři sehnat nějakého ženicha, který by nebyl tak úplně normální Vysmátý

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 V-noce2b800

Zároveň byla tahle generací první, se kterou jsem prožila Vánoce Úsměv a bohužel si jsem jistá, že ta třetí se jich pravděpodobně nedožije Aha ale samozřejmě, opět je lepší nepředbíhat Mrkající

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Potomstvo

Jinak doufám, že se i vy těšíte na cestu, která čeká naše nové hrdiny Píšu bude to opravdu zajímavá jízda... dalo by se říct na ruském kole Vysmátý chvíli budou nahoře a jindy zase dole... určitě budou na konci své cesty zase o něco jinačí než jsou teď, to vám mohu slíbit už teď Mrkající

Takže příště vás přivítám u nové generace Úsměv a jsem moc ráda, že tentokrát jsem mohla provést shrnutí bez smrti Andílek
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 586
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty13/07/19, 09:52 pm

Wau Šokovaný Tak to bylo úžasné. Konečně, docela mě zajímá, jestli se jim podaří komunikovat i s ostatníma lidma a na ty mimozemšťany jsem vážně zvědavá, co mají v plánu. *SORRY*

Jinak krásné shrnutí nakonec + krásné fotky. Láska
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1210
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty14/07/19, 09:07 pm

To nám to nabralo na obrátkách *BRAVO* Jakpak to setkání s mimozemšťany asi dopadne, doufám, že s Patrikem a Bellou nebudou provozovat nějaké experimenty, že se spíš jen seznámí a vše dopadne dobře ! A to závěrečné shrnutí se Ti fakt moc povedlo *THUMBS UP*
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty15/07/19, 01:27 pm

Moc děkuji holky Červenám se popravdě to shrnutí vždy buduji už od samého počátku nové generace a ta nová včera získala první katastrofu Vysmátý v Trojjazersku mi včera okradl Odporný šarlatán nebohého Alana Vysmátý takže vlastně mimozemšťana okradl člověk... taky dobré Vysmátý myslím, že moje hra hraje proti pravidlům Vysmátý jinak Alan tím ztratil 150 simoleonů a tak jsem mu dala možnost, aby ho konfrontoval pěstmi... a přišel o dalších 100 simoleonů Vysmátý jo to se fakt nevyplácí... a tak jsem na něj zavolala policii a ti prý postaví zátarasy... no už vidím jak to dopadne Vysmátý jen mě mrzí, že z té události nemám žádnou fotku, protože mi zlobila grafika Smutný ale má moc zajímavou vzpomínku, tak vám ji sem dám až přijde správný čas Mrkající
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty20/07/19, 01:11 am

Tak už to sem přidám dnes Úsměv včera jsem chvíli za ně hrála a musím říct, že je pro mě těžké mít zase takhle neuvěřitelně plný bunkr Zmatený ale už teď jsem zvědavá, jak se bude vše vyvíjet (a jestli se bude vše vyvíjet jak má... a to říkám především kvůli duchům Zmatený u nich člověk nikdy neví, co mohou provést Zmatený )

Ale teď už k naší nové generaci!

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Bez-n-zvu3c800

Popravdě od ní očekávám zelené a možná i podivně světlé simíky, protože se mi občas stane, že si hra vybere stažený skin, takže je klidně možné, že nakonec ani zelené dětičky mít nebudu Červenám se ale nebudeme předbíhat Úsměv jinak mimozemšťané v sobě mají kombinaci genů od simorostů, takže je klidně možné, že v další generaci budu mít nejenom špičatou bradu, ale i dlouhý nos  Vysmátý každopádně už teď jsem zvědavá, jak si hra pohraje s genetikou  Úsměv

Samozřejmě již některé simíky z nové sestavy znáte, ale i tady si k nim neodpustím několik krátkých slov na úvod Mrkající

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Patrik001ostr-2

Patrik je jedním z nejchytřejších obyvatel bunkru. S chutí objevuje nové věci a nebojí se i riskovat. Pro svoji nebojácnou povahu je často terčem ostatních, protože o něj mají strach.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Anabela001a

Praktická a pravidly svázaná Anabela si ze všeho nejvíce přeje prožít svůj život v klidu. Nadevše zbožňuje svojí rodinu pro kterou by se rozkrájela.

Možná bych se neměla zmiňovat o našich mimozemšťanech... ale aby to bylo spravedlivé... Červenám se

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Alan001a

Tichý a na první pohled zvláštní Alan působí na ostatní poněkud odtažitě. Celé dny si zapisuje do svého zápisníku a snaží se ignorovat svoji původní společnici.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Oxana001a

Excentrická a všemi mastmi mazaná Oxana si přeje mít úspěch. Pro svoje vlastní plány je schopna učinit cokoliv.


(jinak vás bohužel budu muset v tomhle díle požádat o trochu fantazie, protože na nevlastněném pozemku jsem nemohla používat pózy, takže některé události budou jen řečené Červenám se )


03x01

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 002

"Alane!" Ozval se znova hlas mimozemšťanky, když ji její společník ignoroval. Alan se podrbal na hlavě a letmo se na ni ohlédl.
"Co je Oxano?" Oxana se na něj zamračila a vykročila k němu.
"U Sixamu! Teď jsem ti řekla, že jsou tady nějací lidé! A ty? Je ti to fuk?!" Alan se prudce postavil a založil si ruce na prsa.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 005

"Už jsi mi to říkala několikrát a vždy jsme se ujistili, že to jen další nový hologram..."
"Tohle není žádný hologram! Oni spolu mluví!" Vyhrkla vztekle. Alan se zatvářil zmateně.
"Oni spolu mluví?" Vydechl.
"Jestli mi nevěříš, tak se přesvědč sám!" Usadila ho. Alan zprudka vykročil a zůstal s úsměvem na tváři nevěřícně hledět na výjev před sebou.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 012

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 013

"Při Sixamském měsíci... to snad ani není možné... po tolika letech..."
"Po 50 letech... zdá se, že už se na nás ti pitomci nezlobí a posílají nám zkoušku..."
"O čem to tady mluvíš? Jsem si jistý, že nám je neposlala Královna... cítím to z nich... cítím..." zhluboka se nadechl a vnímal jejich pocity.
"Co cítíš?!" Vyhrkla nervózně Oxana.
"Jeden je zvědavý... a ten druhý... má strach... určitě je neposlala Královna... není na nich ani stopa Sixamské moci... oni sem přišli nějak jinak... ale jak?" Vyslovil svoji otázka a dal hlavu na stranu.
"Jestli je neposlala Královna... pak... to jsou možná poslední radiací nezasažení lidé... jinak by je ani nenapadlo sem cestovat... a pak to pro nás znamená... konečně se odsud dostaneme!"
"Jenže žádný lidský tvor nevěděl o tomhle místě... nezapomeň, že ho Královna stvořila jako trest pro nás dva... měli jsme tu být 100 let a nyní uběhlo teprve 50 let... je to zvláštní... oni by tu neměli být..."
"Přestaň mluvit takhle Alane! Je dobře, že jsou tady... ať už se sem dostali jakkoliv, oni budou naší vstupenkou z tohoto pekla..."
"Co tím myslíš?"
"Tihle tvorové jsou hloupí... sami si zničili svoji planetu, myslíš, že nám nebudou chtít dobrovolně pomoci? Stačí abychom takhle ukázali... a budou nám zobat z ruky..." luskla prsty Oxana. Alan se zatvářil znechuceně.
"Mám dost těch tvých nápadů, Oxano! Nezapomeň, že jsme tady jenom kvůli tobě... a pochybuji, že nám budou věřit... viděla jsi se v zrcadle? Nemáme žádnou moc měsíce, takže uvidí naši skutečnou podobu..."
"A ty máš snad nějaký problém s tím jak vypadáš?"
"Ne, ale oni neuvidí atraktivní mimozemské lidi, ale podivně zbarvené, s očima tmavýma jako černá díra, bytosti... je logické, že nám nebudou důvěřovat... už jeden z nich má strach, pokud strhne i toho druhého, tak jsme namydlení..."
"Takže co navrhuješ ty? Budeme se na ně jen dívat?"
"Dle mého názoru je zcela zbytečné je žádat o pomoc... vyděsíme je ještě víc..." Oxana zavrtěla hlavou, ale vzápětí se zářivě usmála.
"Máš pravdu! Jsi geniální! Neřekneme jim, že je tohle naše vězení! A jednoduše si počkáme až se odsud pokusí odejít... a pak zasáhneme... jsem si plně jistá, že ještě dnes opustíme tohle peklo!"
"Královna nebude mít radost..."
"Královna bude mít radost až jí povíme o nich..."
"Počkej... ty myslíš?" Vydechl šokovaně.
"Opylovací technici budou mít z našeho objevu radost, nemyslíš?" Mrkla na něj.
"To nemyslíš vážně, Oxano!"
"Ale myslím... jen počkej... tentokrát to vyjde... copak to nechceš abychom byli zase doma?"
"Ano, ale měli bychom ctít pravidla... jedině takhle si znova získáme důvěru Královny..."
"Zkus mi trochu věřit... a teď si ověříme, jak moc jsou chytří," odvětila nadšeně a vystoupila ze stínů směrem k Patrikovi s Anabelou. Alan se za ní chvíli díval, než se rozhodl ji následovat.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 014

Kráčel tak pomalými kroky za ní a celou svojí bytostí vnímal pocity těch zvláštních lidí. Bylo to už tak dlouho, kdy mohl vnímat i někoho jiného než Oxanu... a najednou se za to cítil vděčný. Zhluboka se nadechl a pak se jeho nelidsky vypadající oči setkaly s Anabelinými.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 016

V ten okamžik se zastavil a Anabela zbledla. Dívali se na sebe možná několik krátkých vteřin, než ucítil Alan ve svém nitru něco známého. Ta zvláštní lidská žena mu někoho připomínala. Zmateně zamrkal a před očima se mu zjevila stará vzpomínka... ta žena... rád se na ni díval.... ale nikdy s ní nemluvil... zavrtěl hlavou, to nemohla být ona... uběhlo už tolik let...
"Pa..pa...pa...tri...ku!!" Vykoktala Anabela a zuřivě popadla Patrika za paži.
"Co se děje?!" Vyhrkl.
"Ta...ta...tam!" Ukázala za něj. Patrik se rychle otočil a v ten moment mu spadlo srdce až na zem. Před ním stáli dva podivně zbarvení lidé s těma nejzvláštnějšíma očima na světě.
"Mu...mu...ta...nti!" Vydrala ze sebe Anabela a začala mu divoce cloumat s dlaní.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 018

"Co je to s tou mrňavou?" Vydechla neuvěřitelně tiše Oxana ke svému společníkovi.
"Je vyděšená k smrti..." odvětil ještě tišeji.
"Jak se zdraví po lidsky?"
"Už si to nepamatuji..."
"Tak budeme improvizovat," odvětila pevně Oxana se stále nasazeným úsměvem a rychlým krokem zamířila k Patrikovi, kterého se mezitím pustila Anabela a ustoupila od něj.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 022

"Namaste!" Ozvala se nadšeně Oxana a uklonila se. Patrik se zatvářil zmateně. Nerozuměl jí ani slovo.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 024

"Kdo jste?" Pronesl nejistě.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 029

"Majitelé téhle překrásné, zelení přetékající planiny... chci říct osady... vlastně místa..."
"Kde to jsme?"
"Vy jste sem přicestovali a nevíte kde jste?"
"V téhle chvíli si nejsme příliš jistí... a pokud jste majitelé..."
"Tady jste v Sixamském Trojjazersku, nádherném místě..."
"Proč tady lidé nemluví a vy ano?" Přerušil ji Patrik. V ten okamžik Oxana pochopila, že tihle lidé asi nebudou tak hloupí... tenhle měl odvahu.
"Nejsou zrovna dneska moc naladění... na rozhovory..."
"Není to spíš tak, že je máte pod mocí?"
"Vy nás snad z něčeho obviňujete?"
"Samozřejmě, že ne... ale je to tady zvláštní..."
"Každá planeta je něčím jiná pozemšťane... ta vaše je momentálně zničená, takže nesuďte tu naši... a my jsme přeci dostatečně přátelští, nebo se snad mýlím? Že Alane?" Alan sebou cukl. Stále nebyl schopen spustit oči z Anabely... byla jí tak podobná, že zapomněl poslouchat Oxanu, proto jen naprázdno otevřel ústa. Oxana mu věnovala zuřivý pohled.
"Nevšímejte si mého společníka... Alan je trochu... jiný... ale já... jsem Oxana a moje jasné X v označení by vám mělo dát najevo, že jsem královna tohoto místa, takže pokud budete cokoliv potřebovat... obraťte se na mně," oznámila mu se zářivým úsměvem.
"Děkujeme..." pronesl klidně Patrik.
"A jaké je vaše označení?" Zeptala se ho Oxana.
"Označení?"
"Označení... to co jste dostali při svém narození... u Sixamu! Pomoz mi Alane!" Alan sebou znova cukl a konečně se podíval na Oxanu.
"Jméno... u nich se tomu říká takto..." vydechl tiše.
"Konečně jsi trochu užitečný... takže jaká jsou vaše jména?" To poslední vyřkla s tak širokým úsměvem, že vypadala jako kdyby dělala reklamu na zubní pastu. Patrik si ji zmateně změřil. Ve svém nitru jí nevěřil.
"Já jsem Patrik a tohle je Anabela..." odpověděl jí nakonec.
"Zajímavá označení... a žádná X... kdo je tedy vlastně váš vůdce? Předpokládám, že vy... protože tahle... je bledá jak měsíční svit..." Patrik se prudce ohlédl. Anabela se v ten moment zapotácela, její nervy jí natolik zakolísaly, že se jí zatočila hlava a těžce dopadla na zem.
"Belo!" Zvolal Patrik a vyběhl k ní. Rychle si k ní klekl a uchopil její bezvládné tělo do náruče. Oxana si je prohlédla se stále nasazeným úsměvem.
"Je slabá..." vydechla tak tiše, že ji mohl slyšet jen Alan.

Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1210
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty20/07/19, 04:47 pm

A jéje, to pro naše mladé nevypadá moc dobře, Oxana ve mně moc důvěry nevzbuzuje Aha A s kým se asi Alan dříve setkal, mám nějak delší vedení nebo si na něm sedím ?
Návrat nahoru Goto down
Zannia
Simpařan
Simpařan


Poèet pøíspìvkù : 14
Join date : 08. 05. 19
Age : 27

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty20/07/19, 04:58 pm

Ha, teleport funguje, teď ještě aby fungoval i zpátky :-D ale Patrik je šikulka, určitě to opravil správně. Jen doma je teď asi docela pozdvižení, když si vezmu, že tuhle situaci zažili už jednou...
Uvidíme, co se vyklube z mimozemšťanů Úsměv
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty20/07/19, 07:09 pm

Díky holky Pro Tebe

Ludmi, Alan se s někým skutečně v minulosti setkal Mrkající a toho někoho mu připomíná Anabela Mrkající později se určitě dozvíš víc Mrkající

Zannio, s teleportem to bude hodně zajímavé, zvláště když se s ním pokusí teleportovat najednou znova 4 simíci Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin
Admin
Fidgety

Poèet pøíspìvkù : 895
Join date : 10. 10. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty22/07/19, 04:52 pm

Jéé, krásné setkání s mimozemšťany *THUMBS UP*  Oxana se mi tedy taky vůbec nelíbí, vypadá jako pěkná potvora Ďáblík  Ale doufám, že Alan bude z jiného těsta Mrkající

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Hellohello
Simpařan
Simpařan
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1069
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty27/07/19, 10:38 am

No tohle, ten děj tedy poskočil! Nestačím se divit. Máš to moc krásně vymyšleno, doufám, že se více dovíme o sixamské společnosti, hierarchii, proč dostali tihle dva mimozemšťané za trest pobyt mezi hologramy...   strašně se mi líbí ten tvůj nápad s hologramy a Trojjazerskem (nebo spíš jeho kopií na Sixamu). Dostalo to moc zajímavý sci-fi nádech *THUMBS UP*

Myslím si, že Alan tou ženou myslí...   /čtenáří příběhu - neklikat na spoilery/
(@Lucisab viz spoiler - radši to hodím do spoileru, i když si samozřejmě vůbec nejsem jistá, jestli je můj tip správný, ale nerada bych to tu takhle zveřejnila hned na první pohled - a nemusíš nic prozrazovat, já si ráda na to všechno počkám, až to bude mít svoje místo v ději).  Mrkající
Spoiler:
 

Alan na mě působí zatím dobře a solidně, ale Oxany se úplně bojím - jak píšeš, je schopná udělat cokoliv, tak snad našim dvěma milovaným simíkům neublíží Smutný
Spoiler:
 
Ale uvidíme, třeba Oxana nakonec nebude taková mrcha, jak nám připadá. Aspoň doufám! Úsměv



Druhá generace si vedla moc dobře, krásně jsi to shrnula a uzavřela - a jsem ráda, že se s nimi budeme dále setkávat Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 586
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty29/07/19, 11:22 am

Parádní počtení, jak už bylo řečeno z Oxany taky nemám vůbec dobrý pocit, ale každý sim nemůže být hodný dobrák, to by pak byla nuda. Úsměv
Co se týče Alana a toho, že už někdy někoho, jako Bellu viděl, hned mě napadlo to samé, jako Hello. Jsem tedy moc zvědavá na skutečnost, jestli jsme se trefily. Vysmátý
Moc se těším na pokračování. Láska
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty29/07/19, 10:19 pm

Díky holky za tak krásné komentáře Pro Tebe opravdu moc si toho vážím Pro Tebe  jinak k té osobě mohu říct jen tolik, že to bude zajímavá postava, ať už ji znáte nebo ne Úsměv bohužel se k tomu více nemohu vyjádřit, ale nemusíte se bát... časem na to dojde Mrkající už mám v hlavě další komplikovanou dějovou linku s mimozemšťany, takže určitě o žádné tajemství nepřijdete Mrkající

Jinak Hello, abych pravdu řekla tak jsem s mimozemšťany tak trochu popustila hodně uzdu svojí fantazie Vysmátý Červenám se protože mám pocit, že s nimi je možné cokoliv... o hierarchii, samotném Sixamu i skutečném důvodu proč jsou Oxana s Alanem tak trochu vyděděnci se určitě dozvíš Mrkající už jsem teď sama zvědavá jak dám tuhle linku dohromady, protože v hlavě vypadá všechno vždycky o něco líp Vysmátý (a hlavně jednodušeji Vysmátý )

03x02

Za nějakou dobu byla Anabela konečně schopna vstát...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 001

"Musíme odtud okamžitě vypadnout!" Vyhrkla na svého společníka. Patrik se letmo ohlédl na mimozemšťany a spolu s Anabelou od nich o několik kroků ustoupil, aby byli z doslechu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 014

"Belo, uznávám, že na tohle jsme nebyli připravení... ale tyhle bytosti... by nám mohli pomoci..." zašeptal.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 003

"A to jako jak? Jsou to mutanti!"
"Šššš... nejsou to mutanti..."
"Tak co tedy jsou?"
"Nevím... možná jiná forma lidí... ale nemyslím si, že by to byli přímo lidé... jsou zvláštní... a ty oči..."
"Právě... jenom na to pomyslím a motá se mi zase hlava... Patriku, já chci jít pryč... hned! Tohle byl zatraceně špatný nápad!" Patrik zlehka chytil Anabelu za paže.
"Prosím upokoj se... ještě dnes odtud odejdeme... ano? Hlavně už nevyšiluj..."
"Já nevyšiluji! Já jsem na pokraji zhroucení! Kdyby tohle viděli rodiče... trefilo by je! Dej mi tu tvoji věc..." Rychle mu vytáhla z kapsy ovladač od teleportu...

...a mezitím naši cizinci prožívali svoje vlastní drama.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 006

"Nechceš mi vysvětlit proč se chováš jako hloupý trubec?!" Vyjela na něj.
"Já nejsem trubec! Nech mě být, Oxano..."
"To jistě... ti lidé jsou naše vstupenka na svobodu, tak se snaž chovat tak lidsky, jak ti to tvoje zatracená DNA dovolí! Soustřeď se!"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 019

"A k čemu? Královna nás odsoudí k dalším létům mimo Sixam až se tohle dozví... nikdo nás nepochopí... a kdo ví jestli mají naši lidé ještě vůbec zájem o testovací subjekty..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 010

"Nebuď trubec! Samozřejmě, že budou mít zájem! Nezapomeň, že celý opylovací proces skončil kvůli stupiditě lidské rasy... a tihle jsou čistí, alespoň to tak vypadá... koukej zjistit, jak čistou mají DNA..." zasyčela na něj.
"Nehodlám tě poslouchat!"
"Ale měl by jsi! Tentokrát to vyjde... a bez tebe to nepůjde... ty to víš... jen ty v sobě nosíš skutečnou sixamskou moc, což je opravdu škoda, protože ji nechceš moc používat... kdybych ji měla já... svět by mi padal k nohám! Nechápu, proč už nejsi na mojí straně jako dřív! Vždycky jsi mluvil o tom, jak mě miluješ..." ušklíbla se na něj.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 011

"To bylo před víc jak padesáti lety, Oxano... svět se mění a my také..." Oxana se zasmála a v očích se jí objevily zlověstné jiskřičky.
"Pořád to v tobě je, Alane... a já ti slíbím... pokud mi pomůžeš získat tyhle dva pro naši Královnu... stanu se já tvojí Královnou a budeš můj osobní trubec a poradce... budeš mít veškerou moc na kterou si jen pomyslíš..."
"Královna ti nikdy nedá svoji korunu..." Oxana se uchechtla.
"Pokud na Sixam přivedu poslední lidské bytosti s čistou DNA... pomohu Sixamu a naši lidé nás budou milovat... představ si tu slávu... už nikdy bychom nemuseli být na poslední příčce... každý tvor by se nám klaněl... a ty by jsi konečně mohl získat, to co jsi chtěl vždy..."
"Ty nevíš co chci..." Oxana po něm hodila koketní pohled.
"Ale vím, ty můj Xaminku," zašeptala sladce a snažila se ho pohladit po tváři. Alan jí uhnul a zamračil se.
"Nenazývej mě tak!"
"Ale já mohu, jsi jako moje spřízněná duše... když se dáme dohromady... s mými ambicemi a tvojí mocí... dokážeme cokoliv..." Alan od ní znechuceně odvrátil zrak a v ten moment se znova zahleděl na Anabelu... ta žena... nechtělo se mu věřit, že by někdo další... jí mohl být tak podobný... pootevřel ústa a zcela zapomněl uvažovat nad tím, co má Anabela v pažích.

"Patriku, co s tím je!" Vyhrkla zoufale a snažila se aktivovat ovladač ve svých pažích.
"Dej mi to!" Zvolal a rychle jí z paží ovladač a sám se ho pokusil zapnout.
"Je to rozbité?!" Zpanikařila Anabela. Patrik si chvíli pohrával s předmětem ve svých dlaních, než k ní znova zvedl oči.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 012

"Je vybitá baterie..."
"To myslíš vážně?! Už se odtud nikdy nedostaneme!" Vyhrkla zoufale Anabela.
"Neboj se... zase ji nabijeme... má to solární baterie... za chvíli se dobije..." drmolil Patrik.
"Za jak dlouhou dobu?!"
"Možná hodinu... dvě... bude to dobré... myslím, že se to stalo kvůli tomu přesunu... elektřina uvnitř ovladače se neutralizovala... myslím, že za to může sám teleport a síla kterou vynaložil, aby nás sem dostal... napříč časem a prostorem..."
"Ty jsi nás přesunul v čase?!" Vyhrkla Anabela.
"Ano, ale jen o kousek... až doma zjistím o kolik to bylo... byl jsem tak nadšený, že mi to nedošlo, když jsem cvakal knoflíky... promiň, Belinko..."
"Jsi pitomec! Patriku... co budeme dělat..."
"Počkáme až se nabije baterie a půjdeme domů... a budeme o tomhle všem našim vyprávět..."
"Co když se vrátíme do špatného času?"
"To se nestane... teleport nás přes ovladač stáhne zpět..."
"Ale ověřené to není a ani nemůže... protože jsme zatracení pokusní králíci... chudáci rodiče... až místo nás najdou zase jen černý dým... nenechali jsme jim ani dopis na rozloučenou... ještě jsem jim toho tolik nestačila říct!" Rozplakala se. Patrik se k ní sklonil a vzal ji do náruče.
"Vrátíme se domů, to ti přísahám. Zkus mi věřit, prosím..."
"Mám strach... tak strašně velký strach..." zašeptala mu do ramene.

Mezitím se Alan otočil zpět ke své společnici, která mu neustále něco vyčiňovala...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 009

...jenže on ji neposlouchal. V jedné chvíli tak zavrtěl hlavou a pevně zavřel oči. Ve svém nitru ucítil vlnu síly, která v něm žila každý den jeho vlastního života. Rychlým tahem rozmáchl pažemi...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 017

...a v ten moment svět kolem něj utichl. Vnímal jak ho tohle gesto vnitřně ždímalo... už léta neviděl Sixamský měsíc a jeho moc se nyní kolébala na hraně... ale potřeboval si odpočinout... od mocichtivé Oxany... od rozpolcených pocitů neznámých lidí, jejichž strach se mu zařezával do kůže jako správně naostřené žiletky. V jedné chvíli byl rád, ale nyní se cítil unavený. Jeho téměř lidské srdce přetékalo vlastními obavami a i těmi které ani nebyly jeho...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 018

Pomalým tahem roztáhl paže a svět kolem něj se znova letmo pohnul. Vzápětí se ale znova napjal a donutil všechno kolem se zastavit. Pevně semkl víčka více k sobě a začal se soustředit na tu pro něj v ten okamžik nejzajímavější osobu v jeho okolí. Cítil z ní její strach... skoro ho síla jejích pocitů poslala k zemi... myslela si, že jsou mutanti... slyšel to z jejích myšlenek... až pak pocítil nutkání jeho vlastní skryté touhy zjistit... jestli je jako ona... chtěl to vnímat. Prudce škubl zápěstím a jeho srdce se rozbušilo. Vnitřně se k ní tak přiblížil tak moc jak mu jeho potlačená síla dovolovala... skoro cítil svoje dlaně jak se dotýkali jejích ramen, ačkoliv sám zůstal stát na stejném místě. Vnímal její strachy, její bolesti... poslouchal její vlastní zpomalené srdce, které nemohlo vědět vedle koho se vlastně ocitlo. Zhluboka se nadechl... a pak pochopil jedinou věc... ta žena kterou předtím znal i neznal zároveň... nikdy nikoho tolik nemilovala jako tahle žena... z téhle dívky cítil něhu, kterou pociťovala hned k několika osobám. Jen co si tohle Alan uvědomil, pocítil uvnitř sebe bolest. Nebyl zvyklý tolik používat svoji moc. Vlastně ji od toho incidentu s Oxanou nepoužil celou věčnost... snad jedině, když ji nechtěl slyšet.... ale dlouho se k nikomu nesnažil takhle přiblížit... až tahle žena ho donutila učinit výjimku... která ho mohla nyní stát život. Znova se zhluboka nadechl a prudce složil paže ke svým bokům. V ten okamžik se celý svět znova vzbudil a Oxana si ho užasle prohlédla.
"U Sixamu! Ty jsi konečně použil svoji moc!"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 020

"Vůbec nevím o čem mluvíš..." Mávl rukou nad jejími slovy.
"Mě neobalamutíš... možná jsem nezískala moc jako máš ty, ale pořád mám všechny ostatní věci, kterými běžní Sixamané oplývají... cítím z tebe Sixamskou sílu... doslova z tebe září... co jsi zjistil?"
"Znova říkám, že nevím o čem mluvíš... a nech mě už na pokoji, Oxano..."
"Však já na to jednou přijdu, Xaminku..."
"Znova ti říkám, aby jsi mi tak neříkala..."
"Budu ti říkat jak jen budu chtít... a nezapomeň, že jsme v tomhle všem pořád společně... spolu jsme skončili tady... už náš osud byl vypsán v kamenech... změníme budoucnost!"
"Já už na takovou budoucnost nevěřím!" Odvětil a otočil se k ní zády ve chvíli, kdy Patrik rychlým pohybem uložil ovladač od teleportu do kapsy a opatrně tak nechal ze své kapsy hledět na světlo tenkou anténu. Oxana se spokojeně usmála.
"Už vidíš naši vstupenku domů?" Zašeptala mu do ucha.
"Nic nevidím..."
"Ale nedělej se... ty tomu rozumíš mnohem víc než já... měli bychom se teď jít družit, co na to říkáš?"
"Dělej jak sama chceš, ale mě do toho netahej..."
"Fajn, tak tedy nebude vadit, když... co já vím zázrakem přivolám naše stráže..."
"Stráže jsme už roky neviděli, nedělej si ze mě blázny!"
"Najdu si způsob... a věř mi, že pak bude ta tvoje slabina, jménem svědomí trpět..." mrkla na něj.
"Co chceš dělat?" Procedil.
"Jen mě sleduj..." zašeptala a vykročila k návštěvníkům.
"Možná jsme to vzali ze špatného konce! Co byste řekli na přátelské opékání žužu?" Alan se k ní pomalu naklonil a sotva slyšitelně pronesl jediná dvě slova.
"Varuji tě..." Oxana se k němu pomalu otočila a věnovala mu úsměv.
"Teď jsem hodná, tak se dívej..." odvětila aniž by mohla Anabela s Patrikem cokoliv zaslechnout.
"Co si to tam říkáte?" Ozval se Patrik a založil si paže na prsa.
"Hlouposti... Alan má obavy jestli nejsou klacky moc mokré... možná by jsi to měl zjistit sám, co říkáš?" Alan se zamračil a udělal několik kroků směrem k Patrikovi. Bylo to poprvé co mu pohlédl do očí a byl připraven na něj promluvit.
"Dám vám vaše žužu a teď pojďte se mnou," vydechl a letmým pohledem se zahleděl na Anabelu, která se pevně chytila Patrika.
"My nic nepotřebujeme..." odpověděl mu klidně Patrik a semkl Anabelinu třesoucí paži.
"Než se dohodnete... půjdu zapálit oheň, ano?" Alan se chvíli díval do Patrikových očí a snažil se v sobě potlačit touhu ověřit si, co si o něm Patrik vlastně myslí. Už tak dlouho nemluvil s člověkem... že se opravdu začal cítit jako mimozemšťan... jeho několik desítek let staré vzpomínky na lidi, byli již tak vybledlé, že sotva dokázal zachytit jejich obrysy... samozřejmě až na tu ženu. Zavrtěl hlavou.
"Do ničeho vás nutit nebudu, ale..." letmo se ohlédl za Oxanou, která začala prudkými pohyby rozdělávat pomocí kamenů oheň. Pak se znova zahleděl do hnědých očí Patrika a naklonil se k němu.
"Dávejte si pozor na Oxanu," vydechl tiše. Patrikovi přejel mráz po zádech... ze slov toho zvláštního muže... z jeho očí, ve kterých se odráželo světlo v nepřirozených úhlech. Cukl sebou, ale zůstal stát pevně na místě. Nesměl se bát... byla tu Anabela a on ji nesměl zklamat. Proto jen přikývl a v hlavě uvažoval, co tím mohl Alan myslet.

Později se tak po dlouhém přemlouvání všichni čtyři usadili k ohni...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 029

...a v podstatě na sebe jen hleděli. Oxana se pokoušela o nějakou konverzaci, ale Patrik neměl chuť s ní rozumovat... nevěřil jí zvláště nyní, když o ní i její společník vyjádřil pochyby... kdo z nich byl vlastně ten lepší?

Za nějakou dobu se Oxana s Alanem vydali za voláním přírody, když Patrik vytáhl z kapsy ovladač.
"Už je nabitý!" Vyhrkl nadšeně a rychle zapnul přístroj, který začal slabě vrčet.
"Signál je plný... nastavím tady dvě osoby... půjdeme domů..." vydechl s úsměvem. Anabela mu věnovala vděčný pohled. Tak strašně moc se těšila, až uvidí svoji postel... rodiče... bunkr... až teprve nyní chápala jaké to je, když někomu schází domov.
"Chytni se mě..." vyzval ji.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 031

Anabela se ho chytila za paži a Patrik volnou rukou naladil přístroj na správnou vlnu.
"Už nikdy mě nedonutíš s tebou někam jít," vydechla Anabela, než Patrik stiskl správné tlačítko a oba je zachvátil zvláštní proud elektřiny. V ten moment se ale na scéně zjevila Oxana, která si byla přesně jistá tím, co chtějí udělat.
"Jde se domů!" Vyhrkla a skočila k nim. Pevně se chytila Patrikovi paže s ovladačem. Jenže v té chvíli se z přístroje začal ozývat praskot. Ovladač se začal přehřívat a baterie uvnitř něj začala pomalu stagnovat. Všichni tři vydali neartikulované zvuky, když je pomalu začala sežehovat elektřina.

Až pak se zjevil Alan. Hleděl na ně možná jen několik vteřin, než si v hlavě ujasnil co se děje.
"Všichni zemřou..." vydechl roztřeseně a zaměřil se na vlastní paže. Nebyl si jistý co by měl přesně učinit a tak rychlým rozmachem rukou, opět zastavil čas. Tentokrát si nechal otevřené oči a vnímal čistou hrůzu z nich. Už dávno věděl, že měl jen dvě možnosti... nechat je být a čekat dalších padesát let, než si pro něj přijdou ze Sixamu... jenže... to by udělala Oxana, ale on nebyl jako ona... zoufale zavřel oči... mysli! Přikázal si. A tak se skrz svoji moc natáhl k Patrikovi, aby mohl lépe pochopit, jak ta věc v jeho ruce funguje... bolestně se přebrodával přes jeho bolem zasaženou myslí, až spatřil co hledal... ta věc potřebovala energii. Prudce otevřel oči a zhluboka se nadechl.
"Kde najdu tu jejich zatracenou elektřinu!" Zvolal zoufale a snažil se nadále držet čas ve svých rukou. Až pak si uvědomil sám sebe. Nedokázal vrhat blesky vlastníma rukama... ale měl něco jiného. Rychle švihl dlaněmi a čas se znova pohnul, když rychle vyběhl k nim a oběma rukama sevřel zvláštní přístroj, který nadále tiskl ve své dlani Patrik.
"Ať to funguje..." zaprosil do šumění, než zavřel oči a začal soustředit veškerou svoji vlastní moc do toho podivného ovladače. V ten moment kontrolka na věci zablikala a spolu s ní zmizela i naše čtveřice kamsi do prázdna...

Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Simpařan
Simpařan
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1069
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty30/07/19, 09:15 am

No teda, jsem zvědavá, jaké bude v bunkru pozdvižení, až se vrátí Patrik s Bellinkou a nezvanou návštěvou Vysmátý   krásně sepsáno, jako vždy   Pro Tebe
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 586
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty31/07/19, 09:24 am

Tak to je paráda. Láska Moc hezky napsaný díl! Pro Tebe Oxana mi svým chováním neskutečně připomíná Aliciu Vysmátý . Jsem moc zvědavá, jestli se teleportovali na správné místo zpět domů a jaké budou ohlasy ostatních. Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1210
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty31/07/19, 08:41 pm

Doufám, že se transport všech zúčastněných povede a že Oxaně nepřeskočí, když zjistí, že je v bunkru Nevím
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin
Admin
Fidgety

Poèet pøíspìvkù : 895
Join date : 10. 10. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty03/08/19, 12:45 pm

Paráda *BRAVO* Já úplně žasnu, jak z neobyčejné výzvy dokážeš vytvořit tak úžasný příběh Mrkající Už se moc moc těším, až se všichni objeví v bunkru Pohoda

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Hellohello
Simpařan
Simpařan
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1069
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty03/08/19, 07:14 pm

@Fidgety napsal:
Paráda *BRAVO* Já úplně žasnu, jak z neobyčejné výzvy dokážeš vytvořit tak úžasný příběh Mrkající

Přesně tak, tohle si říkám snad pokaždé, co si přečtu další díl tohohle perfektního příběhu Úsměv A úplně stejně zbožňuju i tvůj druhý příběh. *BRAVO*
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1184
Join date : 11. 12. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty04/08/19, 06:16 pm

Holky, opravdu moc vám děkuji za tak milá slova Červenám se Červenám se Pro Tebe úplně se tady červenám Červenám se v poslední době mám doma hodně starostí, takže jste mě moc potěšili Červenám se Pro Tebe moc mě těší, že vám moje příběhy dělají radost  Červenám se

Jani, jsem moc zvědavá co budeš později říkat na Oxanu s Alicií, jak se budou projevovat jejich charaktery a která z nich ti nakonec bude připadat horší či lepší Vysmátý jinak se ti musím s něčím pochlubit... nedávno jsem chtěla vyzkoušet něco překonvertovat z TS4 do TS2... takže jsem shlédla jedno zajímavé video na youtube a zůstala jsem zírat Šokovaný už kdysi jsem si zjišťovala nějaké info, ale asi jsem většinu zapomněla, protože když jsem viděla kolik je pro to potřeba programů a dalších věcí Šokovaný (také používáš pro oblečení z TS4 meshe z TS3?  Šokovaný ) tak jsem měla pocit že se mi snad zavaří mozek a vzdala jsem to Červenám se takže mohu jen říct, že tě upřímně obdivuji za trpělivost kterou věnuješ konvertování věcí z TS4 Pro Tebe je to opravdu šílená prplačka... Zmatený každopádně možná mě jednou zase popadne chuť to zkusit, ale nejsem si jistá kdy Červenám se zatím mi to totiž přijde jak lezení na Mount Everest Vysmátý

Každopádně ještě jednou moc děkuji za tak krásná slova Pro Tebe opravdu moc si toho vážím Pusinka Pro Tebe

03x03

O den dříve...

V ten moment se vše zdálo být v pořádku. Naše starší generace v poklidu pracovala, když se z nitra bunkru ozval škaredý zvuk. Světla nad jejich hlavami zablikala a ze stolních lamp vylétly jiskry, když přepětí elektřiny vystoupalo na maximum. Až pak všechny žárovky s praskotem zhasly a v bunkru zavládlo ticho. Za několik kratičkých vteřin se ošklivý zvuk, připomínající raněné zvíře, vrátil a spolu s ním se trhavě rozsvítila náhradní červená světla...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 001a

Daniela v ten okamžik postávala u svého malířského stojanu a tím byla nejblíže k celému centru dění. Její uši tak zasáhl zvuk lámajícího kovu a ještě něčeho, co nedokázala pojmenovat. Prudce se ohlédla a spatřila, jak se z pod dveří vyvalil černý štiplavý dým. Zmateně zamrkala, než se jí jako zázrakem před očima zjevila vzpomínka... její rodiče... takhle zemřeli rodiče... do očí se jí vedraly slzy a vyběhla do spodního patra za svým bratrem...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 003a

...který mezitím zastřihoval keře. I Davida celé situace zmátla. Rychle se rozhlédl...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 002a

...ani Christine na tom nebyla lépe... všichni v bunkru si uvědomili, že se něco stalo a ani jeden z nich raději nechtěl odhadovat, co se mohlo přihodit...

...nejhůře ovšem dopadl poslední z naší starší generace...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 004a

...Alex při mohutném výpadku zrovna prováděl... důležitou činnost...  Chichichi

"DO PRČIC!!!" Zaklel a chytil se stěny. K jeho vlastní smůle se v koupelně jako v jediné místnosti v bunkru nerozsvítila náhradní červená světla. Zuřivě nahmatal známé dlaždice a pokusil se volnou paží natáhnout kalhoty. Při tom se mu zamotala hlava, až se musel druhou paží chytit mísy.
"ČERT ABY TO... DO HÁJE... KRUCINÁL!" Zuřil, než se mu konečně podařilo zapnout poklopec, až po té se pomalu narovnal a nahmatal poslepu stěny, čímž se dostal ke dveřím a zuřivě je rozrazil dokořán.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 005a

"KDE JSI TY VĚDOTÁRE?! JÁ TĚ ROZTRHNU JAKO HADA!" Vyřvával, aniž by nějak reagoval na rudé světlo, které ozařovalo chodbu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 007a

Pevným krokem tak dorazil až na zahradu, kde nalezl toho, koho hledal.
"TY PITOMČE! NECHCEŠ MI ŘÍCT, CO KDE ZASE VYVÁDÍŠ? PROČ TA SVĚTLA ZHASLA? A PROČ V KOUPELNĚ, POŘÁD NEFUNGUJÍ TA ZÁLOŽNÍ?!" Křičel nepřítomně Alex. David si ho změřil. Husté pološero vytvářelo na Alexově tváři zvláštní stíny, díky kterým vypadal starší než ve skutečnosti byl.
"Nevím co se stalo Alexi... a nemusíš na mě křičet, jsme oba už dospělí... a ta světla tam nefungují od samého začátku... ani můj otec nepřišel na to, proč to tak je..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 014a

"Vážně? Tak to koukej napravit! Málem jsem si rozbil nos! Přiznej se... co jsi tady vyváděl za pokusy?! Snad jsi nezkoušel teleport?!" David se pousmál.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 011a

"U teleportu jsem celý den nebyl... musela někde vypadnout pojistka... nebo dojít k nějakému přepětí... podívám se na to... a..." až ten okamžik mu jeho mozek vydal vzpomínku... tohle se už jednou přihodilo. Po zádech mu přejel mráz... takhle se bunkr choval naposledy... když zemřeli rodiče... prudce sebou škubl.
"Jsi v pohodě?" Zeptal se ho mírněji Alex, když spatřil jeho zděšený výraz.
"Já..." myšlenku nestačil dokončit, protože se v zahradě objevily...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 018a

...naše dámy.
"Co se stalo?!" Vyhrkla Christine, když spatřila Davidův pohled. Ten si jen promnul spánky a zavrtěl hlavou.
"Něco se muselo udát s teleportem... na vlastní oči jsem viděla... z té místnosti... se valí kouř..." zašeptala Daniela, čímž donutila ostatní, aby se na ni zahleděli. Alex se rozzářil.
"Možná se vrací naši!" Zvolal nadšeně. Vzápětí se zadíval na své stářím zasažené dlaně a zvážněl.
"Jsem vysušený jako švestka... co si o mě bude táta myslet?" Zamumlal.
"Nemyslím si, že by se vraceli naši... tohle... kde jsou děti?" Vyhrkl.
"Děti?!" Vykoktali ostatní.
"Belinka by neprovedla nějakou pitomost... tím jsem si jistá..."
"Ale co Patrik?" Vydechla tiše Christine a vrhla na svého muže pohled plný bolesti. Patrik se nemohl obětovat... nemohli o něj přijít... David zprudka zavrtěl hlavou.
"Patrik by jistě neprovedl takovou hloupost... navíc jsem ho před chvílí viděl... zrovna tady... ale počkat... kdy vlastně odešel?" Pronesl a podrbal se na hlavě.
"Myslím, že už jsme žvanili dost dlouho... co kdybychom si to prostě šli ověřit? Hloupými úvahami se dostaneme akorát pod černou zem... nebo snad máte pocit, že máme tolik času? Protože jestli budeme kecat ještě další hodiny, tak se proměníme akorát ve fosílie a za desítky let nás tady vyhrabou jako artefakty lidské stupidity, kteří nebyli schopní si ani ověřit vlastní situaci v bunkru... takže půjdeme?" Všichni tlumeně přikývli a společně se vydali do druhého patra...

Před několika minutami... těsně po té co se rozsvítila červená světla... se v zakouřené místnosti otevřely dvě hnědé oči...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Z000a

"Belinko?" Zašeptal sípavě Patrik a hleděl na svoji mírně popálenou sestřenici, která byla nápadně cítit spálenými chlupy. Zoufale k ní natáhl paži a dotkl se jejího předloktí.
"Belinko?" Vydechl znova. Ve svém nitru vnímal tlumenou bolest... bylo to jako kdyby ho někdo zmlátil... jeho tělo se zdálo být bolestně zasažené po celé délce... proto znova stiskl Anabelin loket.
"Belinko..." ozval se znova nešťastně a až v ten moment se Anabelina víčka zatřásla a otevřela oči. Zmateně sebou škubla a podívala se na svého bratrance.
"Co se stalo?" Zašeptala chraplavě. Patrik pootevřel ústa, když si uvědomil, že mu kdosi leží na nohou... pomalu se rozhlédl a všiml si dvou mimozemšťanů.
"Co tady dělají?" Vyhrkl zmateně.
"Oni šli s námi?!" Zvolala Anabela a její hlas jí při tom klesl víš a níž. Prudce se posadila, čímž se jí zamotala hlava a rychle si objala nohy oběma rukama, aby se jí svět zase ustálil.
"Co budeme dělat?" Zeptala se Patrika, který se pokoušel podobně jako ona vyprostit ze své podivné pozice.
"Já nevím..."
"Hrozně mě bolí celé tělo... co se stalo?" Patrik se opatrně nadzvedl a postavil se na nohy. Zmateně se rozhlédl a všiml si hustého kouře, který se valil z teleportu.
"To snad ne! On... se rozbil!" Vyhrkl nešťastně.
"Tak ať! Málem nás to usmažilo... a teď tady máme tyhle dva!" Ukázala na dva cizince na podlaze. Patrik jí věnoval ublížený pohled.
"Nic z toho by se nestalo... kdyby... nastavil jsem na ovladači dvě osoby... nic se nemělo stát... ale díky těmhle dvěma... můžeme být rádi, že nás teleport přenesl až sem... museli se zase vypálit obvody... proč to udělali?" Vyhrkl zmateně.
"To je jasné... využili nás... jsou to mutanti!"
"My nejsme mutanti..." ozvala se z podlahy Oxana a otevřela oči. Anabela sebou prudce škubla a postavila se k Patrikovi. Oxana se zlehka nadzvedla a pokusila se urovnat myšlenky. Možná její tělo bylo mimozemského původu, ale stále nebylo odolné proti vysokému přepětí elektřiny.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Z005a

"Jsme ze Sixamu..." oslovil Patrika, který se jí jako jediný nebál pohlédnout do očí.
"Je mi úplně jedno odkud jste! Ale tohle jste neměli dělat! Mohli jste nás všechny zabít! O co vám šlo?!" Obul se do ní zlostně. Oxana pokrčila rameny.
"Potřebovali jsme se dostat někam jinam... takže... myslím, že teď byste nám mohli dovolit použít... vaše technologické zařízení," odvětila pragmaticky a její slova byla doplněna pádem něčeho kovového v teleportu. Oba se zahleděli správným směrem, než se znova zaměřili na sebe.
"Opravdu si teď myslíte, že je tohle schopné vás někam teleportovat?!" Zvolal rozčileně.
"Tak to opravte... a pěkně rychle..." mávla nad tím rukou.
"Zatím se tady s Alanem můžeme porozhlédnout... že Alane?" Oslovila svého společníka, který nadále ležel bez známek života na podlaze. Anabela si zakryla ústa. Ten tvor byl mrtvý? Nebo nebyl? Srdce se jí prudce rozbušilo až se musela chytit mříže. Patrik se rychle sklonil k Alanovi.
"Je mrtvý..." vydechl a letmo natáhl paži k jeho hrudníku. Ale měli mimozemšťané stejně umístěné orgány? A měli vůbec srdce? Oxana se zasmála.
"Vy lidé jste tak zvláštní... Alan není mrtvý... za chvíli se probudí, takže budete mít dost času tu věc opravit..."
"To nejde tak jednoduše!" Vyhrkl Patrik.
"Pak si pospíšíte... předpokládám, že nás tady nechcete... a vlastně ani my tady být nechceme, že Alane?" Alan sebou konečně škubl a otevřel oči. Zhluboka se nadechl a pocítil ve svých plicích prudkou bolest. Vnímal prázdnotu... jeho moc... byla najednou pryč. Zakašlal. Patrik si ho zmateně prohlédl.
"Jste v pořádku?" Alan mu věnoval unavený pohled a pokusil se pohnout paží.
"A..no..." vykoktal a pomalu se začal soukat do sedu. Jeho tělo mu nyní přišlo jako obtěžkané závažím. Znova se rozkašlal. Patrik se narovnal a zahleděl se na Oxanu.
"Neměli jste právo tohle udělat... takže nám nemůžete rozkazovat... v tomhle světě vy nejste žádná královna... tohle je náš svět a náš bunkr... takže budete dodržovat naše pravidla!" Zvolal pánovitě. Anabela sebou při jeho slovech cukla, nyní zněl... jako skutečný vůdce. Oxana si ho překvapivě změřila. Tenhle člověk měl skutečnou odvahu, což jí vlastním způsobem imponovalo.
"Jenže na naší straně je Sixam, lidský tvore... což je něco o čem vy nemáte ani ponětí... ale dobrá... dám vám čas... a prohlédnout si vaši kulturu by mohlo být zajímavé, že Alane?" Alan sebou trhl a podíval se na ni. Jeho temně černé oči vypadaly v červeném světle ještě děsivěji, než v běžném. Zamračil se.
"Přestaň se povyšovat... tohle je jejich domov... jsme vetřelci..." Oxana ho přerušila.
"Ale no tak Xaminku... my nejsme vetřelci, ale návštěvníci... nebuď trubec..." Alan se bolestně postavil na nohy a snažil se soustředit na svůj dech.
"Neříkej mi tak..." vydechl. Oxana se pousmála.
"Vždycky jsi byl a budeš můj Xaminek," pokusila se ho ujistit. V ten moment všichni zaslechli z vedlejší místnosti hlasy.
"To jsou naši!" Vypískla Anabela a chytila se pevněji mříží. Alan jí věnoval pohled... ten hlas... podobal se jí... jeho myšlenky přerušila Oxana.
"Co je to naši? Vás je snad víc?"
"Ano a budete je muset respektovat... už žádné podrazy... tohle je náš svět," procedil pevně. Oxana pokrčila rameny.
"Jak myslíš válečníku, ale nebojím se ani tebe nebo kohokoliv jiného," mrkla na něj. Anabela je prudce obešla širokým obloukem, jak jí to drobná místnost umožňovala a přitočila se k Patrikovi.
"Myslíš, že to vědí?"
"Rodiče?" Anabela přikývla.
"Samozřejmě, copak to nevidíš ten kouř?" Anabele přejel mráz po zádech. Patrik pevně uchopil kliku a zhluboka se nadechl. Věděl, že rodiče nebudou mít radost, ale nic jiného mu nezbývalo. Pomalu je otevřel a všichni čtyři vstoupili do obýváku zrovna ve chvíli...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Z007a

...kdy se ve stejné místnosti zjevila starší část bunkru. Anabela si prudce zakryla ústa dlaní, aby nevykřikla.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Z008a

"DO PRČIC!" Zvolal Alex při pohledu na zelené návštěvníky. Patrik se pokusil o letmý úsměv a podíval se do zamračených očí Davida.
"Ahoj tati..." zašeptal nejistě. David si založil paže na prsa.
"Co má tohle znamenat?" Ukázal na mimozemšťany.
"Já ti to vysvětlím..."
"To bude zatraceně potřeba! Když jsem mluvil o hipíkách... nečekal jsem, že si přivedete tohle! Co to má být?!" Vyhrkl Alex.
"Všechno vám to vysvětlím..."
"Vy jste použili teleport..." pronesla Christine, Patrik provinile sklonil hlavu.
"Ano..." zašeptal.
"Porušili jste slib a ohrozili bunkr..." vydechla zklamaně Daniela.
"Omlouvám se..." vydechl Patrik.
"Pak bychom je měli potrestat... i když za všechno očividně může tenhle mladý hlavoun a tyhle zelenáče vykopnout na Mars, co na to říkáte?" Ozval se rozčileně Alex. David si ho změřil, ale vzápětí se znova podíval na svého syna.
"Nejdříve si je vyslechneme..." zašeptal a pokynul hlavou. Až pak se všichni přemístili do jídelny...

Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1210
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty04/08/19, 09:27 pm

Teda, jak se dá zvládnout 8 postav na tak malém prostoru ? Obdivuhodný výkon *THUMBS UP* A na ten "výslech" mimozemšťanů jsem moc zvědavá !
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Simpařan
Simpařan
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1069
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty05/08/19, 05:54 am

Perfektní díl! Být druhou generací, mě by z toho vysazení světel a dýmu trefilo. Naštěstí to trvalo jen chviličku, než zjistili, že o svoje děti nepřišli. Alex je teda neurvalec, takhle nadávat Davidovi... A z těch mimozemšťanů by mě trefilo podruhé Vysmátý Stejně jako Ludmila se moc těším na ten výslech Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Sponsored content




Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 17 Empty

Návrat nahoru Goto down
 
Lucisab a její postapokalyptický svět
Návrat nahoru 
Strana 17 z 18Jdi na stránku : Previous  1 ... 10 ... 16, 17, 18  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Fórum o The Sims :: Soutěže :: Výzva - Apokalypsa!-
Přejdi na: