Fórum o The Sims

Diskuzní fórum pro uživatele forum.thesims2.cz a ostatní fanoušky série The Sims.
 
PříjemPříjem  HledatHledat  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share
 

 Lucisab a její postapokalyptický svět

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1 ... 11 ... 17, 18, 19
AutorZpráva
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1245
Join date : 11. 12. 17
Age : 24

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty22/09/19, 03:54 pm

Díky holky Pro Tebe ono je nejhorší, že se vlastně Oxaně v té hamace spí líp než Alanovi na gauči Vysmátý ale budu je střídat, než mi zemře první část druhé generace Plačící

Jinak vám musím říct, že teď tady minimálně týden dílek neuvidíte Smutný jelikož jsem už nemám nic odehraného dopředu Smutný tenhle víkend jsem na tom chtěla zapracovat, ale stala se mi s hrou spousta nepěkných věcí kvůli mojí vlastní pitomosti Smutný když jsem navštívila naše simíky z bunkru, zjistila jsem, že je postihl stejný problém jako domek holek z Nervózního... opět nebyla možnost je převlékat do každodenního Sakra a představa toho, že budu znova stavět obrovský bunkr mě natolik vyděsila, že jsem už pomalu začala uvažovat, jestli je prostě nešoupnu do bunkru, který jsem kdysi postavila pro soutěž Sakra nakonec jsem se ale rozhodla experimentovat... vím, že jste mi tady říkali, že se dají zabalovat prázdné pozemky, abych ho měla do budoucna, kdyby se něco náhodou stalo... jenže já jsem se pustila do zabalování bunkru i se simíky... Sakra Sakra popravdě mě zmátla hláška co to hodilo, jestli chci zabalit pozemek a tak jsem si říkala... tak ono to zabalí jen pozemek a ne celou domácnost? Hurá! No měla jsem prostě radost, že nebudu muset nic stavět a znova vybavovat Sakra takže jsem to udělala... už jsem si představovala jak si jen nainstaluji simpack s mým krásně vybaveným kompletním bunkrem a pustím se do přesouvání našich simíků... jenže jaké mě čekalo překvapení, když jsem v budovách zjistila, že se bunkr zabalil i se simíky... takže jsem najednou měla v sousedství duplikové simíky... i tak jsem budovu umístila abych zjistila, jak moc jsou daní simíci stejní s těmi originálními... no nemusím snad ani říkat, že byli stejní... kompletně s rodokmenem a všemi vzpomínkami, včetně oné chyby bez možnosti převlékání u skříně Sakra takže jsem je vystěhovala, dala jsem tam originální simíky a rozhodla jsem se jen podvědomě prostě ignorovat (vím, jsem praštěná Sakra ) jenže jak v sousedství existovali tihle simíci dvakrát, znamenalo to pro ně, že byli napojení tak nějak na sebe (na netu jsem se pak dočetla, že ve hře stále existovali jen jednou - měli jedny data, ale fyzicky byli dvakrát...) takže se mi věci v bunkru přestali ukládat... čili třeba jsem Alexe poslala na záchod a uložila jsem to tak... ale po znovu načtení pozemku bylo všech osm simíků zase venku jako kdybych je tam čerstvě nastěhovala Sakra takže jsem se naštvala a trochu i vyděsila Sakra šla jsem do přihrádky na simíky... a když jsem se dočetla, že ve hře mají vlastně jen jedny data a tohle jsou kloni... udělala jsem něco co se normálně dělat prostě nemá... smazala jsem je v přihrádce na simíky... čekala jsem od toho všechno možné, ale hra běžela dál a nic se nedělo (zkrátka asi ti simíci měli opravdu jen jedny data) jenže ani tak se to nesrovnalo... nic se mi v bunkru neuložilo a když jsem je poslala na zahrádku pracovat a uložila jsem to... tak automaticky po dalším načtení jsem měla zničené rostliny... takhle jsem bláznila až dlouho do noci, než jsem dospěla k názoru, že takhle to prostě nepůjde Sakra a rozhodla jsem se vytáhnout svoji zálohu ze začátku září (tím chci moc poděkovat Hello, že mi to řekla Pro Tebe , protože kdyby toho nebylo... musela bych svoji výzvu předčasně ukončit Sakra ) takže až do dneška jsem kopírovala a děsila jsem se... ale teď už mohu říct, že je vše dá se říct v pořádku Úsměv je to prostě jako kdybych se vrátila v čase Úsměv je pravda, že chyba mi tam zůstala a čeká mě znova oprava domu Nervózního a i bunkru, ale všechno je lepší než mít v sousedství duplikované simíky, kteří by mi časem pravděpodobně shodily hru úplně Sakra každopádně pevně doufám v to, že jsem tou zálohou svoji hru zachránila Andílek teď budu prostě jen pracovat na obnovení budov, takže jak už bylo řečeno asi týden tady dílek z bunkru nebude (u Nervózního mám nějakou rezervu, takže tam o příběh nepřijdete Mrkající )

Jen pro zajímavost jsem se schválně dívala i na moje rodokmenové simíky, za které jsem možná hrála tři roky v kuse a mají opravdu šíleně dlouhý rodokmen Vysmátý , ale u nich se chyba neobjevila... jediní, kteří ji získali byl Nervózní a simíci z bunkru SOS myslím, že nakonec ta chyba má co dělat s přeplněností skříní... kdo ví Nevím každopádně budu teď aktivně pracovat na opravě a pustím se do větší očisty downů... SOS
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1116
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty22/09/19, 04:29 pm

To je hrozné Smutný je mi strašně líto, co se ti děje se hrou Plačící  Plačící Plačící   díky moc za to, že si dáváš tolik práce s opravou a přebudováváním těch pozemků. Byla by strašná škoda přijít o tak nádherné příběhy. Doufám, že se ti to podaří dát do pořádku Plačící Pro Tebe   Hlavně doufám, že se ta chyba už nevrátí - prý při stěhování simů se s nimi automaticky stěhuje i oblečení - ale nevím to jistě, nepamatuju si to z vlastní hry. Je to ale divné, já vždycky mívám přecpané skříně oblečením (nakupuju to vždycky přes ten věšák z MTS) a nikdy se mi zatím nic podobného nestalo, musím to zaklepat... člověk nikdy neví, jaký bug se mu objeví a znehodnotí hru Smutný Plačící
Tak ať všechno dobře dopadne Pro Tebe
Btw. ukážeš nám někdy i svoje rodokmenové simíky? Mrkající
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 635
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty22/09/19, 05:02 pm

Taky mě moc mrzí, co se Ti děje s hrou.. Smutný To by jednoho kleplo, máš mj obrovský obdiv! Pro Tebe A chci moc poděkovat, že jsi to nevzdala! Jak už řekla Hello, byla by strašná škoda přijít o takové krásné příběhy! Plačící Plačící
Přeji pevné nervy a kdybych mohla s něčím pomoci, neváhej napsat nebo cokoliv. Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/ Online
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1245
Join date : 11. 12. 17
Age : 24

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty22/09/19, 05:39 pm

Holky, moc vám děkuju za podporu  Pusinka moc si toho vážím  Pro Tebe  je fakt, že celý svůj život jsem zvyklá, že vytvářím plány B  Vysmátý a je pravda, že dokud vidím jen malou naději, tak se jí držím zuby nehty  Vysmátý takže jsem zatím asi nezmar  Vysmátý

Popravdě i mě by hrozně mrzelo kdybych musela výzvu ukončit, mám plány až do samého konce a také mám stále na paměti, že jsem vám všem slíbila, že znova uvidíte první generaci Plačící opravdu moc by mě to mrzelo Plačící pak mě ještě napadlo, že bych výzvu přesunula do TS4 (i když tam absolutně neumím stavět podzemí Sakra Sakra ) ale to by prostě nebyli ti samí simíci Smutný jako krajní řešení by se to u nich dalo udělat... u Nervózního by to bylo horší... tam pro příběh potřebuji pozemek s nedaleko umístěným majákem, což v TS4 prostě není a ani nejde udělat (holt ten jeden maják umístěný u hospody by se nehodil na lesem pohlcený Větrnov Sakra Sakra a to ani nemluvím o tom, že tam má být i pláž... mám už pro konec příběhu na to místo vymyšlenou zajímavou scénu... což by na ostré skále zase nešlo Sakra jedině že by se naše postavy daly na horolezectví nebo by kolektivně podnikly sebevražednou akci Vysmátý ), tím bych znehodnotila hlavní linku příběhu Sakra a navíc by mi TS2 chybělo Plačící

Hello, je to tak, simíci se stěhují s oblečením Mrkající ale já budu muset na to aby se mi možnost změnit každodenní vrátila, musím nejprve nastěhovat nějakého obyčejného cizího simíka na prázdný pozemek, který tou chybou není postižený a až potom k němu mohu nastěhovat naše známé simíky - díky tomu tak všichni tu možnost zase získají, ale zároveň tím ztratí všechno oblečení i šperky, které nemají zrovna na sobě Zmatený (Dany bude mít opravdu plné ruce práce se šitím Zmatený )

Jinak rodokmenové simíky jsme sem kdysi chtěla dát, ale byl u nich problém, že jsou hrozně rozvětvení a mají neuvěřitelně komplikované vztahy (např. jeden simík si tam vzal vnučku své sestry a dokonce kvůli ní opustil svoji věčně nespokojenou manželku  Vysmátý jo bylo to s nimi šílené, ale mám je moc ráda  Vysmátý ) pak jsem chtěla vybrat jen hlavní větev, ale nakonec k tomu nedošlo, protože přišel bunkr a po něm i Nervózní  Píšu takže vám je určitě někdy představím i kdybych měla jen přidat pár fotek z jejich začátků kdy mi zakládající pár žil v domě bez podlah  Vysmátý než z toho po několik generací vybudovaly velký dům, že pomalu ani nemají zahradu  Vysmátý jsou to ale moc zajímaví, vesměs zrzaví simíci  Vysmátý a jejich rodinné oslavy úplně miluji, ten bordel, naprosto šílené chování některých postav (od nakopávání popelnice, stalkování určitých simíků, kteří jsou k sobě přitahováni, ale nic spolu nemají, po balonkou bitvu v zimě  Vysmátý ) vždycky když jsem si chtěla zlepšit náladu (v té době jsem maturovala  Mrkající ), tak jsem šla za nimi, možná proto jsem s nimi tak dlouho vydržela  Vysmátý každopádně kdysi jsem na jednu stránku, kam se vkládá rodokmen, dala jejich rodový stromek  Vysmátý  tak až najdu odkaz, tak ho sem přidám, než se do toho později pustím Mrkající

Jani, moc děkuji za nabízenou pomoc  Pro Tebe moc si toho vážím Pro Tebe
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1116
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty22/09/19, 07:44 pm

Tak jsem konečně dočetla dva díly, které jsem nestíhala číst - ještě horší skluz mám u příběhu s Nervózním, tam nějak už asi od června nemůžu dohnat tempo, jsem pořád o stránku dozadu Červenám se , tak doufám, že se brzo najde čas na čtení, protože se nemůžu dočkat, až se dozvím, co se tam událo. Jak postupně dočítám díly, je to napínavé.

Jinak k tomuto příběhu - ty díly s mimozemšťany jsou strašně zajímavé a jako vždycky jsou okořeněné vtipnými hláškami Vysmátý
Alan mi byl sympatický od začátku, dělá na mě stejný dojem i teď. Je zvláštní, jak se je Daniela snaží spřátelit/dát dohromady, na jedné straně chápu Alexe, který má strach o Bellinku, ale na druhé taky úplně chápu Danieliny obavy o budoucnost dětí a úvahy o samotě. Tahle třetí generace to má opravdu těžké. Myslím, že Alan je výhra Úsměv Láska škoda, že se teleportovala i Oxana, ale díky ní nechybí napětí. Vysmátý *THUMBS UP*

Obdivuju tě, jak zvládáš problémy se hrou. Dokonce sis našla postup, jak s pomocí dalšího sima a nastěěhováním rodiny vyčistit chyby v té rodině. To je něco! Úsměv A ta rodokmenová rodina zní taky zajímavě Vysmátý na fotky se budu moc těšit.
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
soarka
Simpařan
Simpařan
soarka

Poèet pøíspìvkù : 370
Join date : 19. 02. 18
Location : Praha

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty28/09/19, 04:46 pm

Lucisab přeji ti co nejméně problémů s hrou, už jsi tak blízko konce a my jsme nažhavené na tvůj příběh až do konce *BRAVO* upřímně teď doufám, že to bude ještě běh na dlouhou trať, protože nevím, co si počnem a počtem až tvoje výzva skončí Plačící
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1245
Join date : 11. 12. 17
Age : 24

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty29/09/19, 11:17 pm

Moc vám děkuji holky za veškerou projevenou podporu, ani nedokážu říct, jak moc si toho vážím Pro Tebe Pusinka

Hello, jsem už moc zvědavá, co budeš říkat na vývoj příběhu u Nervózního  Úsměv jinak co se týká Daniely... popravdě čím je starší, tím více si uvědomuje co čeká Patrika s Anabelou  Aha a i přes to, že i ona má strach... prostě tajně věří v to, že pomocí teleportu se přeci jen zjeví na scéně více lidí o kterých ani netuší, že existují... proto chce prolomit ledy u Alana a její dcery... chce ji zbavit strachu z ostatních, protože Anabela je bohužel hodně ustrašená a pokud by v téhle generaci mělo dojít k vyjití z bunkru, tak mi věř, že by bylo těžké ji dostat ven... má hrozný strach ze všeho nového a nevěří nikomu kromě vlastní rodiny  Aha

soarko, kdysi jsem uvažovala, že to natáhnu až na deset generací, ale teď aktuálně vím, že se spíše přikláním k těm pěti (myslím, že nápady na deset generací bych měla, ale nevím jak na tom budu v budoucnu s časem  Aha přeci jen na výzvě pracuji už přes rok a aktuálně jsem na třetí generaci  Aha to znamená, že pokud pojedu stejným tempem tak bych se koncem příštího roku měla dostat k páté  Aha ale to je jen odhad, ani já sama netuším co tu moji hlavu ještě v průběhu různých generací napadne a jak to natáhnu  Vysmátý vždycky mám jen kostru příběhu a ten zbytek přichází tak nějak sám  Píšu každopádně pevně doufám, že se letos dostaneme k narození čtvrté generace  Andílek , respektive mám to v plánu  Píšu  )

Znova musím říct, že vám moc děkuji za tak milá slova  Pusinka neuvěřitelně mě těší, že se vám moje příběhy líbí a doufám, že vás nezklame konec ani jednoho z nich  Píšu takže znova děkuji, holky  Pro Tebe

Jinak mohu oficiálně říct, že jsem znova ve hře (a to doslova) Jupííí Jupííí abych pravdu řekla, musela jsem hodně bojovat sama se sebou, když jsem si jen připustila, že bych musela znova stavět bunkr (už tedy potřetí Sakra ) ale nakonec jsem přišla na nového pomocníčka, který mi alespoň vypomohl s tím, že jsem nic stavět nemusela Jupííí prostě jsem naše simíky rozdělila na polovinu (čtyři s problémem a čtyři bez problému se skříní) a průběžně jsem je vystěhovala... potom jsem prázdný bunkr umístila do lišty s pozemky (kde se mi vlastně duplikoval pro budoucí využití, i když je pravda, že s touhle variantou ani počítat nechci Sakra ) a znova jsem ho umístila zpět a do něj jsem nastěhovala naprosto neznámou siminku Úsměv poté jsem do bunkru vložila simíky s problémem se skříní a ta chyba prostě zmizela Jupííí samozřejmě zmizelo veškeré oblečení, ale to mi až tolik nevadí... a díky tomu, že jsem jim před vystěhováním umístila nábytek do inventáře, tak jsem si i zjednodušila práci s hledáním nábytku Andílek dopadlo to tedy dobře (a to i v případě Nervózního Úsměv , kde znova uvidíte původní domek holek Mrkající  ) jediný pozemek, který kvůli záloze nepřežil je domek na pláži z příběhu Nervózního, protože v té době prostě nestál Smutný zkusím ho tedy později znova dát dohromady... jen mě mrzí, že jsem si nevyfotila ani půdorys... Smutný ale jak říkám... raději budu tenhle domek stavět znova, než abych měla definitivně shozené simíky nebo kdybych musela znova stavět bunkr a domek holek (domek holek mi ani tolik nevadil stavět ale ten bunkr... Zmatený možná si budete myslet, že jsem hrozná, ale ta představa mě donutila vytvářet ještě víc plánů B, abych si ulehčila práci Vysmátý protože představa toho, že ho budu dávat znova dohromady mě ničila Sakra Sakra ) pevně doufám, že už teď budu mít na dlouho pokoj Andílek a to nejlépe až do konce všech příběhů Andílek

Takže vás znova vítám v bunkru ve "skoro novém" kabátě Mrkající jinak jsem moc ráda, že uvidíte oblečení, které jsem sehnala speciálně pro Anabelu  Andílek


03x09

Uplynul nějaký čas...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 001

...Anabela začala usilovně pracovat na zahrádce...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 002

...Alex se rozhodl namalovat svoje pocity pro budoucí generace...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 003

...Daniela se pustila do získávání nových koníčků...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 004

...a Christine? Ta začala ještě usilovněji vázat květiny, protože ji tahle práce pomáhala zapomenout na mimozemšťany, kteří se náhle zjevili v jejich životě.

A mezi tím vším Patrik vzal svého otce k tajné místnosti...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 005

"Tati, bylo to nečekané, opravdu! Belinka si myslela, že je to její kniha a pak se najednou ty police pohnuly... a já... strašně jsem se vyděsil!" Sypal ze sebe a divoce kolem sebe rozhazoval rukama. David se zatvářil zamyšleně.
"Měl jsi pro mě dojít a ne se hned vrhat za ní! Co kdyby se ty dveře neotevřely? Co kdyby jste tam zůstali na věčnost? Nikdy bychom vás nenašli, protože ta místnost není v plánech... zemřeli byste tam!" Vyhrkl David.
"Popravdě mě to v té chvíli nenapadlo... chtěl jsem prostě dostat Belinku ven..."
"Příště buď více rozumný... kdyby se vám něco stalo... Patriku, slib mi, že ať se stane cokoliv, vždy mi to řekneš..."
"Slibuji, tati..." zašeptal. David přikývl a zaklepal na knihovnu po své levici.
"Takže říkáš, že ten vchod je přímo tady?" Patrik přikývl a otočil se k policím. Chvíli tak hleděl na množství knih, než nalezl tu správnou a položil na ni svoji dlaň.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 010

"Hlavně se nelekni, tati... a taky kousek ustup..." vydechl.
"Myslím, že po tom všem co se už stalo... mě tajný vchod nemůže vyděsit," odvětil pevně. Patrik přikývl a pevněji sevřel hřbet fiktivní knihy. Pod jeho tlakem se tak police znova se skřípotem pohnuly. David instinktivně ucukl a zůstal hledět na podivný úkaz před sebou.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 011

V ten moment ho napadlo jediné, proč před ostatními tohle jeho otec tajil? Měl snad k tomu Julián nějaký důvod? Váhavě tak vstoupil spolu se svým synem do malé místnosti pokryté pavučinami. David tak hleděl na zvláštní křesla a letmo se dotýkal jejích dřevěných částí. Kým vlastně byl jeho táta? Jaké překvapení na ně ještě můžou čekat? A znal ho vůbec? Ptal se sám sebe, když jeho zrak upoutala televize s rádiem. Letmo přimhouřil oči a několik vteřin mu trvalo než pochopil o jaká zařízení se jedná.
"Řekl vám děda, že tady má tyhle věci?" Zeptal se Patrik svého otce. David zavrtěl hlavou.
"Nikdy nám neprozradil, že tady skrýval tohle... myslím... myslím, že v tom muselo být něco víc... musela to být jeho zašívárna... vzpomínám si, že jeden čas byl pořád někde pryč... později jsem se domníval, že jen pracoval na teleportu... ale nyní, když vidím ty dokumenty všude kolem... tvůj děda byl geniální..." vydechl. Pomalu tak přešel k volné části podlahy a posadil se na ni, nehledíc na prach a pavučiny kolem. Tohle byly poslední zbytky jeho táty... možná tady byly jeho sny... a možná jim našel únikovou cestu... byl to on kdo stvořil jejich svět po tom, co ho ostatní nezodpovědně zničili... ani by ho nepřekvapilo kdyby jim pomohl najít cestu ven... cestu na světlo. Letmo se dotkl dokumentů a zaměřil si je na správnou vzdálenost, aby mohl číst co tam bylo napsáno. Patrik ho tak chvíli pozoroval, než jeho gesto napodobil...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 018

...a pokusil se porozumět starým dědovým zápiskům.
"Dědeček psal hodně heslovitě..." zamumlal Patrik, když nedokázal rozlouskat, co chtěl Julián některými slovy povědět. David se na něj podíval přes zažloutlé listiny.
"Psal jak cítil... a páni!" Vyhrkl, když jedním okem zahlédl zajímavý dokument na podlaze, na kterém se vyjímaly podivné čáry.
"Co to je?"
"Vzpomínáš si jak jsem ti říkal o tom dělu, jehož prototyp máme za bunkrem?"
"Jasně, tati..."
"Tady jsou k němu další návrhy... táta počítal se vším... dokonce tady píše, že experimentoval... vytvářel různé sloučeniny z chemikálií a pokoušel se je neutralizovat... píše tady, že některé látky reagovaly lépe... a co je nejzajímavější... to naše dělo je součástí hned několika děl, které jsou rozmístěny různě v nedaleké oblasti... je tady mapa... a my... to naše dělo proti radiaci... je hlavní... podle toho, co tady píše... pak by se ve správný čas měly zapnout najednou všechna děla... jedině tak se prý dá odstranit radiací naplněný mrak nad městem... je k tomu ale ještě potřeba víc přístrojů... bože můj je to strašně složité... dokonce tady počítá s teplotou vzduchu a rychlostí větru, která by nám mohla pomoci to sérum dál roznést... ale prý tím zcela zničí náš bunkr... bože můj, on s tou věcí opravdu počítal," zvolal zděšeně a položil papír na zem. Patrik se k němu přisunul a zamyšleně položil jeden prst na téměř nečitelný text.
"Safe... Safe place? Co to je?" David zamrkal a zaměřil se na text na který ukazoval Patrik.
"Možná to je nějaká část města... píše tady... kontakt navázán? Jaký kontakt? Povedlo se mu kontaktovat mutanty? Nebo snad... tam venku... jsou skutečně další lidé jako my?" Vykoktal David a pohlédl do očí svého syna, které tolik připomínaly oči jeho otce. Patrik vykulil oči.
"Takže nejsme sami?" Odpověděl mu otázkou Patrik. Chvíli na sebe hleděli, neschopni si zodpovědět jakoukoli otázku. Jako první se z transu vzbudil David.
"Já... já... nevím... musíme to tady prohledat... musíme... do prkýnka! Ale jestli je kontaktoval... jak je kontaktoval? Teleport byl ve zkušební verzi a podle jeho poznámek ho nikdy doopravdy neotestoval, jen měl propočty... musí tady existovat ještě nějaká věc skrz kterou kontaktoval to Safe place, ať už je to cokoliv," zamumlal a začal se divoce prohrabovat papíry na podlaze. Patrik ho chytil za paži a přiměl ho, aby se na něj podíval.
"Jsme v tom spolu, tati... najdeme pravdu, ano?" David přikývl a ve svém nitru se obával toho, co by mohl najít. Kým byl vlastně jeho otec? A jaká další tajemství mohl mít? Honilo se mu hlavou stále dokola, když se společně s Patrikem chopili starých listin na podlaze.

Mezitím mimo tajnou místnost v bunkru...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 021

"Máš úplně stejnou velikost jako Patrik... trochu jsem se bála, že když jsi... no trochu jiný než my, že na tebe bude složitější šít, ale ve skutečnosti... máš lidské tělo jen s jiným odstínem pleti... a co říkáš na ty kalhoty?" Zvolala Daniela a snažila se mu vzít míry přes ramena. Alan ucukl a zahleděl se na svoje nohy obalené v poněkud extravagantních kalhotách.
"Nejsem si jistý, madam... já... nevím, jaká je u vás... móda... nebo jak tomu říkáte... a teď si ani nejsem jistý... jestli bylo tohle všechno... dobrý nápad," zamumlal. Daniela svěsila ruce podél svých boků.
"Proč to říkáš?"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 023

"Můžete mít kvůli mě potíže... vaši lidé, mě nemají rádi... jsem cizinec... podivná bytost, neznáte mě..."
"Mě přijdeš celkem sympatický, Alane... a navíc, nemám v plánu se za tebe provdat, chci ti jen ušít nějaké oblečení a jak už jsem ti říkala tvoje zvláštní barva pleti... pro někoho jako jsem já... když jsem celý svůj život žila obklopená látkami a šicími potřebami... jsi ty výzvou... máš tak zvláštní rysy... tvoje oči jsou trochu šikmé, nos delší a to samé i krk, ale jinak jsi jako my lidé..." mrkla na něj. Alan zavrtěl hlavou.
"Jste moc milá žena... klaním se vaší odvaze se kterou ke mě přistupujete, ačkoliv nemáte jediný důvod mi věřit nebo se mnou snad mluvit..." zašeptal.
"U nás se říká, nesuď knihu podle obalu," odvětila s úsměvem Daniela.
"Nerozumím vám... i když mám pocit... že jsem to někde slyšel... mám pocit..." vydechl znova a před očima se mu vyjevila krátká vzpomínka. Jedna z mnoha které se rozhodl před spoustou let odstrčit a zapomenout.
Nesuď knihu podle obalu, Alane! Ozval se v jeho hlavě hlas staršího muže. Zavrtěl hlavou, skoro tak mohl cítit vůni toho místa... místa, kde to kdysi miloval. Promnul si spánky.
"Jsi v pořádku, chlapče?" Zeptala se Daniela, když si všimla jeho náhlé nervozity.
"Jsem v pořádku, madam..." rozhodil rukama a v ten moment...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 026

...se u nich objevila Anabela.
"Mami!" Vyhrkla a zakryla si výhled. Oba se k ní otočili.
"Belinko, co tady děláš?"
"A co tady děláš... ty s ním?" Vykoktala a snažila se dívat jiným směrem. Její strach k němu se v ní probouzel sotva na něj pohlédla a fakt, že ho viděla bez trička... v ní ještě více probouzel obavy... spojené s podivným pocitem v žaludku. Otřásla se. Alan tak chvíli pozoroval její obličej...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 027

...a usmál se. Kdysi mu někdo řekl, že s úsměvem vypadá každý lépe, ale platilo to na něj? Zmateně tedy využil svoje ochablé schopnosti a ucítil její obavy. Stále z něj měla strach... ale nebála se ho tolik... jako ta druhá. Zavrtěl hlavou a jeho úsměv povadl.
"Copak to nevidíš, že mu beru míry kvůli dalšímu oblečení? A co říkáš na jeho nové kalhoty?" Anabela se na něj letmo podívala, ale vzápětí si znova skryla obličej.
"Hezké..." zamumlala. Daniela ji přejela káravým pohledem.
"Vždyť ses na ně ani nepodívala! Alan tě neuhrane... chci znát tvůj názor..." vydechla zklamaně. Anabela se zhluboka nadechla. Je to jen mimozemšťan... ujišťovala se v hlavě. Podivný člověk, který ani není člověk a je starý jak Metuzalém... dodala její mysl po chvíli. Zavrtěla hlavou. Nesměla se ho bát... nesměla mu dát najevo svůj strach. Nebylo to snad takhle ve všech románech, které četla? Že nemá dát najevo nepříteli, jak moc velký strach z něj má? Proto nakonec odhodlaně zvedla hlavu a rozhodla se pohlédnout do očí svému strachu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 028

Alan stál nadále před ní a očekával její reakci. Anabela tak chvíli hleděla do jeho nadpozemských očí, než se zaměřila na kalhoty. Na její tváři se zjevil ruměnec. Bylo jiné dívat se na polonahé původní obyvatele při zkoušení nového oblečení, než na tohoto podivného tvora, který připomínal muže.
"Vypadají jako... jako... pro dědečka..." vykoktala po chvíli.
"Ano! Nechala jsem se inspirovat Mathiasem! Tvůj děda měl vždy vytříbený styl, který byl nezapomenutelný... byl tak trochu rebel a myslím, že vzhledem k Alanově původu.. to k němu bude ladit," mrkla na ni a přehodila si metr kolem krku.
"A to je všechno? To ho tady necháš běhat... takto?" Poukázala na jeho odhalenou hruď. Alan se zmateně podíval na svoje tělo.
"Samozřejmě, že ne... ale zatím jsem neměla čas tady Alanovi ukázat zbytek modelu... mám tady ještě tričko a co víc... tohle," zamávala podivnou černou věcí.
"Co to je?" Vyhrkl Alan s Anabelou najednou. Oba se tak na sebe zahleděli a Anabela odvrátila zrak.
"To je čepice, našla jsem ji ve skladu. Sice je tam zepředu netopýr... ale to se dá napravit... a navíc mám pocit, že Alanovi brzy porostou vlasy..."
"Vlasy?" Vykoktala Anabela.
"Ano, nebude to dlouho trvat... jistě sis toho všimla také... tak pojď Alane, zkus si to... jsem zvědavá Belinko co budeš říkat na první model, který jsem pro něj vymyslela," zvolala nadšeně Daniela a vložila do Alanových paží tmavé oblečení. Alan se několik vteřin díval na černou hromádku ve svých dlaních a ohlédl se na Anabelu, která jeho pohled letmo opětovala.
"Dobře..." zašeptal a uchopil první věc do ruky. Chvíli hleděl na černé tričko, než si ho natáhl na hrudník a posléze si na hlavu nasadil tmavou čepici. Najednou se tak cítil nepatřičně, ale i tak...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 031

...se otočil k Anabele a vyčkával na její reakci. Přestane se ho kvůli těm věcem bát? Ptal se sám sebe. Anabela ho změřila pohledem a v ten okamžik jí napadlo jediné přirovnání ke kterému se Alanův nový vzhled hodil... bylo to jako kdyby mrkev někdo oblékl do miniaturních plesových šatů... Alan vypadal zvláštně. Skoro se k němu to oblečení nehodilo, ale i tak nějaká malá část její osobnosti... tvrdila, že mu to celkem slušelo. Najednou vypadal více lidsky, pokud se to dalo říct, vzhledem ke zvláštním očím. Zavrtěla hlavou.
"Je to hezké oblečení," vypadlo z ní nakonec. Na Alanově tváři se objevil drobný úsměv.
"Mám ještě spoustu návrhů... uvidíš! Alan bude jako nový..."
"A on si ty věci vezme na Sixam? Nebo kde je jeho domov?" Alan zesmutněl.
"Ať si je vezme kam chce, holčičko," odvětila pevně Daniela a posadila se za šicí stroj.
"Dobře... já... vlastně jsem přišla pro špendlík... v pracovně... se jeden ztratil," vydechla Anabela nervózně a znova se snažila vyhnout Alanově pohledu.
"Tak si ho vezmi tady v šuplíku... teď tady musím dokončit ten kabát," odpověděla jí Daniela. Anabela tak pomalu vykročila ke své matce a cestou se snažila udržovat co možná nejdelší vzdálenost od neznámého mimozemšťana. Alan ji tiše pozoroval a v jeho očích se odrážely podivné odlesky, ze kterých Anabele běhal mráz po zádech. Zmateně tak od něj ucouvla až narazila do bedny od mikrofonu a svalila se na něj.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 034

Prudce do sebe vrazily hlavami až oběma zacvakaly zuby, ale i tak ji Alan bezpečně chytil kolem pasu. Anabela se ho instinktivně chytila kolem ramen, aniž by jí v danou chvíli došlo koho se vlastně dotýká. Zmateně se od sebe odklonili a Anabelou projel silný strach, který rozklepal její nitro. Okamžik měla pocit,...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 036

...že se rozpláče... že bude křičet... že bude... ale pak si něčeho na těch zvláštních, divoce vypadajících očí, všimla. Alan měl bělmo, duhovky i panenky...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 037

...jen se zdály být pohlcené nějakou zvláštní tekutinou, která dávala dojem jako kdyby měl místo očí vybroušený křišťál. Zamrkal a jeho srdce se rozbušilo... ta dívka kterou znal se na něj nikdy nedívala tak dlouho... nikdy...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 035

Anabela zamrkala. Možná to trvalo jen několik vteřin, i když měli oba pocit, jako kdyby to trvalo celou věčnost. V ten moment jí jeho zvláštní oči fascinovaly... fascinoval ji fakt, že měl Alan v podstatě lidské oči... jen byly neuvěřitelně tmavé a odráželo se v nich nadpozemské světlo. Skoro se jí zdálo jako kdyby mu do těch očí někdo nalil dehet ve spojení ještě s něčím... zalapala po dechu a prudce se od něj odtrhla.
"Já... já... musím pryč..." vykoktala...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 038

...a utekla. Alan se za ní dlouze díval, když se za jeho zády ozval hlas na který málem zapomněl.
"Co se to stalo s Belinkou? Proč utekla?" Zeptala se ho zmateně, když nedokázala pochopit, proč si nakonec její dcera nevzala ten špendlík. Alan se k ní otočil a zesmutněl. Věděl proč... bylo to kvůli němu.


Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
Hellohello

Poèet pøíspìvkù : 1116
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty30/09/19, 06:21 am

Krásný díl! Láska *BRAVO* Úplně se při čtení cítím jako doma v tom jejich bunkru Úsměv
"Podivný člověk, který ani není člověk a je starý jak Metuzalém..." Vysmátý *THUMBS UP* Alan je strašně sympatický (včetně myšlenkových pochodů), seriózní a taky vypadá dobře, i když ta zelená kůže je nezvyk Úsměv
Pro Davida muselo být hrozně zvláštní konečně vstoupit do té tajné místnosti. Ta představa, že odmala žije v bunkru, zná dopodrobna každý detail o jeho údržbě, každý koutek... dokonce existují podrobné plány. A pak najednou náhodou dojde k objevu takové místnosti! To je nepředstavitelné. Ten nápad s děly je moc zajímavý. Jsem moc zvědavá na další vývoj.

Obdivuju tě, jak se ti podařilo vyřešit problém s bunkrem Úsměv to je geniální postup! *BRAVO*
Je hrozné, jak tě hra nutí vymýšlet takové složité operace se stěhováním, ale výsledek je úžasný - je to to nejšetrnější řešení. Jsem moc ráda, že nemusíš všechno stavět od začátku. A že tu máme nový díl, už se mi po bunkru stýskalo Láska
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 635
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty30/09/19, 03:28 pm

Krásný dílek! Láska Nemůžu si pomoct, ale Alan a Bellinka mi k sobě neskutečně pasují...budou krásný pár. Červenám se
Jsem zvědavá, jaké vlasy bude Alan mít Vysmátý .
Moc se těším na další dílek. Úsměv

Jinak bravurně sis poradila s problémem, který Ti hra pořád dělá, doufám, že už bude vše ok. Pro Tebe
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/ Online
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1273
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty30/09/19, 08:51 pm

Ani se mi nechce věřit, že se už rok kocháme Tvým příběhem Šokovaný Máš neskutečnou trpělivost při opravách chyb, které Ti hra přináší, a myslím, že nejsem sama, komu by chybělo rozuzlení osudů Tvých Simíků *THUMBS UP*
A ještě k dnešnímu dílu - vypadá to, že Anabelka už se Alanovi zahleděla do očí víc, než myslela, přece jen se říká - oko, do duše okno ... Jsem moc zvědavá na Safety place a doufám, že to dělo, o kterém je řeč, pánové jen tak brzy nepoužijí !
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Zlatý simík stavitel
Admin - Zlatý simík stavitel
Fidgety

Poèet pøíspìvkù : 918
Join date : 10. 10. 17

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty30/09/19, 09:49 pm

Juchůůů, to je super, že se ti to podařilo dát dokupy Jupííí Tančící  I když nestíhám komentovat, tak stále čtu, rozplývám se a těším se na další díly, takže jsem úplně trnula, abys simíky zachránila... Obdivuju, jak sis s tím poradila Mrkající

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/ Online
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1245
Join date : 11. 12. 17
Age : 24

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty01/10/19, 08:45 pm

Díky za tak krásné komentáře holky Pro Tebe mám velkou radost, že vás můj příběh těší Pro Tebe

Hello, máš pravdu, pro Davida je to opravdu hodně těžké Smutný vždycky měl pocit, že mu jeho táta sdělil vše a najednou... má pocit jako kdyby ho neznal Smutný Julián měl samozřejmě svoje důvody, protože nikdy nikomu neříkal něco, čím si nebyl jistý Aha proto o některých věcech neměli ostatní ani ponětí... Aha

Jani, ani já sama jsem zatím nevymyslela jaký dostane účes Vysmátý popravdě jsem zkoušela na něj u zrcadla hned několik variant, ale zatím si nejsem jistá Pardon to samé platí pro oblečení Aha díky jeho zelené kůži na něj nejdou všechny barvy, takže musím opravdu uvažovat co mu budu oblékat Vysmátý

Ludmi, i já jsem byla v šoku Úsměv konkrétně už to budou příští rok v dubnu dva roky Vysmátý je neuvěřitelné jak ten čas letí, taky jsem byla překvapená, když jsem omylem načetla první stranu a tam na mě vyskočil tenhle datum Šokovaný například příběhu Nervózního bude letos koncem října rok, co jsem ho začala psát Šokovaný je to opravdu šílené Šokovaný

Fidgety, jsem ráda, že tě můj příběh pořád baví Pro Tebe
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1245
Join date : 11. 12. 17
Age : 24

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty14/10/19, 08:49 pm

Tak jsem si konečně udělala čas a pořádně jsem znova rozehrála výzvu, takže mám konečně nějakou rezervu  Jupííí  Jupííí akorát jsem si teď všimla, že na některých fotkách mi scházejí výstražná červená světla  Červenám se holt jsem je zapomněla při opakovaném vybavování bunkru dodat... jen co načtu hru tak to napravím, aby bunkr přesně odpovídal tomu původnímu  Mrkající jinak mohu prozradit, že mi v bunkru opět hořelo (asi potřebovali staronový bunkr pokřtít  Vysmátý ) tentokrát za to mohla Anabela  Vysmátý ale tak malý oheň jsem snad ještě nikdy neviděla  Vysmátý asi i hra chtěla šetřit její nervy  Vysmátý

03x10

Později naši vědátoři začali studovat Juliánovi zápisky...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 000

...a mezitím...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 002

...se Alan pustil do vytváření salátu. Ve svém nitru si ale nebyl jistý, zda bude schopen něco takového dokončit. Před očima se mu zjevilo sixamské jídlo a musel se pousmát. Skoro tak mohl cítit lákavé, podivně sladké pokrmy, které vydávaly zvláštní světlo. Všechno na Sixamu se občas zdálo být kouzelné... jako kdyby samotná planeta byla živý organismus. Přivřel oči a vybavil si fialovou oblohu a několik vznášejících měsíců nad hlavou. V nose ho zašimrala zvláštní květinová vůně... jeho oči téměř oslepilo zvláštní nadpozemské světlo a podivný šum, které vydávala místní vegetace. Jeho srdce se rozbušilo, když pocítil magickou sílu největšího měsíce Sixamu. Zlehka se opřel o linku a vybavil si ho v celé kráse. Jeho zvláštní tvar, matně připomínající tvář člověka. Jeho odlesky, které se zdály téměř neskutečné... a ta vůně... ta energie. Kdysi mu jeho učitelé řekli, že díky jeho daru bude k měsíci mnohem více náchylný a byla to pravda. Vždy byl fascinován, až nemohl skoro dýchat. To podivné nebeské těleso mu dodávalo sílu... vždy si uvědomoval vibrující energii, která se začala vlévat do jeho žil, když byl v jeho přítomnosti. Byl skoro jako vodič... a pak dokázal věci o kterých se některým obyvatelům planety mohlo zdát... byl jedinečný, ale zároveň podivně nebezpečný. To proto si ho kdysi Oxana vyhlédla... bylo to v době kdy ještě sám netušil, co dokáže... v té době byl mladý a nezkušený... ale ona... občas se zdála, že ví víc než on. Jako kdyby už dávno chápala podivnou elektřinu, která občas zachvátila jeho tělo... jako kdyby dokázala vnímat zářivé jiskry, které vydávaly jeho prsty, když se dotkl artefaktů. Kdysi mu řekli, že z něj bude výjimečná bytost... chtěli ho naučit... ale pak... pak...
"U Sixamu! Ty máš ránu!" Přerušila jeho myšlenky Oxana.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 001

Alan se prkenně narovnal a věnoval jí otrávený pohled.
"Co tady chceš?" Procedil. Oxana se zasmála.
"Už skoro i mluvíš jako oni, Xaminku," mrkla na něj a přešla k němu.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 004

"Vypadáš opravdu nechutně uboze... tak lidsky... můžeš mi říct, proč musíš zostuzovat naši rasu tím, že jsi sundal náš overal a navlékl ses do těchto směšných hadrů?"
"Jestli se ti nelíbí jak vypadám, tak se na mě nedívej... neptal jsem se tě na názor," odsekl.
"Při Sixamském měsíci... jsi slaboch, ale zároveň... nechápu proč jsi zrovna ty musel mít takové štěstí..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 005

"Nechápu o čem mluvíš a popravdě, je mi to i jedno..."
"Jsi tak úsečný... tak zvláštní... a zároveň... ach Xaminku, nemůžu se dočkat dne až konečně usedneme na trůnu, kam jsme vždy patřili... ale s naším plánem... už brzy se toho dočkáme... s tvojí mocí, která se v tobě znova probouzí budeme neporazitelní," zašeptala.
"Není to náš plán!"
"Ale... já jsem vždy byla ta, která byla chytřejší... ne nadarmo o nás říkali, že já mám moudrost a ty... máš sílu... spolu jsme neporazitelní... až infiltrujeme tyhle ubožáky, staneme se vítězi... už nás nečeká žádné vyhnanství... ale jen nekonečná sláva..."
"Při Sixamském měsíci! Oxano... my dva jsme nikdy nemohli být tým... ani pár!"
"Vždy jsi mě miloval... už od začátku... byl jsi tak miloučký a roztomilý... jenže čas tě proměnil a teď mi nevěnuješ ani jediné milé slovo, ačkoliv jsem já ta jediná, která to s tebou vždy myslela dobře!" Zvolala rozhořčeně.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 013

"Tak ty jsi to myslela dobře... vždy jsi myslela jen na sebe! Byl jsem pro tebe jen nástroj! Ale víš ty co? Jsem rád, že jsem s tebou strávil roky ve vyhnanství, alespoň jsem dospěl a zjistil jsem... jak destruktivní náš vztah byl... a to nejen pro nás! Už nikdy mě nedonutíš abych použil moc na... na..." zachvěl se a pocítil to znova. Tu podivnou vibraci, která zachvátila jeho nitro. Sice od posledního maximálního vyčerpání vlastního síly neuběhla tak krátká chvíle, ale v některých chvílích... někdy dokázal svoji moc donutit povstat ačkoliv neviděl Sixamský měsíc... tím hlavním klíčem byl vztek... vztek, který ho mohl stát život. Zatnul pěsti a vnímal drobné jehličky, které se proháněly po jeho těle. Oxana užasle pohlédla do jeho očí, ve kterých se odrážel nahromaděný vztek i moc, která v něm stále sídlila.
"Xaminku... ty se vždycky necháš tak snadno rozčílit... ale je příjemné cítit z tebe Sixamskou moc... skoro mám pak pocit jako kdybych byla doma... vzpomínáš si na louku? Kolik času jsme tam spolu strávili... mysli na ty časy častěji a hlavně, věnuj se tomu čemu máš... musíš infiltrovat tu malou, ano? Nebo to udělám dřív než ty," zašeptala sladce a pohladila ho po holé kůži na předloktí. Sama pro sebe se musela pousmát když pocítila podivné brnění ve vlastních prstech... brzy bude Alan znova připraven... pomyslela si a s úsměvem vykročila z kuchyně. Alan frustrovaně vydechl a oběma rukama se opřel o prkénko. Pod jeho pravou rukou tak zůstalo ležet osamělý kousek ananasu, který po jeho doteku začal měnit konzistenci, v ten moment ucítil Alan prudké bodnutí v hrudníku, které ho donutilo se narovnat. Ananas po jeho doteku změnil barvu na temně černou.
"Musím se okamžitě uklidnit..." zamumlal zděšeně, když vyběhl z místnosti.

Oxana mezitím kráčela po bunkru a musela se usmívat. Všechno vycházelo podle jejích představ... stačila tak málo k vítězství. Skoro ho tak cítila... jak se prsty dotéká lákavě zářivé koruny. Vždy se cítila být předurčená k tomu být královnou. V ten moment zaschle zuřivé zakletí z pracovny.
"Alexandr..." zašeptala a vrazila do pokoje. Odměnou jí byl pohled na sehnutého Alexe, který se snažil z podlahy sebrat štětec.
"Co tady chceš, zelenko?!" Oslovil ji vztekle a narovnal se se štětcem v paži. Oxana mu věnovala zářivý úsměv.
"Alexandře... už jsi uvažoval nad mojí nabídkou?" Vydechla sladce. Alex se zamračil.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 021

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 022

"Už jsem ti jednou řekl, že mě nic z toho co mi nabízíš NEZAJÍMÁ! Raději budu fosilie, než abych se paktoval s někým jako jsi ty!"
"Jsi tak neobyčejně hrdý... tak silný... tvůj duch je mnohem silnější než tvoje lidské tělo... byl by jsi dokonalý... škoda, že čas ke mě nebyl shovívavý... ale já ti mohu pomoci... budeš mladý a tvůj talent bude věčný... Alexandře," Alexovi znova přejel mráz po zádech, když vyslovila celé jeho jméno.
"Znova opakuji NE! Neumím mluvit tou vaší hatmatilkou, ale ani tak... nezajímá mě to a naprosto ti nevěřím! Ale s jednou věcí s tebou musím souhlasit, zelenko... jsem silný a to až tak moc, že i kdybych umíral, nikdy nepožádám takovou kreaturu o pomoc! To tak abych se nechal očarovat nějakými čáry máry! Jsem umělec, ne blázen!" Vyhrkl vztekle a udělal krok od ní. V ten moment ho Oxana chytila za paži. Alex se jí pokusil vyškubnout, jenže prudké švihnutí jeho ruky mělo za následek, že se jeho tělo svalilo k zemi.
"K ČERTU!" Vykřikl a pokusil se vstát. Oxana mu věnovala široký úsměv, když si lehla na něj.
"SLEZ ZE MĚ!" Stačil zaprskat Alex, než ho Oxana chytila za okraj saka a přitiskla svoje rty na ty jeho.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 026

Alex zamrkal a vší silou ji od sebe odstrčil.
"CO SI MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ?!" Vyhrkl zlostně. Oxana se na něj ještě silněji usmála a rychle k němu vztáhla dlaň. Ve svých prstech, tak sevřela chomáč jeho vlasů a prudce trhla. Alex neartikulovaně vykřikl a chytil se za postižené místo.
"JAK SE OPOVAŽUJEŠ!" Zařval.
"Teď už mi neunikneš, Alexandře..." usmála se na něj a postavila se. Alex ji s námahou následoval. Jeho obličej připomínal rozzuřeného ďasa.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 028

"AŤ TĚ UŽ NIKDY ANI NENAPADNE SE MĚ DOTKNOUT, NEBO PŘÍSAHÁM, ŽE ZAPOMENU, ŽE VYPADÁŠ JAKO ŽENSKÁ A NAKOPNU TĚ TAK, ŽE UŽ ANI TELEPORT NEBUDE TŘEBA!" Zaječel a rychlým krokem odkráčel z pracovny.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 031

Oxana se za ním mlčky dívala,...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 032

...chvíli se zdál její obličej smutný, než se jí na tváři objevil vítězný úsměv. Zlehka zvedla svoji dlaň, ve které nadále tiskla Alexovi vlasy. Sama pro sebe se usmála.
"Jen se neboj... všechno vyjde podle plánu," zašeptala nadšeně.



Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1273
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty14/10/19, 09:09 pm

Boha jeho, co má zase ta Oxana v úmyslu ? Bude páchat nějaké pokusy s Alexandrovými vlasy, aby ho k sobě připoutala ? Šokovaný Lucisab, ty nás zase napínáš ! *THUMBS UP*
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 635
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty16/10/19, 03:50 pm

Jeežiši Šokovaný Co to na nás chystáš? Oxana mě teda rozpaluje do běla, asi jako Alexe Vysmátý . Vůbec nechci přemýšlet, co má v plánu. Zmatený
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/ Online
Lucisab
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
Lucisab

Poèet pøíspìvkù : 1245
Join date : 11. 12. 17
Age : 24

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty19/10/19, 10:26 pm

Díky holky Pro Tebe no chystám hodně zajímavé věci, ale nebojte, dlouho to trvat nebude Mrkající Oxana má rozhodně velký plán... který bude mít zajímavý dopad na naše obyvatele Mrkající jinak Jani, myslím, že ji nebudeš mít vůbec ráda i dál Vysmátý

Jinak prosím o ignorování, že nemá Alan na jedné fotce zavřené oči  Červenám se a taky za to, že na první fotce uvidíte v zahradě holé stěny... popravdě jsem si až později uvědomila, že jsem tam zapomněla dodat popínavé rostliny, takže jsem se stavila v inventáři Patrika a chybu napravila  Mrkající


03x11

Alan se potřeboval uklidnit. Skoro v sobě cítil to nutkání po tom zavřít oči a být v klidu... jenže nemohl. Sotva se jeho tělo dotklo zahradní lavičky, pocítil ve svém nitru bolest. Jeho moc nebyla stále dostatečně připravená ke svojí funkci, už tak dlouho neviděl Sixamský měsíc... kdyby ho viděl... kdyby... takhle byl jen načasovanou bombou. Zoufale se podrbal na hlavě a posadil se. Věděl, že se nemohl dotknout ničeho rostlinného původu... jinak by danou plodinu zničil... a v hlavě se obával, co by se stalo kdyby se dotkl někoho ze zdejších lidí. Najednou byl rád, že se ho všichni bojí... vlastně až na Danielu, která necítila strach, když sledovala jeho zelenou pokožku nebo podivné černé oči. Nerozuměl jí... měla by se strachovat jako ostatní, ale tahle zvláštní lidská žena byla jiná... jako kdyby ho nesoudila, jako kdyby tušila co se odehrává v jeho duši... jako kdyby věděla, co všechno obnášel jeho dlouhý život. Znova zavrtěl hlavou. Vnímal prudkou bolest v hrudníku, která dávala najevo, že je stále rozrušený. Musíš se uklidnit! Nabádal se a vzpomněl si na staré cvičení, které ho kdysi někdo naučil. Pomalu se tedy nadzvedl a stoupl si doprostřed uzavřené zahrady. Několik vteřin tak sledoval pokroucené dřeviny a vzpomněl si na Zemi. Před jeho očima se objevily velké plochy zeleně a nad nimi blankytně modrá obloha. Bylo to už opravdu hodně dlouho, co něco takového viděl a za takovou dobu mu i dělalo potíže si ji plně vybavit... tenkrát bylo ještě vše v pořádku... jenže pak přišel ten den... den kdy radiace zasáhla tuto planetu. Bolestně stiskl víčka... byly věci, které si skoro nepamatoval, ale jiné... bylo těžké je dostat z hlavy... zvláště, když se v nich nacházela ta dívka... dívka se smutnýma očima. Tak rád ji pozoroval... a ten den kdy mu bylo dáno, aby ho konečně spatřila... byl zároveň tím posledním, kdy ji viděl. Bála se ho... a ten její strach se mu zařízl do srdce jako perfektně naostřený nůž. Znova pocítil jiskření ve svých žilách a zoufale vydechl. Jeho tělo zachvacovala další panika, která měla na svědomí, že jeho již natolik naostřené pocity probouzely jeho moc. Chytil se za hrudník. Tohle se mu ještě nikdy nestalo... nebo alespoň ne takhle... bylo to právě kvůli absenci měsíce. Přešlápl z jedné nohy na druhou a pokusil si utřídit myšlenky. Zhluboka se nadechl a začal se soustředit jen na svůj dech a letmé hučení čističky vzduchu nad jeho hlavou. Zavřel oči a postavil se do základní pozice.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 001

Jen klid... ponoukal se v hlavě a začal se pomalu pohybovat. Vnímal pohyby svého těla, každé natažení svalů, které pevně objímaly jeho kosti... každý úder srdce... každý záchvěv nadpřirozené energie, která sídlila v jeho nitru. V ten moment se necítil jako Sixaman... ale zároveň ani jako lidská bytost. Jako kdyby se najednou ocitl v jiném světě... ve světě, ve kterém se dokázal upokojit a aniž by si toho všiml...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 002

...se v zahradě zjevila Anabela. Co to ten mimozemšťan dělá? Ptala se sama sebe, když sledovala jeho synchronizované pohyby. Udělala několik drobných kroků jeho směrem a fascinovaně pozorovala jeho podivné počínání. Skoro tak zapomněla, že si jen přišla pro lopatku a trochu hlíny pro malou rostlinku z kuchyně.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 004

Zůstala tak u něj stát a pomalu si ani neuvědomovala, že by si jí mohl všimnout. Bylo tak zvláštní vidět ho tady. Byl to snad nějaký podivný mimozemský tanec? Chtěl je začarovat? Nebo co to vlastně dělal? Ptala se sama sebe stále dokola.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 005

Alan tak pomalu natáhl nohu před sebe a vydechl, až potom otevřel oči, ve kterých se mu odrazilo několik barev. Anabele přejel mráz po zádech, když se na ni Alan otočil.
"Ty?" Vydechl tiše a zapotácel se. Anabele zacouvala, v očích se jí odrážel děs.
"Já... já..." vykoktala, než se k němu otočila zády.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 007

"Počkej!" Vyhrkl Alan a vykročil k ní. Anabela se zastavila a pomalu se otočila jeho směrem. Znova jí naskočila husí kůže.
"Omluvit?" Zopakovala po něm neuvěřitelně tiše. Alan přikývl.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 011

"Omluvit se za všechny problémy, které jsme vám způsobili... a zároveň bych se chtěl omluvit za Oxanu... ona... je... jiná..." to poslední podotkl zvláštním tónem, který přiměl Anabelu ztuhnout. Alan jí chtěl něco prozradit? Bylo to tak? A chtěla vlastně něco slyšet? Ptala se sama sebe, když se jí divoce rozbušilo srdce.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 014

"Jiná?" Zmohla se na další jednoslovnou odpověď.
"Ano, těžce se to vysvětluje... znám ji už dlouho... a chtěl bych tě moc poprosit... ať už ti kdy řekne cokoliv, nevěř jí, prosím."
"Co by mi měla říkat?" Odvětila třesoucím hlasem. Alan zavrtěl hlavou.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 015

"Nikdy s ní nebuď sama... drž si od ní odstup, prosím..." Anabela zbledla, o co se vlastně nyní ten podivný mimozemšťan snažil?
"A ty?"
"Já? Já jsem také zvláštní... ale jiným způsobem..." takovým způsobem, že ti to ani nemohu prozradit. Dořekl uvnitř své hlavy. Přeci... jak by jí jen mohl říct, že v jeho duši sídlí moc? Jak by jí mohl prozradit, že v jeho těle proudí silná energie? Pochopila by to? Nebo by se ho bála ještě víc?
"Jak... zvláštní?" V ten moment měla pocit, že by se v ní krve nedořezal.
"Jsem zelený..." podotkl po chvíli.
"To jste oba..."
"Ano, ale... jen si na ni dávej pozor, ano? A já ti za to slíbím... slíbím, že až nadejde čas, pak zařídím abychom zmizeli z vašich životů," vydechl. V jeho černých očí se zjevilo hned několik barev, které zvýraznily lidské části oka. Skoro tak mohla spatřit jeho duhovky a panenky, které se nadále skrývaly za oponou podivné křišťálové clony. Hleděl na ni s obavami? Čeho se bál? Měl strach ze své společnice? Varoval ji snad kvůli tomu? Ale proč ji chtěl varovat?
"Proč... proč... mi to říkáš?" Vykoktala. Před očima se mu zjevila ta jiná dívka. Zavrtěl hlavou.
"Protože... protože... to tak cítím... buď opatrná," zašeptal. Anabela od něj o krok ustoupila.
"Já..." vyšlo z jejích úst, ale další slova už nedokázala vyslovit.
"Vím, že se mě bojíš a respektuji to... chci jen, aby jsi věděla, že udělám co bude v mých silách, aby byl váš život znova takový jaký byl..." odvětil pevným hlasem. Anabela od něj znova ucouvla. Naskočila jí husí kůže. Věděl, že se ho bojí... věděl... divoce zamrkala, než rychle vběhla do chodby. Chtěla od něj utéct... uniknout před tím, co se jí snažil naznačit. Alan se chvíli díval za její mizející postavou, než poraženecky sklonil hlavu.

Mezitím v horním patře probíral David s Patrikem jejich situaci...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 025

"Myslím, že to Safeplace musí být další bunkr..." podotkl Patrik, když odložil staré knihy na stůl.
"Další bunkr?"
"Ano, děda s tím místem jak se zdá navázal několikrát kontakt, ačkoliv nevíme jak..."
"Já možná vím jak..." zašeptal David a vytáhl z jiné složky několik děrovaných štítků.
"Co to je?"
"Nevím, ale bylo to mezi dokumenty o Safeplace... řekl bych, že to jsou šifrované zprávy, které si posílali mezi sebou nějakým podivným zařízením... musíme víc tu místnost prozkoumat... někde tam musí být odpovědi." Patrik si vzal od svého otce několik podivných zpráv.
"Jsou to... tečka čárka tečka... co to může být?" David si od něj převzal zpět podivné papíry a uložil je do staré knihy.
"Nevím... pokusím se o tom něco najít... jsem si jistý, že se musí jednat o nějaký šifrovaný jazyk..."
"Nebo to jsou zprávy o nějakém zařízení..."
"Možná, protože kdyby to byly skutečně šifrované zprávy... pak by to znamenalo, že opravdu nejsme sami... a že to děda věděl," vydechl šokovaně David.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 019

"Co budeme dělat? Jak to vysvětlíme ostatním?"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 029

"Zatím nikomu nic říkat nebudeme... myslím, že k tomu měl táta důvod... muselo existovat něco kvůli čemu podnikal tyhle věci na vlastní pěst... proč mi nic neřekl... nevysvětlil mi to... i když možná... možná by mi to řekl, kdyby měl víc času... přeci jen, nevěděl, že ho zničí vlastní vynález," vydechl tiše.
"Ale kdybychom to řekli ostatním... nebylo by to lepší? Mohli by nám pomoci..."
"Tohle musíme vyřešit jen my dva, Patriku... až všechno pochopíme, pak o tom řekneme ostatním..."
"A co Bela? Co mám říct jí?"
"Copak se tě ptala na tu místnost?"
"Ne, ale nepochybuji o tom, že na ni jednou přijde řeč... zatím je až příliš zaneprázdněná mimozemšťany... a my vlastně taky..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 028

"To je pravda... nesmíme také zapomenout na teleport..."

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 032

"Já vím, jenže tentokrát mám strach... obávám se, že je teleport až příliš zničený a..." David mu skočil do řeči.
"Netřeba ztrácet naději, ano? Vždycky jsi měl tak silnou odvahu... kdysi tu věc můj táta sestrojil ze starých palet... a pokud teleport pořádně pochopíme, což se už prakticky stalo, pak to dáme do pořádku..."
"Tati, jenže já si teď musím dělat starosti! Všichni se na nás dívají a očekávají od nás zázraky... bojím se, že to bude trvat déle, než si teď představujeme..."
"Zvládneme to... teď když už před sebou nic neskrýváme, tak na to přijdeme... ty sám jsi přeci tu věc spustil pomocí otcových zápisků... jsem si jistý, že právě ty nám pomohou, ale musíme to nadále držet v tajnosti... stejně tak jako přítomnost televizních a radiových přijímačů..."
"Cože?"
"Ano, Patriku... nejdříve to musíme vyzkoušet... ty přístroje co jsou v té místnosti... možná nám tam táta nechal nějaká vodítka... je tam tolik datových nosičů..."
"Myslíš ty pod tou stříbrnou věcí? Ty jak je na nich fotografie dědy Mathiase?"
"Ne, myslím ty co se skrývaly v krabicích pod křesly... teď mi jen slib, že to zatím udržíš v tajnosti, ano?"
"Ale... ale... co když děláme chybu? Neudělal tohle taky děda Julián? A podívej jak to dopadlo... kromě něj o těch věcech nikdo nic neví... kdyby někomu něco řekl... pak bychom nebyli tak ztracení!" Vyhrkl nešťastně.
"Nejsme ztracení, Patriku. Máme všechny dokumenty a v nich najdeme co bude třeba. Vím jak táta uvažoval... nebo v to alespoň doufám. Najdeme pravdu, slibuji ti to... věnuji tomu klidně zbytek svého života," zašeptal David.
"Ale..." v ten moment přerušil jejich rozhovor jiný hlas...
"Tak tady jste! Hlavouni!" Zvolal Alex.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 033

"Jak to vypadá s tím křápem?" Zeptal se bez obalu Alex a přistoupil k nim.
"Křáp?" Vydechl David se zvedlým obočím.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 034

"Není to fuk? Uhni mi, mladej..." oslovil Alex Patrika, který se rychle posunul na gauči, aby se vedle něj mohl jeho strýc posadit.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 039

"Strejdo... ty myslíš teleport?"
"Jasně, že jo... tak jak to s ním vypadá? Protože už CHCI aby ho mohli ti proklatí zelenáči použít!" Vyhrkl vztekle.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 057

"Stalo se snad něco?" Zeptal se ho klidně David. Alex divoce rozmáchl rukama.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 058

"Ani nevím kde začít! Ta zelenka je očividně pošahaná osoba, která sbírá lidské vlasy! To abych se bál chodit na záchod! A to ani nemluvím o tom, že mě neustále pronásleduje... a dnes... dokonce se odvážila na mě sahat a LÍBAT MĚ! V životě jsem nezažil nic otřesnějšího! Uznávám, že na svůj věk vypadám dobře, ale to neznamená, že budu tolerovat její harašení! CHCI ABY JSTE JI ODTUD OKAMŽITĚ VYPAKOVALI!" Zakřičel.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 054

"Ona tě líbala?" Vydechl šokovaně Patrik.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 041

"Vždyť to teď říkám! Já nekecám! Už nechci aby se to opakovalo! Protože jinak za sebe neručím!"

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 048

"A jsi si jistý, že to tak je?" Zeptal se ho David, který si byl vědom častého přehánění Alexe.
"Ty mi nevěříš?! To jsem si mohl myslet! Mám už dost toho vašeho samaritánství... oba bych je vyrazil! Neznáme je! Čert ví odkud přišli a co mají za lubem! Určitě ale ne nic dobrého, když mi ta potvora dokonce vyškubla MOJE VLASY!"
"Dobře, zní to divně... to uznávám... ale ani já nebo Patrik nemůžeme urychlit opravu teleportu... potřebujeme čas..."
"Jenže to já nemám! A mezitím mě z té zelené potvory klepne! Co když se za mnou vyplíží do koupelny! Musíte už jednat!"
"Děláme co můžeme, strejdo..." odvětil Patrik. Alex ho probodl pohledem.

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 053

"Pak asi ne dostatečně! Jestli si oba nepospíšíte... pak nás tady rozeberou na součástky... jsem si jistý, že s námi mají plány!"
"Nemyslím si, že by tady měli moc možností, jak tady nějaké plány realizovat, Alexi... držíme je dál od všech přístrojů a to včetně rozbitého teleportu... mají svázané ruce jako my," podotkl David. Alexovi zrudl obličej.
"Víte co mě na tomhle všem nejvíc štve?! Že díky té vaší zatracené laxnosti skočíme všichni v pekle! Ale víte vy co? Myslím, že se toho pekla co vám udělají nedožiju... takže se vám ani nebudu moci vysmát, protože pak budete muset uznat, že MÁM PRAVDU! Zatraceně! I když teď mě něco napadá... půjdu okamžitě sepsat dopis, který až si ho přečtete tak pochopíte, že to vaše chytráctví je k ničemu! Vysměju se vám aspoň takto! Jen doufám, že žádný z těch chodících špenátů neublíží Dany nebo Belince... protože pak... budu vás strašit každou noc, idioti!" Zaječel na ně, než se zvedl.
"Strejdo!"
"Jen mi nic neříkej... možná máš talent, ale máš rozum tohohle pitomečka! Jdu pracovat na dopise a zamknu se, nazdar!" Vyjel na něj...

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 062

...než vykročil ze dveří. Jen co se za ním zaklaply, se oba muži na sebe zahleděli. Opravdu byla situace s podivnými návštěvníky tak špatná? Nebo Alex opět přeháněl jako to dělal vždy?

Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
Ludmila

Poèet pøíspìvkù : 1273
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty19/10/19, 11:19 pm

Ti "chodící špenáti" mě dost pobavili ! Vysmátý A kdypak někdo z bunkru odhalí tajemství morseovky ?
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
Janika31

Poèet pøíspìvkù : 635
Join date : 06. 02. 18
Age : 27
Location : Ljungaverk

Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty19/10/19, 11:38 pm

Parádní díl!..:)
Alan je velmi příjemný, jen mě mrzí, že z něj má Bellinka pořád takový strach. Smutný
Jinak podobně, jako Ludmilu mě '' chodící špenáti'' velmi pobavili Vysmátý Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/ Online
Sponsored content




Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   Lucisab a její postapokalyptický svět - Stránka 19 Empty

Návrat nahoru Goto down
 
Lucisab a její postapokalyptický svět
Návrat nahoru 
Strana 19 z 19Jdi na stránku : Previous  1 ... 11 ... 17, 18, 19

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Fórum o The Sims :: Soutěže :: Výzva - Apokalypsa!-
Přejdi na: