Fórum o The Sims

Diskuzní fórum pro uživatele forum.thesims2.cz a ostatní fanoušky série The Sims.
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share | 
 

 Lucisab a její postapokalyptický svět

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next
AutorZpráva
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 417
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   26/04/18, 09:21 pm

Ludmilo tak to mám pocit, že by nerozdýchala a utíkala by se honem někam schovat Chichichi Chichichi sama je sice trochu exhibicionistka, ale cizí nahota ji vadí Vysmátý

soarko moc děkuju Červenám se opravdu mě to moc těší Červenám se Caroline je hodně zvláštní, ale neboj, včas se všichni dozvíte její minulost Mrkající jenom k tomu musí sama dospět, teď s ní zatím moc velká řeč není Chichichi
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Zlatý simík stavitel
Admin - Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 503
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   27/04/18, 01:57 pm

Další skvělé pokračování, zase se směju od ucha k uchu, hlavně ti dva (Mathias a slečna Deprese) nemají chybu Válím se smíchy Jsme zvědavá, jak to s nimi dopadne, a na ta tajemství obzvlášť *OK*

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Hellohello
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 416
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   27/04/18, 06:25 pm

Krásný díl Vysmátý Mathias to pěkně zařídil Úsměv těším se na to, jak se to bude vyvíjet dál. Hlavně jsem zvědavá na Carolininu reakci na tu pusu Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 417
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   29/04/18, 10:07 pm

Já mám taky ty dva nejraději Vysmátý Tereza s Juliánem mají úplně normální vztah, zatímco tihle dva jsou takový... no prostě se o nich moc dobře píše Mrkající a navíc mám pro ně vymyšlený příběh už od samého začátku, co jsem postavila bunkr Mrkající Julián s Terezou přišli až po nich Úsměv

Přidávám další dílek Mrkající

9.část

A jaká byla reakce Caroline na polibek? Úsměv



No chudák ani nestačila moc zareagovat, protože ji Mathias jednoduše překvapil. A možná za to mohly rozbouřené hormony... každopádně ho nestihla vyfackovat, jak by to jinak udělala. Takhle ji prostě Mathias pustil, vzal si oblečení a rychle zmizel a Caroline tam zůstala stát jako opařená. To ovšem neznamená, že na něj nedostala vztek...

O to větší dostala, když se za několik hodin vydala do svého pokoje a našla ho tam nataženého na její posteli jen v pyžamu. Původně ho měla v plánu pořádně vykopnout, ale když ho tam viděla, jak spí...



...musela se usmát. Spící Mathias byl docela roztomilý. Nechrápal, jak si ho vždycky představovala, spíš jenom tak zlehka kroutil pusou a pomalu vydechoval vzduch. Najednou měla pocit, že by se vedle něj určitě dobře spalo. Jen co se jí taková myšlenka mihla hlavou, okamžitě ji zahnala. Co tě to napadá Caroline? Říkala si v duchu a rychle si vytáhla z nočního stolku kosmetickou taštičku. Ale i když si to řekla stejně jí to nedalo a když pomalu kráčela ke dveřím, dívala se po něm. Až poté si všimla, že je na něm něco divného... Uprostřed hrudníku se mu cosi lesklo a nebyl to žádný přívěšek nebo něco podobného.



Zvědavost jí nedala a tak odložila svůj náklad a tiše si k němu sedla na postel. Ta lesklá část jeho těla byla jizva, přes kterou byla natažená jemná světlejší kůže. Caroline k ní zlehka natáhla paži. Byla tím místem jeho těla fascinovaná. Hlavou se ji honilo tisíce nápadů, jak mohl Mathias k něčemu takového přijít. Snad se mu to přihodilo při nějakém koncertu? Ale jak? Napádů měla snad milion, ale žádný jí na jeho ironickou a neohroženou povahu neseděla. Něžně přejížděla po hrubší části poměrně velké jizvy aniž by si všimla,...



...že ji Mathias pozoruje.
"Ahoj zlatíčko, nečekal jsem, že po mě tak brzy zatoužíš. To tě tolik inspirovalo, to co jsi viděla v koupelně?" Mrkl na ni. Caroline najednou nevěděla, jak zareagovat a z nějakého podivného důvodu jí nešla sundat ruka z jeho hrudníku. Jako kdyby se jí prsty k jeho jizvě přilepily.
"Proč jsi v mojí ložnici?" Řekla po nějaké době, ale tentokrát její tón nezněl ani trochu zle.
"Celou tu dobu spím ve fialovém pokoji a už mě to tam nebaví. Napadlo mě, že bych mohl být tady když jsi byla vzhůru. Ale jestli jsi tak unavená, můžeš tu spát se mnou, místa je tu dost," zavrněl. Caroline zavrtěla hlavou.
"Jak se ti to stalo?"
"Co myslíš? Jako jak jsem se sem dostal? Dveřmi, jako kterýkov jiný normální člověk," zasmál se ironicky.
"Ty víš moc dobře, že tohle nemyslím," zašeptala mírně.



Mathisovi se v očích mihnul stín. Zavrtěl hlavou a zasmál se. Tentokrát to však moc jízlivě neznělo, byl to spíš nervózní smích.
"Tak co myslíš? Nerozumím ti. Nejdřív mě nesnášíš a pak se vzbudím a ty mě tady hladíš... nemáš rozdvojenou osobnost?" Caroline se konečně podařilo od něj dát ruku pryč.
"Mathiasi, můžeš se mnou aspoň jednou mluvit vážně?"
"Ale já mluvím vážně," mrkl na ni.
"Nemluvíš, slíbil jsi mi, že se pokusíš být dobrý táta a lepší člověk, ale zatím jsi pořád stejný nafoukanec, co mi na nic nechce odpovědět."
"Nikdy jsem neřekl, že budu lepší člověk, protože to by ani nebylo možné. Já jsem ten nejlepší člověk na světě, a co se týká těch otázek... když se pořádně nezeptáš, tak ti ani nemůžu odpovědět," Caroline si vzdychla a pohlédla mu do očí.
"Co se ti stalo? Od čeho máš tuhle jizvu?" Ukázala na ni. Mathias sklonil hlavu, aby se podíval kam ji míří prst a pak se znova uvelebil na postel.
"Jo ty myslíš tuhle... myslel jsem si, že sis moje tělo tenkrát prohlédla dost dobře, ale jak se zdá nějak jsi to nestihla," uchechtl se.
"Mathiasi, ty jich máš víc? A můžeš mi odpovědět?" Mathias pokrčil rameny.
"Nějaké mám a možná ti je někdy ukážu, zlatíčko."
"Odpovíš mi?" Z jejího hlasu byla slyšet nervozita a v Mathiasových očích se znova objevila mírná panika.
"No kdysi dávno jsem měl... no řekněme jednu nehodu..."
"Ale takhle to vypadá jako..." Mathias ji přerušil.
"...jako kdyby mě někdo postřelil? Jestli tě napadlo tohle, pak máš deset bodů, zlatíčko," ušklíbl se. Caroline zalapala po dechu.
"To myslíš vážně? Ale jak... udělal ti to nějaký šílený fanda?" Koktala Caroline.
"Není to snad jedno? Už je to dávno a skoro jsem na to zapomněl." Caroline ho chytila za paži.
"Není to jedno! Co se ti stalo?" Vyhrkla. Mathias se na ni usmál a pohladil ji po tváři.
"Moc mě těší, že tě to tolik zajímá... ale mluvit o tom zatím nebudu, ostatně ani ty mi nic nechceš říct," v Caroline se pohnuly těhotenské emoce a jí začaly téct slzy. Mathias se posadil na posteli.
"Jednou ti to povím, ale teď jsem příliš unavený na to, abych se zahrabal do tak šíleně staré minulosti. Není to tak, že bych ti to nikdy nechtěl říct, ano?" Pomalu se zvedl z postele.
"Dobrou noc, zlatíčko," zašeptal než ji tam nechal samotnou. Z jeho hlasu bylo poznat, že znova přehodil na starého dobrého ironického Mathiase. V ten okamžik Caroline pochopila, že má v sobě Mathias skutečně několik stránek, ale nebyla si jistá, která je ta pravá.



Čas běžel dál a dámy nebyly schopny zkrotit svůj hlad...



...ani narůstání jejich tělesnosti. A pánové?

Těm se děla jedna větší nepříjemnost než ta druhá. Julián se pokoušel s výpomocí (spíše s hloupými řečmi  Chichichi ) Mathiase opravit myčku...





...ale nakonec byla technika mocnější než pánové tvorstva. A zatímco Julián se rozsvítil jako žárovka, Mathias dostal málem infarkt.





"Bože to jsem tak rád, že jsi to přežil!" Vyhrkl skoro hystericky Mathias než se začouzenému Juliánovi vrhl kolem krku. Bylo vidět, že i když pana vševěda (jak mu občas rád říkával ve své hlavě) občas nemusí, nedokázal by si představit, že by v bunkru s nimi nebyl.
"Ale světelná show to byla vynikající," podotkl, když ho pustil a zlehka ho ťukl do ramene. Julián zaskučel, ale musel se smát.

Každopádně za těch několik měsíců se v bunkru nic nezměnilo. Julián s Terezou se nadále zbožňovali a Caroline s Mathiasem? No ti se... tolerovali, když se nehádali.



Mathias zrovna seděl v kuchyni s Terezou u baru, když za nimi prošla Caroline, aby umyla talíř. Mathias vtipkoval s Terezou jako to dělal s každým, ale když spatřil Caroline, musel okamžitě vypustit nějakou poznámku i na ni.



"Máš pravdu, že každá žena prožívá těhotenství jinak, ale podívej se tady na zlatíčko..." okázala rozmáchl ruce jejím směrem...



...Caroline se věnovala dál své práci a snažila se je ignorovat.
"...copak může ještě na světě existovat nervóznější ženská? Nenechá na sebe sáhnout, odmítá mluvit a kdyby ty její krásný oči mohly vraždit, tak už dávno čuchám fialky odspodu. Je otřesná, i když je nádherná," to poslední skoro zašeptal. Caroline se začalo kouřit z hlavy.



"Mathiasi, nech toho," napomenula ho Tereza.
"Ale copak nemám pravdu? Jen se podívej na sebe. I když jsi cvokařka, jsi milá a příjemná, zatímco zlatíčko... mám strach, že můj syn bude neurotik a kvůli tomu ani neudrží kytaru v ruce!"



Caroline třískla s talířem do dřezu a uraženě odkráčela pryč.
"Opravdu to bylo nutné Mathiasi?" Mathias se zasmál.
"Samozřejmě, slečna Deprese potřebuje občas rozptýlení, nebo ti přijde normální, že se celý den tváří úplně stejně? Vypadá to skoro jako kdyby neměla žádné emoce!" Vyhrkl.
"Zato ty jich máš tolik, že se v nich skoro topíš," oznámila mu.
"Snažíš se mě analyzovat?" Zamračil se Mathias. Tereza pokrčila rameny.
"Myslím, že radši půjdu pryč. Líbíš se mi jen bez šarlatánských řečí," pronesl skrz zuby než ji tam nechal sedět samotnou.



Večer našel Mathias Caroline v kuchyni, jak osamoceně sedí u baru a tiše hypnotizuje lednici.
"Máš hlad? Protože jestli budeš takhle pokračovat, tak neprojdeš dveřmi," uchechtl se. Caroline zuřivě vstala a úplně ho ignorovala. Mathias ji zastavil.



"Kampak jdeš, zlatíčko?"
"To tě nemusí zajímat!" Odsekla.
"Ty máš, ale špatnou náladu! Nemůžeš se na mě aspoň usmát?" Caroline ho probodla pohledem.
"Jestli chceš vidět někoho, kdo se na tebe bude smát, tak jdi za Terezou," procedila skrz zuby.
"To se mi snad jenom zdá! Ty žárlíš!" Rozesmál se.



Caroline se zatvářila znuděně.
"Na tebe? Musela bych být blázen!"
"Spíš by jsi měla velké štěstí už jenom proto, že jsi tady jediná volná žena," zašeptal.
"Vážně? Když jsem ta jediná volná žena, tak proč mluvíš s Terezou tak koketně a navíc mě před ní urážíš!" Z očí jí metaly blesky, Mathias se rozesmál.



"Teda, že tě uvidím takhle zuřit kvůli mě by mě nikdy nenapadlo! Ale nemusíš mít strach, zlatíčko. Zadaný ženský neberu, zvláště když je to manželka mého společníka, jen nerad bych, aby mě vševěd vyrazil."
"Možná by ti radiace prospěla!" Zasyčela. Mathias ji chytil za paži.
"Tomu ani ty sama nevěříš, chyběl bych ti. Jsem totiž jediná osoba tady, která ti skutečně nedá pokoj," zašeptal jí do tváře než si ji přitáhl k sobě...



...a políbil ji. Caroline se mu pokoušela vytrhnout, ale nebylo jí to nic platné.



Pak ji Mathias pustil. Caroline se chytila za ústa.
"Už to nikdy nedělej!" Mathias se zasmál.
"Takže už nežárlíš?"
"Je mi úplně jedno co děláš! Pro mě za mě si klidně začni s Terezou!"



"Takže to nepomohlo," zasmál se a znova si ji přitáhl k sobě. Caroline se ho snažila odstrčit.
"Zapamatuj si, že noviny toho o mě napsali spoustu a většina těch informací byla lež... ale jedna věc je pravda, odjakživa se mi líbí jenom blondýny. Takže už jenom proto bych si nic nezačal se zrzavou Terezou a navíc je dost často mnohem víc nesnesitelná než ty, zlatíčko," Caroline zamrkala a než si stačila v hlavě přebrat jeho slova...



...znova si ji k sobě přitiskl a políbil ji. Možná to byly opět těhotenské hormony, ale tentokrát mu polibek opětovala Mrkající
Návrat nahoru Goto down
Shina
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 150
Join date : 20. 01. 18

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   29/04/18, 10:39 pm

K předminulému dílu... Caroline je teda pěknej cimprdlich, když jí vykolejí nahej chlap ve sprše. A navíc takovej krasavec Vysmátý Jinak jsem ráda, že se věci mezi ní a Mathiasem daly do pohybu tím správným směrem Úsměv Už se moc těším na další díl Mrkající
Návrat nahoru Goto down
https://shinasims.tumblr.com/
soarka
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 213
Join date : 19. 02. 18
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   30/04/18, 10:55 am

Beru zpět nelibost vůči Mathiasovi Vysmátý Teď je to Caroline Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Zlatý simík stavitel
Admin - Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 503
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   30/04/18, 02:35 pm

Já ty dva miluju čím dál víc Láska Láska Láska *BRAVO*

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 492
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   30/04/18, 08:02 pm

Ještě že Caroline nemůže samým šokem z Mathiase předčasně porodit Mrkající A ten Julián jako žárovka Válím se smíchy
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 416
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   01/05/18, 08:43 pm

Tenhle příběh je boží Vysmátý pokaždé se při čtení nasměju, je to plné vtipných hlášek Vysmátý Btw. tahle hláška ("Nikdy jsem neřekl, že budu lepší člověk, protože to by ani nebylo možné. Já jsem ten nejlepší člověk na světě") tak perfektně charakterizuje Mathiase Chichichi má fakt nekonečně velké sebevědomí Vysmátý

No a samozřejmě tu máme další tajemství, na které jsem strašně zvědavá.
A jsem ráda, že ten elektrický šok Julián přežil... doufám, že se tví simové dožijou vysokého věku, protože si neumím představit ten příběh bez kteréhokoliv z nich...
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Kolikokoli
Bronzový simík stavitel
Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 357
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   02/05/18, 04:54 pm

Tak ať už se ta děvucha rozhodne Vysmátý Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 417
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   03/05/18, 09:13 pm

Jsem moc ráda, že vám ti dva líbí Úsměv jinak Caroline bude nějakou dobu trvat než se nakopne k nějaké pořádné akci a to ať už bude jakákoliv Vysmátý jinak Ludmi já jsem taky moc ráda, že nemůže předčasně porodit Vysmátý

Shino, myslím že největší problém byl hlavně v tom, že ten nahatý chlap byl zrovna Mathias Vysmátý

Soarko, proč se ti znelíbila Caroline? Nikdy by mě nenapadlo, že Mathias přijde o svoji pověst prudiče Vysmátý

Hellohello ani nevíš, jak se mi ulevilo, když Julián přestal svítit a zůstal žít... je pravda, že ani já si nedokážu představit bunkr bez nich... ale jednou to přijít musí, snad bude budoucí generace dost dobrou náhražkou za ně... už mám na ně i něco vymyšlené Mrkající Vysmátý jinak to sebevědomí u Mathiase si vystihla přesně Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Shina
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 150
Join date : 20. 01. 18

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   03/05/18, 09:58 pm

Já tedy musím přiznat, že to posledních pár dílů vidím s Caroline stejně jako soarka Pardon  Mathias je alespoň vtipný, ale Caroline mi připadá hrozně zatrpklá a tak trochu suchar Červenám se Ale vymyšlené to máš skvěle! Jsem vážně moc zvědavá, co Caroline před ostatními tak úzkostlivě tají...
Návrat nahoru Goto down
https://shinasims.tumblr.com/
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 417
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 03:14 pm

Je pravda, že Caroline je opravdu zvláštní Vysmátý Jinak moc děkuju za milé komentáře, všechny mě moc potěšily Červenám se

10.část

Přišel den D...



Tereza se ve 4 ráno vzbudila s podivným pocitem a když vylezla z postele uvědomila si, že jí praskla voda... Julián zůstal kupodivu naprosto klidný, až tak, že i přes její obrovský křik neváhal ustlat celou postel...



Každopádně za nějakou dobu se mohli oba radovat z malé Daniely (která je mimochodem úplně stejná jako její táta Chichichi )



Julián si otcovství mimořádně užíval a v podstatě nemohl svoji dcerku pustit z náručí, jak jí byl okouzlen...



...dokonce jí nedal ani Tereze...
"Juliáne, dej mi ji, ať se můžeš obléknout," nabádala ho jeho žena. Julián tedy nakonec musel uznat, že má pravdu a předal jí ji.



Za několik hodin narazil v jídelně na Mathiase.
"Nazdar taťko!" Pozdravil ho jeho společník. Julián se usmál a posadil se.
"Ty budeš taky brzy táta..." Mathias se zarazil...



...samozřejmě, na svoje dítě se těšil, ale pořád si nedokázal představit, že tady bude běhat dítko co na něj bude pokřikovat tati.
"O tom žádná, ale jsem si jistý, že Caroline nebude tak příšerně ječet jako Tereza... kvůli ní jsem spadl z postele, jak jsem se vyděsil. Myslel jsem si, že nás napadli mutanti z venku," pronesl jízlivě. Julián se zasmál.
"Nebo jsi se lekl, že rodí Caroline?"
"Při tom, jak je slečna Deprese tichá o ní ani nebudeme vědět. Ani by mě nepřekvapilo kdyby sem teď napochodovala s mým synem v náručí," ušklíbl se. Julián zavrtěl hlavou.
"Jak si můžeš být jistý, že to bude kluk?" Mrkl na něj.



"Ty si myslíš, že někdo jako já nedokáže zplodit syna? Říkám ti, že jsem si 100% jistý, že to bude kluk. Na rozdíl od tebe jsem totiž ostrostřelec," pronesl s úšklebkem.
"Já jsem na Danielu hrdý," zamračil se Julián.
"Jasně holky jsou fajn, ale můj syn bude... neobyčejně charizmatický a talentovaný... za takové dítě by každý vraždil. Takže i kdyby jsi měl syna nikdy by se nemohl vyrovnat tomu mému," odvětil bez jediné známky studu.



"Opravdu si s tebou nebudu porovnávat děti, ať už se ti narodí cokoliv. Jenom ti musím říct, že doufám, že takové řeči o vyjímečnosti nebudeš tomu malému vštěpovat už od narození, jinak se tady zblázníme," oznámil mu. Mathias pokrčil rameny.
"Člověk by se neměl bát někoho upozornit na jeho kvality..." na to už Julián nestačil nic odpovědět, protože se z vedlejší místnosti ozval křik hodný bengálského tygra...



Mathias převrhl židli a letěl rychlostí blesku za Caroline, cestou stačil zakopnout o křesla v obýváku, spadnout na zem a narazit si hlavu, ale i přes tyhle drobné nehody dorazil vcelku za Caroline. Julián oproti němu došel na terasu s mnohem větším klidem a musel se pousmát jeho zmatkování. Po jeho pýše najednou nebylo ani stopy. Situce se však u našeho hrdiny nakonec ještě zhoršila, zvláště když se na scéně zjevila krev, to už vůbec Mathias neunesl a svalil se na zem...



...probral se až když bylo dítě na světě.
"Hurá! Jsem borec! Já věděl, že to bude kluk!" Vyhrkl a tancoval na místě kvůli malému Alexandrovi. Caroline se však tvářila podivně...



...nakonec se otočila k Mathiasovi a bez jediného slůvka mu Alexe předala. Kdyby nebyl Mathias v takové eufórii, možná by si všiml, že je Caroline bledá...



...bohužel to všem došlo až když spadla na zem...
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 173
Join date : 06. 02. 18
Age : 26
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 05:48 pm

Tak jsem dočetla resty, co jsem zanedbala a musím říct, že ty dva prostě miluju. Líbí se mi to jejich věčně popichování, dávají tomu šťávu, jen jsem hrozně zvědavá na jejich minulost, ale po porodu Carolin mám trochu obavy... Šokovaný
Snad se jí nestalo nic vážného. Plačící Smutný
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Fidgety
Admin - Zlatý simík stavitel
Admin - Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 503
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 06:25 pm

Co je s Caroline???? Šokovaný Tohle nám jako nedělej!!! Nene Tytyty
Jinak ale gratuluji k párečku, koukám, že všichni mají větší štěstí než já :-D

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 492
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 09:09 pm

Tak páreček potomků je sice fajn, ale nehodláš, doufám, Caroline takhle najednou zprovodit ze světa ? Šokovaný A mimochodem moc se mi líbí ten slovní obrat "křik hodný bengálského tygra" a taky jak Julián stihl u porodu ustlat postel Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 417
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 09:52 pm

Tak vás nebudu napínat a přidám další díl rovnou teď Mrkající abych pravdu řekla, tak jsem tohle původně vůbec neplánovala. Caroline mi omdlela kvůli únavě, ale než jsem stačila cokoliv uložit spadla mi hra... měla jsem strach, že se mi napodruhé narodí holka... Sakra a než se mi hra znova načetla, napadlo mě, že by to mohlo oživit příběh (hlavně co se týká jejího vztahu k Mathiasovi), tak jsem ji potom poslala k zemi úmyslně Vysmátý takže se nebojte, Caroline je v pořádku Mrkající rozhodně bych nepřežila kdyby se jí něco stalo... pak by všechny plány co jsem měla s ní a Mathiasem šly do kytek Sakra

11.část

Jako první se z šoku probral Mathias. Okamžitě předal Alexe Juliánovi a vrhl se ke Caroline.



"Caroline!" Vykřikl. Ostatní si ani neuvědomili, že to bylo poprvé, co ji kdy nazval jménem. Rychle ji vzal do náruče a spěšným krokem zamířil do jejího pokoje. Tereza a Julián s malým mu byli v patách.



Mathias opatrně položil Caroline do postele. Zatímco Julián pomohl Tereze najít v bunkru lékárničku. Nakonec tak zůstala Tereza s Mathiasem v pokoji sama, protože Julián se musel jít starat o děti.
"Co je s ní?!" Opakoval jí pořád dokola Mathias. Tereze se točila z jeho naléhání hlava a měla pocit, že se jí brzy rozskočí mozek. Sama doktorka nebyla, i když absolvovala základní kurz první pomoci. Pořád byla jen psycholožka. Zběžně Caroline prohlédla a zjistila, že na ní není nic v nepořádku, tedy alespoň na první pohled. Jakmile jí sáhla na čelo zjistila, že má vysokou horečku.
"Tak co je s ní?!" Udeřil na ni znova Mathias. Tereza na něj netrpělivě pohlédla a odhrnula si zpocený pramen z očí.
"Dones mi chladnou vodu a nějakou žíňku," oznámila mu.
"K čemu?!" Mathias si ani neuvědomoval, že křičí. Chtěl aby se Caroline okamžitě probrala.
"Caroline má vysokou horečku a než získám od Juliána nějaké léky na teplotu, tak jí budeme chladit tímhle způsobem." Mathias bezradně rozhodil rukama.
"A proč ti je sakra nedal hned! Dojdu za ním, aby ti je..." Tereza ho nenechala domluvit.
"Můžeš se zatraceně uklidnit! Když budeš vyšilovat nic tím nezískáš! Dones mi tu vodu!" Mathias vypadal jako kdyby se zasekl, až pak se dal do pohybu a donesl Tereze co chtěla.
"Musíme ji nechat odpočívat. Hlavně, že už nekrvácí..." pomalu se zvedla. Mathias zůstal na posteli...



...a vypadal zdrceně.
"Kdy se vzbudí?" Pořád mu hlas vykakoval do vyšších tónů.
"Nevím," odpověděla mu popravdě. Mathias zvedl hlavu.
"Čím se to stalo?"
"Nejspíše těžkým porodem, Caroline je hodně křehká žena."
"Tak proč jsi jí sakra nepomohla! Jsi přeci doktorka nebo ne?!"
"Já jsem psycholožka, Mathiasi..." Mathias ji probodl pohledem.
"A není to jedno? Schováváš se za cvokařství, aniž by jsi přiznala, že jsi úplně na nic! Vy všichni cvokaři si myslíte, že dokážete lidem vyléčit hlavu, ale když dojde na něco takového tak nejste schopni ničeho! Jste naprosto zbyteční!" Terezu jeho slova zabolela.
"Mathiasi, snažila jsem se udělat, co bylo v mých silách... já..." Mathias ji nenechal domluvit.
"Zapamatuj si, že jestli se Caroline neprobudí, bude to tvoje vina!" Tereza zalapala po dechu. Její psychika byla po porodu nahnutá, takže nedokázala argumentovat, jak by to udělala jindy. Místo toho z pokoje rychle odešla.

Později ji našel Julián sedět na pohovce v obýváku. Trhalo mu srdce ji takhle vidět a to ani nevěděl proč a hlavně kvůli komu přesně pláče.



Pomalu si k ní sedl a objal ji kolem ramen.
"Terezo, co se ti stalo?" Zašeptal ji do vlasů.
"Jsem na nic..." zavzlykala.
"Co to říkáš? To přeci není pravda," pokusil se jí zvednout hlavu, ale Tereza mu to nedovolila.
"Mathias má pravdu... jsem psycholožka, ale nedokážu zachránit žádný lidský život... jsem úplně na nic..." zašeptala...



...a přitulila se ke svému manželovi. V Juliánovi se začala vařit krev, ale prozatím zůstal na místě kvůli ní.
"Tohle ti řekl?!" Tereze neunikl jeho drsný tón.
"Netrap se s tím... on jenom trpí a jinak to projevit neumí... agrese se u něj projeví vždy, když se dostane do úzkých... je to jeho projev ventilace..." její hlas kolísal. Julián ji pevně semkl.
"Je mi úplně jedno, jakým způsobem ventiluje svoje frustrace! Ale z tebe si v žádném případě nebude dělat airbeg!" Tereza k němu zvedla uslzený obličej.
"Jsi moc hodný, Juliáne. Prosím neudělej nic, co by tě mohlo trápit mnohem víc... já to zvádnu... jsem profesionálka..."
"Nikdy jsem nepochyboval o tom, že jsi profesionálka, ale tohle přehnal. Až bude mít někdy chuť do někoho kopnout, tak ať si vybere mě, ale tebe nechá na pokoji!" Rychle se zvedl z gauče...
"Já mu dám! Roztrhnu ho jako hada! Už si nikdy nedovolí k tobě vypustit žádnou jedovatou poznámku!" Tereza rychle vstala a chytila ho za ruku.
"Nechoď za ním!" Zvolala. Julián se zastavil...



...a chytil ji za ramena.
"Zůstaň tady se mnou..." zaprosila se skloněnou hlavou. Julián si vzdychl a jedním prstem jí zvedl hlavu.
"Můžu se pokusit to vydržet a nejít za ním hned, ale nečkej ode mě, že na to zapomenu. Musím si s ním o tom promluvit." Tereza přikývla a vrhla se mu do náruče.



Mathias mezitím vytrvale seděl u Caroline a měnil jí obklady. Léky proti teplotě už sice v sobě měla, ale horkost z ní stále neodcházela. Sice spala a každou chvíli sebou cukla, ale stejně v sobě Mathias cítil strach. Bylo to vlastně úplně poprvé po dlouhé době co něco takového cítil.
"Musíš se probrat," šeptal jí.
"Alex tě bude potřebovat, někdo mu musí vysvětlit, jak se sázejí semínka... moc dobře víš, že já jsem na to levý... nemůžu se o něj starat sám... nemůžu zůstat sám..." to poslední spíš řekl pro sebe než pro ni. Pomalu k ní natáhl paži a dotkl se místa na dece pod kterou ležela její ruka.
"Jsem vytrvalý a vždycky jsem byl. Nenechám tě odejít, slyšíš mě? Poperou se klidně se zubatou, když to bude nutné, ale ty zůstaneš tady! Budu tě obtěžovat a nenechám tě být... a víš ty co? Nemáš ráda, když se ti snažím zpívat, i když mám nádherný hlas... takže ti zazpívám, ano?" Hledal v jejích očích alespoň náznak reakce na něj, ale Caroline se tentokrát ani nepohnula.
"Je mi jedno, že mi budeš zase nadávat, až otevřeš oči. Budu tady sedět celou dobu, dokud se nevzbudíš a nevyhodíš mě. Vyzývám tě k tomu, slyšíš mě? Křič na mě a klidně mě vyfackuj, všechno je lepší než tohle... řekni mi, s kým bych se hádal?" Caroline cukla hlavou.
"Hrozně bych se tu nudil... jsi tvrdohlavá, ale já jsem víc," mrkl na ni a pustil ji. Až pak začal potichoučku zpívat jejím směrem. Caroline lehce trhla paží, které se ještě před chvíli dotýkal Mathias.



Caroline se mezitím nacházela v podivném světě ve vlastní hlavě. Všude kolem ní se vznášela podivná mlha a ona měla pocit, že se nemůže zvednout. Panika v ní pomalu narůstala, jak se jí pomalu vracely bolesti, co kdy zažila. Největší strach měla ze tmy, která ji ještě do předchvíle oblokopovala. Ta však začala ustupovat ve chvíli, kdy zaslechla ten hlas...



...bohužel hlava jí nesloužila natolik, aby jí došlo čí hlas to vlastně slyšela. Ale ať už to byl kdokoli, ten někdo ji přiměl vstát z chladné země. A navíc tu byla ta podivná hudba... a ten hlas jí zpíval... Pomalu se postavila na nohy...



...a pak ho spatřila. Najednou si uvědomila, že nikdy neviděla sedět Mathiase u klavíru. On přeci hrál na jiný nástroj, i když netušila v dané chvíli na který.



Zůstala u něj stát jako opařená a sledovala jeho hbité prsty, které vytvářely hudbu. Konečně se jí podařilo najít její vlastní hlas.
"Mathiasi?" Oslovila ho váhavě. On se však ani nepohnul.



Caroline k němu popošla ještě blíž a Mathias se konečně zvedl a věnoval jí široký úsměv.
"Ahoj Caroline," Caroline z nějakého důvodu zamrazilo. Uvědomila si, že on ji takhle nikdy neříkal. Měl pro ni nespočet přezdívek, ale její jméno nikdy nevyslovil.
"Mathiasi, jsi to ty?" Snažila se ujistit. Najednou se pro ni stal kotvou aniž by tušila proč. Mathias se zatvářil sebejistě.
"Samozřejmě, myslíš, že může existovat víc lidí s takovým obličejem?"
"Kde to jsme?"
"Doma přeci," ale Caroline si nebyla jistá, co pro ni vlastně znamenal domov, protože nikdy žádný pořádný neměla. Váhavě k němu přistoupila.
"Jsi si jistý?"
"Tak jako nikdy," oznámil jí bez obalu.



Caroline mu vděčně padla do náruče.
"Mám hrozný strach, Mathiasi. Necítím se tady dobře... je tu takové divné světlo a ještě před chvílí tady byla příšerná tma... nemohla jsem se zvednout a měla jsem pocit, že se udusím..." slova z ní padala jako vodopád a Mathias ji zlehka hladil po zádech.
"Teď už je to dobré, Caroline. Jsem tady s tebou a dokud to tak bude, tak se nic nemůže stát. Jsem ten nejlepší chlap na světě, to už si laskavě jednou pro vždy zapiš za uši."



Caroline se od něj odklonila a usmála se.
"Nevím jestli jsi nejlepší," Mathias zavrtěl hlavou.
"Tak tě o tom přesvědčím," oznámil jí a luskl prsty. Klavír začal sám o sobě hrát. Caroline se zděšeně ohlédla a s hrůzou sledovala klávesy co se sami rozezněly.
"Ale... ale jak?" Koktala.
"Nemusíš přeci všechno vědět, nebo ano?" Odpověděl jí, když se na něj otočila.
"Smím prosit?" Usmál se na ni. Caroline divoce zamrkala.
"To nejde... nikdy jsem netančila..." Mathias nevypadal, že by ho to překvapilo.
"Pak by jsi to měla zkusit, jsem ten nejlepší tanečník na světě," pomalu s ní zatočil...



...a zaklonil ji.
"Ale já to neumím!" Vyhrkla.
"Tak se to naučíš. Já tě naučím úplně všechno, Caroline," jakmile to vyslovil, najednou měla pocit, že má pravdu.

A nakonec to tak i bylo. Caroline se ujistila v tom, že tancovat s Mathiasem je ta nejjednodušší věc jakou kdy dělala.







A zatímco Carolina ve své hlavě tančila s Mathiasem...



Juliánovi se konečně podařilo upokojit Terezu...



A Mathias? Ten mezitím vytuhnul... i když se snažil ze všech sil udržet oči otevřené...

Jakmile jí přestal zpívat, změnil se i směr Carolinina snu...





Nakonec ti dva spolu přestali tancovat a věnovali se něčemu úplně jinému Chichichi Bohužel však jakmile přestala tlumeně znít hudba, Caroline zaslechla něco jiného...
"Pomoc!" Rozeznělo se místností. Caroline se odklonila od Mathiase.
"Slyšel jsi to?" Mathias jen zavrtěl hlavou.
"Kde jsi?!" Zavolal znova ten holčičí hlásek. Caroline přejel mráz po zádech. Pustila se Mathiase.
"Musíme jí pomoct!" Oznámila mu. Mathias se na ni smutně zadíval.
"Já tam jít nemůžu a pokud odsud odejdeš, nevím co se stane, rozmysli si to..."
"Nikdy bych si nemohla vybrat mezi tebou a jí. Protože bych si vždycky vybrala Sáru na to nezapomeň!" Vyhrkla...



...a skutečně se vydala za hláskem, který stále volal o pomoc. Ale čím dále od něj byla, tím podivněji se cítila.
"Kde jsi?!" Volala.



"Tady jsem." Caroline se ohlédla a spatřila v zrcadle svůj vlastní odraz.
"Nevidím tě," zvolala zoufale.
"Vždyť stojím před tebou," trval na svém ten dívčí hlas.



Caroline pomalu přistoupila k zrcadlu a dotkla se jeho povrchu.
"Kde jsi?" Tentokrát už jí ten hlas neodpověděl. Caroline se zoufale rozhlédla po okolí.
"Tak kde jsi?!" To tíživé ticho ji ničilo. Zoufale vyběhla zpět za Mathiasem, ale ten už byl taky pryč.
"Kde jste všichni! Mathiasi! Sáro!" Volala stále dokola...



...než klesla na zem a rozplakala se.
"Nechci tu být sama..." zasýpala.



Ani si neuvědomila, že několik posledních slov vykřikla nahlas. Mathias sebou trhl a vzbudil se a okamžitě si přisedl k ní. Moc dobře věděl, že volala i jeho.
"Caroline!" Chytil ji za ramena a zlehka s ní zatřásl. Caroline konečně procitla a pohlédla na něj.



"Mathiasi, ty jsi neodešel," zašeptala. V jejím hlase byla cítit upřímná radost a Mathiasem projel příjemný pocit. Široce se na ni usmál.



"Přeci jsem ti řekl, že jsem mnohem tvrdohlavější než ty, tak jak bych mohl odejít, zlatíčko." Zlatíčko... to byla ta přezdívka, kterou jí vždy říkal...



...a pak jí došla realita a zamračila se.
"Co tady děláš Mathiasi? Říkala jsem ti přece několikrát, že nechci, aby jsi chodil do mého pokoje!" Vyjela na něj. Bylo to jako kdyby mu jednu vrazila. Mathias se prkeně narovnal a to ani netušil, že je sleduje vzadu Julián, který zaslechl Carolinin křik.
"Promiň," procedil. Odtáhl křeslo zpět do kouta a zamířil ke dveřím.



I přes to, že se na něj Julián zlobil, moc dobře věděl, že si tohle nezasloužil. O to podivnější bylo, že Mathias nepronesl nějakou jízlivou poznámku a prostě vyklidil pole.
"Mathiasi, ale..." oslovil ho. Mathias zavrtěl hlavou.
"To je jedno, má pravdu. Neměl bych tu být," pronesl uraženě a vyšel z místnosti.
Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 492
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 10:40 pm

Hmmm, podivný sen, nové jméno, to se to začíná zajímavě zamotávat *YES*
Návrat nahoru Goto down
Kolikokoli
Bronzový simík stavitel
Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 357
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 11:56 pm

Tyjo, to začíná být už hodně zajímavé Šokovaný
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
soarka
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 213
Join date : 19. 02. 18
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   05/05/18, 11:57 pm

Šokovaný Já to říkám pořád.. Caroline je prostě hrozná Vzteklý chudák Mathias.. i když jsem už chvilku myslela, že si to Julián s ním půjde vyříkat po tom, co řekl Tereze ty hrozné věci Smutný
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 173
Join date : 06. 02. 18
Age : 26
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   06/05/18, 10:34 am

Teeda...to se nám to začíná pěkně rozjíždět, jsem napnutá, jak kšandy. Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Fidgety
Admin - Zlatý simík stavitel
Admin - Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 503
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   06/05/18, 04:20 pm

Ach jo, tak jsem ráda, že je Caroline v pořádku, ale má zvědavost roste do neúnosných mezí Šílený Musí skrývat nějaké velké trápení, a pak není divu, že kope kolem sebe... A moc se mi líbí, jak se vyvíjí Mathias Mrkající Pořád je to on, ale je krásné vidět, že uvnitř se skrývá vlastně dobré srdce Láska

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 417
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   07/05/18, 10:46 pm

Nebojte už vás dlouho napínat nebudu Mrkající už mám něco připraveno a až nastane správná chvíle všechno se dozvíte Mrkající

No Mathiase bych popsala podobně jako Shrek popsal zlobry Vysmátý Mathias je jako cibule, která má spoustu vrstev a každou z nich ukáže jen tehdy, pokud se mu chce Vysmátý

Caroline je hodně komplikovaná a momentálně má kolem sebe vystavěnou zeď. A myslím, že nemusím ani naznačovat kdo bude mít největší šanci se přes ni dostat Mrkající

A moc děkuji za komentáře, moc mě těší, že se vám to líbí. Zvláště když jsem to vymyslela, tak něj narychlo Červenám se
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 417
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   10/05/18, 08:41 pm

Přidávám další dílek Mrkající

12.část

Julián zůstal chvíli užasle hledět na Caroline a zvažoval co se jí odehrává v hlavě. Zároveň se v něm prala jeho spravedlivá povaha se vztekem k Mathiasovi. Nakonec ale vyhrála jeho silnější stránka.



"Jsem rád, že ti je lépe, ale myslím, že jsi se k Mathisovi zachovala nespravedlivě," oznámil jí. Caroline sklonila hlavu, ale vzápětí ji zase zvedla.
"Chápu, že jsi na jeho straně, protože jsi jeho přítel, ale... nemáš pravdu..." Julián zavrtěl hlavou.



"Nikdy nebudu tvrdit, že je Mathias světec, ale tentokrát..." Julián nemohl najít slova, jak jí to správně vysvětlit.
"...celou dobu se o tebe staral a nikdo ho k tomu nenutil. Byl tady celou noc a měnil ti obklady... a celou dobu ani jednou nesáhl na kytaru, Caroline. Myslím, že on tě..." Caroline ho přerušila.
"... snaží se jenom přetvařovat. Nevěřím mu... na celém světě má nejraději výhradně sebe..."
"Caroline... myslím, že by jsi měla..." Caroline ho znova zarazila.
"Nechci, aby mi někdo říkal co musím. Netuším proč to Mathias dělal, ale..." Caroline sklonila hlavu.
"...nevěřím, že by kvůli někomu jako jsem já změnil sám sebe, takže k tomu měl určitě nějaké jiné důvody," Julián si vzdychl. Moc dobře věděl, že není v jeho silách Caroline přesvědčit o opaku.

Hned jen co se Caroline cítila lépe, vydala se za Alexem...



Sice byla pravda, že si pořád nemohla na svoji roli zvyknout, ale už teď...



...malého jednoduše milovala



A Alex, jak se zdá miloval ji...



...i když se v něm občas probudily Mathiasovi geny.





I Tereza si mateřství užívala...





A tatínci?

Mathiasovi trochu unikaly nervy při pořebalování...



"Kde se to vypíná?!"

Zato Julián to bral s klidem...






Ale i přes malé drobečky se nad bunkrem vznášel tmavý mrak...



Julián moc dobře věděl, že si to musí s Mathiasem vyříkat jinak by vybuchl. Rozhodl se však respektovat přání své ženy o tom, že bude klidný a nepokusí se Mathiase zaškrtit. Nakonec ho našel na terase s koktejlem v ruce a tak ho rovnou oslovil.



Mathias kvůli němu dokonce odložil sklenici a věnoval mu úsměv. Skoro to vypadalo jako kdyby zapomněl na to, co se včera stalo.
"Mathiasi musím s tebou mluvit o tom, co jsi včera řekl Tereze," začal debatu Julián. Mathias se pousmál.
"Víš kolik jsem jí toho včera řekl? Nevím, co bych měl s tebou řešit," v Juliánoci se vzedmul vztek, ale nadále se snažil o klidný tón.



"Chceš mi říct, že jsi zapomněl, jak jsi ji včera urazil?" Mathias se zatvářil nechápavě.
"Pokud si dobře pamatuju, tak jsem mluvil jenom k věci, takže nevím o žádných urážkách," řekl mu bez obalu. Juliánovi se zatmělo před očima a zatnul pěsti.
"Takže mi chceš říct, že je v pořádku, když jí řekneš, že je na nic?!" Vybuchl Julián. Mathias zvedl ruce na znamení míru.
"Ale to nebyla urážka, ale pravda! A nemyslel jsem to zle... Tereza moc dobře ví, že vždy říkám co si myslím..." Julián mu do toho skočil.
"Tak si pro příště laskavě ukousni jazyk pokud budeš mít podobný záchvat upřímnosti! A nebo pokud budeš mít potřebu do někoho kopnout, tak zajdi za mnou a ne za Terezou!" Mathias od něj o krok ustoupil. Ještě nikdy neviděl Juliána tak rozzlobeného a docela se bál o svůj obličej.
"Nekřič na mě! A každou věc řeším vždy s tím koho se to týká! A navíc Tereza u mě tyhle věci chápe, takže nerozumím proč tak vyvádíš!" Julián zhluboka vydechl. Byl jen kousek od toho, aby Mathiase skutečně udeřil.
"Chápe?! Vždyť jsi jí ublížil! Kvůli tobě a tvojí stupiditě celý večer probrečela!" Mathias se zatvářil zmateně.
"Ona brečela? Kvůli tomu co jsem jí řekl?"
"ANO!" Zakřičel mu do tváře Julián.
"Poslyš Juliáne... teď ti něco slíbím a myslím to vážně... vyřeším to s ní ano?"
"To doufám! Koukej se jí omluvit! Protože příště bych tě mohl..." Mathias znova zacouval.
"Nikdy by mě nenapadlo, že by to mohla nést takhle... no nic... dám to do pořádku," Mathias raději rychle zmizel.

Za nějakou dobu skutečně vyhledal Terezu...



"Ehm... Terezo? Mohl bych s tebou mluvit?" Mathiasovi dělalo problém takhle mluvit. Tereza mu věnovala unavený pohled, ...



...ale nakonec se zvedla.
"Co potřebuješ?"



Mathias se zatvářil jako kocour, co sežral kanára a vytáhl spoza zad balíček převázaný rudou mašlí.



Tereza pootevřela ústa, když spatřila dárek v jeho rukou.
"Co to je?"
"To je dárek! Napadlo mě, že by ti to mohlo udělat radost... byla to vzácnost ještě v době, kdy jsme byli venku." Tereza zavrtěla hlavou.
"Nemusíš mi nic dávat."
"Ale já chci, a jak moc dobře víš, když něco chci, tak to taky udělám... takže si to vezmi..."



Jednoduše jí ho vrazil do rukou a Tereze nezbylo nic jiného než si ho vzít.
"Ale já od tebe nic nechci..." Mathias se podrbal na bradě.
"Ale tohle budeš chtít, věř mi. Jen tě varuju... rozbal to raději o samotě... myslím, že Juliánovi by se to nelíbilo a tak nějak stále nepotřebuju, aby mi někdo napravil fasádu... jsem přirozeně krásný, tak jak jsem..." Tereza si vzdychla.
"Mathiasi, sice vím, že máš potřebu řešit veškeré problémy takto... ale tohle opravdu nemusíš..."
"To se mi snad jenom zdá... i teď se mě pokoušíš analyzovat a dokonce mi říkáš co obvykle dělám... ale víš ty co? Teď udělám něco na co by ta tvoje šarlatánská hlava nikdy nepřišla!" Zvolal...



...než ji pevně sevřel v náručí.
"Jen aby jsi věděla... a tohle si zapamatuj, protože to už nikdy nezopakuju... jsi na mém seznamu lidí, které bych jednou mohl mít rád, což vzhledem k tomu, že jsi psycholožka je úspěch... buď na sebe hrdá, protože tohle se ještě nikomu z tvých lidí nepovedlo." Tereza se tiše zasmála.



"Myslím, že tvoji omluvu beru," zašeptala mu do ramene. Mathias ji pustil.
"Jenže já se ti neomlouvám, Terezo. To já nikdy nedělám," oponoval jí s úšklebkem. Nemusel však nic dalšího říkat, protože Tereza moc dobře věděla, jak to myslel.
"Užij si ten dárek," mrkl na ni než s pískáním odešel z místnosi. Tereza se pousmála a rozhodla se dárek vybalit okamžitě.

Uvnitř balíčku se nacházel velký podepsaný plakát na křídovém papíře s nahým Mathiasem, který měl přes intimní partie kytaru a u jeho nohou mu ležel živý gepard. Tereza se musela nahlas rozesmát. Byl to pořádně okázalý dárek, jako Mathias sám, ale i tak už dávno věděla, že se na něj nezlobí.
Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 492
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   10/05/18, 10:05 pm

"Kde se to vypíná" , to mě teda dostalo Válím se smíchy Válím se smíchy A co teprve ten plakát s nahým Mathiasem, ještě že to nemůžeme vidět doopravdy Tytyty
Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Lucisab a její postapokalyptický svět   

Návrat nahoru Goto down
 
Lucisab a její postapokalyptický svět
Návrat nahoru 
Strana 3 z 7Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Fórum o The Sims :: Soutěže :: Výzva - Apokalypsa!-
Přejdi na: