Staveniště od Lucisab

Nádhera! Nevím, co obdivovat dřív, projela jsem fotky několikrát, všechno se mi hrozně moc líbí! Tu synagogu máš krásně propracovanou, moc se mi líbí to příjemné barevné ladění! A to samé musím říct o plážovém domku, tam bych určitě chtěla jet!

Díky Hello jsem moc ráda, že se ti můj domek líbí

Teď bych vám chtěla k příležitosti roku psaní mého příběhu o Nervózním pozvat do domku holek, ve kterém se v podstatě odehrává celý příběh ti co ho čtou, domek určitě znají, i když ne všechny místnosti je pravda, že některé pokoje uvidíte nevybavené, protože do budoucna dostanou význam až později a nechci vám spolu s domkem něco napovědět do budoucna to byl vlastně i hlavní důvod, proč jsem vám ho neukázala hned, ale jelikož jsem měla v poslední době problémy s hrou, rozhodla jsem se, že je na čase vám ho pořádně představit

Domek stojí v městečku, které jsem pojmenovala Písečná oáza (nic lepšího mě nenapadlo ) a už od samého začátku jsem chtěla aby působil malinko tajemně. Vlastně než jsem ho začala stavět, měla jsem v hlavě myšlenku tmavého, starosvětsky působícího domku, který vypadá, že se rozpadá, ale zároveň se svojí bránou působí jako lepší kriminál zkrátka dům okolo kterého se bojíte projít, protože nevíte jestli je obydlený nějakými magory nebo je úplně opuštěný... trochu jsem měla i inspiraci ve viktoriánském domku okolo kterého chodím do práce, který je léta opuštěný, ale i přes to působí takovým zvláštním dojmem se svými vitrážovými okny a těžkými záclonami v nich (ne snad že bych měla šanci si ho tolik prohlížet, protože mám obecně z opuštěných domů respekt člověk nikdy neví, kdo uvnitř může být a někdy je lepší nebýt až moc zvědavá  jinak dnes už je bohužel ten domek opravdu zničený, protože si ho nejspíše vzal na paškál nějaký magor ) proto nakonec domek holek získal věžičky (a to rovnou dvě ) velká okna byla v původní myšlence pojata tak, abyste měli pocit, že vás z nich někdo může pozorovat (jo, to že by v nich někdo mohl vidět i jeho obyvatele... to už jsem krapet nedomyslela ) zkrátka domek měl být děsivý, se zarostlou zahradou a velikou napůl zrezivělou železnou branou... nakonec jsem ale musela zarostlou zahradu zrušit, protože by pak byl pozemek prakticky nehratelný takže jsem ponechala víc zarostlou akorát přední část a zadní zůstala prázdná doplněná jen několika stromy ale teď už k domku  

"Dům sester Dvořákových"







Všechny místnosti jsem chtěla mít malé, protože domek neměl být rozlehlý a hlavně měl působit jako stará vilka...

Obývací pokoj











Chodba se schody











Garáž je vlastně jediná místnost, kde je pořádně vidět, že se dům rozpadá   do ostatních místností jsem praskliny neumístila, protože mi to na některých zdech prostě vadilo  











Kuchyně











Horní chodba s klavírem







Patriciin pokoj







Koupelna







Pracovna







Emiliin pokoj







Zahrada za domem, kde jsem se rozhodla přičarovat kůlně pořádnou střechu a trochu jsem upravila zahradu kam jsem místo stolku s deštníkem dala jen lavičku, která se mi k tomu místo líbila více  













Půdorys

Díky za představení příběhového domku, je fakt hodně zajímavý Vymyslelas ho moc pěkně, nejvíc se mi líbí koupelna a kuchyně V mém okolí taky existuje pár podobných starých vilek, tak že bych podle Tvého vzoru zkusila něco podobného vytvořit ?

Díky Ludmi určitě budu ráda, když uvidím i nějaké tvoje vilky určitě budou moc hezké

Nádherný domek. Musím říct, že na mě tajemně působí! Moc se mi líbí, jak interiér tak exteriér.

btw.: Jsem zvědavá na ty další místnosti

Moc krásná stavba

Moc děkuji holky za krásné komentáře

Přidávám domek do soutěže "Podzimní dům - farma"



Vždycky, když se blíží Dušičky, ráda vzpomínám na dětství...



...a můj rodný cihlový dům se zelenou střechou ...













Jako snad každý víkend jsem se v našem dětském pokoji, plném veselých barev, obrázků, hraček a knih probudila do ticha.



Nebyl tu ani jeden z mých bratrů. Starší brácha už byl z toho našeho "chaosu" na mrtvici a těšil se, až se dostane z domu, třeba na vysokou. Prckovi to bylo celkem fuk, ale s oblibou se po něm sápal z postýlky.











(k dětskému pokoji patří i malá terasa   )


Rychle jsem se oblékla a vyběhla jsem z pokoje.







Terasa





Cestou jsem v horním patře potkala dveře do ložnice rodičů,...







...poté jsem utíkala dolů do koupelny.









Škoda, že máme jenom jednu, a ještě navíc spojenou s WC ! Aspoň že tam máme velké zrcadlo a dost skříněk a poliček na všechny ženské serepetičky, což samozřejmě táta s bráchou nechápou. Prckovi naštěstí stačí nočníček ... A oranžová barva koupelny člověka dokáže krásně povzbudit do nového dne.











Později jsem ve spodní chodbě minula vstup do tatínkovi pracovny, kam jsme s bráchou mohli chodit jen málokdy, protože tam tatínek ukrýval všechny důležité dokumenty o naší farmě.









Když jsem pak šla za maminkou do kuchyně (máme ji spojenou s obývákem), málem jsem prcka zašlápla - hrál si před televizí a u květovaného gauče ho málem nebylo vidět.











Kuchyň máme z nějakého tmavě hnědého dřeva, s velkým jídelním stolem, kam si při prostírání dáváme i dekorace podle ročního období nebo svátků.















Maminka zrovna u kuchyňského pultu chystala snídani a hned mě požádala : " Prosím tě, najdi tatínka i tvého bráchu, určitě jsou v kůlně a hrabou se v tom starém autě nebo u ponku, ať se taky přijdou nasnídat a přinesou s sebou dřevo do krbu, večer se bude hodit, zapálíme si ho, až se vrátíme ze hřbitova !"



Vyšla jsem tedy z kuchyně dveřmi na zahradu, vonící spadaným listím a mezi sklizenými záhony sem šla k naší dřevěné kůlně.





















Cestou jsem si všímala keřů a zbývajících kvetoucích květin a přemýšlela, z čeho nachystáme s maminkou kytici na hřbitov, jako každý rok. Minula jsem ohniště s posezením a musela jsem se zasmát. Před kůlnou bylo pár halloweenských nesmyslů, asi abychom se s maminkou a prckem bály dovnitř ?!









A skutečně, v kůlně přesně podle odhadů maminky jsem našla jak tatínka, tak mého velkého bráchu.



Dokonce se oba dva zdáli natolik zaneprázdněni vlastní prací, že si nevšimli, že jsem vešla do kůlny.
"Maminka vás volá na snídani!" Pokusila jsem se přitáhnout jejich pozornost.
"Ještě okamžik..." ozval se hlas mého bratra.
"Marek má pravdu, řekni mamince, že přijdeme za pět minut," otočil se na mě tatínek.
"Dobře, tak já řeknu mamince, že až doopravíte to auto, tak přijdete..." Tatínek sebou škubl a Marek se postavil.
"Počkat! Pojď sem!" Oslovil mě. Nechápavě sem k němu přistoupila, když se ke mě sehnul a začal mě nemilosrdně šimrat.



"To mámě nemůžeš říct! Ale můžeš být tady s námi!" Vyhrkl, když se ozvala plechová rána a kůlnu zavalil podivně páchnoucí dým.



Všichni jsme se rozkašlali a naše oči padli na tatínka, který se snažil vzniklou situaci napravit divokým máchaním rukou kolem sebe, ve snaze kouř rozehnat.
"To auto má pořád šťávu... asi bychom se měli posilnit u snídaně..." vydechl mezi kašlem.
"Ale..." ozval se Marek.
"Dokončíme to až se tahle tvrdohlavá hromada plechu umoudří a teď pojďme!" Vyzval nás se širokým úsměvem a otevřel vrata kůlny dokořán.
"Snad se to vyvětrá dřív, než na to přijde vaše máma..." zasmál se tatínek.
"Ještě máme vzít dříví..." zašeptala jsem. Marek cosi zabručel a zašel do rohu pro několik polen.
"Tak pojď," vyhrkl Marek a společně jsme vyšli z kůlny na zahradu...





"A zjistila maminka, co se stalo v kůlně?" Zeptala se holčička svojí starší společnice.
"Samozřejmě, můj tatínek neuměl lhát, řekl jí to hned..."
"Páni babi, moc ráda bych se tam někdy podívala! Maminka mi říkala, že to tam bylo moc hezké!"
"Tvoje maminka byla na naší farmě? Kdy?"
"Jezdívala tam s tebou každé prázdniny dokud ještě žila prababička s pradědečkem," vydechla s úsměvem dívenka.
"To není možné... to přeci..." vykoktala žena, když se v místnosti zjevil někdo další.



Starší žena zvedla své oči k příchozí. V zorničkách té mladé ženy se odrážela bolest.



"Kdo jste?"
"Jsem máma Adélky a... už půjdeme," otočila se na svoji dceru.
"Ale mami, babička si nepamatuje, že jste spolu jezdili na farmu! Jak je to možné?"
"Adélko, kolikrát ti mám opakovat, že nemůžeš chodit za babičkou bez toho, aniž bych to věděla..."
"Ale mě skončila dřív škola a měla jsem to při cestě... proč za ní nemůžu chodit? Vždyť jsme spolu dříve chodívali všude možně!"
"My jsme spolu někam chodili? Vidím tě poprvé v životě..." zamumlala starší žena.
"To není pravda! Vzpomeň si! Třeba zoo v Modřanech, vyprávěla jsi mi tu hezkou historku o tučňácích a mámě, jak si chtěla jednoho vzít domů..."
"Proč bych ti něco takového vyprávěla? Vždyť já tvoji matku neznám..."
"Maminka je přeci tvoje dcera... mami, řekni něco!" Otočila se na svoji mámu, která si tiše setřela slzy z tváří.
"Omlouvám se... pojď Adélko..."
"Ale mami!" Mladá žena uchopila svoji dceru za paži a s bolestí v srdci vykročila z pokoje. Stará žena se zahleděla na květinu na stole. Ona přeci neměla děti, nebo ano?

Farma v noci





























Půdorys

Další krásně smutný příběh, doopravdy jako ze života

Nádherná práce Luci!
Krásné barvy, vše moc hezky sladěno. Moc se mi líbí kuchyň .
Příběh je hezký, ale smutný , ale jak psala Ludmila, jako ze života.

Díky holky za tak krásná slova

Nádherná farma, hezky útulná, nábytek přesně odpovídá mojí představě a moc se mi líbí ten pokojíček příběh jsem přečetla jedním dechem a úplně mě dojal, je to tak smutné přesně jak píše Ludmila, jako ze života.
A taky jsem ti nestihla okomentovat ten domek z příběhu o Nervózním - obdivuju tě, jak se ti podařilo to znova postavit, muselo to dát tolik práce vůbec přijít na tu chybu a vymyslet ten postup, jak se jí zbavit... výsledek je ale moc krásný, ten dům působí tak tajemně a přesto jako to nejlepší útočiště pro Emílii, Patricii a Nervózního... jak mně se po tom příběhu stýská, pořád nemůžu nadehnat těch pár posledních stránek, ale už se moc těším, až to doženu a zjistím, co se tam za tu dobu stalo
Ten dům se ti tak povedl, je to krásná stavba a moc se mi líbí, že tady vidíme komplet fotky, některé záběry mě překvapily. Moc se mi líbí!

Díky Hello opravdu si moc vážím každého slova moc mě těší, že tě příběh mých simíků baví a jsem už moc zvědavá co budeš říkat na novinky

Soutěžní domek "Starťák pro Asiatku"

Nevšímejte si prosím toho podivného bílého pruhu na střeše nenašla jsem způsob jak ho odstranit... zjevně za to může šikmá střecha











Kuchyň propojená s obývacím pokojem, kde jsou vidět věci, které spojují majitelku s její původní domovinou. Jedná se o bonsaj na jídelním stole, speciální čajovou sadu ve výklenku a podivný starý hudební nástroj na stěně.















Ložnice, kde má majitelka na stolku asijskou lampu.





Koupelna





Domek v noci







Půdorys a cena

Krásný starťáček, příjemné barvy! moc se mi líbí!
Ty šikmé střechy mě taky štvou - těšila jsem se na ně, až přijdou s nějakým datadiskem a pak jsem byla dost zklamaná, z nějakého důvodu jsou umístěné níž než zbytek střechy a pak to dělá takovou neplechu. To samé u takových těch kopulí.

Moc děkuji Hello taky mě mrzí, že ty šikmé střechy, včetně kopulí, nefungují jak by měly popravdě jsem měla tu střechu ještě nižší, ale to se mi pak zobrazily celé části horní stěny a vypadalo to jako kdyby se střecha propadala dovnitř zajímalo by mě proč to s nimi takhle je

to by mě ďas vzal z těchto bugů jediný způsob, jak se tohoto zbavit, je asi snížit stěny pomocí cheatu.. ale neboj, odmyslíme si to domek je moc hezký, zaujala mě dispozice, tato varianta mě vůbec nenapadla, když jsem nad zadáním přemýšlela

Havranice napsal:

to by mě ďas vzal z těchto bugů jediný způsob, jak se tohoto zbavit, je asi snížit stěny pomocí cheatu.. ale neboj, odmyslíme si to domek je moc hezký, zaujala mě dispozice, tato varianta mě vůbec nenapadla, když jsem nad zadáním přemýšlela

@Havranice - Prosím tě, nevíš, jaký přesně je to cheat?
Divím se, že ty střechy maxisáci oficiálně neopravili. Ale Lucisab, na tom domečku to nijak neruší, je krásný a že je stříška trochu snížená, vůbec nevadí

Hellohello napsal:

Havranice napsal:

to by mě ďas vzal z těchto bugů jediný způsob, jak se tohoto zbavit, je asi snížit stěny pomocí cheatu.. ale neboj, odmyslíme si to domek je moc hezký, zaujala mě dispozice, tato varianta mě vůbec nenapadla, když jsem nad zadáním přemýšlela

@Havranice - Prosím tě, nevíš, jaký přesně je to cheat?
Divím se, že ty střechy maxisáci oficiálně neopravili. Ale Lucisab, na tom domečku to nijak neruší, je krásný a že je stříška trochu snížená, vůbec nevadí

přesunuto >>>sem<<<

Krásná práce Luci! :) Hezké barvy a zajímavý styl stavby.
Musím říct, že ty střechy mě taky občas rozčilují. Občas mi to v nějakých místech hodí malou mezírku, že je vidět dovnitř a bohužel jsem nepřišla na to, jak to opravit.

Janika31 napsal:

Krásná práce Luci! :) Hezké barvy a zajímavý styl stavby.
Musím říct, že ty střechy mě taky občas rozčilují. Občas mi to v nějakých místech hodí malou mezírku, že je vidět dovnitř a bohužel jsem nepřišla na to, jak to opravit.

Děkuji moc Jani ty mezery taky znám původně jsem měla tady jinou střechu, ale právě kvůli těm dírám jsem ji musela změnit myslím, že za to může, když jsou dvě střechy nad sebou a to i kdyby jen drobným růžkem nebo něčím takovým

Jestli je to to, co myslím, tak pomůže v té mezeře vymazat stěnu (jít do kategorie zdí, vymazat v té mezeře pomocí Ctrl) a znovu postavit. Ale možná myslíte něco jiného?

Luci: Jojo taky mám ten pocit, nejde s tím nic udělat, nebo jsem nepřišla na to, jak. Možná nějaký návod na MTS by se asi našel.

Hello: No to se občas stane, že se vytvoří jakoby náhradní stěna u nějakých střech, kterou lze snadno smazat a je po problému, ale v tomto případě je to bohužel jinak, tam žádná stěna není
Můžu pak udělat screen na ukázku a hodit to do příslušného vlákna ať tady nespamujeme u Luci.

To je moc hezký starťáček! Ten střešní bug je hrozně otravný, ale na kráse to domku vůbec neubírá

Díky Shino

Jinak jsem konečně protřídila fotky k soutěži "Dům z budoucnosti" bylo to náročné stavění, domek je opravdu obrovský a ten kdo se bude pořádně vyznat v půdorysu je pro mě hrdina než jsem začala stavět, měla jsem v plánu, aby domek vypadal jako růže... nakonec se ale přetvořil na brouka bez zadních nožiček a později na mišmaš s hlavní chodbou ve tvaru ryby

Snažila jsem se, aby byly místnosti co možná nejméně hranaté, takže mám všechny pokoje takové zvláštně tvarované   dala jsem si záležet, aby zde bylo co možná nejvíce skla a tím i nejméně možného soukromí   (aneb kdo se chce koupat nebo sedět na wc a dívat se zároveň do dalších pokojů     ). Většina pokojů také vlastní balkon   jinak přistávací plochy se nacházejí venku kolem domu nebo také na střeše, kde je dost místa k přistání pro malé lodě  




































V přízemí se nachází tělocvična, kde nechybí basketbalový koš, fotbalové brány, bazén s vířivkou a sauna. Zároveň se zde nacházejí výtahy, kterými se dá dostat do horního patra a zároveň jsou jedinou možností, jak se dostat do této místnosti  

























Samozřejmě tu nechybí ani koupelna















Dále tu jsou jakési lázně s barovým pultem











Do vesmírného domku vede hned několik dveří, ale všechny se nacházejí v prvním patře jako hlavní považuji ty, které vedou do kuchyně spojené s obývacím pokojem z této místnosti se lze dostat do hlavní chodby, jídelny a modré koupelny. Společně ale půjdeme v protisměru hodinových ručiček, takže jako první bude na řadě chodba a pak jídelna





















Hlavní chodba (které ráda říkám rybí chodba, však uvidíte na půdorysu )















Jídelna, jejíž dveře vedou na balkon, kterým se nedá sejít dolů









Pracovna, ve které se nachází jeden z dalších východů.







Ložnice, kterou opticky zvětšují velká zrcadla. Zároveň se zde nachází poslední z možných vstupů do domu zvenčí.













Oranžová koupelna









Pokoj dcery, kde nechybí počítač ani velká televize s možností hraní her na velké obrazovce











Jedna z místností, kterými se můžete pomocí výtahu dostat do spodního patra. Zároveň je tu jeden z vchodů, kterým se dá dostat na střechu













Pokoj syna, kam jsem umístila velkou světelnou kouli (teď si opravdu nevzpomenu jak se tomu říká ) Z jeho balkonu se také dá dostat na střechu, kam se dá přistávat s drobnými přepravními raketami  













Druhá chodba s výtahy, kde je další východ vedoucí na střechu











Dále je tu v prvním patře ještě tzv. odkládací místnost, kam mohou obyvatelé umístit potřebné výzkumné přístroje. Dá se do ní vejít přes balkon z druhé výtahové místnosti, protože není jako jediná přístupné přes hlavní chodbu.







Za zavřenými dveřmi se tu také nacházejí jediné vnitřní schody v celém dome, které vás zavedou...





...do úplně nejvyššího patra, které může sloužit jako požadovaná tajná zašívárna pro majitele.











Ale zpátky do prvního patra, kde můžete spatřit i poslední z koupelen.











Domek v noci





















Půdorys