Staveniště od Lucisab

Ten si moc dobře pamatuju Na můj vkus je sice docela velký, ale opravdu moc povedený. Vlastně jsem si uvědomila, že na to, jak velký dům to je, nevypadají jednotlivé místnosti vůbec prázdně a jsou krásně zařízené

Moc děkuju Shino Hellohello, myslím, že ten díl s Homerem jsem dokonce i viděla

Přidávám nový soutěžní domek s názvem "Kopie nejmenšího anglického hradu" (Molly´s lodge)  

V hrádku bydlí začínající archeoložka Emma a učitel historie Michal, kteří zachránili dům před demolicí  

Exteriér


U domu je i příjezdová cesta na které většinou majitelům parkuje auto (starý veterán ze 40.let), který je nyní v servisu  














O zahradu se jim stará najatý zahradník a když má Michal čas tak občas i on


Původního nábytku se moc nedochovalo, ale soch pravý opak   oba noví majitelé si dali hodně záležet na tom, aby je nechali stát na svých místech






















Na zahradě je i k vidění starý fotoaparát, který patří k věcem co Emma a Michal našli ve špatném stavu na půdě    Dnes je však už všechno co tam bylo schované zrenovované natolik, že dokonce i tenhle starý foťák je schopen zase pořizovat krásné fotky


Dům v noci






























Předsíň spojená s kuchyní


















Obývací pokoj, kde Emma pěstuje spoustu květin. K její smůle její péči většinou nepřežije žádná z nich, i když se snaží ze všech sil  Prozatím si z ní všichni dělají kvůli tomu legraci a říkají jí "likvidátorka kytek"










Jídelna






Zadní vchod s původními kamny vzadu jsou police ve kterých lze najít prakticky cokoli   v úplně dolní polici leží kámen o kterém Emma tvrdí, že vypadá jako Michalova hlava   kdysi se snažila kámen vystavit v obývacím pokoji, ale Michal brzy našel způsob, jak ho rychle přemístit jinam  




Koupelna




Horní chodba




Ložnice, kde je zbytek původního renovovaného nábytku   pán domu má nejraději zdobenou knihovnu










Půdorys





A teď přicházejí na řadu páni domu, kteří jsou vášniví milovníci historie a sběratelé knih


Emma je začínající archeoložka, která se snaží vždy přijít na kloub každé záhadě. Ve svém nitru je velmi milá, ale navenek působí nerudně a nepříjemně, proto nemá prakticky žádné přátele a všichni o ní mluví jako o "ledové královně". Je sirotek a svoji rodinu nikdy nepoznala a možná právě proto si jde vždy zarputile za svým, i kdyby při tom měla srazit třeba stovku lidí. Je zvyklá se starat sama o sebe a popravdě jí trochu děsí když o ni má někdo větší zájem, natož aby k ní byl někdo milý, to ji teprve dokáže vyvézt z míry


Michal je učitelem historie, který pochází z velmi bohaté rodiny. Je hrozně moc milý a hodný muž, který nikdy nezkazí žádnou legraci, i když jeho smyslu pro humor rozumí málokdo, má spoustu přítel a je mezi lidmi mimořádně oblíbený Má starší sestru, která s ním měsíce nemluvila, když se dozvěděla o jeho plánu koupit "starou ruinu". Ten si však z jejího uražení nic nedělal a naopak se vrhl do svého projektu jako vždy do všeho po hlavě a to i kdyby se u toho měl sám zruinovat

A jak to všechno začalo?

Michal na hrádek narazil náhodně, když se mu snad už po tisícté rozbil jeho milovaný veterán ze 40.let a on musel kvůli opravě ulice jít pěšky jiným směrem do práce Jakmile dům viděl, věděl, že ho musí zachránit. Spousta lidí by to nepochopila, ale Michal vidí v každém domě jeho příběh, v každém si vždy snaží představit kolik staletí tu musel stát a co všechno musel vydržet a přes to všechno tu nadále je

Netrvalo dlouho a Michal díky svým kontaktům zjistil celou historii domu až do dnešního dne. Stejně jako zjistil, že kromě něj se o dům zajímá ještě mladá archeoložka Emma, která se domnívá, že na pozemku je někde ukrytá vzácná kniha, která před sto lety patřila majiteli hrádku, hraběti Muchlzadkovi Proto neváhal a hned si s ní sjednal schůzku.



Měl v plánu se s ní domluvit na spolupráci, protože jeho vlastní peníze nemohli nikdy pokrýt nesmyslně vysokou sumu, co majitel za dům požadoval. Jenže už od samého počátku se k němu Emma chovala neskutečně nepříjemně.



A o nějaké spolupráci samozřejmě nechtěla ani slyšet. Přece si nenechá "vyfouknout" vzácnou knihu nějakým "obrýleným pitomcem" Oba se proto rozešli ve zlém a každý už v hlavě spřádal plán, jak dům získat

Zatímco Michal měl v plánu hrádek získat za nižší cenu (nebo se alespoň domluvit na splátkách) díky své pověsti a titulům. Emma zvolila trochu jiný způsob... vsadila na ženské zbraně čímž trochu Michala vyvedla z míry (zatraceně na tyhle šaty by měla nosit zbrojní průkaz, napadlo ho )



Jenže jak se ukázalo, majitele mnohem více zajímal Michal dokonce by ho velice rád pozval na drink ale ani sympatie k Michalovi ho nepřinutili k tomu, aby mu dům prodal na splátky, takže se nakonec přeci jen Emma s Michalem domluvili na spolupráci, aby hrádek nemusel být zdemolován a místo něj postaven obchodní dům



Vzájemná spolupráce měla ale spoustu úskalí Emma nevynechala příležitost, aby se Michalovi vysmála





Ale ani přes nepříjemnou parťačku neztratil Michal svůj elán a snažil se zjistit nakolik je dům zničený a nadále věřil, že z něj jednou udělá to, čím býval dříve  



Emma se mezitím pokoušela najít na zahradě svůj poklad, ale i přes několik hodin práce nenašla nic jiného než kameny a střepy  



Dalo se očekávat, že nakonec vyčerpaně klesla na příšerně rozvrzanou pohovku a tvrdě usnula. Díky tomu Michal zjistil, že je nejenom Emma příšerně nesympatická, ale ještě ke všemu chrápe jako medvěd  



Ale i přeze všechno se k ní snažil najít cestu. Bohužel však stejně jako ostatní ani Emma nepochopila jeho vtipy a naopak se ještě více urazila  



Stejně jako jí iritovali jeho věčné sendviče, které jedl pořád a nosil je po kapsách jako kapesníky  

Tihle dva spolu strávili několik měsíců než se od něj Emma konečně nechala pozvat na večeři, aby oslavili první úspěch (novou střechu, okna a dveře ) kde nakonec Emma zjistila, že je Michal vlastně docela sympatický  



...a Michal zjistil, že jeho nerudná společnice vlastně není tak strašná. A rozhodl se, že ji přinutí se usmát  



Emma byla vůči jeho pokusům zpočátku imunní, ale později si uvědomila, že se jí vlastně Michalův smysl pro humor začíná líbit...



...stejně jako jeho sendviče



Trvalo spoustu let než dům dali dohromady stejně tak jako sebe Ale nakonec vše dopadlo podle očekávání  



Oba ještě čeká dlouhá cesta, co se týká renovací zbytku přiléhajících pozemků (a možná tam i Emma najde konečně tu knihu   ), ale už teď jsou oba šťastní z toho, jak se jim dům podařilo opravit  

 Tak ten příběh nemá chybu ! Opravdu od srdce jsem se pobavila, prostě dokonalé
A hrádek je taky nádherný, ach, ta zahrada Jen se zase o kousek míň těším na hodnocení

Člověče, ty máš perfektní "básnické střevo" ! Úchvatný příběh, pěkně zpracovaný dům, opravdu to hodnocení nebude jednoduché !

Nádherné, ten hrad vypadá moc hezky a ta zahrada je přímo kouzelná úplně cítím vůni těch květin a stromů! A ten příběh je úžasný, dala sis s tím mnohem víc práce, před rekonstrukcí a po ní (a Hrabě Muchlzadek zní opravdu noblesně ). Po těch všech patáliích se divím, že skončili spolu.

Moc děkuju jsem moc ráda, že příběh pobavil

Hellohello, myslím, že si ti dva na sebe prostě zvykli Emma nebyla zvyklá na to, že ji má někdo rád a když ji najednou někdo začal projevovat zájem, tak už by si nejspíš nedokázala představit, že by ji Michal ignoroval a co se týká Michala tak ten by se kamarádil nejraději s každým a Emma a její chování pro něj bylo něco jako šifra, kterou by rád rozlousknul no a když se k ní po takové době dostal blíž tak už prostě nemohl jít od ní

Sice jsem si říkala, že si komentáře k soutěžním domkům nechám až k hodnocení, ale když se tu zároveň objevil tak pěkný doprovodný příběh... Ale přeci jen si neodpustím.... ta zahrada, ta zahrada...

Moc děkuji Shino

Moc krasna prace. A ten pribeh, cetla jsem jednim dechcem. Musim uznat, ze tvuj styl vypraveni je bezvadny.
Nosici sendvice po kapsach, jako kapesniky me dostaly.

Klobouk dolu.

Jee moc děkuju Janiko nikdy by mě nenapadlo, že by se mohl příběh tak líbit

Jinak doufám, že se vám taky bude líbit můj příběh v bukru už to začínám pomalu dávat dohromady

Tak tohle byl porod... Nafocení tohohle nesoutěžního bunkru mě málem stálo včera nervy minulý týden se mi uložilo jen 6 fotek a včera se mi pro změnu zaseklo celé pc dokonce mi nefungovala ani klávesnice, takže jsem se vztekla...    (hlavně proto, že jsem měla celý postup výzvy neuložený) takže jsem musela vypnout pc (vypnutí trvalo cca 30 minut), které se podivným způsobem jen uspalo takže po opětovném nastartování se mi znova simíci zobrazili měla jsem neskutečnou radost, že jsem nepřišla o postup no a pak jsem zjistila, že mi nefunguje myš naštěstí se po troše "jemného" zacházení znova umoudřila jinak bych musela vzít zavděk touchpadem no myslím, že tahle výzva bude každopádně pořádně zajímavá

Takže vám konečně představuji nesoutěžní bunkr ve kterém se odehrává výzva (doufám, že nevadí, že jsem použila tučné písmo, ale chtěla jsem soutěžní a nesoutěžní bunkr od sebe odlišit) a který navrhl Julián

https://thesims234.forumczech.com/t63-lucisab-a-jeji-postapokalypticky-svet

Uvnitř je spousta místností, protože jsem chtěla, abych měla k dispozici spoustu věcí a mohla tím oživit příběh

Exteriér




Vstupní místnost






Obývací pokoj








Kuchyň








Jídelna






Dílna nebo také umělecká místnost s Mathiasovou kytarou a mikrofonem






Terasa










Vnitřní zahrada














Hlavní chodba




Modrá ložnice






Béžová ložnice






Dětský pokoj








Karetní místnost (tu jsem bohužel zapomněla nafotit normálně)




Pracovna






Koupelna








Fialový pokoj








Aranžérská místnost se schody do druhého patra








Horní chodba




Kaplička


Kulečníková místnost


+ Skrytá místnost s TV a rádiem




Půdorys

Omlouvám se za špatné fotky podzemí, ale z nějakého nepochopitelného důvodu se mi nepodařilo fotit od země, i když v nesoutěžním bunkru jsem na to přišla   nechápu v čem je tenhle bunkr jiný než ten na výzvu  

Ale teď už vám představuji svůj bunkr, který je do soutěže s názvem Protiatomový kryt

Téhle stavbě se říkalo Chrám dvou tváří nebo také Zikkurat věčnosti, dnes už z něj zbylo jen pár stupňovitých stěn, ale kdysi to byla majestátní stavba, která se tyčila nad ostatními budovami, jejíž zbytky se nadále odráží v kamenech starého chrámu

Každopádně o chrámu panovaly šílené historky a legendy. Jednou z nich byla pověst o dvou bozích, kterým byl svatostánek zasvěcený. Dva rozhádaní bozi se totiž údajně nikdy neshodli čí strana chrámu je hezčí a tak kdokoli kdo na jeho půdu vstoupil měl potíže. Psi utíkali, křehké povahy omdlévali... Ale i tak byl velmi vyhledávanou turistickou aktrakcí Další záhadou bylo tajemné světlo na špičce chrámu, které nikdy nezhaslo... bádalo nad tím stovky vědců, ale nikdo nepřišel na to, jakto že nikdy nezhasne...

Ale proč vám to všechno vykládám? V roce 2020 se stala jaderná katastrofa , která většinu živých organismů zabila, ti silnější přežili, ale raději nechtějte vědět v jakém stavu svět zaplavili lidští mutanti... a i přes to, že jejich lidství zmizelo v propadlišti jejich mysli, nadále se nepřestali obávat tohoto tajemného místa, které si jako jediné zanechalo dva živé stromy... co na tom, že je radiace citelně zkroutila... a tajemné světlo na špičce chrámu zůstalo svítit i po tom, co lidé zapomněli přemýšlet nad tím, jak je to možné...

Možná to byla náhoda, možná osud... ale zhruba rok předtím se rozhodl mladý architekt založit v podzemí starého chrámu bunkr stavba proběhla v naprosté tajnosti a vědělo o ní kromě něj ještě trojice jeho kamarádů (dvě ženy a jeden muž) se kterými se po hrozivé katastrofě ukryl do jeho nitra

Nyní se musejí společně naučit žít a především doufat, že je chrám skutečně bezpečný


Exteriér ve dne




























Exteriér v noci












Vstupní místnost








Předsíň




Strojovna




Obývací pokoj










Kuchyň










Jídelna






Chodba






Hnědá ložnice






Šedá ložnice






Barevná ložnice








Koupelna








Dětský pokoj






Terasa s vnitřní zahradou, ve které ač je to k nevíře roste hojně všechno i bez slunečního svitu jen s pomocí solárních lamp
















Půdorys

Majestátní stavba, moc krásně vybavená i vevnitř muselo ti to dát obrovské množství práce. To focení je asi tím, že je bunkr v podzemí. Mně se nejde přiblížit na úroveň simů, vždycky musím použít tabulátor, když chci fotit z perspektivy simů. A moc se mi líbí i tvůj druhý bunkr, ta vnitřní zahrada, obývák, to místo s vířivkou... oba jsou perfektní

Zajímavé pojetí obou bunkrů, dalo to určitě hodně práce. Ani nevím, které z těchto útočišť bych si vybrala pro přežití a tvorbu a výchovu dalších generací

Veledílo

Moc děkuju

Jinak fotit jsem se snažila i s tabulátorem, ale bohužel jsem se stejně nedostala na zem problém je opravdu s tím podzemím, i když je fakt, že mi hlava nebere proč to u nesoutěžního bunkru jde tam se prostě v jedné části jednoduše propadnu dolů a pak můžu fotit přes tabulátor jak chci, ale tady ani ťuk

Oba bunkry jsou naprosto parádní! První mě překvapil, jak je rozsáhlý a s krásnou, poměrně velkou zahrádkou. Tam se bude simíkům dobře přežívat Druhý mě zase ohromil originálním pojetím. Exteriér je naprostá bomba! A interiér velmi pěkně vybavený Pokud jde o focení, tak já nejprve stisknu Tab, a poté používám klávesy Q (dolů) a E (nahoru). Takhle se dá dostat až na úroveň podlahy i ve sklepě.

Moc děkuju Shino jinak i děkuji za tip na focení, skutečně to funguje jen škoda, že jsem se včera zapomněla stavit v soutěžním bunkru... ale brzy to napravím a přidám sem nějaké neletecké fotky interiéru

Tak jsem se k tomu konečně dostala a přidávám sem pár slibovaných neleteckých snímků interiéru soutěžního bunkru ještě jednou moc děkuji Shině za tip na focení, strašně moc mi to ulehčuje práci a to i ve výzvě

Nafotila jsem pár i fotek exteriéru, aby bylo vidět do budoucna z čeho ten vnitřek je










Předsíň




Obývací pokoj








Kuchyně












Jídelna




Chodba





Hnědá ložnice






Šedá ložnice




Dětský pokoj






Koupelna






Barevný pokoj








Terasa s malou vnitřní zahrádkou

Nááádhera! A nemáš vůbec zač, jsem ráda že to funguje

To je nádhera!! Strašně se mi líbí to vybavení, barevné ladění, exteriér... všechno!

Moc děkuju vám oběma

Přidávám domek do nové soutěže s názvem Babiččina kavárna

Tak vás vítám v Babiččině kavárně nebo jak jí obyvatelé Veronova rádi říkají, slunečnicová kavárna  





















Kavárna v noci














Interiér kavárny




Je tady k vidění i starý psací stroj na kterém babička Boženka stále vypisuje výdaje

























Čítárna s dětským koutkem












Dámské wc




Pánské wc




Půdorys




A komu kavárnička patří?



Babička Boženka domek podědila po svých rodičích. V domě vyrůstala a celé svoje dětství byla zvyklá na vůni čerstvého pečiva, které se linulo z kavárny, která dříve okupovala jen malou část přízemí. Jenže později se vdala, měla děti a odstěhovala se do jiného města, ale to neznamenalo, že by zapomněla. Po smrti svého manžela se rozhodla vrátit do místa svého dětství a zachránit tak svůj milovaný rodný dům, který prozatím čekal až si jeho jediný dědic na něj vzpomene.



Aneta je Boženina vnučka, která se spolu s ní vydala zachránit starou kavárnu. Aneta bývala dříve úspěšnou modelkou ale poté co spadla z koně a zlomila si nohy se její kariéra rozpadla. Nyní skrývá svoje jizvy do dlouhých sukní, ale i tak neztrácí svůj optimismus, i když by si ostatní mohli myslet, že bude plakat nad svoji zničenou budoucností. Nyní je šťastná, když vidí starousedlíky Veronova, jak jim chutná její vyhlášený jablečný koláč. A samozřejmě stále doufá, že se jí i mezi nimi podaří najít i správný chlap pro ni





Obě dvě jedna druhou zbožňují a doufají, že se jim podaří splnit své sny

Moc pěkně zpracované soutěžní dílo ! I majitelky kavárny jsou sympaťandy, snad budou mít hodně hostů a neodradí je ani EET

Moc příjemná kavárna i obě simky   krása!