Fórum o The Sims

Diskuzní fórum pro uživatele forum.thesims2.cz a ostatní fanoušky série The Sims.
 
PříjemPříjem  Latest imagesLatest images  HledatHledat  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

 

 Příběhy z Krasohlídkova

Goto down 
+3
Ludmila
Lucisab
Fidgety
7 posters
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next
AutorZpráva
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty15/03/20, 03:32 pm

13.díl

Vánoční víla- 2.část

Cestou k venkovním dveřím, kde se nacházel doposud neznámý návštěvník, alespoň pro Cassandru, přemýšlela, kdo ji mohl poctít svou návštěvou. Mnoho návštěv nemívala, proto ji tento jev zaskočil.

Dona neočekávala, tušila, že je v práci.

Netrvalo dlouho a ona se ocitla u dveří, aby odhalila tajemství, které čekalo na druhé straně. Vzala za chladnou kliku a za skřípavého zvuku otevřela.

Zářivé paprsky slunce ji donutily pokřivit nos a přimhouřit oči, tolik světla nečekala. Pravou ruku použila, jako stínítko, aby konečně pohlédla do tváře návštěvníka, který toužil po její přítomnosti.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Cass-si-stin-obli-ej

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Cass-si-stin-obli-ej-2

'' Davide...'' Překvapeně vydechla.
'' Ahoj Cass...'' Provinile jí pohlédl do očí, které měla stále lehce přimhouřené.
'' Co tady děláš? '' Se známkou odtažitosti mu položila otázku.
'' Já...'' Lehce se zakoktal.
'' Přišel jsem se ti omluvit za můj včerejší výstup. Uvědomil jsem si, že mi do tvých věcí nic není a nebylo ode mě správné soudit tebe a nebo kohokoliv jiného ve tvém okolí. ''
Nadechl se, zbloudilý vlas, který mu neposedně zastínil pohled si neohrabaně zastrčil zpět za ucho a pokračoval.
'' Zkrátka bych o tebe nerad přišel. Našeho přátelství si ohromně cením, pomohlo mi v mnoha věcech a to ty moc dobře víš, proto jsem přišel. Nemohl jsem spát, myslel jsem jen na to, že o tebe přijdu a jaký idiot jsem, že jsem ze sebe vypustil něco, co tě mohlo ranit.
Nemyslel jsem to nijak zle, to doufám víš, jen mi na tobě záleží a byl bych nerad, kdybych tě viděl trpět.
Proto jsem řekl to, co jsem řekl a moc mě to mrzí. Kéž bych mohl vrátit čas a nechat ta hořká slova rozpustit v ústech, ale bohužel se stalo a už s tím nic nenadělám, jen malou věc a to přijít se osobně omluvit a doufat, že mi odpustíš. '' Vysypal ze sebe slova, která ho tížila jako pořádně baculatý balvan uvnitř nitra a doufal, že neodejde s nepořízenou.

Cassandra se opřela o dřevěný rám dveří, ze kterého se odlupovaly kusy staré barvy. Podívala se na něj a usmála se, její srdce jíž dávno zjihlo. Nedokázala se na něj zlobit, znamenal pro ni víc než si uvědomovala. David byl pro ni vždy silnou oporou, nikdy by neprovedla tak razantní krok, že by ho vymazala ze svého života. Na takový velký krok, by musel provést daleko horší věci, než jen použít jeho upřímnost ve chvíli, která se zrovna nehodila.

'' Ach jo. Ty jsi truhlík. '' Udělala pár kroků a objala ho.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Objet

'' Já se na tebe přeci nezlobím, nic závažného jsi neprovedl, jen jsi byl upřímný.'' Zašeptala mu do ucha.

David cítil, jak ho pokryla husina. Byl v tom po uši víc, než si myslel. Měl co dělat, aby se udržel a nezačal ji hladově líbat.

Cassandra ho pustila a zadívala se mu do očí. Už dávno věděla o co tady jde, ale neřekla nic. Možná z hlavního důvodu, že její srdce ji nutilo odstavit Davida  na druhou kolej. Rozhodovalo za ni a to bylo plně oddáno Donovi.

Cassandra se nadechla, moc dobře si uvědomovala, že ona je ta, která by se tady měla omlouvat.

'' Davide, moc si vážím toho, že máš o mě takovou starost, proto ode mě nebylo správné se zachovat, tak jak jsem se zachovala. Myslím, že ti omluvu dlužím víc, než ty mě.''

''Promiň...'' špitla a lehce sklopila zrak, zastyděla se. Náhle si uvědomila události včerejšího večera a byla jí hanba.

Cítila, jak se k ní přiblížil. Jeho stoupající nervozita byla napuštěná okolním vzduchem. Myslel si, jak je neprůhledný, ale jeho duše řvala na všechny strany, co se v něm ukrývá a Cassandra ho za ty roky měla přečteného, jako svou sbírku knih.

Jemně se dotkl jejich ramen. Cassandra k němu zvedla zrak a čekala.

'' Nebudeme se tady snad jeden druhému omlouvat až do zítřejšího rána, že ne? '' Nervózně se zasmál.

Cassandra s malým úsměv zakývala hlavou.

'' Chceš jít dál? Nějak mi samým tím omlouváním vypadlo pozvat tě aspoň na kávu.''

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zve-ho-na-k-vu

David se zamyslel. V hloubi duše chtěl, ale už tak mu jeho smysly selhávaly, nechtěl udělat něco, čeho by pak litoval. Věděl, že odmítnutí by mu mohlo získat nějaký další čas, aby se sebral.

'' Děkuji, ale mám ještě nějakou práci.'' Výmluvně se omluvil.

'' Ještě než půjdu, něco pro tebe mám.'' Tajemně na ni pohlédl. Z malé zadní kapsy u kalhot vytáhl papír srolovaný do ruličky. Voněl po akrylových barvách. Podal ho Cassandře.

Ta si ho se zájmem prohlížela ze všech stran, než ji došlo, co by se mohlo ukrývat na vnitřní straně.

Zarazila se a vytřeštila oči na Davida.

'' Neříkej mi, že je to TO, co si myslím...'' Dychtivě se snažila získat nějakou nápovědu.

David neřekl ani slovo. Místo toho ji letmým pokynutím hlavy pobídl, aby sama zjistila, co se ukrývá uvnitř.

Nemusel Cassandru dvakrát pobízet. Úzkými prsty jemně rozrolovala stočený papír. Beze slova zírala na obraz před ní.

David pocítil nervozitu. Nedočkavě prolomil ticho.

'' Tak co myslíš?'' Zvědavě vyzvídal.

'' Je to nádhera, Davide..'' Ohromeně vydechla.

Podívala se na něj a se slzami v očích ho pevně objala.

'' Moc děkuju. To je ten nejkrásnější dárek, který jsem kdy dostala. '' Zašeptala mu do ucha.
David semkl její boky. Chtěl si vychutnat posledních pár vteřin jejího teplem zahaleného těla. Zaposlouchal se do jejího zrychleného tlukotu srdce.

Přiblížil své rty k jejímu uchu až Cassandra cítila jeho teplý dech, který v ní vyvolával zvláštní brnění po celém těle.

'' Nemáš zač. Vím, co pro tebe oba znamenali a tahle malá vzpomínka by ti je mohla připomínat každý den, pokaždé když na ni pohlédneš.'' Zašeptal a pak se od ní odtáhl.

'' Už půjdu. Jsem rád, že se na mě nezlobíš a dala jsi mi šanci se omluvit. Opatruj se a kdyby jsi cokoliv potřebovala, víš kde mě najdeš.''

Cassandra se na něj usmála a pokývla hlavou. David jí věnoval poslední pohled a pak zmizel z jejího dohledu, když zahnul za roh domu.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 David-odch-z

Cassandra se probudila z malého tranzu a vplula zpět do ponurého domu. Zdálo se, že zdi k ní vysílají němé nářky. Nebylo divu, jejich sídlo stálo jen opravdu velkým zázrakem. Tolikrát Mortimerovi říkala, že rekonstrukce by nebyla od věci. Mortimer však pokaždé odvětil, že jejich sídlo má historickou hodnotu a nebylo by fér ničit tu krásu, která zde stojí z dob Eleany de Goth.
Nemohl zasáhnout do takové cennosti, neměl na to srdce.

Cassandra to po nějaké době vzdala. Věděla, že se svým otcem nehne, dokud mu strop nespadne na hlavu, pak by možná o něčem takovém začal přemýšlet, ale do té doby to bylo vyloučeno.

Cassandra zamířila do svého pokoje, kde odložila drahocenný dárek, který ji daroval David.

Její mysl pomalu, ale jistě utíkala zpět k malé dívence, která se vydala na tajemný průzkum.



A byla zpět v temné místnosti půdy. Celá místnost se zdála poněkud veselejší, možná to ovlivnila Cassandry přítomnost a fakt, že sem vnesla malý doušek života.

V jedné krabici nalezla malý, zelený polštářek, který položila na chladnou zem a pečlivě se na něj uvelebila. Přitáhla si knihu a dychtivě ji opět otevřela.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Za-ten

Daisyiny drobné nožky se snažily překonávat mohutnou sněhovou pokrývku. Zima ještě zdaleka nebyla na svém úpadku, ba naopak, sílila. Sněhové vločky nepřestávaly dopadat na povrch starého sněhu. Daisy i za tak krátkou chvilku cítila, jak se jí chladný vzduch snaží vkrást pod její teplý kožíšek. Bránila se, ale každou minutu pociťovala chlad blíž a blíž.

Netušila, kam má namířeno. Následovala jen svou intuici a uvnitř sebe se cítila, jako blázen. Byl to přeci jen sen, tak proč je uprostřed noci v temném lese a ani netuší, co vlastně hledá?

Kráčela vpřed a zanechávala za sebou stopy, které se každou minutu měnily. Nová sněhová pokrývka a divoký vítr s nimi neměl slitování. Pevně doufala, že svou cestu domů najde a neumrzne uprostřed ničeho. Zatřásla hlavou, tyto myšlenky se snažila ze své mysli vypudit.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Daisy-kr-sn-hem

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Pohled-na-Daisy


Zastavila se a rozhlédla okolo. Tohle místo jí bylo povědomé. Cítila, že už tu byla. Vzpomněla si na svůj sen. Pocítila ten stejný pocit, jako by se zastavil čas. Něco tu nehrálo, něco bylo špatně. A pak to uslyšela.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vyd-en-Daisy

''Daisy...'' ozvalo se kousek od ní. Jemný hlas, který téměř vítr rozfoukal, než stihl doputovat do bezpečí její přítomnosti.

Teď už si byla jistá, že to nebyl jen sen. Někdo potřeboval její pomoc a ten někdo byl jistě na dosah smrti.

Sebrala veškerou odvahu, která ji zbyla a vydala se za hlasem. Udělala dalších pár kroků, když v tom spatřila jemné světlo za mohutným smrkem. Tušila, že pravě tam se bude nacházet zdroj zoufalých volání.

Nebyl čas otálet, osoba, která volala její jméno ze všech sil, byla čím dál blíž hrozivému osudu.
Daisy se rozeběhla za světlem. Když dorazila na místo, konečně pochopila.

Ve sněhu leželo drobné tělo mladé dívky. Nebyla to obyčejná dívka, jak se na první pohled mohlo zdát. Její sněhově bledá pokožka se světle modrými znaky, které se rozprostíraly po celém jejím těle se nedala připodobnit k žádné lidské bytosti, alespoň které byly Daisy známé. Jemné světlo vycházející z její hrudi, které v nepravidelných intervalech problikávalo, bylo jistě známkou toho, že je dívka stále mezi živými. Světle modrá křídla, která vyrůstala z jejich drobných zad zakrýval nános čerstvého sněhu.
Hluboké šrámy v její tváři značily hrozivou událost, která dívku potkala. Tenký pramínek krve vytékající z jejich úst neznačil nic dobrého.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Na-la-v-lu

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Bl-zk-pohled-na-v-lu

Daisy nechápala, čeho je vlastně svědkem. Kdo byla ona dívka a proč si zavolala na pomoc zrovna ji? Nebyla ničím výjimečná, byla jen prostou dívkou z malé vesničky, neměla žádné nadpřirozené  schopnosti, jen laskavé srdce a ochotu pomoci druhým.

''Daisy...'' Vyklouzlo z dívčiných úst a pootočila hlavu k Daisy. Pootevřela oči a upřeně se na ni zadívala.

Daisy pocítila obavy. Modré oči, které byly víc než děsivé se jí zabodly až do nitru srdce, kde pocítila bolest. Nehnula ani brvou a jako zhypnotizovaná, mlčky pozorovala dívku.

''Přišla jsi...'' Vydechla a na tváři se jí objevil bolestný úsměv.

'' K-k-kdo jsi?'' Vyděšeně Daisy vykoktala.

'' Ty mě nepoznáváš? Snad jsi ve mě nepřestala věřit?'' Posmutněla dívka.

Daisy se zamyslela.

Netrvalo dlouho a vytřeštila oči, jako by dostala pořádnou ránu mohutným polenem. To přece nemohla být pravda. Už bylo tolik hodin, ne, jistě se musí mýlit.

'' Jsem vánoční víla, Daisy..'' Vydechla
'' A to, že jsi slyšela mé volání, není náhoda...'' Narušila ticho, které na malou chvilku nastalo. Rozkašlala se, s každým nádechem jí docházely síly, neměla moc času.

'' To..to přeci není možné, jak? Už je tolik hodin.. ''
''Co..co se ti stalo? '' Nešťastně Daisy chrlila své otázky.

'' Daisy...poslouchej mě..'' Snažila se uklidnit malou dívku.

'' Ne, musím tě dostat do bezpečí, tady zemřeš. Dostanu tě do naší světničky, postarám se o tebe a vše bude zase v pořádku, slibuju.'' Panikařila Daisy a snažila se jednat.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Daisy-chce-pooct

'' Daisy...'' Rázně víla vyslovila. Pevně chytila Daisy za ruku. Podívala se na ni. Něco uvnitř ní ji přimělo se uklidnit.

'' Musíš mě teď dobře poslouchat...'' Dodala
''Ale...'' Snažila se malá dívka protestovat.

'' Na žádné ALE není čas. '' Odkašlala si a pokračovala.
'' Jak už jsem řekla, není náhoda, že zrovna ty jsi slyšela mé volání. Jen ta nejčistší duše může slyšet hlas vánoční víly a dokonce ji i spatřit, pokud bude sama chtít. Toto pravidlo se vztahuje jen na lidské bytosti, bohužel.'' Posmutněla.

''Ale já jsem jen obyčejná dívka, nejsem ničím výjimečná.''

'' Co to povídáš? Jistě, že jsi výjimečná, každý je svým způsobem výjimečný, ale ty máš dar. Tvoje spojení s přírodou není náhodné. Máš obrovský cit a pochopení ke všemu živému, víc než druzí a to je ten hlavní důvod, proč jsi tu. Musíš naplnit svůj osud, před kterým nelze utéct. Musíš zachránit mnoho životů a mně přinést klid. Proto se musíš stát mou nástupkyní.'' S vážnosti se na ní podívala a zesláblou dlaní si otřela pramínek krve, který nepřestával vytékat z jejich prázdně bílých rtů.


Cassandře se rozbušilo srdce, věděla, že už se pomalu, ale jistě blíží do konce své oblíbené povídky. Cítila, že před velkolepým závěrem se potřebuje něčím posilnit a rozhýbat její zdřevnatělé pozadí. Opět odložila knihu na zem a vydala se pro šálek horké čokolády, která byla nedílnou součástí její minulosti. V její hlavě se vynořila vzpomínka, kdy v klidu odpočívala na saténové pohovce, sem tam si dopřála malý doušek hustého moku a vychutnávala si hlas dědy Gunthera, který ji většinou ukolébal do toho nejkrásnějšího snu. Chtěla si minulost, co nejvíce přiblížit, proto tento horký nápoj byl jasnou volbou...

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Jde-si-pro-kakao1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Jde-si-pro-kakao

Pokračování příště

--------------------------------

Já vím, jsem hrozná. Takovou dobu jsem si dala opět na čas s postováním dalšího dílu. Moc se omlouvám a zároveň se chci omluvit, že jsem povídku rozdělila ještě na jednu část, hlavně když měla být hotová k Vánocům a už jsou skoro Velikonoce Vysmátý Červenám se (Měl to být takový dárek ode mě pro vás, ale nějak se mi to nepovedlo Smutný  Červenám se ) Ale s tou chutí něco kloudného ze sebe vyplodit je to občas náročné, jestli mi rozumíte. Snad se nezlobíte a neukamenujete mě. Pokusím se poslední část dodat, co nejdříve! Slibuju! Doufám, že se vám bude dílek líbit. Červenám se
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Simí pisálek
Simí pisálek
Lucisab


Poèet pøíspìvkù : 2377
Join date : 11. 12. 17
Age : 28

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty15/03/20, 08:27 pm

Vůbec tě nebudu kamenovat! Na tvůj příběh se vyplatí vždy vyčkat Láska

Já tak strašně moc doufám, že naše Cass nakonec zůstane s Davidem Láska myslím, že ten to s ní myslí vážně a měla by se s ním moc dobře Láska (abych pravdu řekla tak moje Cass s ním právě zůstala Chichichi )

Jinak té vánoční víly je mi moc líto, chuděrka jak tam leží v tom sněhu Plačící Plačící být Daisy tak mě ale nejdříve klepne Chichichi až pak bych se dokopala abych s ní začala mluvit Chichichi jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál a to nejen v povídce tak Cassandřině životě Láska
Návrat nahoru Goto down
https://lucilla-sims.tumblr.com/
Ludmila
Admin
Admin
Ludmila


Poèet pøíspìvkù : 2814
Join date : 10. 11. 17
Age : 56
Location : poblíž Olomouce

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty15/03/20, 08:44 pm

Díky za moc pěkné počtení, Janiko *BRAVO* Doufám, že Cassandra si uvědomí, že David se k ní hodí víc(ale to by zase tento příběh asi brzo skončil, že Mrkající ) A ta Vánoční povídka už bude vážně končit ? To je škoda ...
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty16/03/20, 10:02 am

Moc děkuji za krásné komentáře! Láska Červenám se

Luci: S Cassandrou to bude ještě složité, bohužel. Nedokáže si pomoci, Don je pro ní princ na bílém koni. Zmatený Zmatený

Ludmi: No, já právě jsem tu povídku od samého začátku neplánovala dlouhou Úsměv jen jsem chtěla vsunout takové malé zpestření a zároveň dáreček k Vánocům, který mi jaksi nevyšel Vysmátý Červenám se . Takže opravdu už bude končit. Úsměv Kdybych věděla, že by se mohla takhle zalíbit, možná bych ji natáhla, ale už to mám tak nějak vymyšlené. Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty16/06/20, 10:58 am

14.část
Vánoční víla- 3.část

Cassandra se ocitla v tiché kuchyni. Její přítomnost byla doplněna o zvuk kapajících kapek vody z neutaženého kohoutku dopadající na nerezové dno dřezu, kde se odrazem změnily v neurčitý objekt.

Otevřela dřevěná dvířka kuchyňské skřínky, ze které vytáhla malý kastrůlek. Naplnila ho čirou vodou až po okraj a postavila na rozehřátou plotýnku.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 S-kastrulkem

Z poličky si podala keramickou nádobu s motivem červeného máku a  nápisem ''KAKAO'' , jemným tahem ji otevřela. Nabrala si velké množství tmavého prášku a umístila ho na dno hrníčku. Voda na plotýnce nedočkavě bublala. Odňala kastrůlek z plotýnky a vroucí tekutinou zalila obsah dna hrníčku. Jemným pohybem ruky zamíchala tmavou, čokoládově vonící tekutinu. Na vrch umístila malé množství šlehačky a skořice, tak jak byla zvyklá už od malička.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Hotov-kakao

V tichosti se vytratila zpět do tajů půdy, kde už na ní vyčkávalo posledních pár stránek povídky. Hrníček umístila na chladnou zem, pohodlně se usadila zpět na zelený polštářek, který stačil za tu chvilku vychladnout. Sáhla po knížce a doufala, že už je to naposledy, kdy ji bude muset odložit.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Cass-s-knihou-a-cacaem

Daisy nechápavě zírala na vílu. Její slova jí zněla v hlavě, jako zvon. Zarývaly se do každé části jejího těla. ,, Musíš naplnit svůj osud a stát se mou nástupkyní.'' To přece nedávalo žádný smysl. Jak by se ona, prostá dívka, mohla ze vteřiny na vteřinu stát Vánoční vílou?

'' Daisy..'' Opět ticho, které rušil jen silný vítr, prolomila víla.
Daisy se probudila ze svého tranzu a upřela zrak na zesláblou vílu.

'' Musíš být silná a nesnažit se vše pochopit ihned. Nějakou chvilku to potrvá, ale tvé smysly tě povedou tím správným směrem, není se čeho bát. '' Snažila se víla svým klidným, vyrovnaným hlasem uklidnit vyděšenou dívku.

'' Ale...to musí být nějaký omyl, já nemohu být Vánoční vílou, musíš se mýlit. Jsem si jistá tím, že tě musím dostat do bezpečí a udělat maximum proto, abych tě opět postavila na nohy a ty jsi mohla splnit svůj důležitý úkol.'' Stále se Daisy vyhýbala pravdě, která jí hleděla zpříma do očí.

''Daisy, můj osud už je dávno sepsán, stejně tak, jako tvůj a není cesty zpět. Musíš ho přijmout se vší krásou i strastí, které jsou přirozenou součástí děje. ''

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 D-v-se-na-um-raj-c-v-lu

'' Mě zachránit nelze, ale plno dalších životů ano. Jeden život za miliony dalších? To je otázka s jednoznačnou odpovědí. Musíme jednat rychle. Stále ještě máme čas, ale není ho mnoho. Každá vteřina je teď drahocenným pokladem, proto tě žádám, přijmi tento dar a nesnaž se utéct. Všichni na tebe spoléhají, včetně mě. Je to nelehký úkol, vím, byla jsem na tom podobně, když se měl naplnit můj osud. Musela jsem se s tím vypořádat i když jsem měla strach z neznámého, což je naprosto přirozené a podívej, zvládla jsem to, když nepočítám dnešek, ale jinak bych řekla, že jsem si vedla docela dobře, no ne?'' Vydechla víla a lehce se zachvěla. Příval mrazu, zalil její tělo. Věděla, že se konec blíží neúnosnou rychlostí.


Daisy se zhluboka nadechla, pocítila jak se jí hrstka sněhových vloček dostala do nosu, kde se okamžitě změnila na ledovou vodu.

Byla si vědoma, že má Vánoční víla v něčem pravdu a to, že jim nezbývalo mnoho času a v ohrožení bylo mnoho životů. Místo dalšího protestu a snahy na záchranu víly se rozhodla přijmout svůj osud, ať už si o jeho pravdivosti myslela cokoliv.

''Udělám oč mě žádáš...'' S tváří plnou starostí se Daisy zadívala do děsivě modrých očí víly, které pomalu, ale jistě ztrácely na intenzitě.

Víla ze sebe vydolovala jeden ze svých posledních úsměvů.

'' Věděla jsem, že jsi statečná a silná dívka. '' Vydechla a studený pot orosil její čelo.

'' Co musím udělat?'' S náznakem rozpaků se otázala.

'' Podej mi ruku. '' Víla zvedla svou zesláblou paži, která byla až děsivě bíla, jak se z ní pomalu vytrácel život. Daisy ji pevně uchopila, její ledový dotek ji vyhnal husí kůži po celém těle, ale to co pocítila po té, ještě nikdy v životě necítila.

V její mysli se promítl celý její život, ale nejen ten její, ale i plno dalších včetně toho víly. Od počátku zrození, každá malá vzpomínka ať už veselá, nebo bolestná, všechny se Daisy zarývaly hluboko do nitra a utvářely tak Daisyinu novou osobnost.

Spatřila nově narozené srnky, jak se poprvé snaží postavit na vlastní nohy. Hned na to skupinku rozjařených dětí, které se za hlasitého povykování proháněly po nádvoří,
rozkvetlé louky, zaplněné hlasitým bzukotem hmyzu a přenádhernou vůni, kterou dokázala cítit hluboko ve své nosní dutině.
Radost dvou farmářů, po té co jim jejich úroda zakořenila a oni věděli, že další rok přečkají bez menšího problému.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Srnky

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Deti

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Deti2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Louka

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Farm-i

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Farm-i-3

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Farm-i2

Radostné pohledy vystřídaly ty temné a bolestné, které dokázaly pobodat jako trní růže, sevřít, jako robustní železné kleště, které vás nepustí ze svých spárů, dokud z vás nevypudí poslední drobek duše.

Daisy tak spatřila umírající medvědí matku, která byla postřelena dychtivým lovcem, když se snažila ochránit své chundelaté potomky. Tento bolestný výjev vystřídal další v podobně šedých barvách.
Zpustošenou vesničku bez známky života, jen opar mlhy a doutnající trosky obalovaly prostředí svými pažemi.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vesni-ka1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vesni-ka2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vesni-ka4

Daisy sebou škubla. Pocítila náhlou změnu, strach ji sžíral, jako kyselina. Věděla, že se chystá něco hrozného, něco, co nedokázala slovy popsat, jen cítit tu temnotu a zlo, kterým bylo napuštěno okolí.
V dáli spatřila letmý stín přicházející osoby. Jak se postava přibližovala, rozpoznala její rysy. Byla to Vánoční víla.
Daisy chtěla vykřiknout, varovat tu nevinnou dívku, která se ocitla uprostřed pasti, ze které nebylo úniku. Vánoční víla se zastavila a rozhlížela se okolo. To ticho bylo nesnesitelné, něco tu nehrálo.
''UTEEEČ'' Křičela Daisy na vílu, ale bylo to bezpředmětné, nemohla ji slyšet.
V nestřežený okamžik ze zasněženého křoví vyskočil podivný tvor, porostlý šedým osrstěním s velkýma, černýma očima, naplněnýma nicotou. Jeho pohled byl dravý a nemajíc slitování, robustní postava značila obrovskou převahu, špičaté a děsivě velké zuby, před kterými se nic nemohlo schovat. V závěsu ho následovali další dva kumpáni, téměř totožní.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vkodlak

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vlkodlaci

Víla nestačila zareagovat včas a tato její slabina jí byla osudnou.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vylekan-v-la

Tvorové se na ní vrhli a neměli slitování. Její kouzla ji dokázala ochránit jen částečně, ale ne dosti na to, aby takový útok dokázala přežít dalších 100 let.
'' Zima posílá srdečné pozdravy.'' Démonickým hlasem promluvil jeden z nich, když vykonali oč byli požádáni. Tak tiše, jak se objevili zase zmizeli v porostech lesa.
Zraněná víla ležela uprostřed lesní mýtiny, kde na ni dopadal ledový sníh, který po styku s její pokožkou okamžitě měnil své skupenství.

''Daisy....'' Vyšlo z jejich úst....

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zran-n-v-la

Daisy vyděšené otevřela oči a pustila chladnou ruku víly. Oči zalité slzami beze slova upřela na vílu, která byla každou vteřinou na druhém břehu.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Daisy-s-uslzen-ma-o-ima

Nedokázala říct jediné slovo, tolik vzpomínek, které musela vstřebat. Bylo to velmi těžké sousto, ale věděla, že na to má více času než jen dnešní noc.

Víla věnovala Daisy ustaraný úsměv...
''Jsi připravena....'' vydechla a její modré oči se tentokrát navždy zavřely.
Její tělo se pomalu začalo ztrácet, jako prach, který sněhová vichřice rozfoukala do všech světových stran až nezbylo ani jediné zrnko její křehké skořápky.

Daisy zůstala ještě chvíli nehybně stát. Cítila se tak jiná, plná, ale zároveň prázdná. Měla v sobě tolik vzpomínek, které ani nepatřily jí samotné. Ani sama netušila, co a nebo kdo je? Je pořád tou samou dívkou, jakou byla včera? Zakroutila hlavou. Neměla čas na přemýšlení, musela splnit úkol, který na ní spadl, jako kapka z čistého nebe, ale za to pořádně těžká.

Zhluboka se nadechla.

Pocítila palčivou bolest mezi lopatkami, něco se dělo. Její tělo procházelo změnou. Bolest se stupňovala. Nedokázala se nadále držet na nohou. Kolena se jí podlomila a ona klesla k zemi. Prsty zarývala hluboko do ledového sněhu, snažila si ulevit od bolesti, která pulzovala celým jejím tělem.

Z hrdla vydala křik, který se nesl tichou krajinou a mohl být slyšet na míle daleko. Bolest utichla, ale zanechala po sobě stopu, která se nedala schovat ani pod ten nejchundelatější kabát.

Robustní křídla, která zdobila její hřbet zářila v tmavém prostředí, jako právě spadlá hvězda.

Křídla nebyla jediná změna, která proběhla. Její snědá pokožka nabrala sněhový odstín, kaštanové vlasy, jakoby někdo napustil křídově bílým nebem a oči, které byly napohled, jako dva velké kusy hořké čokolády vystřídaly dvě jasně modré pomněnky.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zm-nila-se-ve-v-lu

Daisy si prohlížela své paže a s úžasem pozorovala, čím je právě svědkem. Byla sice dítětem, ale na takovéhle zázraky dokázala věřit jen ve svých snech.

Do žil, jakoby se jí vlila nová krev a nebyla daleko od pravdy. Rázně se postavila na nohy. Chlad, který ji doprovázel po celou cestu, byl najednou jejím nejvěrnějším přítelem. Už necítila jeho zlé úmysly, naopak jakoby se ji snažil zahřát, jako jejich domácí krb.

Zpříma se narovnala, opravdu byla připravená. Nikdy v životě nelítala, ale něco uvnitř jí říkalo, že to už dávno zná.

Pousmála se, podřepla a vší silou se odrazila od země a vyskočila do oblak. Roztáhla křídla, svižně s nimi zamihotala a pak rychlostí komety zmizela z dohledu...

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 L-t

'' Daisy! Vstávej!'' Ozval se mužský hlas.
'' Daisy, no taaak. Prober se. ''

Malá dívka neochotně pootevřela slepené oči a zadívala se na strop před sebou.
'' Kde to jsem?'' Probliklo jí hlavou.
Měla podivný sen, ale nemohla si vzpomenout. Její mysl mlčela.
Posadila se a odkryla tak vyhřátou pokrývku. Pocítila chlad, v krbu se ještě netopilo, muselo být brzké ráno.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vst-v-1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vst-v-2

''Daisy, tak co je s tebou? Jindy jsi, jako ranní ptáče a dnes jsi jako osel Lojza, který sotva vystrčí kopyta ze chlívu. To tě ani trochu nezajímá, co ti u dveří nechala Vánoční víla?'' Snažil se otec navnadit malou nezbednici.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Otec

''Vánoční víla'' To slovo ji uhodilo, jako blesk. Vytřeštila oči, když se jí události včerejší noci zjevily tak jasně, jak jasně teď viděla svého otce postávat u dřevěného stolu.

Beze slova vyběhla z postele do prosté, malé koupelny, kde se nacházela dřevěná káď a vědro na vodu. Zeď zdobilo zrcadlo, které bylo pokryto malou vrstvou pavučin a prachu a uprostřed se vyjímala velká prasklina. Otec ho kdysi dostal darem od souseda výměnou za bedýnku jablek a hrušek. Okolí koupelny bylo napuštěné zatuchlinou a podivný oparem vlhkosti.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Daisy-u-zrcadla

Daisy se na sebe upřeně zahleděla, ale neshledala sebemenší památky po její druhé stránce.
Naproti ní stála ta stejná dívka, jako jakýkoliv jiný den. Kaštanové vlasy, které ji trčely na všechny světové strany, dvě obrovské oči, tmavé, jako dno jejich studny a snědá pleť, kterou zdobily tmavé šmouhy od sazí.

Prsty si jemně přejela po lopatkách. V místech, kde jí ještě v noci ze zad vyrůstaly křídla, nebylo ani památky.

Nechápavě zavrtěla hlavou, přeci jen to musel být sen, ale o to dost živější než kus dřevěné židle postávající v temné rohu světničky.

''Daisy, tak pojď honem sem.'' Naléhající hlas otce Daisy probudil za zamyšlení.

Mlčky se vydala zpět do světničky, kde stále panoval chlad. Zraky měla sklopené na své nohy a pozorně pozorovala, jak se střídají ve své práci.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nohy

''Copak jsi ztratila řeč?'' S obavami pozoroval svou dceru.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mluv-spolu

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mluv-spolu-2

Ta jen nepřítomně zakývala hlavou. Její zrak sklouzl na malou krabičku se slaměnou stuhou.

'' Co je to?'' Se zájmem v hlase se otázala a nespouštěla svůj zrak z předmětu.

'' Řekl bych, že ti to tu nechala Vánoční víla. Proč se sama nepodíváš, co na tebe uvnitř čeká?'' Pobízel ji otec.

Daisy přikývla a natáhla ruku po krabičce.

Pomalým tahem sejmula stuhu. Vzala za vrchní víko krabičky a byla tak schopna nahlédnout do útrob krabičky, kde se na ni usmívala malá, jemně vonící sedmikráska.

Opatrně ji vyjmula a vložila si ji do hřejivých dlaní.

Její otec nechápavě zíral.

'' To jsem z toho jelen, tohle sis přála?'' Po chvilce z něj vypadlo a rukou se jemně podrbal na zarostlé bradě.

Daisy mu nevěnovala ani pohled natož nějakou odpověď. Její mysl byla plně zaměstnána tou malou krásou, která po doteku s Daisyinou pokožkou, jakoby získala velký doušek vody a nabrala tak na síle.

Malá dívka s kaštanovými vlasy se usmála a konečně pochopila oč tu běží. Její mysl byla najednou tak jasná, jako ta nejjasnější hvězda na obloze.

Konec

Cassandra zaklapla knihu a položila ji vedle sebe. Tenký proud slz, který stačil zaschnout zanechal matný film na její tváři. Dopila poslední doušek voňavé tekutiny, která už byla ledově chladná s hořkým přívlastkem. Postavila se, uchopila knihu a vrátila ji zpět mezi hromadu vzpomínek. Vrátila zpět víko. Jemný tahem ruky pohladila krabici, jako by si přála vstřebat všechnu tu krásu, která se ukrývala uvnitř. Zhluboka se nadechla a pak opustila tajemný kout půdy.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Opou-t-pudu

Pokračování příště

----------------------------

Tak už jsem konečně dokončila vánoční dárek pro vás Vysmátý Mám malé zpoždění, já vím, ale doufám, že mi to odpustíte.
P.S. Mám nějaký problém se zobrazováním fotek, ukazuje se mi jen jedna. Funguje vám to? *SORRY* SOS
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Simí pisálek
Simí pisálek
Lucisab


Poèet pøíspìvkù : 2377
Join date : 11. 12. 17
Age : 28

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty16/06/20, 04:46 pm

Tak to byla paráda, Jani Láska Láska nádherně sepsané a ty fotky! Líbí se mi, jak sis dala záležet se všemi detaily a dokonce jsi i nafotila postavy, které by jsi v příběhu jinak vůbec nepoužila! A těch nádherných detailů Šokovaný zůstávám jen zírat na děsivé vlkodlaky, nádherné pole, srnky a co teprve Cassandřin puntíkovaný hrneček! Láska Krása Láska povídka byla také moc povedená Láska a nutí k zamyšlení co se bude dít dál, jak se malá holčička se vším vyrovná a kde je vlastně celá pravda Úsměv jen mi bylo trochu líto víly, chuděra když ji napadly takové obludy, co nemají rády Vánoce Plačící

Na tvůj příběh i dokončení povídky se určitě vyplatilo čekat a moc se těším na pokračování Láska
Návrat nahoru Goto down
https://lucilla-sims.tumblr.com/
Ludmila
Admin
Admin
Ludmila


Poèet pøíspìvkù : 2814
Join date : 10. 11. 17
Age : 56
Location : poblíž Olomouce

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty16/06/20, 07:04 pm

Opravdu krásné, i když poněkud smutné pokračování obou částí příběhu *BRAVO* A ty detaily *THUMBS UP*
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty19/07/20, 08:34 pm

Teda děvčata! Láska Červenám se
Moc děkuju za tak krásné komentáře. Vždy mě to tolik potěší a zvedne náladu! Láska

Jinak přicházím s novým dílkem. Úsměv

15.část
Přítomnost


Zmizení?

Mortimer se probudil v pozdním poledne. Cítil se, jako by ve svém snění uběhl maraton. Celé tělo ho bolelo a jeho energie se zastavila na bodu mrazu.
Posadil se a rozespale se rozhlédl po prázdné, tiché ložnici. Hlava se mu motala a v hrdle měl vyprahlo. Vzduch se ani nehnul, nesnesitelné dusno se rozprostíralo po celé místnosti.

Belly místo zůstalo nedotčené. ''Nevrátila se domů.'' Problesklo mu hlavou.
Pomalu, ale jistě ho začínala naplňovat panika. Ať už byla Bella jakákoliv, nezkrotná divoká laň, toužící po objevování nových věcí, věčně zasněná, tohle chování jí nebylo podobné. Už to, že nebyla doma uprostřed noci, bylo zvláštní, ale Mortimer to neshledával, jako nic neobvyklého. Často pracovala na případech do práce a někdy bylo nutností, že musela uprostřed noci opustit sídlo a vydat se na místo činu, nebo alespoň to pokaždé tvrdila, když se vrátila domů.
Ovšem pár měsíců zpět Mortimer pocítil jistou odtažitost z její strany. Její chování bylo chladné a její upovídaná povaha se vytratila kamsi do neznáma. Měl malé podezření, že mu je nevěrná, ale nechtěl nad touto myšlenkou dlouho polemizovat. Bodala ho u srdce, jako čerstvě nabroušený nůž. Tušil, že má Bella svá tajemství, která dokáže bravurně ukrýt tak, že by je nedokázal najít ani samotný Sherlock Holmes.

''Možná už je dole v kuchyni s šálkem kávy .'' Objevila se u něj malá naděje, která ho donutila vyskočit z postele.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vst-v-z-postele

Popadl župan, který se nešikovně povaloval na sametově červeném křesílku a zamířil si to do kuchyně.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vyd-v-se-do-kuchyn

Když dorazil do kuchyně, realita mu byla hořkou pravdou. Kuchyň zela prázdnotou, tak jako zbytek domu. Jen pár špinavých talířů a dva hrnky od čaje postávaly na lince.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mortimer-a-pr-zdn-kuchy

Povzdechl si, celá tahle situace mu nedávala žádný smysl. Stále v hlavě hledal vysvětlení, kde by jeho žena mohla být.
Další variantou pro něj byla Cassandra. Je to už nějaký ten pátek, kdy se odstěhovala z jejich rodného sídla do svého bytu v centru Krasohlídkova. Rozhodl se své dceři zavolat, třeba je Bella právě u ní. Musela tam být, prostě musela, jiná možnost už se nenabízela. Nemohla by zmizet z ničeho nic, beze slova, bez svých věcí.... bez rozloučení.

Zvedl chladné sluchátko telefonního aparátu a vyťukal známé 9ti místné číslo.
Netrpělivě přešlapoval ze strany na stranu a poslouchal pronikavý zvuk vytáčeného čísla.

Dlouhá prodleva Mortimerovi nepřidala do vínku, naopak. Jeho bezmoc sílila.
''No tak Cass...zvedni to!'' Tiše si drmolil pro sebe a vědomě doufal, že se mu podaří své myšlenky teleportovat na druhou stranu Krasohlídkova.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mortimer-s-telefonem

''Cassandra Goth, přejete si?'' Odměřeně, bez známky emocí se ozvalo na druhém konci.
'' Ahoj drahoušku, tady táta. '' Rozpačitě z něj vypadlo.
'' Ahoj tati, děje se něco?'' Její hlas se změnil, jisté rozpaky zanechaly letmý podtón.
'' Chtěl jsem jen vědět, jestli je u tebe máma?'' S malou nadějí v hlase se otázal.
'' Ne, není. Neviděla jsem ji několik dní. Měla mi pomoci s výběrem svatební květiny, ale sešlo z toho, skočila jí do toho práce. '' Dodala Cass, jako by to nebylo nic neobvyklého.
Mortimerovi v hrudi poskočilo srdce, skoro se zdálo, jakoby se na vteřinu zastavilo.
Jeho poslední naděje zhasla, jako malá jiskřička ohně, která se včas nedostala k polenu dřeva, kde se z ní mohl stát majestátní zdroj tepla. Zatmělo se mu před očima. Odmlčel se.

''Tati? Děje se něco? Haló, jsi tam?'' Někde v dáli vnímal slova, která vycházela z telefonního sluchátka, ale nedokázal je pořádně vstřebat natož na ně reagovat. Viděl jen obraz nádherné černovlasé ženy snědé pleti. Její čokoládové oči se vpíjely do každé části jeho těla, měl ji tak hluboko pod kůží, stále cítil tu sladkou vůni jejího vanilkového parfému hluboko ve své nosní dutině.

Z ničeho nic se mu v hlavě rozezněla Diny slova, jako kostelní zvon. ''Pár svědků na noční obloze vidělo prohánět se vesmírnou loď a prý si sebou někoho odnesli.'' Udělalo se mu zle, měl pocit, že se každou chvilku pozvrací, to nemohla být pravda,  prostě nemohla, žádní mimozemšťani přeci neexistují. Muselo to vše být jen velké nedorozumění.

Pocítil silnou bolest v hrudi, těžce se mu dýchalo, musel se posadit, alespoň na chvilku.
''Haló tati??? Jsi v pořádku??? Haló??'' Neúprosně se ozýval Cassandřin hlas.
Mortimer zvedl svou unavenou tvář, jednu ruku si přitiskl ke zdroji bolesti v naději, že se mu podaří tu bolest vytáhnout ven, ale nebyl kouzelník a bohužel ani doktor, bolest neodezněla, naopak, držela se ho, jako pijavice.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Infarkt

Malá slza mu vyklouzla z jeho vrásčitého oka a jemně mu stékala po tváři, jako kapka rosy na skleněné tabulce okna.
Zmohl se jen na strohou odpověď.
''Myslím, že mám infarkt....'' A sluchátko mu vyklouzlo z dlaně na chladnou zem.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Telefon-na-zemi


Později odpoledne

Don se opíral o kmen starého dubu a nedočkavě vyčkával na příchod jeho společnice. Zvrásněný povrch starého kmene ho jemně tlačil do paže a malé kousky dřeva uvízly v jeho bundě.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Don-u-stromu1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Don-u-stromu2

Místní Krasohlídkovský park byl tichý víc než obvykle, jen pár nadšenců si hovělo u malého jezírka a snažilo se chytit něco k snědku. Největší úspěch dosáhl nejútlejší ze 3 mužů a to když po těžkém boji s rybářským prutem vytáhl starou, řasami porostlou botu. Jeho dva společníci se rozesmáli na celé kolo, až to donutila Dona ohlédnou se jejich směrem. Pousmál se. Svět okolo něj plynul všedním tempem a bez starostí. Lidé si užívali každý den tak, jako by byl jejich poslední.

''Kam to vejráš?'' Vyrušil ho pronikavý ženský hlas.
Don sebou škubl a stočil zrak ke zdroji svého vyrušení.

Usmívala se na něj zrzavá dívka s pronikavýma, smaragdovýma očima. Její pohled byl vždy zvláštní, naplněný něčím, co Don nedokázal identifikovat. Snad podivným nábojem, který vždy projel jeho tělem, jako dobře navoskované sáňky a zanechal v něm mrazivou stopu.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nina

Zadíval se na ni. Jeho zrak sklouzl na síťované tílko, které bylo až hříšně krátké a odhalovalo velkou část jejího těla. Pohled na jemně hladkou pokožku její hrudi, byl pro Dona velkou hrozbou, nikdy se v její blízkosti nedokázal ovládat a její styl oblékání mu nikdy nebyl nápomocný, naopak ho táhl k zemi.
S největší chutí by ji chytil za ruku a odtáhl do nejbližšího křoví, kde by jí ukázal, co se ukrývá v jeho nejtemnějších myšlenkách.

'' Hej, sem se mi dívej.'' Napomenula ho a gestem ruky ukázala na své dvě oči, které pozorovaly každý jeho manévr.

Zatřepal hlavou a pak se na ni konečně vrhl, jako týden vyhladovělá šelma.


'' Co blbneš? Přeskočilo ti? '' Nevěřícně mu položila otázku, když se jí konečně podařilo od něj odtrhnout.

'' Mně? '' Vykulil na ni oči a prst mu přitom mířil na jeho hruď.

'' Snad tobě! Jak se mám sakra ovládat, když si sem napochoduješ v takovém oblečení. Jsem jen chlap, co má svoje potřeby. '' Odpověděl a šibalsky na ni mrkl.

Nina protočila oči v sloup.

'' Na tyhle věci máš svou snoubenku.'' S jedovatým nádechem odsekla.

'' Nech toho, moc dobře víš, že to nebyl můj nápad, nýbrž tvůj.'' Hájil se Don.

Nina si hluboce vzdychla a vydala se k nejbližší lavičce, kde se usadila. Don ji následoval. Ocitli se vedle sebe. Cítili jisté napětí, které se usídlilo ve vzduchu a zůstalo nehybně stát.

Ticho prolomil Don.

'' Já nic z toho nechtěl Nino, moc dobře víš, že moje srdce patří tobě.'' Začal pozvolnou konverzaci. Nina mu skočila do řeči.
'' Já vím, já vím.'' Razantně dávala najevo, že si je vědoma situace.
'' Každý z nás musí přinést nějakou oběť, proto aby náš plán vyšel. Já jen...'' Na sekundu se odmlčela.
''Netušila jsem, že to bude tak těžké.'' Dodala.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nina-mluv

'' Pokud vše vyjde podle plánu, brzy tahle šaráda skončí a pak budeme moci být opět spolu.''

Dodal Don. Chytil ji za ruku a pevně stiskl. Opět pocítil ten stejný náboj, který pulzoval jeho tělem, jako splašená rybka v akváriu, která se neúprosně snaží najít cestu ven.

Podívala se na něj a on jí pohled opětoval. Nedokázala mu odolat a to samé platilo pro Dona. Pustil její ruku a postavil se, přistoupil k ní a chytil ji za boky. Nina ho jen mlčky pozorovala. Jemně ji zvedl do vzduchu, jako by snad nevážila ani gram. Držel ji v náručí a nespouštěl z ní oči. Tlukot jejího srdce a teplo, které vyzařovalo z jejího nitra ho naplňovalo zvláštní energii. Přitiskl si ji blíže a zašeptal jí do ucha: '' We are perfect match '' Naběhla jí husina po celém těle. Pousmála se, když se opět střetla s jeho pohledem.
''Ty vždy víš, co říct..'' Zašeptala

Don se zhluboka nadechl a udělil Nině eskimácký pozdrav, jemně otřel svůj nos o ten její a pak se na ni opět podíval, ale tentokrát jinak. V jeho pohledu se odrážela dravost a neutichající touha.
Nina si skousla spodní ret a její srdce se rozechvělo, jako struna kytary.

Don nedokázal odolávat další minutu a přiblížil své rty k jejím a pak se jich konečně dotkl. Pocítil příjemný pocit měkkých rtů. Líbal je s velkou dávkou touhy a vášně, nechal své pocity volně vplout do jeho úkonů. Nedokázal se ovládat a ani nechtěl, tolik po ní toužil, každým dnem víc a víc, kdy ji nemohl vidět, nebýt po jejím boku. Nechtěl jí pustit, chtěl si vychutnat každou vteřinu, protože věděl, že tyhle chvíle jsou jen na malý okamžik.

Nina mu vášeň opětovala stejnou mírou. Její mysl se rozdivočila. Myšlenky jí v hlavě poskakovaly, jako splašená kobylka v trávě. Milovala ho? Problesklo jí hlavou. A dokázala by to vůbec? Objevila se na to hned další.
Ne, ona přeci nedokázala milovat, nebo aspoň ne tím způsobem, jako většina lidí v širokém okolí. Ona byla jiná, tolik jiná.

Don se od ní odtrhl, ale jeho pohled nadále přetrvával. Jeho šibalský úsměv napovídal o něčem, co se brzy chystá vykonat.

Nina ho šokovaně pozorovala. Zatnul ruce a silou ji vyhodil do vzduchu. Jeho propočty byly ovšem mizerné, není divu, když celý semestr propadal z matematiky. Doufal, že Nina přistane na lavičce, kde by se na ni opět mohl vrhnout, ale místo lavičky Nina perfektně přistála v odpadkovém koši opodál. Zadnicí zašpuntovala vrch odpadkového koše, jakoby tam pasovala od pradávna.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Let

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Let-do-ko-e

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Skon-ila-v-ko-i

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 V-ko-i

Don zůstal nehybně stát. Ústa si šokovaně zakryl dlaněmi. Co se mu to právě povedlo?

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vylekan-Don

Nina, která byla stále v šoku, nebyla schopná slova. Probodávala Dona svým pohledem, který byl ostřejší než kopí.

Vášnivé rozpoložení bylo nenávratně pryč.

'' Já....Já...moc se omlouvám, to ..to...jsem neplánoval...'' Nervózně koktal Don.

'' To vidím. Ty jsi vážně neskutečnej kus vola, víš to?'' Rozčíleně mudrovala Nina, když se hrabala ven ze svého pohodlného usazení.

'' Teď abych se šla převléknout...'' Rozhodila nešťastně rukama.

'' Mohu ti nějak pomoci?'' Snažil se být nápomocný a omluvit se za situaci, kterou způsobil.

'' Proboha, jen to ne, nebo příště skončím na hromadě hnoje.'' Dodala a vydala se k odchodu.

'' Počkej!'' Zvolal.

'' Co je?'' Naštvaně se osočila na Dona.

'' Já jen, něco tady máš.'' Ukázal na objekt, který měla Nina přilepený na své zadnici.
Otočila se a odlepila ze svých kraťasů banánovou slupku ve velmi pokročilém stádiu rozkladu.

Otřepala se, připadala si, jako týden použité ponožky obtloustlého řidiče náklaďáku.
Don ji chytil za ruku a prosebně se na ni podíval.

Nina si ho mlčky změřila.

'' Dovol mi tě alespoň odvést domů.'' Smutně na ni pohlédl.

Nina si povzdechla, nechtělo se jí producírovat po městě s flekem na zadku a odérem týden staré ryby.

'' Dobře.'' Pokrčila ramena a  jemně zakývala hlavou na souhlas.

A pak si to mlčky namířili k Donovu autu, které stálo nedaleko.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Odch-zej

Mezitím na druhém konci Krasohlídkova

Nohy zanesly neznámou až před místní Darrenovu galerií.
Sama nevěděla, kam ji nohy povedou. Nechala je volně kráčet a užívala si ticho okolní krajiny tak, jako si jiní užívají doušek vychlazeného piva v parném dni.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-ed-galeri

Zastavila se a chvíli jen tak postávala venku, skoro se zdálo, jako by neměla dost odvahy, ale pak se přeci jen vydala kupředu.
Záhadná, štíhlá postava ženy vplula do tiché místnosti galerie, kde se nacházelo pár návštěvníků, kteří si se zájmem prohlíželi místní umělecká díla.

Mladá žena se vydala k velkým proskleným tabulím, kde se nacházela sedací souprava vyrobená z palet a nahoře byla ozdobena pohodlným, péřovým polštářkem.

Usadila se a zadívala se na výjev před sebou. Její mysl se přemístila na plátno, kde se vyjímaly šmouhy různých barev a působily dojmem obřích vln. Nebyla žádný umělecký znalec, ale tahle kresba ji natolik fascinovala, že nedokázala odtrhnout svůj zrak. Nevnímala okolní svět, měla vlastní uvnitř své mysli a to velmi pestrobarevný, než ten ve kterém žila svůj všední život.

Tahle přenádherná kresba ji dávala možnost úprku na několik minut před světem, který jí obklopoval, do světa bez starostí, kde byla jen ona a kupa barevných vln, ve kterých se nechala jen tak unášet. Ten pocit ji dodával dávku nových sil, které potřebovala, aby dokázala bojovat s démony, kteří byli jejími věrnými společníky každou volnou chvíli.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zamy-len-u-obrazu

Darren si všiml nové návštěvnice sedící u jeho oblíbené malby.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zahl-dne-enu-sed-c-u-malby

Chvilku ji mlčky pozoroval než sebral odvahu onu ženu pozdravit.

'' Ahoj.'' Prolomil jinak tiché místo galerie a rozpačitě si prohrábl neposedné vlasy, které si žily vlastním životem.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 D-v-se-na-n-j

Žena se na něj otočila a věnovala mu široký úsměv.

''Darrene!'' Nadšeně ho pozdravila.
''Brandi.'' Překvapeně vydechl, když konečně rozpoznal tvář mladé ženy.
''Málem jsem tě nepoznal, moc ti to sluší.'' Složil jí kompliment.

Začervenala se.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Erven

''Moc děkuju.'' Vypadlo z ní.

'' Mohu si přisednout?'' Váhavě se otázal.

'' Jasně!'' Energeticky vyhrkla
''Je to milé překvapení tě tu potkat i když nic neobvyklého, když tuhle nádheru vlastníš.''

Darren se usadil na polštářek, který se pod jeho váhou zploštil.

'' Jsem rád, že se ti tu líbí.'' Mile se na ni usmál

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Darren-se-usm-v

''Musím říct, že je to milé překvapení i pro mě, protože jsem tě neviděl snad sto let. Jak se ti daří? A co kluci?'' Chrlil otázky, jako automat na mince.

'' V rámci možností se máme docela fajn, nebudu ti lhát, po Skipově smrti, je to pro mě trochu náročné, ale to ti nemusím vysvětlovat, sám dobře víš, jaké to je.'' Soucitně se na něj podívala, v jejich očích se odrážel smutek a bolest.
''Ale snažím se, nic jiného mi nezbývá.'' Dodala a vydolovala ze sebe úsměv, který byl více falešný než jeho boty Lacoste.

'' Jinak klukům se daří fajn. Dustin si našel práci, aby mi trochu finančně vypomohl.'' Hluboce se nadechla.

''Tak rychle mi vyrostl před očima, ani sama nevím, jak jsem to mohla prošvihnout.'' Nevěřícně zakývala hlavou a opět se chvilku odmlčela.

''Tolik se podobá svému otci.'' Nakonec vydechla a hlas se jí přitom třásl, snažila se zadržet slzy, které se jí hnaly ven.

Darren se na ni lítostivě díval. Tolik její ztrátě rozuměl, víc než kdo jiný. Ani 100 let života by tu ránu nedokázalo zhojit. Čas zmírní bolest, ale nikdy ji neodstraní úplně.
Při každé malé vzpomínce se ta rána opět otevře a člověk prochází tou samou bolestí stále dokola.
Velký začarovaný kruh, ze kterého dokáže pomoci snad jen nová láska.

Darren se k ní opatrně přiblížil a jemně ji pohladil po zádech.

''Brandi, kdyby jsi cokoliv potřebovala, víš, kde mě najít. Jsem tu pro tebe . ''

Podívala se na něj a věnovala mu opět jeden ze svých úsměvů, v tomhle se odrážela nová naděje.

'' Moc děkuju Darrene, moc si toho vážím. '' A vrhla se mu do náruče.

Darrena její reakce mírně zaskočila, ale naprosto jejímu jednání rozuměl. Tolik jí chyběla něčí přítomnost, víc než kdy dřív. Pevně ji stiskl, chtěl ji dodat pocit bezpečí a jistoty, kterou u něj mohla kdykoliv najít, pokud by ji potřebovala.
Brandi se v jeho objetí schoulila, jako malé klubíčko nitě.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Smutn-objet-s-Darrenem

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Smutn-objet-s-Darrenem-2

Cítil, jak se jemně chvěje. Nechtěl ji vidět smutnou, prošla si velkou bolestí, zasloužila si být šťastná. Chtěl pro ni udělat něco hezkého, zlepšit ji náladu, alespoň na chvilku, aby zapomněla na strasti, které ji obklopovaly.

Odtáhl se od ní, ale nepouštěl její ramena, která nevykazovala velkou dávku života. Její paže byly spadlé, jako dva kusy nahnilých jablek pod stromem.

Její zrak spočíval na stehnech, snad se styděla za své emoce, které převzaly vládu. Zvedl její bradu a zadíval se na ni.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Uplakan-Brandi

Utřel její vlhké tváře od slz a usmál se na ni úsměvem, který uvnitř pohladil její nešťastné srdce.

'' Co by jsi řekla tomu, kdybych tě vzal na kávu a něco dobrého? Jsem si jistý, že malá dávka cukru ti zlepší náladu alespoň o 100 %.''  Snažil se jemně zavtipkovat.

Brandi se lehce rozesmála. Měl pravdu, něco malého by ji jistě pomohlo urovnat pocuchané nervy.

'' Moc ráda.''

Pokračování příště

---------------------

Doufám, že se bude líbit! :)V pár místech se mi to zdá trochu krkolomné *SORRY*
Jinak jsem se rozhodla postávám zachovat jména v originále, tak snad vám to nebude vadit! Či-li Davida jsem přejmenovala na Darrena :)a zbytek tak nějak zůstává stejný.
Co se týče nové postavy v překladu ji můžete znát jako Pavlínu Švorcovou, v originále pak Brandi Broke.


Naposledy upravil Janika31 dne 22/07/20, 07:19 pm, celkově upraveno 2 krát
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Ludmila
Admin
Admin
Ludmila


Poèet pøíspìvkù : 2814
Join date : 10. 11. 17
Age : 56
Location : poblíž Olomouce

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty19/07/20, 08:48 pm

Krásně dlouhé pokračování Tvého příběhu, místy docela překvapivé -doufám, že to Mortimer přežije, Donovi s Ninou jejich plány nevyjdou a ti poslední dva že by se dali dohromady ? Mrkající
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Simí pisálek
Simí pisálek
Lucisab


Poèet pøíspìvkù : 2377
Join date : 11. 12. 17
Age : 28

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty19/07/20, 10:51 pm

Nádherné pokračování Jani Láska u Niny v koši jsem málem umřela smíchy Válím se smíchy to se našemu Cassanovi moc nepovedlo Válím se smíchy Mortimera je mi moc líto, doufám, že bude v pořádku Smutný moc by mě zajímalo, co se stalo Belle a neskutečně se těším až se to dozvíme Úsměv jinak Brandi to moc sluší je mi jí ale také líto, musí být pro ni hrozné vychovávat kluky sama Smutný

Jinak musím pochválit i tvůj styl psaní Láska jsi hotový básník, tvoje slovní obraty jsou naprosto úžasné! Láska už se moc těším na pokračování! Láska Láska
Návrat nahoru Goto down
https://lucilla-sims.tumblr.com/
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty22/01/21, 02:40 pm

Úplně jsem zapomněla poděkovat za tak krásné komentáře! Vždy mě vaše ohlasy pohladí a zároveň nakopnout k dalšímu psaní i když bych to nakopávání potřebovala častěji, abych začala produkovat víc dílů v kratším časovém úseku než jednou za půl roku Vysmátý Červenám se Za to se vám moc omlouvám, že vás vždy nechám tak dlouho čekat. Červenám se

Každopádně jsem tu s novým dílem, vím, je to až neuvěřitelné Vysmátý

16.Část
Přítomnost


Vzpomínky

Za několik minut se tak Brandi s Darrenem přesunuli do místní kavárny U Dvou kokosek.

Usadili se venku před kavárnou, kde sedělo dalších pár návštěvníků a v poklidu si vychutnávali šálek kávy. Vzduchem se nesl lahodný vánek čerstvé arabiky s malým přívlastkem robusty, který se mísil se sladce vonícím karamelem a praženými oříšky.

Ujali se lístků s denní nabídkou a zamyšleně tak studovali seznam desertů, který se zdál nekonečný. Zanedlouho je vyrušil jemný hlas mladé dívky, která zde byla na brigádě, poukazovala na to malá kartička připnutá na jejím tílku ,, Zaučuji se''

'' Dobrý den, máte vybráno? '' Mile se na ně podívala a dřímajíc tužku a malý bloček v ruce vyčkávala, co si dvojice rozhodne vybrat.

'' Já bych si dala malinový dort s citronovým krémem a velké capuccino.'' Natěšeně vyřkla své přání Brandi.

Darren se pousmál. Konečně viděl malé nadšení v jejich očích. Neodrážela se v nich bolest ani smutek, byly naplněné radostí. Měl dobrý pocit, že se mu povedlo někomu rozjasnit den a to jen pouhým sladkým desertem.

'' A pro vás?'' Opět ho vyrušil hlásek dívky. Trhl sebou, musel vypadat hloupě, když jen tupě zíral na Brandi aniž by si pořádně prohlídl denní nabídku. Rozhodl se hned pro první desert, který byl na úvodní straně, nechtěl zdržovat dalším vybíráním.

'' Já si dám hned ten první, ořechový s kousky čokolády a jeden šálek horké čokolády. Děkuji.'' Dodal a podal dívce svůj lístek.

Dívka se usmála a zmizela v kavárně s objednávkou.

'' Výborná volba Darrene. Ten ořechový už jsem tu kdysi měla a byl naprosto úžasný.'' Nadšeně chválila Darrenovu volbu.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-ekvapen-v-raz

'' To jsem rád, že jsem neudělal chybu, nějak jsem se zamyslel a nestačil jsem si prohlídnout, co vše tu mají, nechtěl jsem zdržovat, protože jsem viděl, jak se na ten svůj už těšíš, tak jsem sáhl hned po prvním.'' Lehce se uchechtl.

'' Jeeee, to jsi nemusel. Mohl sis dát na čas, já bych to zvládla o pár minut déle. '' Provinile hlásila Brandi

'' To je v pohodě, nelam si s tím hlavu, věřím, že bude výbornej. Navíc na mně tolik nezáleží, ty jsi priorita. '' Dodal a upřímně se na ni usmál.

Její tváře polily jasné červánky. Nervózně si začala pohrávat s ubrouskem, který se válel na stole.

'' Nevím, jak ti poděkovat, je to od tebe moc milé. '' Po chvilce z ní vypadlo.

'' Nemusíš mi za nic děkovat, jsme přeci přátelé a já své přátele nikdy nenechám ve štychu. Vím, jak dokáže být člověk občas osamělý.'' Pohladil ji po ruce, kterou měla stále položenou na ubrousku.

Brandi cítila, jak se o ni opět pokouší slzy. Zatřepala hlavou a snažila se vydolovat úsměv, který neměl v úmyslu se na její tváři zjevit.

'' Neskutečně si toho vážím, opravdu.'' Dodala a jedna slza jí vyklouzla z oka, jako neposedná kulička hrášku a dopadla na její odhalenou pokožku paže.

Darren cítil, jak se opět chvěje. Cítil, jak její chmury a bolest opět přebírají kontrolu nad její myslí. Musel něco učinit, nechtěl vidět její uslzenou tvář, chtěl na její tvářit spatřit jeden z těch nejkrásnějších úsměvů, kterým se dokázala pyšnit.
Už jen díky jejímu úsměvu byl do ní na střední škole pěknou chvilku blázen, ale její oči vždy zamilovaně hleděly na Skipa. Už tehda si připadal nechtěný, zamilovaný do osoby, která neopětovala jeho city.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zamilovan-Brandi

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Flirtuj-c-SKip

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Flirtuj-c-Skip-3

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Flirtuj-c-Skip2

To se ovšem změnilo po té co se objevila Darleen, láska jeho života a matka jejich syna.
Píchlo ho u srdce, tolik mu chyběla. Je to už nějakou řadu let, kdy naposledy slyšel ta sladká slova vycházejících z jejich úst.
Nikdy nezapomene na mohutné paže ohně, které mlsně hltaly každý kout jejich kuchyně. Na štiplavý zápach zplodin uvolňujících se do ovzduší.
Chtěl se vrhnout vstříc do jádra nemilosrdných plamenů a vymanit z nich nebohou Darleen, která omdlela na následky nadýchání toxických zplodin, ale plamen byl natolik rozsáhlý, že by nevyvázl bez vážných popálenin. Snažil se udělat vše proto, aby požár uhasil, ale sám na to nestačil. Přivolaná pomoc přijela na místo poměrně rychle, ale pro Darleen bylo již pozdě. Dostala pořádnou dávku toxických plynů, které způsobily, že se její oči už neotevřely.

Nikdy si nepřestane vyčítat, že mohl udělat víc. Nikdy nepřestane cítit pach dýmu, který se zažral hluboko do jeho kostí.

Tolik si přál být na jejím místě, tolik si přál, aby mohla žít, dýchat, užívat si paprsky slunce, ledový pocit jarního deště, který by ulpěl na její pokožce a vyčaroval by jí husí kůži po těle. A vůni kopretin, které tolik milovala.

Byl připravený zemřít s ní v těch jasně zářících, žhavých plamenech, nechtěl ji nechat samotnou, ale nemohl, nemohl tu nechat Dirka samotného. Byl to jeho úkol, vychovat ho a být pro něj otcem, to bylo to jediné na čem teď záleželo.

Zavřel oči a nadechl se, musel být silný. Chtěl pomoci Brandi překlenout to nejhorší období, i když se sám necítil zcela připravený.

'' Já vím Brandi. '' Vydechl a snažil se v sobě najít zbylé kousky pozitivního myšlení, které chtěl vyslat dál do světa.
'' Ale mám takový pocit, že se nám tu opět začíná hromadit podezřelá atmosféra, která ani není zdaleka to, co bychom teď potřebovali. Přišli jsme se sem přeci pobavit a ne abychom tu seděli, jako dvě hromádky neštěstí. Úsměv nahodit....3...2...1 Teď! '' Zavelel.

Brandi se rozesmála a plácla Darrena jemně přes ruku.

''No vidíš, jak ti to sluší. Mnohem lepší. '' Mrkl na ni.

Mladá dívka přicupitala s jejich objednávkou, kterou jim nešikovně vyskládala na stůl. Podařilo se jí upustit čajovou lžičku na znečištěnou zem.

''Pardon.'' Nervózně dodala a její tváře nabraly rudý odstín
''Donesu vám čistou.''

'' Nic se neděje.'' Odpověděl Darren dívce mezi řečí

Když dívka opět zmizela v útrobách kavárny, zadíval se Darren opět na Brandi, která mlsně hleděla na vábně vonící dortík. Musel se pousmát, byla tak roztomilá, jako malá dívka, která poprvé dostane do rukou kornout zmrzliny.
Šedo-tyrkysové tílko obepínalo její křehké tělo. Medailonek ve tvaru kruhu se vyjímal na její hrudi a lehce se pohupoval tam a zpět pokaždé, když se nadechla. Její havraní vlasy měla jemně sepnuté sponou, ale pár neposedných pramínků zdobilo její čelo.

'' Víš o tom, že jsem do tebe byl na střední blázen?'' S podivným úsměvem ve tváři svěřil Brandi své tajemství.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mluv-c-Daren

Brandi vykulila oči.

''Počkej...Cože? Vážně?'' Nevěřícně z ní vypadlo.

'' No jo, už je to tak. Byl jsem v tom až po uši.'' Nervózně se rozesmál.
'' Pamatuju si na ty nádherné, zelené šaty, které si často nosila. Vypadala si v nich, jako princezna. Často jsem tě zasněně pozoroval.'' Zasnil se.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zamilovan-Darren

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zamilovan-Darren2

Brandi ho s úsměvem a jemný zaskočením pozorovala. Zdálo se jí to, nebo se oteplilo?

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zasko-en-Brandi

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zasko-en-Brandi2

'' Vypadám, jako blázen viď?'' Nervózně na ni pohlédl.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Daren-v-rozpac-ch2

'' Ale vůbec ne, musím říct, že mi to i po těch letech lichotí.'' Začervenala se.

'' Proč jsi mi nikdy nic neřekl?'' Zvědavě na něj pohlédla a vložila si do úst malý kousek tvarohové dobroty.

'' No na to je lehká odpověď. Byl jsem velkej posera. '' Rozesmál se a lžičkou začal nervózně míchat tuhou, čokoládově vonící tekutinu.

'' A navíc tvoje srdce už tehda patřilo někomu jinému.'' Prázdně se zadíval do sklenice s čokoládou.

Zavládla chvilka ticha, ani jeden netušil, co říct.

'' Ale netrap se tím, srdci neporučíš.'' Nervózně pokrčil rameny a usmál se.

'' To máš pravdu, do Skipa jsem byla zaláskovaná snad od první chvíle, kdy jsem ho poprvé spatřila. V hlavě jsem si malovala ty nejabsurdnější chvíle naší budoucnosti.'' Zasmála se a vybavila se jí její tvář, která zaslepeně hleděla na svého prince na bílém koni.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Brandi

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Skip

'' Ten jeho uhrančivý pohled a rebélie, která z nich střílela na všechny strany. Vždy mě přitahoval tenhle nebezpečný typ kluků.'' Zasnila se.

''Promiň, ani nevím proč tohle říkám. Je pravda, že jsem nikdy nedala šanci někomu kompletně odlišnému.'' Zhluboka se nadechla a s provinilou tváří dodala.

''Měl jsi mi aspoň něco naznačit...'' Nakonec vydechla.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mluv-c-Brandi

'' Já jsem chtěl, ale moje stydlivá povaha rezignovala a navíc brzy na to se objevila Darleen.''

Povzdechl si a v hlavě se mu objevila milá, ale zároveň bolestná vzpomínka na jejich první setkání.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Darleen-m-vaj-c

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Daren-v-rzpac-ch-m-v


'' A celý můj svět dostal jiný rozměr. '' Opět jeho myšlenky utekly mnoho let zpět do minulosti.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Darleen-a-Daren

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Darleen-a-Daren-pozoruj-hv-zdy

''Promiň. '' Dodal a v jeho hlase byl patrný smutek.

'' To nic. ''

'' Darleen byla úžasná žena, kamarádka a matka.'' Dodala Brandi.

'' To máš pravdu, pro rodinu byla schopná obětovat vše, dokonce se i upsat ďáblu.'' Pousmál se, když se vybavil nebojácnou povahu jeho drahé ženy.

'' Je těžké přestat myslet na naše milované, tak nějak má člověk aspoň malý pocit, že tak zůstanou s námi a dělají nám společnost každou volnou chvíli. Pořád Skipa cítím blízko, když usínám, cítím jeho ruce, které objímají mou hruď, jeho vůni kdykoliv projdu okolo koupelny. Pokaždé když si zapnu televizi, zadívám se na místo, kde sedával a vidím, jak se na mě usmívá s lahví piva tím svým zpropadeným úsměvem....''

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Duch-Skipa-v-posteli

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Skip-na-pohovce

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Skip-detail

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Znepokojen-Brandi

'' To je svým způsobem pravda Brandi, ale člověk se musí naučit žít bez nich a nechat je odejít, protože pokud nenecháš Skipa jít, nikdy nebudeš moci být znova šťastná. Možná si to neuvědomuješ, ale pořád ho držíš za ruku a to tak silně, že je tvým stínem. Nedokážeš k sobě pustit nikoho jiného, protože on to nedovolí. Nedokážeš se otevřít světu, protože on tě obklopuje. Nedokážeš se smát, protože on ti napovídá, že slzy jsou lepší. Nedokážeš z plna hrdla dýchat, protože on tě dusí.

Vím, co to je za pocit bezmoci a pocit, že ztratíš další velký kus sebe, bojíš se, že ho ztratíš nadobro, ale věř mi, že to se nikdy nestane, protože ho budeš navždy nosit ve svém srdci a to ti nikdo nevezme.

Ale v tomhle mi musíš věřit , protože až se od něj oprostíš, uleví se ti a uleví se i tvému stínu, který bude moci konečně v klidu odejít tam, kam patří.''

Brandi pozorně naslouchala a musela si sáhnout do svědomí. Tohle vše byla realita a Darren měl pravdu v každém detailu. Pokud chtěla opět začít žít a být plnohodnotnou matkou pro své syny, musela jednat, musela udělat tlustou čáru za minulostí a soustředit se na přítomnost.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mil-v-raz-Brandi


Pokračování příště


---------------------------------
Moc se omlouvám, že na pár místech je víc textu než fotek, ale nějaké pořízené fotky mi moc nesedly do dané situace a už jsem byla líná to přefocovat Červenám se + teda jsem nechtěla přidávat fotky Darleen v plamenech, protože jsem neměla to srdce ji nechat znovu umřít. Smutný

Snad se bude dílek líbit.
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Ludmila
Admin
Admin
Ludmila


Poèet pøíspìvkù : 2814
Join date : 10. 11. 17
Age : 56
Location : poblíž Olomouce

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty22/01/21, 08:50 pm

Díky za nový díl Tvého příběhu, Janiko ! *BRAVO* *BRAVO* Myslím, že obrázků je tak akorát, a Darrenova slova mi snad taky trochu pomohla ...
Návrat nahoru Goto down
Lucisab
Simí pisálek
Simí pisálek
Lucisab


Poèet pøíspìvkù : 2377
Join date : 11. 12. 17
Age : 28

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty23/01/21, 08:48 pm

To byl báječný dílek Láska skvěle nafocený i sepsaný a také pořádně dojemný Plačící všechno co řekl Dareen Brandi je pravda, doufám, že se Brandi brzy podaří svůj život znova nastartovat, aby se už nemusela trápit Plačící snad se na ni brzy usměje štěstí a na Darrena taky, protože i ten by si ho zasloužil Andílek

Jinak na tvůj příběh se vždycky vyplatí počkat Láska pokaždé to máš tak úžasně zpracované, že nestačím zírat na detaily na fotkách stejně jako nad samotným sepsaným textem Láska je to prostě paráda a těším se na další dílek Láska
Návrat nahoru Goto down
https://lucilla-sims.tumblr.com/
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty23/01/21, 10:19 pm

Strašně moc děkuju za krásné ohlasy Červenám se Láska Jsem ráda, že vás dílek potěšil.

Ludmi, jsem ráda, že Ti Darrenova slova pomohla a ať už se v Tvém životě přihodilo cokoliv, doufám, že se vše brzy zpraví a úsměv na tváři bude Tvým denním chlebem! 
 Pro Tebe

Luci, Tobě také moc děkuji  Láska. Jsem ráda, že Tě dílek nezklamal   Červenám se a určitě se neboj, nenechám je věčně nešťastné, jak Darrena tak Brandi Pššt  Pohoda
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty05/02/21, 09:23 am

Tak jsem tu opět, tentokrát po značně kratší době, s novým dílkem.  Vysmátý Snad se bude líbit.

17.část


Zlý sen

'' Máš pravdu, pokud tohle neviditelné pouto neutnu, nikdy se jeho přítomnosti nezbavím. Víš, na jednu stranu je to fajn, že ho pořád cítím po svém boku, jakoby nikdy neodešel, ale na druhou stranu si připadám, jako blázen. Není úplně v pohodě, že se bavím s prázdnou pohovkou a nadávám jí, že 4té pivo, už je nad limit...'' Povzdechla si a čelo se jí přitom zvrásnilo, jako malé vlnky na moři.

'' Čím dřív, ten krok udělám, tím líp..'' Chvilku se odmlčela. ''Pro obě strany.'' Nakonec dodala a v hlase byly patrné obavy.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Brandi-pov-d

Darren ji pohladil po rameni a ona věděla, že má obrovské pochopení.

Pak už si mlčky vychutnávali sladké pohlazení dortíků.


Netrvalo dlouho a z jejich příjemného rozpoložení je vytrhl náhlý déšť, který během pár vteřin zmáčel jejich oděv, jakoby na ně někdo vylil kýbl s vodou a to pořádně vrchovatý.

Proudy vody se valily z nebes i ulicemi. Pár nešťastníků hledalo úkryt na nedaleké autobusové zastávce, bývajíc často prázdná, dnes praskala ve švech, jak se simíci snažili vpasovat dovnitř.

Darren i Brandi se uchýlili do vnitřních prostor kavárny, kde hrála romantická hudba a bouchající kapky vody bubnovaly do rytmu. Vzduch byl napuštěn vlhkostí deště. Citelně se ochladilo.

''Snad se ta spoušť brzy přežene.'' Pronesl Darren do prostoru.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Snad-se-to-po-as-brzy-p-e-ene

'' Doufám, musím za hoďku vyzvednout Beau ze školky.'' Nervózně pronesla Brandi a dopila poslední doušek studené, mléčné pěny s kávovým aroma.

Mokré vlasy objímaly její tvář. Spona, která je držela na uzdě už dávno povolila a neposedné prameny žily vlastní, nespoutaný život. Jemná mascara, ztratila svou původní podobu a vykreslila jemné obrazce pod Brandinýma očima. Pár tmavých kapek stékalo po jejich lících dolů.

Všimla si zaraženého výrazu jejího společníka.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Zara-en-v-raz

'' Vypadám hrozně, co?'' Dodala a rukou si setřela kapky z tváře.

Darren se probudil z malého tranzu a omluvně zareagoval.

'' Neee, vůbec ne. '' Nevěděl, co víc říct.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Rozhodn-ne

'' Mám malé podezření, že trochu mlžíš.'' Nedůvěřivě na něj pohlédla
'' Podle mě jsi velký gentleman, který nemá to srdce říct, jak to doopravdy je.'' Snažila se ho prokouknout .

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Ml-1

'' To vůbec ne, teda, chtěl jsem prvně říct, že tobě by to slušelo i kdyby jsi na sobě měla pytel od brambor a na hlavě holubí hnízdo, jen jsem si nebyl jistý, jestli se to hodí.'' Křečovitě se usmál a jeho rozpaky byly znatelné, jakoby mu to někdo natiskl na čelo.

Brandi se musela pousmát nad jeho nesmělostí, musela mu z té situace trochu pomoci.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Pous-la-se-nad-jeho-nesm-lost

'' Já tě jen tak pošťuchuju, ale děkuju za pochvalu. Schválně si někdy ten pytel od brambor obleču a uvidíme, jestli tě ta odvaha nepřejde. '' Zasmála se a Darren také, i když představa polonahé Brandi ho znervózněla.

Jeho představivost vždy pracovala dost nad limit, díky jeho uměleckému umu.
To, co se mu zjevilo v hlavě bylo přístupno až po desáté hodině večerní. Uvnitř sebe se musel pokárat nad takovou představou, ale nemohl si pomoci, něco se v něm probouzelo, něco, co myslel, že je dávno pohřbeno.

Orosil se. Nerad se dostával do rozpaků a tohle byla jedna z těch situací, kdyby nejraději utekl.

Brandi se rozhodla v této konverzaci dále nepokračovat. Cítila, že se Darren necítí ve své kůži.

Kradmo pohlédla na nástěnné hodiny, které ukazovaly 3 hodiny odpoledne. Musela, i když nerada jejich schůzku ukončit.

'' Jen si odskočím na toaletu a pak budu muset pomalu jít. '' S lítostným pohledem dodala.
'' To je v naprostém pořádku, počkám a doprovodím tě, alespoň na zastávku.''

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Doprovod-m-t-na-zast-vku

Brandi se vděčně usmála a pak zmizela ve dveřích s malou ikonkou dívčí karikatury sedící na záchodové míse.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 M-na-toaletu

Když se vrátila, jejich stůl už by sklizený a Darren hleděl do svého mobilního telefonu. Jeho zamračený výraz napovídal o jeho hlubokém soustředění na text, který se mu odrážel v očích.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 S-telefonem-1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 S-telefonem-2

'' Tak jsem tu.'' Zahlásila do prostoru.

Trhl sebou. Zvedl zrak a vážný výraz mu zmizel z tváře. Zastrčil si telefon zpět do kapsy u kalhot.

'' Skočím zaplatit a můžeme vyrazit? ''

'' S placením si nelam hlavu, to už je vyřešené. '' Dodal Darren klidným hlasem.

Brandi se na něj nechápavě podívala.

'' Jak jako? To nemůžeš myslet vážně. Dovol mi ti aspoň něco přispět.'' Cítila se trapně.

'' To nech být, byl to můj nápad. Já tě pozval, proto je mojí povinností to dodržet. Vážně si s tím nedělej starosti, na dva zákusky ještě mám. '' Se smíchem odpověděl.

'' Ale....''

'' Brandi, kdybych nechtěl, tak tu teď nejsme, proto to vážně neřeš. Jsem rád, že jsem ti snad zlepšil trochu náladu. ''

Brandi těžce vydechla a lehce schovala horní ret, její ústa připomínala malý půlměsíc.

'' Moc děkuju, jsem dlužník. '' Nakonec dodala.

'' Ale nejsi, tohle byla maličkost. Jak říkám, moc mě těší, jestli ti to alespoň trochu pomohlo.''

'' Ano, to rozhodně. Cítím se o 200% líp.'' Usmála se a tím ho přesvědčila, že ten nejkrásnější úsměv nikdy nezapomněla.

''Půjdeme?'' Otázala se nakonec.

Darren přikývl a mlčky se vydali k východu.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Odch-zej

Netrvalo dlouho a ocitli se na malé autobusové zastávce, která už zase jako obvykle, zela prázdnotou. Po dešti už nebylo ani památky, jen malé kaluže vody, poukazovaly na fakt, že před půl hodinou to vypadalo na apokalypsu.

Brandi se otřásla. Venku se mírně ochladilo a ona byla jen v tílku, které ji moc nezahřálo. Voda, která nasákla tenký oděv tomu moc nepomohla.

Darren si všiml její husí kůže, která obalovala její paže. Sundal si své khaki sako a přehodil jí ho kolem ramen.

Brandi se na něj nechápavě podívala.

'' Příště mi ho vrátíš.'' Jen letmo dodal a věnoval ji opatrovatelský úsměv.

Brandi se vděčně usmála, oba cítili, že slova nejsou potřeba.

Během 10 minut se v zatáčce objevil autobus. Neomaleně zastavil na zastávce . Vlna kalné, studené vody ohodila Brandiiny kalhoty, jak přední kolo vjelo do malého výmolu, který byl vyplněný dešťovou vodou.

Mávla rukou. Už to stejně bylo jedno. Nic ji nemohlo rozhodit, protože ji objímalo khaki sako, které ji hřálo, jak na těle tak na duši. Vůně borového dřeva, která nenápadně unikala z jeho saka, ji vyčarovala v těle podivné vibrování. Co se to s ní dělo?

Z nebes se opět začaly snášet malé kapky vody. 

Otevřely se dveře a pár cestujících uvolnilo místo už v tak poloprázdném autobuse.

Brandi prolomila ticho.

'' Moc děkuju za dnešek. Ani jsem nečekala, že toho tolik zažiju. Moc jsem si to užila, opravdu. '' S jiskrou v očích děkovala.

'' Já také děkuji Brandi, hlavně za tvou milou společnost. Bylo to moc příjemné. Doufám, že si to brzy zopakujem.'' S malou nadějí nakonec dodal.

'' Určitě.'' Ujišťovala ho. '' Navíc mám teď tvé sako, které bude chtít brzy zpět ke svému majiteli.'' Pousmála se a Darren ji následoval.

'' Dám vědět.'' Nakonec dodala, než se vydala k otevřeným dveřím.

Naposledy na něj pohlédla. Jeho modré oči ji pozorovaly s podivným nábojem. Něco v ní ji nedovolilo odvrátit svůj pohled. Nikdy si nevšimla, jak zvláštně krásné jeho oči jsou.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 U-autousu

'' Tak co bude? Nastupujete nebo vystupujete? Nemám celý den na to čekat na jednoho nerozhodného cestujícího, buď si nastupte nebo uvolněte prostor u dveří.'' Zaburácel hluboký hlas nevrlého řidiče.

Brandi se probudila z tranzu '' Ahoj.'' Zašeptala do chladného vzduchu a pak zmizela v tajích autobusu.

Darren zvedl ruku a jemným gestem doleva a doprava se rozloučil s dívkou, která opět v jeho srdci zašlehla jiskřičku naděje.

--------

Když Brandi i s malým Beau dorazili domů, bylo už skoro 5. Odložila Darrenův kabát na pohovku a vydala se do koupelny usušit si vlasy a odstranit make-up, který už byl jen směšná atrapa na její kůži. Oblékla si pohodlné oblečení a spěchala do kuchyně připravovat večeři.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-prava-ve-e-e

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-prava-ve-e-e-2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-prava-ve-e-e-3

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-prava-ve-e-e-4


Dustin ještě nebyl doma, ale Brandi věděla, že je buď v práci nebo u Angely, proto se nestrachovala. Dustin už byl skoro dospělý muž, který jí pomáhal s chodem domácnosti, jak jen mohl. Byla na něj pyšná. Tolik toho oddřel a nikdy si na nic nestěžoval.

Jediné co ji trápilo, byly jeho nedostatky ve škole, ale nemohla ho soudit ani se s ním hádat. Ona sama nebyla génius a prolezla s odřenýma botama.


O několik hodin později Brandi uložila malého Beau do postýlky. 

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Ukl-d-Beau

Pohladila jej po vláskách, které zářily jako slunce. Zadívala se na jeho nevinnou tvář bez starostí. Tolik si přála pro něj i pro Dustina lepší život. Milovala je víc než cokoliv na světě.
Vyrůstat bez otce si nezasloužili, život k nim byl tolik nespravedlivý. Přála si, aby se na ně konečně usmálo štěstí.

Nikdy nebyli ukázkovou rodinou, Skip pracoval pro podezřelé existence a Brandi nedovolil se na nic vyptávat. Pokaždé, když se jen malým náznakem snažila odebrat směrem jeho práce, stroze ji odsekl nebo změnil téma a její otázky ignoroval.

O rodinu se dokázal postarat, proto neměla důvod ho jakýmkoliv dalším způsobem vyslýchat.
Nikdy si nežili v přepychu, ale v bídě také nebyli. Na jídlo a oblečení vždy měli.

Brandi k životu nepotřebovala hromadu simleonů, potřebovala někoho, kdo se postará o ni a její syny, někoho, kdo ji podá pomocnou ruku, když se bude topit, někoho, kdo ji bude milovat taková jaká je, v tričku od skvrn a teplácích, které mají prošoupané díry. Nebyla modelkou, ale ani šeredou.
Byla normální simí ženou, toužící po lásce. Samota ji byla cizí a nesnášela ji, ale zároveň jí byla nejlepší přítelkyní. Naučila se v ní žít a pohybovat. Po smrti Skipa ji nic jiného nezbylo.

Zadívala se na pohybující se hruď svého malého syna, usmála se. Malý Beau usnul během pár vteřin. Naplněný zážitky ze školky odpadl, jako dudek.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Sp-c-Beau

Brandi zhasla přítmé světlo, které ozařovalo jeho pokoj a za skřípavého zvuku zavřela dveře.

Venku se setmělo a Dustin stále nebyl doma. Brandi dohnaly obavy, ale snažila se nemyslet negativně.

Nalila si po dně sklenky vína a posadila se k televizi. Únava na sebe nenechala dlouho čekat.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Brandi-u-TV

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Brandi-u-TV-2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Brandi-u-TV-3

Oči se jií začaly klížit, když v tom do jejího polospánku vtrhl pronikavý zvuk telefonu. Otevřela oči a snažila se zorientovat. Zadívala se na televizní program před sebou. Baculatá žena ukazovala přípravu ratatouille a hromově se u toho smála. Brandi nechápavě zatřepala hlavou.

'' Crrrrrr...'' Ozvalo se znova. Prudce otočila hlavu po směru zvuku. Nebyl to pouhý sen v jejím mikro spánku, byla to realita . Polily jí obavy, snad se Dustin nedostal do průšvihu.

'' Ano?'' Zvedla telefonní sluchátko.

'' Ahoj mam, jen ti volám, aby si se o mě nestrachovala.''

Brandi spadl kámen ze srdce, když se na druhé straně ozval velmi známý hlas. ''Mam'' Musela se pousmát. Už od raného dětství, kdy poprvé promluvil, ''mam'' bylo první slůvko, které vypustil na svět. Od té doby Brandi neřekne jinak.

'' A kde jsi? Kdy přijdeš domů?'' Vyslýchala mladého chlapce.

'' Jsem v práci, přišla nám jedna zakázka, která nepočká. Vůbec netuším, na jak dlouho se to protáhne, tipuju k ranním hodinám. Volám, aby si na mě nečekala a šla si lehnout.''

Brandi si povzdechla. Nebylo to poprvé.
Malé obavy se přeci jen usadily v její hlavě. Sama netušila, co vlastně Dustin dělá za práci, jediné co věděla, že mu pomohl Skipův kamarád Gordon.

Dustin byl v tomhle podobný svému otci. Vždy jen neurčitě odpověděl a dál se o tom nechtěl bavit. Brandi doufala, že se nezapletl do něčeho nekalého, ale zároveň si byla jistá, že je to chytrý chlapec, který by neriskoval jeho nebo jejich životy.

''Dobrá. Dávej na sebe pozor, ano? A až přijdeš domů, vzbuď mě! Chci vědět, že jsi v pořádku doma.'' Přísně ho upozornila.

'' Ano madam.'' Zavtipkoval.
'' Dobrou.'' Vydechl a zavěsil.

'' Dobrou...'' Zašeptala do hluchého aparátu.


Tu noc se Brandi nespalo dobře. Jedna noční můra střídala druhou. Její tělo se chvělo a zmítalo ze strany na stranu. Její ústa drmolila nesouvislá slova, která neměla hlavu ani patu. Zdálo se, že mluví jazykem jiného kmene.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Sp-c-Brandi

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-et-se

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-et-se-2

V mysli se jí objevil jasný obraz bazénu, který zdobil jejich už tak malou zahradu. 

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Bazen

Skoro jistě cítila pach chlóru a to tak silně, jakoby stála uprostřed. Chladná voda se vpíjela do její kůže, jako inkoust.

Zavrtěla se, snažila se onen výjev vymazat, ale opak byl pravdou. Obraz nabral děsivější podobu.

Spatřila muže, který se marně snažil najít cestu ven, ale slepé rohy ho táhly ke dnu. Nedokázal se zorientovat. Cítila jeho bezmoc a paniku.
Volal, křičel, plakal, ale nikdo ho neslyšel...vlastně jedna osoba přeci..

Brandi stála opodál. Snažila se udělat správnou věc, chtěla mu dát naději, podat mu pomocnou ruku, ale tělo jí nepustilo. Zůstala na místě, jako přikovaná, dívajíc se na tonoucího, který se marně snaží najít pevnou půdu pod nohama...

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Tonouc

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Tonouc-2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Tonouc-3

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Tonouc-4

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Tonouc-5

Sledovala jeho boj, který už byl předem prohraný. Několikrát zmizel pod hladinou a pak se opět vynořil. Stále se nevzdával. Když zmizel pod hladinou po páté, Brandi cítila, že tentokrát je to naposledy.

Něco v ní povolilo, mohla se hýbat. 
''Konečně'' Pomyslela si. Rozeběhla se.
Když se přiblížila ke kraji bazénu, aby zjistila, zda-li je muž stále živ, nespatřila nic.
Muž byl pryč, zmizel, jako pára nad hrncem.

Hluboce se zadívala do hlubin vody, něco uvnitř ji přitahovalo tak silně, že nedokázala uhnout pohledem natož odejít . Měla pocit, že ji neviditelná síla obmotává, jako had.
V dáli zaslechla volání, které se pomalu, ale jistě přibližovalo.

''Brandiiiii....''

Vzmohla se a otočila zrak ke zdroji volání. Byl to on, stál tam na druhém konci chodníku a volal na ni. Živý a zdravý, to nemohla být pravda, nemohla...

''Brandii...'' Opakoval své volání.

Brandi se chtěla rozběhnout tak silně, jak jen dokázala, ale nemohla. Její tělo opět zkamenělo.

Místo toho se odněkud zvedla obří masa vody a semlela nebohou Brandi pod svou hladinu...

Cítila chlad studené vody. Voda plnila její nosní dutinu.

Obklopila jí temnota a ona padala hlouběji a hlouběji.
Dno bazénu zmizelo a místo něj byla jen nekončící tma. Docházel ji kyslík, tohle byla konečná...

V uší naposledy zaslechla známý hlas, který se tentokrát vzdaloval...

''Brandi...''

Prudce otevřela oči, srdce jí bilo až v krku a tělo měla zalité studeným potem. Noční košile, byla nasáklá skrz na skrz a nepříjemně se lepila na každý kout její pokožky. Chvěla se. Teplé slzy ji stékaly po tváří na polštář.

Otřela si mokré oči i tváře a zděšeně se posadila.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 St-ra-se-slzy

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Mne-si-o-i

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Po-no-n-mure

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Vyd-en-v-raz-v-posteli

Rozhlédla se po tichém, prázdném pokoji. Chladný vítr proudil dovnitř skrz otevřené okno. Jemná záclonka vlála, jako prapor.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Hled-z-postele-ven

Brandi se oklepala. Mrazivý větřík pohladil její vlhkou kůži. Odhrnula přikrývku a v tichosti se vydala k otevřenému oknu.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 D-v-se-z-okna-2

Uvnitř ní se rozpínal podivný pocit. Byla si téměř jistá, že okno bylo zavřené než si šla lehnout.

Noc byla zahalená oparem mlhy. Tak hustým, že nebylo vidět dál než na špičku nosu.
Zhluboka se nadechla a zadívala se ven.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 D-v-se-z-okna

Její nepříjemný pocit nabral obrátky, když zpozorovala mužskou postavu stojící na druhém konci chodníků.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Postava-v-d-lce

Ucítila pach známých cigaret.

S vyděšeným výrazem zabouchla okno a zatáhla závěsy.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Brandi-za-z-v-sem

Pevně doufala, že tento přelud zmizí stejně tak rychle, jako ty přechozí.


Pokračování příště
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Hellohello
Simí pisálek
Simí pisálek
Hellohello


Poèet pøíspìvkù : 2702
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty06/02/21, 03:25 pm

Tak hlásím, že jsem konečně dohnala všechny kapitoly! Četla jsem je úplně jedním dechem, už začátek příběhu + dalších pár kapitol se mi moc líbily, když jsem je nedávno začala znovu číst, ale netušila jsem, jak dokonalé a napínavé a taky pohodové čtení to dál bude! Jsem tvým příběhem úplně nadšená Láska *BRAVO*  
Vůbec jsem se nemohla od čtení odtrhnout Úsměv  Láska

Strašně se mi líbí tvůj krásný styl psaní. Čte se to úplně samo a místy na mě působí poeticky. Líbí se mi, jak popisuješ detaily (kakao rozlité na židli, skvrny od vody na stropu, telefonní šňůra - všechno to působí tak realisticky), jak nádherně propracované a atmosférické fotky máš (ten speciální světelný mod tomu dodává tak zvláštní pěknou atmosféru a celkově barevné ladění), pózy používáš tak hezky a přirozeně. Musí ti to zabrat kopu času. A výsledek je úplně dokonalý! Každá fotka je mistrovsky propracovaná a strašně mě baví si všímat různých detailů (a tvůj popis tomu jen dodává na dokonalosti). Máš tu i moc pěkné vtipné scény (třeba jak Nina skončila v koši Vysmátý ).
Taky zbožňuju tvůj styl interiérů (i exteriérů) a celkově mě baví sledovat, jak se ty postavy vyvíjí, protože je máme všichni ve hře a dobře je známe - přesto mě některé věci překvapily a neznala jsem některé detaily z minulosti. Moc pěkné jsou právě i ty pohledy do minulosti  *THUMBS UP*  
A taky mě hrozně zaujala pohádka o zimní víle - to byl tak krásný zážitek. Úplně mi to vykouzlilo vánoční atmosféru a náladu Vysmátý  Moc by se mi líbil i nějaký podobný delší fantasy příběh ve tvém podání. Vlastně bych si chtěla přečíst celou tu knížku Vánočních povídek od dědy Gunthera Vysmátý Taky se mi líbilo, jak jsi to vždycky přerušila nějakým současným děním (návštěva u Cassandry, potom jak si šla udělat kakao)...

Jediné, co je mi líto - že jsem nechytla tvůj příběh od samého začátku.  Červenám se  A když už jsem ho konečně objevila, neměla jsem čas vůbec na nic. Ale jsem ráda, že jsem ho teď dočetla a dohnala tvoje ostatní čtenáře. Na druhou stranu je mi to i trošku líto, protože už jsem na konci a nemůžu číst dál Vysmátý  Červenám se ale s radostí si počkám na další kapitolu  Mrkající  už se moc těším! A asi si ho přečtu ještě jednou, tak moc se mi to líbilo! Úsměv  *BRAVO* Máš talent na psaní!  Pro Tebe  Láska   Jsem zvědavá, jak to bude všechno pokračovat dál.

Btw. u těch dortíků se mi úplně sbíhaly sliny, mňam!  Červenám se
K poslednímu dílku - chudák Brandi Smutný taková strašná noční můra Smutný to je hrozné. Moc se mi líbí ta mlha! *THUMBS UP* Ale kdo je ta tajemná postava? Aha
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Lucisab
Simí pisálek
Simí pisálek
Lucisab


Poèet pøíspìvkù : 2377
Join date : 11. 12. 17
Age : 28

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty06/02/21, 05:50 pm

Teda Šokovaný Šokovaný chudák Brandi! Strašně moc by mě zajímalo kdo byl ten muž a co se vlastně stalo Skipovi Šokovaný jinak je zajímavé jak se mezi ní a Darrenem něco děje Červenám se sice je pravda, že jsem spíš tým Cass+Darren, ale i těmhle dvěma by to spolu slušelo Červenám se

Jinak máš naprosto úžasně nafocené fotky Láska tolik úžasných detailů, od božích dortíků po vlající záclonu! Láska Láska už moc se těším na další dílek Láska
Návrat nahoru Goto down
https://lucilla-sims.tumblr.com/
Ludmila
Admin
Admin
Ludmila


Poèet pøíspìvkù : 2814
Join date : 10. 11. 17
Age : 56
Location : poblíž Olomouce

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty06/02/21, 09:37 pm

Další zajímavé čtení, které mi zpestřilo den *THUMBS UP* *BRAVO* Ano, jak píšou předchozí přispívající, dokonale si hraješ s detaily i popisem, jsem zvědavá, jak se bude Tvůj příběh vyvíjet dál !
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty07/02/21, 08:44 pm

@Hellohello- Ty jsi mi dala, normálně jsi mi vehnala slzy do očí.  Láska Plačící Moc děkuju za tak krásná slova, opravdu. Neskutečně si toho vážím a nakopává mě to k dalšímu psaní. Jsem ráda, že se ti líbí příběh samotný a pak i ta malá vsuvka v podobě Vánoční víly. Nevěděla jsem jestli to nebude blbost, ale něco se mi urojilo v hlavě, tak jsem to prostě zkusila a zdá se, že to nebylo tak zlé. Jinak pokud najdu nějakou další inspiraci v té své palici ráda nějakou tu další povídku od dědy Gunthera přihodím. Červenám se Ale nechci zatím nic slibovat, možná mě něco napadne, ale zatím si přijdu trochu vygumovaná.  Vysmátý

Jinak jsem vážně ráda, že se ti to moje kecání líbí na tolik, že máš chuť si to přečíst znovu.  Láska  Ještě jednou moc a moc děkuju za nádherná slova, snad Tě příběh bude bavit i nadále tak jako doposud.  Andílek

@Lucisab - Luci, moc děkuju. Ty mi vždy vykouzlíš úsměv na rtech svými nádhernými komentáři. Láska Neboj, vše se dozvíte, nechci tvrdit, že brzy, protože semnou není nikdy nic brzy  Vysmátý , ale nějak postupně se pravda objeví. A máš pravdu Darren a Brandi by se k sobě hodili celkem dobře.  Úsměv Hlavně je něco hodně spojuje, ztráta blízké osoby, rozumí si navzájem velmi dobře, cítí to, co ten druhý.  Úsměv Tak uvidíme, jak se to nakonec vyvrbí.

@Ludmila- Ludmi i Tobě moc děkuji! Jsem ráda, že jsem Ti rozradostnila den.  Pro Tebe
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty08/03/21, 10:34 am

18.část

Přítomnost

Naděje umírání poslední

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Uvodn-obr-zek

Oblohu zdobilo slunce, které pomalu, ale jistě ztrácelo na intenzitě. Nebe bylo doplněno o jasné obrazce, připomínající pavučinky, které se navzájem překrývaly. Zanechala je tu letadla ve své cestě za dobrodružstvím.

Dina nervózně přešlapovala po pokoji, každou minutu kontrolovala jemné stříbrné hodinky, které zdobily její zápěstí. Dostala je k narozeninám od Michaela, od té doby je opatrovala, jako oko v hlavě.

Zadívala se z okna, když zahlédla vínové auto, ze kterého se vynořilo její dvojče, které bylo úplně odlišné. Nejen vzhledem, ale i povahou a myšlením.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 D-v-se-z-okna


Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 D-v-se-z-okna-1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Dina-se-d-v-z-okna

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-ijela-Nina-2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-ijla-Nina

Otevřely se domovní dveře a dovnitř vstoupila Nina. Její výraz neznačil žádné emoce. Prázdnota v očích se rozrůstala den ode dne, něco uvnitř jí sžíralo.

'' Připravená vyrazit? '' Opatrně pronesla do prostoru Nina. Její slova se rozplynula tak rychle, jako dým doutnající dýmky.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 P-ipravena-jit-Dino

Den byl naplněný slunečním svitem a beznadějí, která se zrcadlila v očích té světlovlasé.

Dina němě přitakala. Vzala si věci, které ležely na krémové sedačce a pak v plula do tiché ulice, kde stálo Niny auto.
      
                                                                          *

Když dorazily k městském nemocnici v Dině se vše sevřelo. Jakoby ji někdo pevně stisknul a chtěl z ní vytlačit všechen život.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Na-parkovi-ti

Chtěla křičet na všechny strany, aby všichni poznali její bolest, která v ní rostla každým dnem, aby věděli, jak je bezmoc krutá věc nemajíc slitování.
Už ji docházela síla, už přestávala věřit, temné myšlenky zastínily její pohled.
V hlavě jí zněly hlasy, které v sobě neměly ani kapku optimismu. Scénáře doktorů i zdravotních sester.
Jejich slova už dávno znala, jako básničku. S přesností věděla, co ji tam čeká. Cítila se, jako nahý terč uprostřed pustiny, na který každou chvilku zamíří hlaveň brokovnice.
Podvědomě se snažila skrýt před palbou negativních připomínek, které na ni křičely až jí bolely uši.

V ústech měla sucho, jazyk se jí nepříjemně lepil na patro.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Dina-v-aut

Otevřely se dveře od auta, kde se na ni dívala její sestra, která se ji vzdalovala čím dál víc i když stála necelý metr od ní. Nabízela ji pomocnou ruku, ale Dina se bála ji přijmout, měla pocit, že ji stáhne pod vodu. Už dávno věděla, že Nina není její nejbližší osobou, které mohla bezmezně věřit.

Byla tolik vyčerpaná, neměla sílu vzdorovat. Nezmohla se na víc než se její ledové ruky chytit. Nina ji pomohl vstát. Zabouchla dveře od auta a pak v podpěru vyrazily vstříc té hladové tlamě, která na ně mlsně hleděla.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Jdou-k-nemocnici

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Jdou-k-nemocnici-2

                                                                                            *
                         
Ocitly se v pokoji, který byl nasáklý dezinfekcí a pachem nevětraného vzduchu. Do tichého prostředí se ozýval pronikavý zvuk přístrojů, které monitorovali Michaelův stav. Jemné hadičky mapovaly Michaelovo tělo skrz na skrz. Dinu píchlo u srdce, slzy měla na krajíčku. Nesnášela pohled na jeho bezvládné tělo.
Nina je mlčky pozorovala. Zastavila se ve dveřích, dál se neodvážila.

Dina si odložila věci na bílou židli, která pamatovala první kolonii Pleasantview. Druhou židli si přisunula k posteli, na které leželo tělo bez známky života. Posadila se a uchopila jeho ruku, která se osaměle povalovalo na nemocničním prostěradle. Pocítila jeho jemnou pokožku.
Jeho modré žíly prosvítaly skrz křídově bílou kůži.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Propletla-ruku-s-jeho

'' Co se ti stalo?'' Povzdechla si ve své mysli a pevně stiskla jeho dlaň, snad se chtěla přesvědčit, že z ní život úplně nevyprchal.

'' Ehm...já..půjdu si dát kafe..'' Nervózně vykoktala Nina a gestem ruky ukázala směrem k automatům na kávu.

Dina jí nevěnovala ani pohled, jen nepřítomně přitakala. Dívala se na tvář svého milovaného a toužila spatřit jeho azurové oči, které učarovaly její srdce, ale marně. Michaelova víčka zůstala zavřená.

'' Tolik mi chybíš, Míšo. Každým dnem víc a víc. '' Povzdechla si a slzy naplnily její oči až po okraj.

'' Nesmíš mě opustit. '' Odmlčela se .. ''Nás''... po malá odmlce dodala.

'' Čekám miminko, tvoje miminko. '' Rozvzlykala se. Proudy slané vody stékaly na bílé prostěradlo, kde zanechaly mokrý flek. Už nedokázala potlačit svou bolest. Srdce jí pukalo na milion kousků. Neuměla a ani nechtěla si představit život bez něj.

Držela jeho ruku a snažila se uklidnit. Musela být silná, pro něj. Postavila se a hřbetem ruky si otřela mokré oči.

'' Přinesla jsem ti nové květiny, podívej. '' Vzala čerstvé květiny do rukou a umístila jej do vázy, která stála na malém stolku. Snažila se najít malý doušek pozitivní energie.

Pak se opět posadila. Z kabelky vytáhla knihu a rozevřela ji na stránce, kde byla tenká, papírová záložka. Jednou rukou držela knihu a druhou opět propletla s Michaelovou.

''Přinesla jsem tvé oblíbené povídky. Tak jako vždy. '' Bolestně se usmála a pak se dala do čtení.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Te-mu

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Te-mu-2

                                                                                                          *

Nina stála u automatu, do kterého napruženě házela jednu minci za druhou. Malý display ukazoval sumu, kterou Nina do automatu naházela. Vybrala si z nabídky capuccino a v tichosti pozorovala automat, který se za podivných zvuků snažil připravit něco, jako kávu.

'' Nazdárek kočko.'' Ozvalo se po její pravé straně.
'' No ty vole...Chceš mi přivodit infarkt, nebo co?'' Naštvaně pronesla k muži, který se opíral o kovovou skořápku automatu.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Don-op-raj-c-se-o-k-vovar

'' Neříkej, že jsem tě vylekal. '' Vycenil zářivé zuby.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Don-v-sm-v

'' Tak ne asi. '' Protočila oči.
'' A to jsem myslel, že máš oči i vzadu.'' Zasmál se.
'' Budeš se divit, ale nemám. '' Sarkasticky dodala a sáhla si pro kelímek s kávou. Usrkla si doušek horké tekutiny.
'' No fuj...tohle nevidělo kafe ani z vlaku. Taková břečka. '' Stěžovala si.
'' Mně to nepřijde tak zlý.'' Pokrčil Don rameny.
'' No jo, copak tobě. To mě ani nepřekvapuje.'' Dál pokračovala v rejpání.
'' Náhodou, bejvalo to horší, věř mi. Je to o zvyku.'' Nedal se Don.
'' Asi jak pro koho. Na tohle bych si nezvykla, to bych si raději nosila vlastní z domova v termosce.''
'' Tvoje slavné kafe?'' Zasmál se a jeho podtón v hlase zněl ironicky.
'' Něco se ti nezdá na mým kafi?'' Povytáhla obočí a probodla ho pohledem.
'' Popravdě? Měl jsem už horší, ale i lepší.'' Provokativně se usmál.
'' Trhni se fonendoskopem. '' Odpálkovala ho.
'' Co jsi dnes tak protivná? Ne že by jsi nebyla i jiný dny, to už jsem si zvykl a docela mě to i rajcuje, ale dnes je to teda slušnej extrém. Rupla ti guma u spoďárů nebo ti ségra snědla poslední muffin ke snídani? '' Rozjel se Don.
'' A co kdyby jsi mě prostě nechal být? Nemám náladu na ty tvoje vtípečky a ani náladičky, zkrátka nemám náladu na tebe celýho.'' Odsekla a neměla chuť v konverzaci dál pokračovat.
'' Tak promiň, že existuju. A to jsem pro tebe měl překvapení, ale jak koukám, tak o to asi nestojíš.''

Nina se na něj otráveně zahleděla.

'' To jsi řekl naprosto přesně, nestojím o tvoje slizácký nabídky.'' Odvrátila pohled a vydala se na nemocniční sedačku.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nina-si-jde-sednout

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Jde-si-sednout

'' No dovol, posledně jsi zněla jinak, když jsi mi slastně vrněla do ouška.''

V Nině se to vřelo.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Na-seda-ce-2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nina-na-seda-ce-s-k-vou

'' Sklapni! '' Rozzuřeně ho napomenula.
'' Proč bych to dělal? Nechceš snad slyšet pravdu?'' Pokračoval.
'' Tohle nebudu poslouchat. '' Zvedla se a zamířila k odchodu.

Když ho míjela pevně ji chytil za paži.

''Co to sakra děláš?'' Snažila se vymanit z jeho sevření, ale Don, jakoby ji neslyšel. Místo toho ji násilím odvlekl do dveří na protilehlé straně.

Ocitli se v malém kumbálu s úklidovými potřebami. Několik košťat zdobilo zašedlou zeď a pach saponátů, které byly vyskládané na policích unikal do prostoru. V rohu bylo několik pytlů se špinavým prádlem.

Přitiskl ji ke stěně. Díval se na ni a nevydal přitom ani hlásku. Nina jeho pohled s hrůzou opětovala. Brnělo ji celé tělo. Nebyla schopná slova a to měla pusa pořádně prořízlou. Ten muž se ji dostával hluboko pod kůži a to se jí nelíbilo. To ona chtěla mít vše pod kontrolou, ona chtěla být ta, která drží otěže pevně v rukou.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 V-kumb-lu

''To jsi mi ještě neodpustila tu nehodu s košem? '' Zašeptal a jeho hlas zněl jinak, zamrazilo ji.
''Hmm, možná...'' S nezájmem dodala.
'' Já myslel, že jsem ti to patřičně vynahradil. Domníval jsem se, že to bylo i s úrokama nebo se pletu?''
'' Nepleteš a teď už mě laskavě pusť.'' Snažila se vzdorovat.
'' Nepustím tě nikam, rozhodně ne dřív než ochutnám zakázané ovoce...'' nasadil šibalský úsměv.
'' Na to zapomeň. Už tu nebudu ani minutu.'' Zaprotestovala a snažila se vymanit z jeho sevření.

Don se jen pousmál a pak se k ní naklonil a zašeptal jí do ucha

'' Já myslím, že tu strávíš dýl, jak minutu..'' A pak ji věnoval několik polibků na krk.

Nina zasténala, nedokázala dál vzdorovat. To, co s ní dělal bylo až nemožné. Don se svými rty přiblížil k těm jejím.

'' Ještě máš chuť utéct? '' Tichým hlasem položil otázku a přitom ji v těsné blízkosti pozoroval. Znal každou její emoci, dokázal číst z jejich očí. Věděl, že ji má pevně v hrsti.
'' Drž hubu ty idiotskej blbečku...'' A vrhla se na něj, jako šelma..

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nina-se-vhrla-na-DOna1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nina-se-vrhla-na-Dona2

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Nina-se-vrhla-na-Dona3

                                                                                                             *
Daleko za hranicemi Pleasantview až na druhém konci planety, kde je zem vyprahlá od ostrého slunce, pokrytá horkým pískem a dusným vzduchem, leželo tělo mladé simí ženy. Na první pohled se zdálo, že tělo už je jen prázdnou schránkou a brzkou potravou pro hladové supi, kteří mlsně kroužili na obloze, ale nebylo to tak, mladá žena stále dýchala.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Bella-le-c-na-zemi

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Bella-le-c-na-zemi-2

Otevřela oči a zahleděla se před sebe. Její zamlžený pohled ji neprozradil, kde by se mohla nacházet. Zamrkala, snažila se zaostřit.

Uviděla několik osamělých, vyprahlých stromů, které tajně toužily po doušku vody. Sebrala síly a posadila se. Její tvář byla plná písku a hlubokých šrámů a její rty popraskané od slunce, které dychtivě hltalo každou tekutinu. Prsty si přejela po tváři a ústa se jí zkřivila bolestí. Nahmatala si ránu ve tváři okolo které byla zaschlá krev.

Postavila se. Před ní stála ruina malého domu, který zpustošili vandalové. Rozbitá okna, odpadky a grafity. Ale i tak si příroda tuto ruinu osvojila. Přijala ji, jako své dítě. Vegetace prorůstala obydlím skrz na skrz.


V dáli zahlédla další zpustošené domy. Stará stodola s rozbitou střechou, u které stál zrezlý traktor bez kol.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Pohled-na-krajinu

Potila se a v ústech měla vyprahlo. Musela se skrýt před hořící hvězdou, než ji vysuší, jako indickou babičku. Jediné útočiště byla ruina, u které stála. Neměla na výběr, pokud se chtěla dožít rána.

Vlezla dovnitř. Páchlo to tu po odpadcích a plísni. Ocitla se v místnosti, která mohla být obývacím pokojem a kuchyní. Po pravé straně stála kuchyň v poměrně zachovalém stavu, ale za to o zbytku vybavení se to říct nedalo. Na zemi se povalovalo plno odpadků a starých novin a několik rozbitých židlí. Zdi byly zdobené malůvky a starými plakáty. V koutech místnosti se povalovalo plno pytlů s odpadky, ze kterých se linul odporný pach rozkladu. Byly tu i dvě sedačky a jídelní stůl s židlemi.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Interi-r-1

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Interi-r-2

Na stole stála velká mísa s vodou. Nepátrala po tom, jak se tu ta nádoba ocitla, bylo jí to jedno, měla takovou žízeň, že by vypila cokoliv, jen aby hydratovala své tělo. Vrhla se k nádobě a vyprázdnila ji až do dna. Ulevilo se ji i když měla pocit, že i spolu s vodou pozřela starou schránku mouchy.

Stále se cítila slabá, položila se na zatuchlou pohovku a v hlavě se ji hemžilo milion otázek.

,, Co se mi to stalo? Kde to jsem? A kdo vlastně jsem? '' Oči se jí naplnily slanou vodou, připadala si ztracená. Nic si nepamatovala, naprosto nic. Nevěděla, kdo je, jestli má rodinu a co se přihodilo, že se octila zde.

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Bella-na-pohovce

Nechala slzy stékat po tváři, ve které měla šrámy a po styku se slanou vodou ji rány zaštípaly, ale už tu bolest nevnímala. Vyčerpané tělo potřebovalo odpočinek, nejen tělo, ale i mysl. Netrvalo dlouho a žena opět upadla do hlubokého spánku.

Pokračování příště




Tak jsem tu s novým pokračování. Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale některé pasáže se psaly docela špatně, asi pochopíte až to bude číst.  Smutný Jinak bych chtěla poprosit, aby jste omluvili nějaké malé nedostatky ve fotkách. Něco mi nešlo udělat podle představ.  Smutný Sakra

A omluvte Niny ostrý slovník  Červenám se snažila jsem se ji krotit, ale je trochu vulgárnější než ostatní.

Ale i tak doufám, že se bude dílek líbit.  Červenám se
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Ludmila
Admin
Admin
Ludmila


Poèet pøíspìvkù : 2814
Join date : 10. 11. 17
Age : 56
Location : poblíž Olomouce

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty08/03/21, 08:16 pm

Náhodou, formulace "Trhni si fonendoskopem" je perfektní, to se vůbec nedá považovat za ostrý slovník Vysmátý Don by si zasloužil spíš pár facek než objetí, navíc v takových podmínkách a za takových okolností Drsný Michaela i té ztracené Siminky je mi líto, doufám, že se jejich situace vyvine lepším směrem Úsměv Díky za nový díl ! *BRAVO*
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Simí pisálek
Simí pisálek
Hellohello


Poèet pøíspìvkù : 2702
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty09/03/21, 04:37 pm

Hurá, další díl je tady Jupííí
A jsem zase ohromená tím, jak krásně je napsaný. Moc se mi líbí tvůj styl psaní a u některých vět se musím zastavit a číst si je několikrát, jak jsou prostě krásné. Je tu spousta zajímavých nápadů a některé ty slovní spojení na mě působí úplně poeticky. Opravdu krása! *THUMBS UP*

A moc se mi líbí i samotný děj, včetně fotek, interiérů a exteriérů. Je to prostě nádhera si všímat různých detailů a barev na každé fotce. Vůbec se neomlouvej za nějaké nedostatky na fotkách, žádných jsem si nevšimla, právě naopak. *THUMBS UP*  Všechno je tak pěkně propracované a pěkně sladěné, že si ty fotky vyloženě vychutnávám.

A děj mě nejdřív šokoval, potom málem rozbrečel (chudák Michael  Plačící a taky Dina, musí to pro ni být tak těžké), pak jsem se strašně nasmála u té části s Ninou a Donem Vysmátý  Prý „Rupla ti guma u spoďárů nebo ti ségra snědla poslední muffin ke snídani?"   Válím se smíchy
A ten slovník k Nině úplně sedí. Stejně jako to chování sedí k nim oběma Vysmátý Ale nečekala bych, že tohle udělá, když její sestra tam prožívá tak těžké chvíle s Michaelem.  Nene  Vysmátý
No a závěrečná část mě zase šokovala, je to opravdu chudák Smutný Plačící oba sourozenci takhle špatně dopadli. Snad se dá všechno do pořádku

Vysmátý  Ale takovou rychlou změnu emocí jsem snad nikdy nezažila v průběhu jednoho dílu. Opravdu dokonalé! *BRAVO*  Hrozně mě to baví a jsem napjatá, co se bude dít dál! Už se nemůžu dočkat dalšího pokračování  Mrkající  Láska


Naposledy upravil Hellohello dne 09/03/21, 05:05 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Lucisab
Simí pisálek
Simí pisálek
Lucisab


Poèet pøíspìvkù : 2377
Join date : 11. 12. 17
Age : 28

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty09/03/21, 04:51 pm

Naprosto sdílím pocity s Hello Úsměv byla to naprostá paráda! Láska Láska Láska chtěla jsem si dílek přečíst už včera, ale z nějakého důvodu se mi odmítaly načíst obrázky Plačící takže jsem hrozně moc ráda, že dnes to už zase funguje a můžu dohnat resty u tebe i naší Hello Úsměv

Hrozně se mi líbí jak má tvůj příběh v sobě různé emoce Úsměv vášeň, lásku, zármutek, strach i zmatení Úsměv Belly je mi upřímně líto a jsem moc zvědavá co se jí stalo a jakým způsobem se dostane domů... u Dona mě už snad nic překvapit nedokáže Chichichi spolu s Ninou tvoří dokonalý pár, který by se měl sestěhovat spolu a zmizet ostatním ze života Chichichi i když je mi jasné, že by se stejně asi brzy povraždili Chichichi a Michael... Plačící Plačící Plačící četla jsem tohle při obědě a málem jsem se rozbrečela Plačící je mi jeho i Diny moc líto Plačící

Strašně moc se těším na pokračování Láska a určitě se za nic neomlouvej Úsměv Nina by ani jinak mluvit nemohla a co se týká prostředí... je to prostě nádhera Láska Láska se vším sis dala tolik práce Láska smekám před tebou a těším se na další dílek Láska
Návrat nahoru Goto down
https://lucilla-sims.tumblr.com/
Janika31
Simík designér
Simík designér
Janika31


Poèet pøíspìvkù : 1451
Join date : 06. 02. 18
Age : 32

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty10/03/21, 09:21 am

Teda děvčata, já strašně moc a moc děkuju za tak krásné komentáře ani jsem nečekala tak mohutný ohlas, ale jsem za něj neskutečně šťastná.  Pro Tebe Nakoplo mě to otevřít nový dokument a začít psát další pokračování. Moc si vážím vašich slov, která mě vždy zahřejí u srdce  Láska Láska

Co se týče Niny a Dona, těm je to celkem šumák, kde se nacházejí a že by mohli projevit trochu respektu a pochopení. Niny je bohužel jednou z těch chladnějších, simích bytostí v mé hře a Don? To je spíš tupec, kterej myslí jinou části těla než tou, kterou má v hlavě.  Tydýt

Diny je mi taky líto, nikdy nepoznala pořádnou lásku až s Michaelem, proto je tahle situace pro ni neskutečně bolestná a pokud o Michaela přijde, asi ji to neskutečně zlomí  *SORRY* Smutný

A co se týče Belly? Tam to bude ještě hodně zajímavé.  Andílek

btw.: Snad se nezlobíte, že jsem přidala takovou část s Ninou a Donem, ale chtěla jsem malinko odlehčit už tak smutný děj.  Červenám se 

Ještě jednou děkuji za krásné komentáře  Láska
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Hellohello
Simí pisálek
Simí pisálek
Hellohello


Poèet pøíspìvkù : 2702
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty10/03/21, 02:21 pm

Janika31 napsal:

btw.: Snad se nezlobíte, že jsem přidala takovou část s Ninou a Donem, ale chtěla jsem malinko odlehčit už tak smutný děj.  Červenám se 

Právě naopak! *THUMBS UP* Bylo to hrozně vtipné čtení a nasmála jsem se tu u toho Vysmátý A přesně jak píšeš - odlehčilo to ten smutný dílek Mrkající A navíc - tohle je přesně typické chování pro Dona a Ninu, perfektně to k nim sedí a taky do děje to parádně zapadá Chichichi *BRAVO* i když je to od Niny hyenismus, když její sestra prožívá tak těžké chvíle ve vedlejším pokoji, ale co taky čekat od nich dvou, že jo Chichichi dobře jsi je oba popsala. Myslím, že se od nich ještě dočkáme pěkných věcí.
Mám taky strach o Bellu. Snad bude v pořádku.

Už se moc těším na další díl! Mám hroznou radost, že jsi chytla chuť psát! Láska
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Sponsored content





Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty
PříspěvekPředmět: Re: Příběhy z Krasohlídkova   Příběhy z Krasohlídkova - Stránka 3 Empty

Návrat nahoru Goto down
 
Příběhy z Krasohlídkova
Návrat nahoru 
Strana 3 z 6Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next
 Similar topics
-
» Příběhy ze světa Michaelas

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Fórum o The Sims :: The Sims 2 :: Vaše příběhy - TS2-
Přejdi na: