Motivace k hraní a tvorbě v Sims

Když jsem viděla pár příspěvků v příběhu u Janiky, napadlo mě, že je to možná i větší téma k diskuzi a nechtěla jsem tam spamovat.
Snad nevadí, že zakládám nové téma - možná si můžeme vzájemně pomoct nějakými tipy a triky, jak rozběhnout fantazii na plné obrátky a získat chuť k tvorbě. I když já vůbec nejsem ten správný člověk, co by mohl radit ohledně psaní příběhu nebo čehokoliv jiného, třeba v tomto tématu někdo další přijde na nějaký zaručený způsob a některé ty tipy můžou aspoň trošku pomoct ...

---

Jakým způsobem řešíte, když máte období, kdy se vám zrovna nechce moc hrát?

Asi nejlogičtější odpověď je - nehrát. Nenutit se, zkusit zase jinou aktivitu a odpočinout si od sims.
Jednou za čas dojdu do takového blbého období, kdy se mi do Sims vůbec nechce. Mám štěstí, že to nemívám tak často, protože k té hře mám jinak dost silné pouto (to asi máme všichni tady na fóru). No a když si dám takhle pokoj od hraní na nějakou dobu, tak mě to ke hře samo táhne a všechno mi tam připadá čerstvé a baví mě to ještě o to víc.


Nebo zkusit nastartovat chuť k hraní/stavění/jiné tvorbě.
Vzpomínám si, že kdysi jsem si strašně ráda procházela obrázky moderních domů. Stačilo se takovou stránkou s moderními interiéry probírat a a nějakým způsobem mi to pomohlo nastartovat mozek k tomu, aby sám dostával nápady na domky v sims, když jsem ještě hodně často stavěla (teď, když spíše dělám příběh a nehraju za vlastní rodiny, tak se k tomu až tak nedostanu, ale v budoucnosti bych zase chtěla ).  

Když se vyhlásí stavební soutěž, někdy prostě cítím, že nemám ten „správný" den na stavění a že by výsledek za nic nestál. Protože někdy se mi opravdu stává, že to stavění jde pomalu, nemůžu v katalogu kápnout na ty správné objekty a nic mi nejde. Ale když si řeknu, že prostě tu hru spustím a uvidím, jak to půjde, kolikrát mě takhle překvapí, že to nakonec jde ještě líp než jiný den, kdy se na stavění vyloženě těším. Nevím, čím to je, ale někdy i s malým očekáváním nakonec ten dům dokončím rychle, i když jsem se na to původně necítila.

A myslím, že podobně to může fungovat i s jinou tvorbou. Obklopit se inspirativními věcmi, které pomůžou vést mozek tím správným směrem. Nebo nad tím moc nepřemýšlet, prostě hru spustit a jet a ono to nějak půjde.

---

Pro tvůrce příběhů:   tvoříte příběhy tak, že nejdříve odehrajete pasáž a pak sepíšete text, nebo je pro vás lepší napsat text a pak to podle toho odehrát v Sims?

U mě je odpověď jasná, protože sama příběh nepíšu, ale text už mám daný. Takže jdu podle jasného scénáře a dělám si starosti jen s tím, jak to přeložit a jak to udělat v Sims, aby to odpovídalo. Což je ale u některých knih dost problém. Kolikrát takhle strašně dlouho přemýšlím o nějakém slovním obratu a ani za nic nemůžu vymyslet, jak to převést do češtiny, ať to zní normálně. Nakonec se to amo vyřeší a přijde chvíle, kdy mě to napadne.
Ale už se mi stalo, že jsem si třeba měsíc dělala starosti o tom, jak udělám nějakou pasáž ve hře, až k ní dojdu. Úplně jsem si s tím lámala hlavu a bála jsem se toho, jak to bude úplně nemožné (objekty, které nejdou sehnat; oblečení, co neodpovídá; situace, která nejde zobrazit v sims). Ani se mi kvůli tomu nechtělo spustit hru a bála jsem se, že budu muset nějaký příběh snad úplně zabalit nebo tu pasáž nechat jen jako text...   A pak když jsem k té spustila hru a hrála, bylo to najednou jasné jako facka, do ruky mi padly přesně poseboxy, které jsem potřebovala. Nechápu, čím to je, ale některý den to jde líp než jindy.

---

Psala jsem příběhy, když jsem byla malá, ale později už jsem neměla nápady nebo chuť vyloženě psát a neuměla bych propracovat třeba dialogy atd. Takže sama určitě nebudu umět poradit, ale tohle fórum má spoustu talentovaných lidí a chtěla bych tady rozběhnout diskuzi, jak pomoct získat inspiraci a motivaci k psaní a tvorbě:

Co dělat, když tvoříte příběh a přijde takové hluché období, kdy dojde inspirace, případně jak získat znovu chuť k psaní nebo jakékoli jiné tvorbě do Sims?

Můj tip by byl:  hru přesto zkusit spustit, i když si myslím, že zrovna není na to ten správný den a hodněkrát mě už překvapilo, že zrovna v ten den mě to chytlo a bavilo. Prostě zkusit hrát a ono to nakonec nějak jde samo. A když ne, dá se to vždycky vypnout a zkusit zase jindy.
Nebo se snažit přemýšlet o příběhu ve volných chvílích během dne a někdy mě napadne, jak to udělat a nafotit (i když já postupuju podle daného textu, tak je to něco jiného, než když to člověk sám napíše, ale myslím, že obklopit se inspirací může pomoct i při kreativním psaní příběhu).
Občas se mi třeba nechce do překladu, nechce se mi k tomu sednout a hledět do textu, ale když si na to vyhradím čas a prostě jen začnu, tak mě to potom už chytne a baví a mám spíš problém přestat        

I tak mě někdy štve, kolik to zabere času. I když píšu v kuse, prosedím u toho několik hodin a výsledek je jenom pár stran textu. Někdy mě proto úplně frustrovalo u delšího příběhu překládat, protože mi připadalo, že to snad nezvládnu, nemám šanci stihnout. Ani se mi pak k tomu nechtělo sednout. Ale když jsem se donutila a řekla si, že aspoň stranu nebo dvě udělám, ať to trvá, jak dlouho
chce, tak se přece jen posunu zase o kousek dál. A z toho mám dobrý pocit, když se potom s překladem blížím ke konci a úplně nejlepší je poslední odstavec.

Kdysi na začátku mě napadla taková škaredá myšlenka:  proč se do toho vůbec pouštět, když mně samotné ta tvorba nic nepřináší - text napsal někdo jiný, slavný autor. Já sama už jsem tu knihu přečetla, překládat ji sama pro sebe nepotřebuju (bála jsem se, že to nikdo stejně nebude chtít číst a mně pak zůstane v ruce překlad úplně k ničemu, nad kterým jsem strávila tolik hodin zbytečně) a odehrát v sims (protože to zabere opravdu hodně času) pro mě nemá přidanou hodnotu. Jenže to vůbec není pravda! Kromě toho, že mě baví focení samotné (i když ne každý den je posvícení a ne vždycky se mi do toho chce, když už mám čas), největší odměnou je pro mě pochvala od čtenářů. Opravdu ani nemůžu říct, jak mě hřeje u srdce, že se výsledek někomu líbí.   Že můžu vůbec něco takového zprostředkovat někomu dalšímu (o to více mým oblíbeným milým lidem tady z fóra). Tímto chci ještě jednou poděkovat za veškerou podporu, jsem ráda za každého jednotlivého čtenáře a jakýkoli komentář a názory     Strašně mě těší vaše komentáře a myslím, že i u ostatních to tak bude, když dostanou pěknou odezvu na jakoukoli tvorbu. Co se týká mě, nemusí to být jenom pozitivní odezva - jsem vděčná i za jakoukoli konstruktivní kritiku nebo nápady k vylepšení.

A ty hodiny strávené nad tvorbou i pro mě mají velký užitek - cvičím se tím v překladu. Protože i když anglinu mám naštěstí na dobré úrovni, je pro mě problém převést to do češtiny, aby to znělo česky dobře a přirozeně. Takže na tom ještě musím hodně pracovat. Kolikrát je to opravdu oříšek, protože některé anglické obraty v češtině nemáme a já kolikrát takto zjišťuju, že nemůžu překládat některé věci doslova, i když by se to zdálo možné, ale že přece jen musím hledat úpně jiné slovní spojení, které dá podobný smysl v češtině. Je to pro mě hodně těžké, protože se zamýšlím, jak to napsat a v hlavě mám úplné prázdno Nenapadají mě synonyma, nic. Nikdy předtím jsem takové dlouhé texty nepřekládala, když čtu anglicky, vnímám ten význam v angličtině, takže si to mechanicky nepřekládám, proto je pro mě těžké převést to do češtiny, aby to znělo normálně, i když s češtinou nemívám problémy. Nechápu, jak někdo může dělat simultánní překlad v TV, to musí být peklo kombinovat dva jazyky, poslouchat a plynule to zároveň převádět do češtiny.
Vždycky se snažím psát rychle, abych u jednoho odstavce neproseděla celý večer, ale výsledek je potom, že tam později uvidím nějaký obrat, který se mi nezdá a vracím se a předělávám některé  tyhle nepřirozeně znějící pasáže a pak tam třeba omylem nechám nějaké slůvko ze starší verze, takže z toho vyjde nesmysl. Nebo tam mám spoustu překlepů, kterých si potom ani po dvojitém nebo trojitém čtení nevšimnu. Asi se musím na to víc zaměřit a než postnu novou část, ještě jednou to po sobě pomalinku a důkladně přečíst a najít chyby a nelogické obraty. Většinou se mi do toho nechce až do úplně poslední chvíle, kdy postuju novou část    a většinou pak taky nemám tolik času, abych to tak pozorně a pomalu četla. Ale zkusím se na to zaměřit...

A u focení podle daného scénáře je to taky napínavé a zábavné, když se má zobrazit to, co je v textu napsané o lidech, ale já to musím zobrazit se simy. Je to zábava, hlavně když je dobrý den a jde to snadno Takže i tohle je velká přidaná hodnota. A mě ta tvorba neskutečně těší.

---

Ale zpátky k tématu - jak získat chuť k psaní?

Google je určitě chytřejší než já, tak mě napadlo zkusit najít nějaké odkazy. Možná až přijde takové hluché období, můžete vyzkoušet různé tipy, jak překonat takový blok, našla jsem třeba toto...

https://blog.reedsy.com/writers-block/#:~:text=Writer's%20block%20is%20the%20state,that's%20often%20difficult%20to%20overcome.

Přes Google se dá určitě dohledat plno podobných článků.
Potom existují i různé aplikace (třeba Plot Generator nebo Writing Prompts) nebo stránky, které se snaží podpořit autorskou tvorbu - kde se dá vygenerovat část zápletky a máte k tomu napsat další děj. Napadlo mě, že i něco takového může pomoct s vlastní tvorbou a probudit mozek, aby více přemýšlel tímto směrem, stejně jako mně při stavění pomáhalo si procházet galerie obrázků a pak mě napadaly vlastní věci.

Plus další tip (určitě to tak děláte i vy) - vyhradit si na to čas. A třeba jenom k tomu sednout a zkusit psát. Když to nejde, tak se ten čas vždycky dá využít jinak. Mně se stává, že se do toho zažeru a pak se nemůžu odtrhnout.

---

Možná kombinace některých těchto tipů pomůže. Budu ráda, když se ještě někdo přidá s dalšími tipy a triky nebo napíšete vlastní zkušenosti, ať už jde o samotné hraní nebo tvorbu v sims... nebo si třeba jenom vybijete v tomhle tématu frustraci a napíšete stejně jako já nahoře, co jsou úskalí tvorby nebo co vás na tom štve i to může pomoct.

Nakonec jsem se rozepsala až moc, pardon za ten román     kdyby mi to tak šlo i s tvorbou příběhů, to bych byla ráda

Velmi zajímavé téma k zamyšlení! 

Prvně, vůbec se neomlouvej za román, je od tebe moc milé, že sis dala tu práci s hledáním nějakých tipů a k tomu přidala své, rozhodně je to velmi nápomocné.

Jinak abych se také vyjádřila, doufám, že to bude dávat hlavu a patu, protože mám ve zvyku hodně přeskakovat, moje hlava občas jede až moc rychle než se stačím vyjádřit, jak bych chtěla 

Jakým způsobem řešíte, když máte období, kdy se vám zrovna nechce moc hrát?


No, tady jednoduše musím souhlasit, když nemám období a nechce se mi, tak to prostě nedělám, či-li nehraju. Hraju jiné hry, případně se věnuju něčemu jinému. Ale musím se ztotožnit s tím, že mi to moc dlouho nevydrží. Taky se k sims často vracím po velmi krátké době. U mě je jeden velký problém, že se hrozně těším až hru zapnu a nějak mě v průběhu demotivuje to dlouhé čekání při načítání hry. Za to si můžu sama, protože mám velké kvantum downloadů, ale já se bez nich prostě nedokážu obejít. Takže mě to velké nadšení opadne v průběhu čekání. Když se mi hra konečně načte, nějak se to vše vytratí a já najednou nevím, co dělat. Pak to většinou dopadá tak, že z obrovských plánů se stanou dvě fotky do příběhu a já hru vypínám.   Nepamatuji si, kdy jsem naposledy vyloženě hrála. Mám tolik plánů, které jsem nebyla schopná dokončit viz moje sousedství Hellsborg inspirované Švédskem. Hrozně se namotivuju prohlížením ostatních tvůrců a jejich nádherným tvořením ať už příběhů, fotek, staveb či něčeho jiného, ale skončí to většinou jen u toho inspirování. U mě je i velký problém, že mám v hlavě určitou představu, kterou bych chtěla realizovat a většinou to končí tím, že má představa vypadá úplně jinak, než jsem si vysnila a už mě to trochu demotivuje. 

Pro tvůrce příběhů:   tvoříte příběhy tak, že nejdříve odehrajete pasáž a pak sepíšete text, nebo je pro vás lepší napsat text a pak to podle toho odehrát v Sims?


Já jsem ten typ simího písálka, který si prvně předepíše děj a pak fotí fotky. Protože nikdy nevím, co mě v hlavě napadne. Pokud bych si fotky fotila předem, musela bych to přefotit, jak už se mi jednou stalo. Chtěla jsem to zkusit opačně, ale pro mě to bohužel nefunguje. 
Občas si vymyslím situace, které nejsem schopná vyobrazit, tak jak mám v hlavě a pak to dopadá tak, že tam fotku jednoduše nepřidám a nechám jen text. Jak už jsem psala výše, je to spojené s mýma ambicema a pak následnou realitou   Kolikrát si říkám, že si ty dané pózy prostě udělám, aby to bylo dokonalé jenže pak přijde má lenost a já to upatlám tak nějak z toho, co mám i když to ve finále není tak, jak jsem si představovala, ale popravdě bych pak ten daný díl psala snad rok   

Co dělat, když tvoříte příběh a přijde takové hluché období, kdy dojde inspirace, případně jak získat znovu chuť k psaní nebo jakékoli jiné tvorbě do Sims?


Tady zase jednoduše, když dojde inspirace dávám si pauzu. Jelikož můj příběh je postavený už na předem vymyšlených postavách a i nějakému pokračování tak se mi to také špatně hodnotí. Dávám dohromady nějaké detaily, které jsem si nějak sama domyslela podle teoriích ostatních hráčů a sim.wiki. 

Já osobně mám, ale trochu problém s psaním obecně. Zjistila jsem, že má slovní zásoba je dost mizerná a nenapadají mě ty správné slovní obraty, přirovnání, nic originálního, co by mě charakterizovalo. Když píšu, hledám i často na netu nějakou pomoc, např. synonyma k nějakému danému slovu, abych pořád neomílala jedno slovo pořád dokola. Začala jsem i hodně číst i když jsem to v minulosti moc nemusela, nebavilo mě to, ale jak člověk stárne, nějak k tomu postupem času dozraje. Díky knížkám nabírám i inspiraci, všímám si hodně psaného textu, vyjadřování dané situace, přirovnání i malých detailů, které ten příběh udělají čtivý, reálný. Chtěla bych se do budoucna víc zlepšit, protože mě psaní docela baví, ale když si zpětně přečtu, co jsem vyplodila třeba před dvěma lety, tak se docela stydím a to jsem ráda, že už nemám přístup k tomu, co jsem psala třeba před 10 lety. 

Jinak chuť k psaní nabírám občas tak, že si přečtu příběhy tu, nebo na tumblru a nějak mě to namotivuj. Namotivuje mě i fakt, že chci pohnout se svým dějem. Je pravda, že se do toho někdy nutím, ale ve finále mě to pak i chytne a píšu. Jen jsem typ, který si často dává pauzy. To se semnou táhne už od školy.    Když jsem se učila na maturitu nebo absolutorium, vždy jsem se naučila jednu stránku a už byla pauza, nakonec to vypadalo tak, že jsem měla pauzu každých 5 minut, do teď se divím, že jsem ty školy dokončila 

Jinak abych nemluvila jen o psaní, protože tvořím i jiné věci, tak k tomu mívám nechuť stejnou i když tvorbu vlastního kontentu miluju. Tady je největší problém ten, že to dokáže být hodně frustrující, hlavně když něco musí člověk předělávat třeba 50x. Pak se dost často stane, že danou věc prostě odložím a ona zůstane u ledu na dobu neurčitou, protože už prostě nemám sílu u toho sedět dalších x hodin a ladit detaily. Kdyby jste viděli mou speciální složku na converty, zhrozili byste se. Milion rozdělaných věcí. Místo toho, abych dokončila to, co už jsem začala, začnu něco nového a takhle je to dokola.   Takže asi tak. V tomhle jsem hrozná. Ale je pravda, že pak přijde i světlejší období a já konečně něco dokončím a pak to jde ke stažení. Nedávno mi hodně záleželo dokončit ty dárečky k Velikonocům a to jsem se prostě hecla i když jsem u toho strávila několik dní, ale byla jsem rozhodnutá, že to dokončím za každou cenu.   Kdybych to takhle měla se vším, asi už bych byla někde jinde, hlavně co se týče vlastní tvorby( meshů konkrétně) Teď je ze mě vlastně jen taková konvertovatelka, ale naučit se vytvářet něco svého, to už je jiný level. 

Sice už jsem tak nějak pomalu začala, ale pak jsem to zase odložila na nějakou dobu a to, co se člověk naučí zase rychle zapomene, pokud to netrénuje každý den alespoň chvilku. A můžu začít zase od začátku. 

Musím říct, že obdivuju tvůrce, kteří jsou aktivní a přidávají něco pomalu každý den, nebo alespoň každý týden. Zajímalo by mě, jak to dělají, respektive, kde nabírají chuť. 

Jinak za mě asi takto. Rozhodně jsem zapomněla zmínit plno věcí, které jsem chtěla, ale jelikož jsem neměla připravenou žádnou osnovu, nebo nějaké body a psala to takhle z fleku, tak se ani není čemu divit.    Ale myslím si, že podstatné věci jsem napsala. Jsem zvědavá, jak to máte vy ostatní. 


P.S. Také bych chtěla všem poděkovat za krásné komentáře, jak u mého příběhu tak u mé tvorby. Neskutečně si toho vážím a vaše slova mě dokážou popostrčit a něco pro vás znova vytvořit. 

Otevřela jsi opravdu podnětnou diskusi, Hellohello ! Tak abych se taky vyjádřila k jednotlivým bodům :
- období, když se člověku nechce do hraní - to se mi stávalo, když jsem opravdu hodně stahovala a na hraní už nezbývala síla a ani chuť ty nové věci zkoušet, teď to bývá spíše únavou,
- otázky na tvůrce příběhů - se svým jedním minipříběhem na starém fóru se sice za nějakého tvůrce nepovažuju, ale i tak - smekám před vámi všemi, co dokážete pro nás ostatní něco vytvořit, příběh, překlad, objekty, prostě všechno, co udělá někomu radost. A troufám si tvrdit, že pěkné ocenění od uživatelů nebo čtenářů dokáže člověka popostrčit dál

@Janika31 - díky moc za zajímavý komentář moc ráda jsem si o tom všem přečetla opravdu moc pěkně shrnuté všechny možné problémy s tvorbou.

To je pravda, dlouhé načítání mě taky hodně omezuje. Musím si to plánovat - můžu to spouštět, jenom když mám opravdu hodně času a můžu si dovolit jednu hodinu promrhat jen načítáním. Taky to mám tak... když se mi kdysi načítala hra půlhodinku, tak se to ještě dalo, ale pak jsem si natahala do hry historické downloady a od té doby je to dvojnásobek. A to už mám vždycky obavy, jestli se mi bude chtít za hodinu s takovou vervou něco tvořit. Většinou si mezitím čtu, dívám se na něco na mobilu nebo dělám něco užitečného. Nebo jdu mezitím nakoupit. A když se všechno načte v pořádku, úplně se mi uleví a pak cítím většinou takovou úlevu, že to jede a hra nepadá, že se snažím vytřískat maximum a fotím, dokud to jede a dokud u toho vydržím. Ale už se mi taky stalo, že mě úplně přešla chuť cokoli dělat v Sims, než se to načetlo - tak jsem tu hru po načtení minimalizovala a mezitím dělala něco jiného na počítači a pak jsem to buď úplně vypla, protože se to nedalo, nebo jsem to přece jen zkusila, až se mi do toho chtělo víc. Jenže jakmile ta hra není čerstvě puštěná a hraná, tak je pak u mě větší risk, že spadne. Hlavně na pozemcích v Salemu, kde potřebuju mít třeba 30 simů. Mod na více simů na pozemku je sice fajn a neobešla bych se bez něj, ale můj počítač to často neutáhne.

Jak píšeš, že dáš místo složité situace v simíkách jen text a fotku vynecháš - mně nikdy v tvém příběhu nic nechybělo. Naopak - hltala jsem každé slovo a fotku, všechny fotky máš nádherně propracované a je to úplná pastva pro oči. A ty použité pózy jsou nezapomenutelné třeba Nina v koši
Tak si říkám, že asi není ani potřeba se kvůli každé až tak složité situaci k zobrazení tolik trápit - zase je to jen jedna fotka a když to nejde, tak to prostě nejde, že jo. Nakonec si myslím, že to příběhu až tolik neublíží a že jsou to zbytečné výčitky svědomí.

Píšeš opravdu krásně, díky tvým slovním obratům je ten text opravdu neskutečně čtivý. (už se nemůžu dočkat dalšího dílu ). Myslím, že se určitě nemusíš stydět za to, jak jsi psala dříve. Je dobře, že se člověk s časem posouvá dál, takže je to dobrá věc, že si uvědomí ten posun, ale jsem si jistá, že ten nejpřísnější kritik bývá často samotný autor. A kvůli tomu hodně spisovatelů ani nevydalo svoje díla, přitom jsou to mistrovská díla. Četla jsem, jak když Chopin umíral, chtěl po svém kamarádovi, aby spálil nebo zničil noty k jedné skladě (Fantaisie Impromptu). Ale ten to nakonec neudělal a nechal tu skladbu vydat a je to dokonalá skladba, mistrovské dílo, i když pekelně těžké na hraní. Jaká by byla škoda, kdyby o to svět přišel - i když na druhé straně je nefér, že to bylo jeho přání, které jeho kamarád nesplnil. Kdo ví, kolik zajímavých knih nebo jiných děl takhle úplně zbytečně bylo zničeno.


@Ludmila - to je pravda, stahování a třídění downloadů sebere hodně energie. No a to ani nemluvím o únavě. Vůbec bych nemohla hrát po večerech, kdy tady už padám únavou.
Rozhodně jsi moc šikovný tvůrce - moc ráda se kochám tvými domky Nemyslela jsem ty otázky tak, aby byly omezené jenom na příběhy nebo tvorbu objektů, ale hraní obecně nebo stavění. Přesně jak píšeš, to, že tu máme tak milou komunitu, je asi nejdůležitější. Kdyby nebylo pro koho tvořit - to by byla nejvíc demotivující věc ze všech.
Nemáš ještě někde zálohu toho minipříběhu? Moc ráda bych si ho připomněla. Už je to strašně dlouhá doba od zeleného fóra a hodně věcí jsem zapomněla.

Hellohello, bohužel zálohu toho mého malého příběhu jsem nenašla, ale asi by nebyl problém ho znovu vytvořit, jen mít ty potřebné historické downloady

Také si nejsem jistý, jestli jsem oprávněná osoba se k tomuto vyjadřovat s jedním dokončeným příběhem někdy snad před 15 lety a s amatéskými fotkami, kdy jsem žádné pózy ani neřešil :D , ale jako velký hráč minimálně jsem určitě s to říct něco k první otázce.

Jakým způsobem řešíte, když máte období, kdy se vám zrovna nechce moc hrát?
Souhlasím s vámi holky, řešením je v ten moment prostě nehrát. Každý má tuto laťku asi nastavenou jinak, a ta potřebná pauza určitě trvá u každého jinak dlouho, ale za sebe můžu říct, že když se pak do té hry vrátíte, najednou si zpětně uvědomíte, co jste na ní měli rádi a chytne vás o to víc. Simoseje aktuálně už nehraju, ale v minulosti jsem to u nich zažíval opakovaně.

Pro tvůrce příběhů: tvoříte příběhy tak, že nejdříve odehrajete pasáž a pak sepíšete text, nebo je pro vás lepší napsat text a pak to podle toho odehrát v Sims? Zrovna včera jsem zpracovával nějakou otázku ohledně tvorby videa, takže vám můžu říct doporučený postup - nejdříve příběh (scénář), poté natáčení (focení). Osobně mi to přijde i logičtější, když mám danou scénu konkrétně v hlavě, snáz se naaranžuje fotka. Ale jestli to někomu vyhovuje dělat opačně, tak proč ne?
A co se týče té chuti k psaní, podle mě je v tomto ohledu dobré číst. Nejen, že to rozšiřuje slovní zásobu a podobně, ale při čtení jiného příběhu vás snadno může napadnout nějaká vhodné cestička, jak příběh vést dál. A pak jsou samozřejmě takové ty obecné rady, jako kombinovat aktivní a pasivní odpočinek (což je teď celkem na houby - nevím jak vy, já jsem za rok přibral 5 kil...) apod.

@Ludmila - to by bylo super kdyby se ti do toho časem chtělo, určitě by to lidi na fóru ocenili

@Petr Simík - jasně, že jsi oprávněná osoba k vyjádření   každý příběh nepotřebuje stažené pózy - animace ve hře pro většinu příběhů bohatě stačí, jsou moc pěkné a propracované. Škoda, že s koncem zeleného fóra ty příběhy zmizely, tak ráda bych si ty vaše připomněla.

Vidím, že to máme všichni podobně
Souhlas, že je dobré číst - už jen obecně, člověk se zabaví nebo se dozví zajímavé věci, rozšiřuje to slovní zásobu a rozvíjí cit pro jazyk + určitě tam člověk najde i hodně inspirace pro vlastní psaní A dobrá rada je i ten aktivní a pasivní odpočinek.  

@Hellohello : Moc děkuju za pochvalu Hello. Jsem ráda, že i přes ty nedostatky se Ti příběh líbí , ale jak říkáš sám autor je svým největším kritikem a já osobně vidím všude hrozně nedostatků. 
Mám to takhle i u convertů, plno věcí se mi nezdá, nelíbí a tak je ani radši do světa nevypustím, protože mám pocit, že nemůžu takový předmět nabídnout ostatním pokud na něm vidím tolik chyb. 

Rozhodně máš i pravdu o tom, že by se člověk neměl stydět za to, co vytvořil x let zpět. Je docela fajn vidět nějaký pokrok pokud nastal. Ve svém případě jsem pokrok samozřejmě zaznamenala což mi dává docela fajn zpětnou vazbu, že jsem se z něčeho poučila a něco se naučila. Rozhodně doufám, že i nadále se mi povede svou tvorbu posouvat trochu vpřed. 

btw.: Jen tak mimo téma, objevila jsem užitečnou věcičku, která by nám to načítání hry mohla trochu zredukovat, hodím to do příslušného vlákna. 

@Ludmila : Já Ludmi musím říct, že se mi hrozně líbila apocalypsa v tvém podání. Jen je škoda, že tak rychle skončila. Krásně se to četlo, rozhodně bych si od tebe zase něco přečetla.  

@Petr Simík : Petře, já si tvůj příběh pamatuju. Hltala jsem každý díl. Byla to naprostá bomba.   Sice je to už pár let zpět a plno detailů mi vypadlo, ale kostru si pamatuju a bylo to opravdu moc hezky vymyšlené a propracované. 

Hellohello, děkuji za založení zajímavého tématu, a ostatním za neméně zajímavé názory. Dovolím si přidat i svůj osobní pohled na věc.

Jakým způsobem řešíte, když máte období, kdy se vám zrovna nechce moc hrát?
Tady to mám podobné, jako ostatní. Prostě nehraju. Někdy je to kratší doba, jednou jsem nehrála skoro rok - buď nebyla nálada, nebo spíš čas. Ale s o to větší chutí se pak po takové pauze do hraní pustím. Zrovna poslední dobou jsem se hodně zaměřila na příběh, chytla jsem dobrou vlnu. Až se musím krotit a nutit, abych večer dělala občas i něco jiného Ale asi je to takový únik od aktuálního stereotypu - člověk zabrousí do světa fantazie a odreaguje se. Samotně hraní bez příběhu by mě už asi nebavilo.


Tvoříte příběhy tak, že nejdříve odehrajete pasáž a pak sepíšete text, nebo je pro vás lepší napsat text a pak to podle toho odehrát v Sims?
V tomto půjdu proti proudu    Já totiž prvně fotím, a pak píšu    Ale když jdu fotit, mám vždy rámec, kterým se řídím. Mám v hlavě, co chci nafotit, kam se má příběh vyvíjet, co se má odehrát. Mám tam dokonce předem vymyšlené některé dialogy. Není divu, že z toho někdy nemůžu usnout, jak si to přehrávám dopředu, a že zapomínám na termíny blokového čištění apod.  
Ale samotný text vždy tvořím podle fotek - ať už podle póz, a nebo ještě raději podle toho, jak se sami simíci zatváří nebo zachovají. Přece jen můj příběh začal jako reportáž z hraní, takže i hra určovala jeho vývoj. A to i v době, kdy jsem ho už promýšlela hlouběji - jako například, když mi MCCC mod oženil Karla s upírem Vladem. Bez toho by asi nikdy nevznikla celá upíří zápletka  
Jen občas si něco předem předepíšu. Hlavně když mě napadne řešení, jak pohnout s nějakým blokem, a mám strach, že to zapomenu, než se k tomu ve hře dostanu. Ale jinak mi styl focení -> psaní vyhovuje, a vlastně poslední dobou se dokonce už ani moc nemusím vracet zpět do hry, abych něco dofotila. Protože dřív jsem taky musela některé scény přefotit, jak psala Janika.

Co dělat, když tvoříte příběh a přijde takové hluché období, kdy dojde inspirace, případně jak získat znovu chuť k psaní nebo jakékoli jiné tvorbě do Sims?
Když jsem měla příběhový blok, buď se to sešlo s obdobím, kdy jsem nehrála vůbec, nebo jsem se zaměřila na něco jiného. Jednu dobu jsem myslím hru zapínala jen kvůli stavění. Jindy mi pomohla Apokalypsa, která byla víc o hraní. Byl to vlastně takový návrat ke stylu z počátků mého hlavního příběhu. Tedy žádné pózy, ale čistá hra, kde jen míchám s osudy hrdinů. Doteď mě mrzí, že jsem ji nedohrála, ale pořád věřím v to, že "ZATÍM" nedohrála. Aktuálně jsem se ale opravdu ponořila do příběhu, takže mu věnuji téměř veškerý simí čas, a občas si odběhnu k nějaké soutěži.
A jak tu už asi padlo - někdy stačí hru jen zapnout, i když člověk úplně neví, jestli má chuť. A pak ho to pohltí, že se rozjede a inspirace dojde sama. A nejednou mi pomohly ostatní příběhy. Když jsem viděla, jak se osudy jiných simíků pěkně posouvají, bylo mi těch mých u ledu tak líto, že jsem se do psaní zase vrhla. A aspoň si u toho opráším svůj projev, protože po 4 letech s dětmi dostává moje čeština na frak (o cizích jazycích raději pomlčím)  
A stejně tak jsem ráda, že jsem se vrhla do tohoto fóra, i když manžel kroutil hlavou a ťukal si na čelo Ale mně to za to stálo. Opravdu mě těšilo, že jsme se zase našli. A stejně tak mě těší, že k nám přibyli i noví simpařani A není to jen o tom, že pochvala za příběh, nebo postavený dům upřímně potěší, a je také velmi dobrou motivací pro další tvoření. Jde hlavně o to, že je prostě super být mezi svými v tom simím světě, protože v tom reálném v okolí nikoho takového nemám. Navíc v mém věku se už pomalu bojím, že by mě měli za blázna. Jediný pařmen je brácha (jen o dva roky mladší), ale ten už hraje jiné žánry - takže jisté pochopení má, ale sdílet s ním své herní úspěchy, nebo nedejbože příběh, to by nešlo

Moc krásně sepsáno, Fidgety!
Bylo to moc zajímavé čtení, zaujal mě druhý pohled na tvorbu (nejdřív focení a pak psaní příběhu). Vždycky jsem si myslela, že je to ta těžší varianta tvorby, ale tvému příběhu to perfektně pasuje a může to být dobrodružnější v tom, že i samotná hra může přinést nečekané situace, ze kterých vznikají ty krásné zápletky. Je vidět, že ve výsledku to dokonale funguje a díky tomu vznikl tak krásný příběh.

Moc se mi líbí, že u každého z vás funguje jiná metoda, přitom výsledky jsou u všech prostě dokonalé, nemůžu se nabažit příběhů tady na fóru Stejně jako ostatní tvorby.

Přesně jak píšeš, je důležité mít tohle fórum, já se tu cítím jako doma (což opravdu není samozřejmost, na bývalých fórech panovaly různé intriky a konflikty a v takovém prostředí se pro mě nedá žít a volně dýchat)... a možná, že díky fóru pořád ještě hraju - kdo ví? Hra samotná mě moc baví, věřím, že by mi i tak vydržela na dlouho, ale fórum je tak motivační! Určitě bych toho tolik nepostavila, nebýt různých soutěží a té milé komunity, co tady máme naprosto souhlasím, že komentáře nejen potěší a přinesou hodně radosti, ale úplně nabijí motivací pro další tvorbu. Já taky ve svém okolí nemám žádné simí nadšence a není si s kým popovídat, natož se třeba zapojit do společných aktivit jako soutěže, apod. No a rozhodně bych se bez vás nikdy nedostala ke tvorbě příběhů, je to pro mě moc zajímavé a je to zase něco jiného.
Ještě jednou ti chci moc poděkovat za založení tohohle fóra

Tak jsem konečně i já došla k tomuto skvělému tématu opravdu moc ti děkuji Hello za jeho založení takže se také přidám se svojí troškou do mlýna


Jakým způsobem řešíte, když máte období, kdy se vám zrovna nechce moc hrát?

To se mi stává bohužel v poslední době hodně často i když třeba včera jsem měla tak obrovskou chuť si zahrát TS2 se vším všudy bez póz nebo čehokoliv jiného, prostě si jen sednout a dívat se na to jak se můj simík vleče z práce nebo klátí svoji drahou polovičku na gauči ale rychle jsem to překonala a šla jsem do Podivína k mému Nervóznímu... ale zpátky k tématu takže většinou to řeším tím, že chvíli nehraji a pak, i když se mi nechce tu hru prostě zapnu mám ale podobný problém jako Janika. Hra se mi načítá věčnost, takže mě třeba popadne chuť stavět, ale jen co se mi načte pozemek a já postavím první stěnu, tak je najednou ta chuť kdesi pod tou stěnou a já nevím jestli se mi to chce dokončit myslím, že je to v poslední době i tím, že v katalogu nemohu nalézt to co vím, že tam je, ale prostě to v daný moment nevidím

Někdy se mi třeba i stane, že zůstanu hledět na své příběhové simíky a prostě jen přemýšlím jak je postavit a pak i tím uteče moje chuť pokračovat naštěstí už ze své zkušenosti vím, že když si stanovím pevně hranice co chci udělat, tak potom končím s tím že mě to baví takovým způsobem, že si jdu lehnout v půlnoci, i když druhý den vstávám prostě mám pak takovou chuť pokračovat, že bych klidně nafotila scény až do konce příběhu takže v mém případě platí dát si pauzu a pak vytrvat pořád simíky zbožňuju a vracím se k nim spoustu let, takže ta moje chuť k nim se vždycky nějakým způsobem probudí, i když se to zdá na první pohled ztracené.

Pro tvůrce příběhů:   tvoříte příběhy tak, že nejdříve odehrajete pasáž a pak sepíšete text, nebo je pro vás lepší napsat text a pak to podle toho odehrát v Sims?

Tak já patřím k menšině, která nejdříve nafotí fotky a pak píše vždycky mám vymyšleno dopředu co zhruba chci napsat a jak chci aby daná scéna vypadala. Až pak všechno vyrobím v TS2 přijde mi to výhodné i v tom, že pak nemám problém s popisem nějaké místnosti, protože z vlastní zkušenosti vím, že bych do děje jinak zapojila věci, které by určitě nebyly k dispozici pak se mi i líbí, že tím dávám volnost i svým simíkům, kdy často některé scény i vedou oni záleží pak na jejich výrazu nebo něčemu, co udělají aniž bych je k tomu nutila, tím si i oni sami určují kam půjde příběh dál

Co dělat, když tvoříte příběh a přijde takové hluché období, kdy dojde inspirace, případně jak získat znovu chuť k psaní nebo jakékoli jiné tvorbě do Sims?

Mám několik vlastních tipů, které fungují různými směry buď hru prostě zapnu s tím, že pak třeba nafotím jen deset fotek, ptž většinu času dělám u zapnuté hry milion jiných věcí nebo se zabývám něčím jiným. Mým hlavním problémem je, že mám strašně moc koníčků a jsem strašně rychle nadšená novou věcí, kterou stejně rychle opouštím. Vzpomínám si, že když jsem začínala psát své příběhy (tenkrát jen do obyčejného školního sešitu ) nikdy jsem žádný nebyla schopna dokončit, ptž mě jeden pro druhý rychle přestal bavit. Až později jsem si řekla dost a rozhodla jsem se že vytrvám, protože na některé pasáže je úžasné si vyčkat takže jsem vytrvala celkem u dvou příběhů, které jsem vám kdysi chtěla přetvořit do simího světa nakonec ale přišel bunkr a následně i Nervózní, takže jsem od svého plánu upustila a vrhla se znova na nový projekt s tím vytrvat, i když jsem jako přelítavý motýl nakonec jsem vytrvala, za což ale můžete především vy a vaše podpora bez vás bych to určitě nezvládla a zase bych od toho utekla před koncem, protože by se jistě objevilo něco dalšího

Ale nyní když mám největší krizi se věnuji svému novému koníčku a to konvertování ale i u toho mám občas krizi, protože ne všechno vždy jde jak bych si představovala bohužel pak si i od toho musím dát pauzu... většinou se pak vždy vrátím ke svým simíkům nebo se pustím do nějakého ztraceného projektu, který jsem už téměř vytěsnila ze své mysli

Také jsem opravdu moc ráda, že jsi vytvořila tohle forum Figety, protože podobně jako ty, ani já nemám nikoho kolem sebe, kdo by hrál simíky všichni ti co to hráli se dnes věnují něčemu jinému, proto jsem ráda, že nejsem jediná, která vytrvala i přes léta a další věci jsem za tohle forum moc vděčná i proto, že se tu cítím jako doma jsou tu příjemní lidé a moje milovaná hra, kterou zbožňujeme úplně všichni proto mě baví pro vás vytvářet a spojovat několik svých koníčků dohromady jsem ráda, že vám mohu dělat radost svými příběhy a také jsem nekonečně vděčná za to, že je čtete a baví vás

Luci, děkuju i tobě za moc zajímavý příspěvek

S chutí ke stavění, než se hra načte, mívám někdy problém taky. Někdy mi trvá strašně dlouho, než se pustím do budov k nějakému příběhu. Většinou dělám víc věcí současně, takže zatímco dělám jeden příběh v sims, mezitím taky po kouskách překládám nějaký další, někdy se i pustím do stavby budov pro příští, protože vím, že až přijde čas, že by se mi třeba nechtělo nebo by se mi to nepovedlo udělat narychlo a mám to raději připravené trochu dopředu.
Třeba dnes ráno jsem se vzbudila hodně brzy a protože jsem měla dost času, pustila jsem hru a říkám si, že buď pustím CAS a budu mazat nepotřebné oblečení, nebo rovnou vytvořím nějaké simy pro příští příběh, případně že zkusím postavit aspoň část pozemku. Protože i když dělám na tom svém příběhu dost intenzivně, někdy přijde takové období, kdy se potřebuju upnout k něčemu jinému (hlavně když jde o smutný příběh, tak občas potřebuju od něho utéct k jiné činnosti).
Ne že by se mi chtělo nějak extra stavět, ale prostě jsem jenom vytvořila pozemek a říkám si - o nic nejde, zkusím to a když to nepůjde, tak to vypnu. Nakonec to dopadlo tak, že jsem postavila 2 pozemky, co budu potřebovat pro jeden z dalších příběhů, ale jindy ne a ne popadnout chuť ke stavění. Prostě mě to přejde za tu hodinu, stejně jako vás. Kolikrát už jsem takhle hru musela vypnout, což mě mrzelo, protože nesnáším, když to nechám načítat takhle naprázdno hodinu. Ale když už to zapnu, většinou z toho něco vznikne a posune se to zase o kus dál a pak se mi taky stává, že se od toho nemůžu odtrhnout, stejně jako tobě i když se mi původně až tak nechtělo.

Taky ráda u toho tvoření poslouchám nějakou neutrální hudbu, je to hned takové příjemnější O Vánocích mi tu furt hrály koledy Teď většinou nějaká klasická hudba, je to takový příjemný podkres, neruší, naopak zpříjemňuje ty hodiny u simíků (protože u příběhů většinou mám stejně vypnutý zvuk hry - narozdíl od hraní, tam chci slyšet všechno to žvatlání ).

Jinak co se týká toho chaosu v katalogu - vytváříš si kolekce ve hře? Já si neumím ani představit hraní bez nich, v těch downloadech bych se utopila. Ale i tak je problém někdy něco najít i v nich. Tu a tam v nich musím uklízet a přeorganizovávat, hlavně když stáhnu něco nového. A sebere to spoustu času, ale potom to zase ušetří nervy při hraní a tvorbě Taky jsem si udělala pořádek v poseboxech a od té doby je to o dost lepší a celkově se mi s tím vším nesrovnatelně líp hraje... ne že bych to uměla využívat na 100%, to ani zdaleka ne, ale je to obří rozdíl oproti tomu chaosu s poseboxy, co jsem měla předtím.
A co se týká těch kolekcí, možná by mohl s uklízením v katalogu pomoct i tento program Sims 2 Collections Creator (odkaz je v příspěvku od Janiky hned nad tímto:
https://thesims234.forumczech.com/t19p125-uzitecne-downloady-pro-ts2#10867
Já to používám spíše pro nově stažené věci, ale k úklidu může pomoct i to, když jsem jednou uklízela v downloadech, použila jsem to pro vytvoření kolekcí podle složek v Downloads (třeba podle tvůrce).
A používám taky tuhle sadu ikon pro kolekce, připadají mi takové šikovné
https://modthesims.info/d/123761/descriptive-collection-icon-pack.html
dám to i do doporučených downloadlů.


Taky mě mile překvapilo, že stejně tak dobře funguje i ten druhý postup, než na jaký jsem zvyklá - takže první nafotit fotky a pak k nim sepsat příběh. A je vidět, že nejste v menšině myslím, že to bude tak 50:50. Je super, že každý si může najít vlastní způsob, jak psát příběh. A musím zase říct, že ať už tak nebo tak, všechny vaše příběhy jsou naprosto úžasné tak je vidět, že oba způsoby fungují dobře.

A úplně se ztotožňuju s názorem na toto fórum. Je hrozně super moct takto sdílet společně různé věci ze světa simů.



Ještě jednou děkuju moc všem, kdo se zatím vyjádřili je to moc zajímavé čtení.
A třeba ještě přijdeme na nějaké další tipy, jak si zpříjemnit tu tvorbu a jak najít motivaci kdyby vás cokoli napadlo, tak neváhejte a můžete to sem napsat

Moc hezké reakce, líbí se úplně ten nejhlavnější argument, který mi úplně vypadl a který jste tu zmínili - podpora ostatních. Vždyť i já pravidelně sleduji toto fórum, a přestože ani zdaleka nestíhám komentovat všechno, tak když sem přijdu a vidím něco fakt povedeného, hned dostanu chuť se k těm TS zase vrátit. Jenomže se k tomu nakonec nedokážu ve finále nikdy dokopat :D
Stále se to týká motivace ke hraní, takže to myslím můžu i trochu rozvést. Pominu teď to, že momentálně absolutně nemám čas skrz učení, ale hlavně se k tomu nedokážu odhodlat, protože vidím před sebou tu hrozně dlóóóuhou instalaci. Věřím tomu, že kdybych to nainstalované na PC měl, tak bych to někdy i zapnul, ale takto to prostě nedokážu. Ale uvidíme, třeba se k tomu odhodlám, jak budu dělat pořádky s PC.

Já doufám, že se k tomu odhodláš třeba i při nějakém lehčím učení by se to dalo možná po kouskách nainstalovat. Hlavní je, když to nějak dobře půjde, vzpomínám si, že jsem s tím měla na Win10 hrozný problém a vůbec se mi to tady nechtělo rozjet. Musela jsem to instalovat přes notebook a pomocí USB přenášet všechna nainstalovaná data z notebooku na počítač - to byla noční můra. Přitom všechno jsou to originály, ani už si nepamatuju, v čem přesně byl problém, ale zřejmě nějaký problém s kompatibilitou ve Win10 tady.

Byla bych moc ráda, kdyby se ti to podařilo a přibylo by tady zase hodně kvalitní tvorby
Ale je pravda, že ať už se k tomu rozhodneš nebo ne, vždycky budeš plnohodnotný člen fóra na tomto fóru se mi líbí, jak jsme si tu všichni blízci. Na žádném jiném fóru jsem se tak dobře necítila. Ještě jednou moc díky za založení, @Fidgety

narazila jsem na tuto zajímavou debatu už minulý týden a od té doby mi stále leží v hlavě. bylo mi jasné, že stručně se k tomuto tématu vyjádřit nelze. a nepodařilo se mi jednotlivá témata oddělit, protože mi přijdou velmi propojená..

když se mi nechce hrát, tak nehraju. a jsem za to i ráda, protože člověk taky musí dělat jiné věci, kromě toho jsou tu i další záliby. největší 'simí výpadek' jsem měla v době, kdy poprvé vypadlo zelené fórum. to mi vždy hodně chybělo, i když při druhém výpadku už jsem hrála, ale nebylo to ono. hodně mě motivovaly stavební soutěže, protože jsem vždy chtěla do toho domečku někoho nastěhovat a hrát v něm. tady na fóru jsem viděla zpracované rodokmeny simíků na webu Family echo, a protože jsem se v těch svých začínala ztrácet, pustila jsem se do toho. to byl přesně ten 'projekt', který mě pohltil, hrát si a zároveň mít určený cíl. také mě baví prozkoumávat nové oblasti a možnosti hry a že jich je mraky. někdy čtu knihu a napadne mě, jak by některá postava vypadala jako simík, a už to jede. nebo na výletě uvidím zajímavý dům a začnu si představovat, jak asi vypadá uvnitř, a pak ho postavím simíkům. takto mimochodem vznikl i jeden soutěžní domek na starém fóru. inspirace je na každém kroku, stačí mít fantazii. příběhy nepíšu, ale občas zadokumentuji ve hře nějakou situaci, která mi přijde zajímavá, a zpětně k ní napíšu komentář. takže dřív fotím a pak píšu, ale to je tím, že neexistuje předem daný příběh. nechávám se vést hrou a improvizuji.

asi jsem moc neporadila, já to mám tak, že co nemusím dělat, tak nedělám, když se mi nechce. ale často se mi stávalo, že mě simíci nejvíce chytli, když jsem se měla věnovat něčemu jinému, například daňovému přiznání  

příběhy, domky i vlastní předměty a oblečení, které prezentujete tady na fóru, jsou velmi zajímavé a obdivuji všechny, kteří je tvoříte. poslední dobou jsem neměla kapacitu je sledovat a moc mě to mrzí, od začátku roku jsem ani neviděla soutěže a pořád doufám, že to doženu. když jsem objevila nové fórum, málem jsem se zbláznila radostí. také si pamatuju časy ještě na 'zeleném', kdy vznikaly konflikty, ale ti členové časem odpadli a zbylo 'zdravé jádro'  které je teď tady a to je super posledních pár měsíců jsem se opravdu jen koukala, jestli tu pořád jste a nestíhala jsem si skoro nic číst ani prohlížet, ale už jen ta skutečnost, že to pořád funguje, mi dělala radost.

Díky za moc zajímavý příspěvek, Havranice Moc krásně píšeš, že inspirace je na každém kroku.
Se vším souhlasím, není dobré se k něčemu nutit, když se člověku vyloženě nechce. Na světě je tolik aktivit a je potřeba si občas odpočinout i od Sims

A na 100% souhlasím, že nám tu zůstalo zdravé jádro, které nestojí o vyhrocené situace a konflikty. Já tohle úplně nesnáším a vzpomínám, jak mě to úplně duševně vysávalo a bralo energii, i když jsem stála úplně mimo všechny ty konflikty - myslím, že když lidi komunikují spolu přes net, že může snadno dojít i k nedorozumění, ale tam šlo vyloženě o hnusné intriky - a tak to bylo snad na všech simských fórech, možná nějaká jedna výjimka se našla. Ale jinak se všude našlo něco toxického, až do toho okamžiku, kdy jsme se sešli tady doufám, že to takhle i vydrží! A tohle je ten nejlepší náboj k hraní a opravdovému užívání si hry takhle společně, jak už jste tady psali