Příběh rodiny Zestů

Tak jsem konečně našla čas a dočetla všechny zameškané dílky a že se jich za tu dobu hooodně nakupilo .

Naprosto parádní příběh. Líbí se mi, jak to máš krásně zamotané a všechny osudy jsou moc zajímavé.

Docela by mě zajímalo, jak se daří nejstaršímu, Tamiovi . Dlouho jsme o něm neslyšeli .

A co Takashi?

Tarashi našla zajímavého parťáka na různá dobrodružství, jen mě trochu děsí ta jeho nevysvětlitelná minulost, do čeho se asi zapletl?

Jsem zvědavá na miminko

Ale co ten zvrat na konci posledního dílku?? Co asi ta mimozemšťanka od nich bude chtít??

Tanashi mě docela překvapila, jak dlouho dokázala takový život snášet. To bych nedala, nerada se dělím . Každopádně jsem ráda, že to konečně utnula a pohnula se dál, určitě na ni čeká někdo lepší než takovej idiot.


Moc se těším na další dílek, protože co díl to zvrat . Určitě to bude opět pecka.

Oooo dekuji!! Jsem rada, ze jsi docetla a ze te muj pribeh bavi :)
Jsem prekvapena jak pozorna jsi, co se tyka Takashiho .. prave jemu dalsi dil bude patrit :) je pravda, ze on ma z trojice nejkratsi pribehovou linii i kdyz...ona se dost vyvrbi az na konci ale o tom jindy!

"Tarashi? Tar? Slyšíš mě?" ptal se jí její bratr za pultíkem.
"Eh? Slyším dobře? Takže můj vlastní bráška mě odrodí? Teda..to je..skvělý" funěla mezi kontrakcema.
Henry jen zpovzdálí sledoval celou akci.
"Bude ok? Že budou ok? Tamio, řekni..jde všechno podle plánů? Tak povídej?" panikařil, mezitím, co se Tamio mračil do toho přístroje.
"Já...vidím...je teda vše v pořádku..ale" mrmlal si pro sebe.
"CO ALE?" zděsili se oba.
"E, pardon...jsou tam dvě holčičky.." zasmál se.
"COŽE?" udivili se oba, když hleděli na jejího bratra.
"Zdá se, že se celou dobu ta jedna slečna překrývala za tou druhou..i to se stává, každopádně jim trošku klesají ozvy, sestřičko, takže na další kontrakci ti říkám, pořádně zatlač.." poručil jí a jak si přál, tak se stalo.
V celé chodbě se ozvalo Tar křičení několikrát za sebou až nakonec šlo slyšet brečení novorozeňátka. Nejdřív jedné a pak i druhé. Byla to jako symfonie a celá rodinka po dlouhé době opět plakala radostí nad tímto neskutečným darem přírody.
Narodily se RENA a RINA.

No pááni . To musel být asi parádní šok dozvědět se až na porodním sále, že tam jsou místo jedné dvě .
Každopádně radost rodičů byla dvojnásobná Henry si svou novou roli tatínka patřičně užívá.

Jsem ráda, že jsou všechny holky v pořádku .

Krásný díleček

bw.: krásná jména jsi jim vybrala.

Tak to je perfektní Hurá, nová generace je na světě
Nečekala jsem, že budou mít dvojčata, ale musel to být opravdu šok se to dozvědět takto těsně před narozením ale hlavně velká radost. Naštěstí všechno dobře dopadlo!
Tak snad všechno bude v té rodině pěkně klapat

Dekuji, holky :D samozrejme fotricek otocil ceka je jeste dlooouha cesta a ja sama si nedovedu predstavit, ze by mi rekli hehe mate dve 🤭

Pamatujete Martina Zestů?
Jasně, to byl ten proutník a to dítko, které se dokázalo hnát za čímkoliv špatným v životě. Ten průserář každým coulem.
I on měl svůj sen. Dostat se na Batuu.
A tak jednoho dne, kdy žil se ženou, která měla plný dům svých dětí a on se nabídl, že jí pomůže po smrti manžela platit nájem s tím, že věcné břemeno zůstane jemu na baráčku, odcestoval tedy na Batuu. Tam pomáhal jednomu tamnímu šéfovi, létal na různé "legální" mise.
Než to ale začalo, seznámil se tu s jednou ochotnou barmankou. Zatím na to šel tedy pomalu a já doufám, že jednou kývne na jeho lichotky.
Po delší době se ale Martinovi donesla zpráva, že jeho věcné břemeno se pomalu začíná blížit k pravdě. Alice už neměla život plný elánu a sil jí ubývalo. A tak se Martin rozhodl, udělat si malou otočku domů, po konzultování se "šéfem" se mu podařilo na chvíli vymanit se ze služeb a když přijel domů, akorát...stála před domem, kdy padla k zemi, jakoby viděla nějakou záři a nad ní stál sám smrťák.
Martina se jí zželelo, celkem se mu na Batuu teď dařilo, navíc svou vysněnou ještě nesbalil a neměl důvod se teď vracet domů, tudíž se snažil smrťáka přesvědčit, že Alice to tu jistě ještě pár měsíců zvládne, ale smrťák byl neúprosný.
(Mrcha je teď nějaká tvrdší)
A tak se stalo, že Alice umírá a Martin se právoplatně stává majitelem velkého, prostorného domu. Jen ta žena mu schází.

Další moc zajímavý zvrat!
Je mi moc líto Alice, že takhle dopadla. Moc mě zajímá, co teď bude s těmi dětmi. Jak se k nim Martin postaví, přece jenom to byly jenom její děti... doufám, že je nehodlá nějak ošidit. Jsem zvědavá, jak to bude dál!

Ono ve finale se mi prepsala hra, takze Alice nakonec umrela sama se svymi detmi, kteri uz ale byli dospeli ale ono se to nejak vyvrbi

Velmi zajímavý dílek . Jen se mi nějak z hlavy vykouřilo, kam vlastně Martin patří, respektive ho nějak nemůžu zařadit:-[: ? ( Mohla by jsi mi ho připomenout? )

Každopádně zajímavý osud ho potkal! Dostat se na Batuu asi nebylo jednoduché a musím říct, že to tam vypadá zajímavě. Rozhodně se tam nenudil.

Alice je mi líto , ale Martin dostal prostorný dům a nějakou tu dívku určitě brzy sežene. A co bude s dětma?

Martin je od Tarashi jeji vysnene dite ze studny

Dockejte casu jako husa klasu daaamy ale dekuji

Holky rostly jako z vody. Milovaly přírodu, milovaly umění a milovaly zvířátka. Extrémně. A jedna tedy byla více fixována na maminku, než ta druhá. Byly obě neposedné a raubířky, takže celkově to bylo torpédo a smršť po celém domě, tudíž Tar byla ráda, když je mohla vypustit venku na zahradě a jen tak u nich odpočívat. Poslední dobou odpočívala často.
Jakmile bylo ticho, bylo něco špatně, každopádně to znají rodiče dětí, které mají neposedné děti jistě dobře.
Jednoho dne přemýšlela Tar zase s holkama na čerstvém vzduchu. Jenže ji vrtalo hlavou z čeho je v poslední době tak extrémně ospalá, když nepočítá běžné "opotřebení" od holek, se kterými teď často trávila doma sama. Henry chodíval dost často pozdě domů a navíc by si i řekla, že je blázen, jelikož párkrát u nich doma slýchávala kroky.
"No nic, děvčátka..máma bude muset k doktoru" zakroutila po rozmyšlení hlavou.
"Auví máma?" otočila se jedna z holek na ní.
"Jo, máma má auví..ale určitě bude máma tady, dokud vy dvě, nepůjdete spát, pak zavolám tetu, aby vás pohlídala, ano?" zamrkala na holčičku.
Ta se jen jako vždy k mamince přitulila a rozhazováním gesta nad hlavu mamince naznačila, že si chce hrát.

Pááni, holky rostou, jako z vody . Obě jsou neskutečně roztomilé, ale lumpárny jim koukají z očí .

Jsem zvědavá, co je s Tar? Snad to nebude nic vážného!

Napadla mě jedna varianta ( že by další mimčo? ), ale těžko říct, jestli se vůbec k něčemu takovému naskytla příležitost. Trochu mě znepokojují i ty kroky, co zaslechla .

No jsem zvědavá!

Těším se na další dílek

Tak to krásně pokročilo děti jsou už větší a moc se jim povedly Tohle byl moc pěkně napsaný díl! A taky krásně nafocený. Btw. ty balónky musí být super! A co ten pejsánek, ten je jejich?
Co se týká těch kroků, věřím, že Tarashi se nezcvokla. Určitě slyší moc dobře a spíš se tu děje něco hodně podivného. Mám pocit, že to má něco společného s tou záhadnou mimozemskou bytostí, moc nevím, co od ní čekat, ale jestli se třeba nějak zafixovala na Henryho, možná se tajně ubytovala u nich a možná bere Tarashi jako rivalku a kdo ví, jaké má schopnosti a jestli ta únava nějak nesouvisí s tím. Ale jestli to tak bude, to nevím... třeba je to něčím jiným a jestli má nějaký zdravotní problém, snad jí není nic vážného. Už se moc těším na pokračování Tenhle díl byl super!

Holky děkuji moc za podporu :) Jste vážně všímavé :P
Pejsek není jejich, byl to nějaký návštěvník, ale holky opravdu milují pejsky :)
A ano, má to co dočinění s tou naší kamarádkou z jiné země :P

"Ahoj, tak ráda tě vidím.." zasmála se Tar, když odešla do velkoměsta.
"Ahoj, prosím tě, zněla jsi do toho telefonu celkem nešťastně, co se děje?" plašil její bratr.
"Víš..nejspíš budu nemocná.." přiznala a její zrak sklopila k zemi.
Bratr jen nervózně zalapal po dechu.
"Byla jsi u doktora?"
"Nebyla, ale..chystám se tam.." odvětila na obranu, než jí spustí doktorský monolog.
Bratr jen povzdychl a přitakal hlavou.
"Kdo hlídá?" zazubil se na Tar.
"Jako myslíš malé? Jasně, že Tan, nemohla jsem si přát lepší ségru..ačkoliv sama děti nesnáší!" smála se.
Po té se přes svého bratra zadívala na paní, která na festivalu lásky, rozdává moudra. Poplácala bratra po rameni a napadl ji nápad.
"Dobrý den.." špitla do ticha, když se žena na ní otočila.
"Dobrý den, moje milá. Co Vás ke mně přivádí? Cítím neskutečnou lásku.." začala žena a prohlížela si Tar.
Ta celá nervózní jen přikývla.
"chtěla bych.." ani nestihla dopovědět a žena přivřela oči a od hlavy ji začala kroužit rukama.
"Je to láska..je to velká láska..je to dvojnásobná láska...čtyřnásobná..ano.." mumlala dál.
Tarashi vůbec nechápala.
"Běžte a povězte mu to..." otočila Tar a mrkla na jejího bratra.
Ten jen z povzdálí sledoval a kroutil hlavou. Zmatená Tar se k němu vydala zpět.
"Ehm...pomohla sis?" zadíval se na ní šibalským pohledem.
"Já..já..ani nevím, co jsem si myslela..v poslední době mám pocit, že se míjíme.." povzdychla si.
"Nějaké vztahové potíže?" zazubil se.
Tar jen smutně přikývla, ale stále jí vrtalo hlavou.
"Myslím..že si myslela, že jsme spolu.." zadívala se na bratra a pak na tu ženu v dáli.
Oba se jen zasmáli. Pak mu pípl telefon a on se rozloučil.
Tar jen sklesle odcházela domů, když procházela okolo lékárny, nedalo jí to. Co když ta žena myslela něco úplně jiného?
Zastavila se proto v lékárně a pospíchala domů. Doma jen vběhla na záchod a samozřejmě narazila na to, co žena nejspíše myslela. Nebyla to sourozenecká láska..byla to těhotenská láska.
Když dorazil domů Henry, Tar se zdráhala, nejdříve mu dala květinu, což si Henry vysvětlil po svém. Mrkl na ní a zalezl domů. Tar se zatím šla převléci, když si na sebe ovšem vzala své oblíbené šaty, nebylo pochyb o tom, co se uvnitř jejího bříška skrývá.
Henry vylezl z bytu na zahradu, odkud uviděl svou ženu.
"Napadlo mě, že bychom si mohli dát spolu vanu, co?" zamrkal na ní.
Tar se jen usmála, což Henry samozřejmě zaregistroval. Většinou se takto nechová.
"Děje se něco? Ty šaty ti moc sluší.." zadíval se jí a jeho pohled sjel na vypouklé bříško.
"Ehm..posaď se.." špitla.
Sedli si ke stolu a Tar spustila.
"Víš, už delší dobu, mi není dobře.." hlesla. Henry se jen zvědavě díval.
"Jsi v pořádku?" zděsil se.
"Já...ano..ale...jak sis asi teď už všiml.." ukázala na břicho. Henry jen těžce polkl.
"Bude nás víc..." dodala a Henryho výraz jen lehce naznačil úšklebek.

To jsou novinky Janika to dobře trefila!
Byl to moc pěkný a zajímavý díl - a taky zajímavý způsob, jak se dozvědět tyhle radostné zprávy Ale obávám se, že naše radost je zase větší než radost Henryho. Ten jeho úšklebek se mi vůbec nelíbí. Určitě to nepovede k ničemu dobrému... Doufám, že se jim podaří vyřešit ten problém, který mezi nimi visí.
No v každém případě jsem ráda, že Tarashi není nic vážného, trochu jsem se o ni bála, jestli není nemocná

No nazdar, tak já to opravdu trefila .
To jsou mi věci.

Podle té starší ženy se zdá, že jich tam bude víc než jedno?

Každopádně jsem ráda, že je Tar v pořádku a není nijak nemocná. Jen mě nepotěšila reakce Henryho. Možná ji podezřívá, že není těhotná s ním? A pak by se teda naskýtala možnost té mimozemšťanky. Že by ji nějakým zázračným způsobem opilovala ve spánku?

A to na ni Henry už zapomněl, že si ji sebou přivezl z výletu?

Moc hezký dílek , jsem zvědavá, jak se to vysvětlí a jestli se Henry uklidní.

Těším se na porkačování.

Děkuji za odhad! :D Měla by ses dát na dráhu věštkyně!
Tady máš tedy odpověď na své otázky :P

**
Henry nebyl ve své kůži. Nebyl tak od doby, kdy mu Tar řekla tu novinku. Vůbec to nebylo jako poprvé, kdy se dozvěděl, že bude otcem. Tohle ho děsilo. Bál se ale se svými city svěřit své manželce, neboť vypadala i bez jeho rozpoložení docela zoufale. Měl by jí být oporou, ale jak může?
Jak se tak hryzal ve vlastním svědomí, ponechal holky hrajíc si na zahrádce s opatrovatelkou a vydal se někam, kde si rozhodně utřídí myšlenky. Sixam je jediná možnost, jak dostat odpovědi a svůj strach přejít.
Chvíli se jen tak kochal prostranstvím, kdy v tom se k němu zase vyřítila ta slečna, kterou znal už z minule.
Chvíli jen něco bublala, ale když se jí Henry pokusil naznačit, že jí nerozumí, vypadalo to, že se usmála a ukázala ukazováčkem. Chvíli si masírovala spánky, pak se hluboce Henrymu zadívala do očí.
Cítil nervozitu.
"A-hoj" špitla dívka.
Henry jen vykulil oči.
"Ty-mluvíš?" nechápavě dál hleděl na fialovou krásku.
"Já umím jazyk, jaký si přečtu..jen..chvilku trvá..než já..najdu..ten správný" koktala dál.
Henry jen chápavě přitakal.
"Cítím...bolest? Strach?" podívala se smutně, když se dotkla Henryho.
"Já..promiň..." blekotal.
"Nevadí, pomůžu ti...hezky..pomalu.." chlácholila dívka.
Henry se jí v krátkosti snažil vysvětlit, proč má strach, jeho obavy jsou oprávněné, kdo by se nebál, má dvě malé princezny, které se sotva naučily chodit a už má mít za pár měsíců další.
"Snad nebudou dvě.." oklepal se Henry.
Dívka se na něj vážně zadívala.
"Neboj.."
Jak se tak na sebe dívali, její tvář se opatrně nahnula k Henrymu a jak tam tak stáli, využila situace a políbila ho. Vážně neměl ponětí, co vlastně dělá a v jeho popletené mysli tak vznikl ještě víc zapletený pocit, když se jejich jazyky proplétaly oběma na střídačku nejdřív u Henryho a potom u Evelin v puse.

To teda nevím, jestli tohle má být ta pomoc, kterou slibovala. Spíš naopak? Pomůže možná Henrymu od jeho rodiny. Co teď s ním bude? Ta mimozemšťanka vypadá na to, že je telepatka a může cítit pocity ostatních...  a vůbec se mi nelíbí ten závěr (nelíbí kvůli myšlence na Tarashi a děti).
Sama mám v hlavě po tomhle dílu zmatek. Těžko říct, jak to teď bude dál... jen aby Tar nezůstala na čtyřčata sama! Henry je asi správný parťák na dobrodružné výpravy, ale ne na rodinný život, není na to připravený a nepomohlo mu ani to, že už jedny dvojčata má a nějakou dobu s nimi žije. Nějak to nevidím na šťastný konec u téhle rodiny, ale snad se pletu

No tohle bych nečekala...

Henry mě docela zklamal, myslela jsem si, že je to správný parťák na všechno, ale jak se zdá, trochu jsem se spletla. Je vidět, že ho možná i očarovala, ale i tak ho to neomlouvá.

Navíc mám stejně podezření, že ta mimozemšťanka udělala víc, než si dokážeme představit.

Nejvíc je mi líto Tar a dvojčat a také toho/těch nenarozených.

Jsme zvědavá, jak se tahle situace vyvrbí.

Děkuji, děvčata, bohužel, to bude mít ještě dohru :)
******
Když se Henry odlepil od krásné fialko světélkující ženy, chytl se nervózně za rty.
"Promiň..měl bych jít" sklopil oči.
Žena se jen usmála a lehce začervenala. Henry usoudil, že bude lepší, co nejrychleji zmizet. Jeho tělo stále vykazovalo zvláštní chtíč, který horkotěžko snažil utlumit. Zavrtěl proto hlavou a vydal se rychle na útěk.
Když přiletěl domů, snažil se od svých myšlenek odprostit, aby si nezadělal na větší problém, než je. Podíval se do schránky a když mířil od ní, zjistil, že ho žena opět sledovala až domu.
"Co tu děláš, sakriš?" podivil se, žena na něj jen zírala a culila se.
"Neměla bys tu být.." zašeptal a zadíval se jí do jejích očí.
Jejich oči se střetly a napětí by se dalo krájet.
Žena ticho prolomila, když chytila opatrně Henryho za ruku. Ten však místo, aby ucukl, chytil ji za její bradu a zadíval se ještě hlouběji do jejich očí. Dalo by se říct, že se jí snažil snad vyčíst z těch očí její pocity. Věděl, že se to blíží a je to nevyhnutelné.
Po té se k ní pomaličku naklonil a jejich rty se spojily.
Jejich jazyky kmytaly zvláštní tanec a jeho ruce pomaličku sjížděli na její boky, až skončily na zadku. Lehce ji zmáčknul, což vyústilo opět v jednu větší reakci a jejich líbaní nabralo na větší intenzitě.
Odtrhl se od ní, chytil ji za ruku a spustil:
"Tady ne! Mohl by nás někdo vidět.." zkousl svůj ret v zamyšlení. Vtáhl ji zpět na raketu s úmyslem, že co se stane uvnitř, zůstane uvnitř....

No, tak tohle jsem opravdu nečekala . Henry se ukázal v pravém světle, ohromně mě zklamal. Je mi z něj zle....Mám ohromnou chuť ho nakopnout a tak silně, aby letěl na tu planetu odkud si přitáhl tuhle nádheru. Nejlépe by bylo aby tam už zůstal a dal pokoj Tar i s dětma. Ta si zaslouží někoho lepšího, kdo ji bude mít rád a nepoběží hned za sukní, která se vedle něj mihne.

Vůbec si nechci představit, jak tohle Tar zasáhne... Tohle si opravdu nezasloužila po tom všem...

No uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

Jsem zvědavá na pokračování.

Mám z toho úplně stejný pocit jako Janika
Tak nějak jsem cítila, že manželství a rodina pro něho nejsou to pravé... Bylo to cítit už delší dobu a nejhorší bylo vždycky jeho zklamání, když se dozvěděl, že se jejich rodina rozroste - já chápu, že to necítí stejně, ale v tom případě se neměl ženit nebo zakládat rodinu. Nechápu, jak to Tarashi může vydržet v takové atmosféře. Tar a dětí je mi líto. Nedostávala vůbec žádnou podporu, Henry jako manžel nestojí vůbec za nic a vlastně i těžko říct, jak se chová ke svým dětem, možná na ně vůbec nemá čas kvůli práci. Ale že ještě tohle udělá, podvede ji tak hnusně a tak snadno... Přesně jak píše Janika,, zasloužil by si nakopnout, až by doletěl na tu planetu. Ta mimozemšťanka mě štve.
Moc se těším na pokračování a jsem zvědavá, jak se to nakonec vyvine, jestli na to Tarashi přijde a co se bude dít dál... ale z Henryho chování jsem znechucená.

Děkuji dámy, nebojte se, ono se to nějak vyvrbí. Tar je silná žena :D A Henry .. je prostě chlap :)
***
"Tak ráda tě vidím, sestřičko.." špitla s výdechem už jemně zakulacená Tar.
Tanashi udivená v jakém stavu se k ní trmácí sestra vydechla překvapením.
"Teda, co tě ke mně přivádí?" zasmála se.
"Něco se děje.." pochmurně objala sestru.
Ta své trojče zatáhla do domu a udělala ji čaj. Po té se spolu bavily na téma chlapi, děti, rodina. Tanashi samozřejmě od svého rozvodu žije sama a stále se jí nedaří navázat nový vztah.
"Myslím si, že tím, že nesnesu děti, už si chlapa ve svém životě asi nenajdu.." splácla ruce na stehna.
Tar jen zakroutila hlavou.
"Henry je divnej, já mám dvojčata, co všude lezou, chvíli neposedí a další v břiče...co si budem.." odfrkla si Tar znechuceně. Neměla sílu na nic. Pak se podívala na svou ještě víc skleslou sestru.
"To není pravda, určitě nějakej na světě bude.." zamhouřila obočím a usrkla si z hrnku.
"Myslím si, že by ses měla vrátit domů, uprav se a vytas na Henryho své zbraně, to musí zabrat.." mrkla na ni přesvědčivě Tanashi.
Sestra pochopila a tak přikývla, položila vypitý čaj, rozloučily se a červenovláska se vydala zase domů.
Doma při cestě jen s povzdychem narazila na prachového králíčka a s úšklebkem dodala:
"Už zase ty? Šmíráčku, kolikrát ti budu vysvětlovat, že prach do domu nepatří.." zavrtěla hlavou a překročila cachtajícího králíčka lebedíc si ve svém klubíčku prachu.
Skočila si do koupelny, pokusila se upravit, ale jediné na co se zmohla je se namalovat. Její povislé tváře a kruhy pod očima jí moc nedodaly a tak si ještě zkusila makeupem zakrýt, co šlo.
V obýváku seděl Henry a tak si k němu přisedla.
"Můžeme si promluvit?" špitla s nadějí v očích.
"Hm?" sledoval dál s nezájmem televizi. Věděl, že cítí, že se něco děje. Ale ani za boha s ní po tom všem nechtěl nic rozebírat.
"Všimla jsem si, že se něco děje.." pokračovala dál.
"Jo? Nezdá se mi.." podrbal se na hlavě.
"Asi teď nejsem příliš přitažlivá a náš čas spolu je ta tam ... ale.. chtěla bych mít zpět život, co jsme měli.." položila mu ruku na stehno.
Jen sebou cukl. Tar nechápala, co se to děje. Chtěla svého muže zpět.
"Je to tím, že jsem těhotná"...zamyslela se. Zvedla se, že odejde ale rozmyslela se.
Posadila se znovu vedle na křeslo. Henry mlčel.
"Tak co se děje?" uhodila na něj s podezíravým pohledem. Henry se na ní jen zadíval a pobouřeně spustil.
"Promiň, nemám co bych ti řekl nebo nevím, co čekáš, že bych měl říct! Nechápu, co po mně chceš?"
Tar na něj jen hleděla. Bylo jí těžko. Cítila, že ho ztrácí. Ten pocit ji vyvolával další těžkost a to žaludek na vodě. Ten měla v poslední době hodně na vodě a tohle ji zvyšovalo. Zadržela si pusu a snažila se prodýchat svůj stav. Henry jen zvědavě přihlížel.
"Promiň, musím na vzduch.." zvedl se a za chvíli už slyšela jen zaklapnutí dveří. Tohle se nepovedlo. Celý ten stav je prostě nesnesitelný. Tohle opravdu nechce.
Henry se vydal do města s cílem vyčistit si hlavu. Opravdu se stalo, co se stalo a evidentně se s tím nedokáže vyrovnat. Možná by bylo lepší, vrátit se zpět do starého života. Nebezpečné, ale pro něj jako jedince to bylo v tu dobu bezstarostné období, zatím co teď? Co děti? Co ta žena? Co jeho žena?
V hlavě měl strašné pocity.