Fórum o The Sims

Diskuzní fórum pro uživatele forum.thesims2.cz a ostatní fanoušky série The Sims.
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share | 
 

 Hellohello: Apokalypsa

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2  Next
AutorZpráva
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 01:19 pm


ÚVOD

14.8.2020, 9:50, blíže nespecifikované místo v Severní Dakotě, USA


„Dobrý den! Vítám vás na exkurzi v bunkru s kódovým označením A-852XC.
Jsem poručík Nicholas Carter a budu vás provázet při prohlídce bunkru. Můžete mě oslovovat Nicku.



Jak jste pravděpodobně už slyšeli nebo četli v materiálech, stavba tohoto bunkru byla dokončena před rokem a od té doby pořádáme pravidelné exkurze pro zájemce.



Nejprve si projdeme prezenční listinu a prosím všechny, aby se podepsali. Provázíme ve skupinkách po pěti, tentokrát jste tu bohužel jen tři, dva lidé se omluvili z důvodu nemoci.
Pan profesor  Arthur C. Wright?”

„Zde.“



„Paní nebo slečna Sophie Mercierová?”

„To jsem já.”



„A paní nebo slečna Rebecca Griffinová?”

„To se vážně musíte ptát? Nepoznáváte mě snad?  Bývám dost často v televizi a moje písničky jsou v TOP hitparádě!”



„Promiňte, podle protokolu musím projít všechna jména a každý návštěvník se musí podepsat,” snažil se zachovat dekorum Nick. Nechtěl návštěvnici urazit tím, že ji opravdu neznal. Vypadalo to, že si na své slávě velmi zaklád.á.

„Tsss!” ušklíbla se Rebecca

Nick převzal prezenční listinu a pokračoval: „Děkuji Vám všem. Bunkr, jak víte, je stavba, která slouží k ochraně obyvatel před útokem. Útoky mohou být různého typu a následky útoků mohou být krátkodobé či dlouhodobé, a protože takový pobyt v izolaci je velmi náročný na psychiku, tento bunkr byl navržen tak, aby lidé lépe snášeli i dlouhodobý pobyt v krytu. Možná očekáváte šedé zdi, prach, špínu, jak často bývají bunkry zobrazeny v médiích – možná budete překvapeni. Prosím, račte vstoupit.”

„Zvenčí teda nic moc. Nemůžete ty psy někam zavřít? Nesnáším psy, co když mě kousnou?” Rebecca si přitáhla tašku, ke které čichal jeden ze psů, blíže k tělu.



„Nebojte se, slečno, jsou dobře vycvičení, nic Vám neudělají. Ale samozřejmě je můžu prozatím nechat v místnosti vedle.”

„Tak to udělejte! Jinak kolem nich neprojdu.”

„Rito! Rovere! Ke mně!”



Nick psy zavolal a zamknul je na dobu prohlídky do skladu. Bylo mu líto, že je musí nechat zamčené za mřížovými dveřmi, ale řekl si, že jim to pak vynahradí. Pak se vrátil pro ostatní a zavedl je dovnitř.

„Vidím, že s sebou máte tašky a kabelky, uložím vám je sem, do vedlejšího skladu B2,” všiml si Nick a jak řekl, tak udělal. Během chvilky byly tašky bezpečně uzavřeny ve skladu.



„Jsme ve vstupní místnosti. Prošli jsme sem pancéřovými dveřmi. Jakmile se bunkr uzavře, zaklopí se automaticky ještě jedny dveře a vznikne tak zakonzervovaná vstupní komora. To si teď ale ukazovat nebudeme. Celá stavba je z tvrzených materiálů a zároveň je chráněna horami a podložím.”

„Akorát staré trubky, to me fakt zklamalo.”

„Ale slečno”, ozval se profesor, „ty trubky jsou jistě důležité rozvody, které zde umožní lidem vůbec přežít!”

Nick si pomyslel, že tohle bude ještě těžké. Nečekal, že ve skupině bude namyšlená zpěvačka s hvězdnými manýry. Její písničky neznal. Nechápal, co tady dělá, když se zjevně o bunkr nezajímá. Dodal: „Je to skutečně tak, jak říká pan profesor. Možná vás odrazuje vzhled vstupní místnosti, ale vše, co vidíte, má důležitou funkci pro udržení dobrých životních podmínek v bunkru.”



„Proč tu musí být všechno tak neútulné a z kovu?” - skočila mu do řeči Rebecca. „Nemohli jste to natřít nějakou jasnější barvou?  Třeba růžovou.  Au – v té podlaze se mi zasekl podpatek!”



Nick si jen povzdechl a rozhodl se to nekomentovat. Stejné povzdechy byly slyšet od ostatních – začínali už toho mít dost. Rebecca se hned z „pasti” vyprostila.

„Bunkr je postaven tak, aby bylo možné prakticky vše nějak využít a recyklovat” pokračoval Nick v přednášce. „V podzemí se nachází rozlehlé sklady se zásobami a materiály. Bunkr je soběstačný v recyklaci vody, navíc je napojený na velký vodní rezervoár, dobře izolovaný, takže máme jistotu, že voda nebude kontaminována případnou radiací. Generátory zajistí správnou hladinu kyslíku, takže i z dlouhodobého hlediska lze bunkr obývat. Následujte mě, prosím, tudy.“

„A zase, tady všude je ta odporná kovová podlaha! Jestli si tu zničím boty, zaplatíte mi to!”

„Slečno, prosím Vás, mohla byste se utišit? Přišli jsme si sem poslechnout zajímavé informace o bunkru,” ohradil se profesor.

Náhle všechny oslnilo zářivé slunce. Nick svoji skupinu zavedl do skleníku.
„Jak jste si mohli všimnout při pohledu zvenčí, bunkr má svůj vlastní skleník. Samozřejmě z tvrzených materiálů, odolá mnoha druhům katastrof. Lidé, kteří by zůstali v krytu, by měli možnost si tu vypěstovat vlastní zeleninu a ovoce. Po čase zásoby dojdou, musíme se pak spolehnout na vlastnoručně vypěstované potraviny”.

Sophii skleník nadchl, aspoň nějaká zeleň: „To by mě určitě bavilo, po domku se zahradou jsem vždycky toužila. Tohle není zrovna domek.” Všichni se rozesmáli, Rebecca protočila oči.
„Takže v bunkru máte i nějaká semínka nebo sazeničky?” zeptala se Sophie.

„Pfff, koho asi tak může bavit rýt se v hlíně?” s úšklebkem odfrkla Rebecca směrem k profesorovi. Ten ji však zpražil pohledem a naštěstí zastavil další kaskádu posměšků, která hrozila, že se každou chvíli spustí z Rebečiných úst.



„Ano, ve skladu je semínek spousta, stačí jen zasadit,” usmál se na Sophii Nick. Měl radost, že profesor Wright usadil tu namyšlenou holku. „Máme tu automatický zavlažovací systém. Také kompostér. Lidé by potom museli dbát na správné třídění odpadu, aby vše bylo co nejefektivnější. A v nižším podlaží máme hydroponickou zahradu. To vše vám ukážu, teď se odebereme dolů, jestli vám prohlídka skleníku už stačila.”

„To si piš!” odsekla polohlasem Rebecca. Zaslechl to profesor Wright a pomyslel si své. Poslední člověk, kterého by na prohlídce bunkru čekal, byla tahle rozmazlená nána. Rebecca dnes doopravdy nebyla v nejlepší náladě. Bunkr ji hluboce zklamal. Na prospektech četla, že je moderně vybavený a zatím všude jen ten kov a trubky. Prý moderní bunkr – nemohla věřit vlastním očím, kam se to dostala. Litovala, že sem vůbec přišla. Teď svírala zábradlí, aby po točitých schodech neuklouzla. „To snad ne, další trubky a další bedny!”



„Jaké barevné dveře!”, užasla Sophie.

„Těmi dveřmi vstoupíme přímo do obytné části, bunkru” vysvětlil Nick a všichni dveřmi prošli přímo do obýváku.

„Doslova mi to vyrazilo dech - pro mě je interiér příliš moderní, čekal jsem něco zcela jiného,” řekl profesor. Rozhlédl se a ocenil, že tu mají šachový stolek

„Blbost, konečně vidím něco moderního. A ta sedačka je celkem pohodlná”, natáhla se na sedačku Rebecca.



„Líbí se mi ty květiny a jasné barvy,” řekla Sophie.

„Designer bunkru se rozhodl pro jasné barvy, aby život v něm byl snesitelnější, snažil se dodat trochu zeleně,”  komentoval Nick.

Skupina se přesunula do kuchyně a jídelny, dalším bodem na Nickově programu bylo něco neočekávaného... a stalo se přesně to, co u  všech předchozích exkurzí: všichni užasli.



Nikdo nečekal, že tady budou další živí obyvatelé. Nick se usmál, když viděl jejich překvapené pohledy a vysvětlil, že záměrem při projektování bunkru bylo dát lidem pocit, že tam nejsou sami „Návrháři si byli dobře vědomi, jak tísnivě může působit pobyt v podzemí, a tak tu máme takovou atrakci, zvířecí společníky. Rybičky, morčata a tohoto papouška...”




Nick zavedl skupinu svých lidí dál.

„Jé, vířivka! Nakonec to tu není tak špatný! Hej Nicku, chtěla bych udělat exkurzi té vířivky,” sklonila se k vířivce Rebecca.



„Ehm.. to není součástí této prohlídky, bohužel,”odpálkoval Rebeccu Nick, když v tom se ozval kvílivý zvuk sirény. Všech návštěvníků se zmocnil pocit nejistoty a paniky. „Co to je?” ptali se všichni a rozhlíželi se okolo. Nick zachoval chladnou hlavu, i když pocit nejistoty v něm hlodal – je jenom jeden důvod, proč se nečekaně spustí siréna, něco se muselo stát...  ledaže by to byla porucha systémů. Ale testy prokázaly, že přístroje jsou spolehlivé a systém pracuje správně. „Zůstaňte tady, dokud se nevrátím!” vykřikl a utíkal směrem k východu.
„Okamžitě vypněte ten kravál!” zařvala za ním Rebecca. Nezbývalo, než si zacpat uši a čekat. Všem bylo jasné, že něco není v pořádku....

****



Nick bleskovou rychlostí vběhl do strojovny a zjistil, že se spustily nouzové systémy, všude ostře bliká červené světlo, do toho ohlušující hluk alarmu... co se vlastně stalo? Musí v první řadě vypnout ten hrozný, až do mozku se zarývající zvuk a zkontrolovat další ukazatele...  



...tenhle ukazuje, že se kryt automaticky uzavřel, spustily se uzávěry a právě se natlakovala vstupní komora! Při pohledu na indikátory Nicka zamrazilo. Ručička ukazatele radioaktivity kmitá na maximálních hodnotách! Jako by chtěla vyskočit z přístroje ven. Nick se musí nějak dozvědět, co se stalo, spouští vysílačku, ale ozývá se jen šumění a praskání...


Zatáhl za páku a vypnul zvuk sirény.
Ještě jednou prošel všechny údaje, zkusil i další indikátory, které jsou nezávislé na těch ve strojovně, ale všechny ukazovaly stejné hodnoty. Uvědomil si, že své lidi nechal moc dlouho čekat dole v nevědomosti a musí za nimi. Jak jim to jenom říct?



****

„Tak co se stalo? Siréna před chvílí přestala houkat,” zeptal se profesor Wright, když konečně Nick přiběhl zpět.

„Tu sirénu jsem vypnul já. Mám...  velice špatnou zprávu... Něco se stalo a teď nemůžeme ven...” začal Nick.

„Zasekly se dveře, že jo?  Hned se mi nezdály, už když jsme sem vlezli,” výsměšně pronesla Rebecca.

„Ne, dveřmi to není. Něco se stalo na povrchu...”

„Jak si to jako představujete? Ihned mě pustíte ven, zítra mám být na letišti, letím do Las Vegas na koncert, a pak budu mít další v Seattlu, New Yorku a v...”

„Bohužel to nepůjde, musíme tady zůstat... alespoň nějakou dobu...” řekl zdrceně Nick, už si pomalu uvědomoval tíhu pobytu v podzemí a ztrátu všeho, co měl tam venku.

„Tak to teda ne! Já chci ven! Hned teď!”

„Buďte chvíli zticha, ještě jsme neslyšeli, co se vlastně stalo!” okřikl profesor Rebeccu a otočil se s očekáváním k Nickovi, který pokračoval.

„Zkontroloval jsem všechny ukazatele a podle všeho je povrch zamořen vysokou radiací. Zatím nevím, co přesně se stalo, nepodařilo se mi navázat kontakt s kontrolní stanici ani se základnou. Budu to zkoušet dál, ale...”

„To je nějaký vtip, ne? Reality show? Skryté kamery! Vsadím se, že nás tady natáčejí! To určitě spískal můj manažer! Mohlo mi to dojít, že když jsem tak známá, udělají na mě takovou boudu! Prokoukla jsem to, konec srandy! Teď mě pusťte ven!”

„Bohužel to není žádný vtip! Je to pra...”

„Nebudu tady už ani pět minut!” přerušila Nicka Rebecca.

„Tak dost! Musíme zachovat klid! Pojďte zatím do jídelny, uvařím vám kávu”.



Sophie se osmělila zeptat: „Jak dlouho myslíte, že tady budeme muset zůstat? ”

Nick si tím nebyl vůbec jistý. Nebyl zrovna expert na radiaci, ale hned si vzpomněl, že mu jeho velitel ukazoval manuály k přístrojům v bunkru  a byly tam nějaké informace o radiaci. „Půjdu teď nahoru a pokusím se zjistit víc. Záleží na hladině radiace.”

****



Nick manuály našel. Zjistil, že povrch je teď neobyvatelný. Množství radiace bylo astronomicky velké.  Spočítal si přibližně, jak dlouho může trvat, než radiace ustoupí. Výsledek ho šokoval.



Celou dobu myslel na svoji přítelkyni a děťátko, které se jim mělo za 3 měsíce narodit. Nechtěl ani pomyslet na to, co se jim stalo. Je možné, že už... nejsou na světě? A co rodina, kamarádi? Přežil vůbec někdo?




***

Chvíli trvalo, než se Nick uklidnil natolik, aby se mohl vrátit dolů. Oznámil všem, že se musela stát nějaká katastrofa, zatímco si prohlíželi bunkr, bylo to k neuvěření. Jaká náhoda, když mluvil o útocích a radiaci a opravdu se to stalo zrovna dnes! Ještě horší bylo, když jim sdělil, že podle rychlých propočtů zůstane povrch Země zamořen, a tak musí zůstat v podzemí na hodně dlouhou dobu. Všichni zůstali stát jako opaření. Sophie se zoufale rozplakala: „A co moje děti?”

Nick neodpověděl. Neměl to srdce jí říct, že radiace pravděpodobně zabila většinu lidí, kteří se nacházeli na povrchu. Znovu se mu draly slzy do očí...  Na každého dolehla jeho vlastní ztráta milovaných lidí.Všichni byli příliš šokováni, aby mohli něco říct. Bunkrem se ozýval pláč Sophie. Profesor Wright i Nick si uměli představit, co asi zažívá a snažili se ji aspoň trochu utěšit, i když sami měli co dělat s vlastním žalem.



„A co bude s mým koncertem?”

„Sklapni!” obořil se na Rebeccu Nick. Ze všech lidí na světě uvízli v podzemí s touhle hloupou a bezcitnou nánou.


Naposledy upravil Hellohello dne 14/04/18, 01:36 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 01:27 pm

Přehled - 1. generace

Nicholas Carter
Doposud známé info:
spoiler:
 




Arthur C. Wright
Doposud známé info:
spoiler:
 




Sophie Mercier
Doposud známé info:
spoiler:
 




Rebecca Griffin
Doposud známé info:
spoiler:
 




Psi Rover a Rita
Doposud známé info:
spoiler:
 


Rover


Rita


Fotky z bunkru přidám později Úsměv

EDIT: tady jsou:   KLIK


Naposledy upravil Hellohello dne 12/05/18, 09:47 am, celkově upraveno 4 krát
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Kolikokoli
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 02:06 pm

Skvěle napsané, ale teda slušně depresivní. Dvě děti Plačící Plačící
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Lucisab
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 369
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 04:11 pm

Moc zajímavě napsané *THUMBS UP* jsem zvědavá na párování, i když už začínám pomalu odhadovat kdo s kým bude Mrkající jinak Rebecca je na pěst Vysmátý (trochu mi připomíná mého Mathiase Vysmátý co se týká stěžování by si určitě rozumněli, ale jinak by si konkurovali a byla by z toho 3.světová Vysmátý )

Těším se na pokračování Mrkající
Návrat nahoru Goto down
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 434
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 05:42 pm

To bylo dost dobré počtení, Hellohello, takový menší horor, a ten bunkr vypadá zajímavě, jsem hodně zvědavá na další fotky ! *THUMBS UP*
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 07:09 pm

Díky vám všem Vysmátý chudáci simíci, neumím si představit, že bych takhle dopadla a z minuty na minutu by se mi změnil celý život Smutný

Lucisab: to by byl páreček Vysmátý už vidím, jak by se hádali, kdo má víc fanoušků Vysmátý bylo by super dát je dohromady. Asi by z toho byla apokalypsa i uvnitř bunkru Zmatený

Jsem zvědavá na vaše tipy, kdo s kým nakonec bude Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Kolikokoli
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 08:04 pm

Hellohello napsal:

Jsem zvědavá na vaše tipy, kdo s kým nakonec bude Úsměv
Já bych tipla... Rover s Ritou Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 08:06 pm

Kolikokoli napsal:
Hellohello napsal:

Jsem zvědavá na vaše tipy, kdo s kým nakonec bude Úsměv
Já bych tipla... Rover s Ritou Vysmátý

Válím se smíchy Válím se smíchy Válím se smíchy To jsem nečekala Vysmátý Myslím, že můžu prozradit, že ses trefila Mrkající
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 434
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 08:21 pm

Škoda, že se nedají párovat i rybičky ... Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Zlatý simík stavitel
Admin - Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 439
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 08:30 pm

Parádní postavy, a jseš teda drsná, žes jim dala takovou minulost. Na to jsem neměla srdce Nene
Ale úvod je to skvělý, jsem moc zvědavá, jak se srovnají Mrkající Hlavně aby pan profesor stihnul ještě plodit další generaci Vyplazující jazyk

_________________
Můj blog: https://fidgetysims.blogspot.cz/
Moje FB stránka: https://www.facebook.com/FidgetySims/
Návrat nahoru Goto down
http://thesims234.forumczech.com
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 08:48 pm

Válím se smíchy  Rybičky se naštěstí spárují samy Vysmátý aspoň s něčím nemusím mít starosti Vysmátý

Děkuju, Fidgety, taky mi to trhá srdce, je mi jich strašně líto. Na druhou stranu, každý má na světě někoho, koho bude v bunkru postrádat. My koneckonců taky... *SORRY*
Ten profesor zase není tak starý, jak vypadá, myslím, že to zvládne Mrkající  pokud neuhoří, nebo něco takového Vysmátý když může klepnout nového papouška, proč ne profesora, že jo Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Lucisab
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 369
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   14/04/18, 08:57 pm

Hellohello napsal:
Díky vám všem Vysmátý  chudáci simíci, neumím si představit, že bych takhle dopadla a z minuty na minutu by se mi změnil celý život Smutný

Lucisab: to by byl páreček Vysmátý už vidím, jak by se hádali, kdo má víc fanoušků  Vysmátý bylo by super dát je dohromady. Asi by z toho byla apokalypsa i uvnitř bunkru Zmatený

Jsem zvědavá na vaše tipy, kdo s kým nakonec bude Úsměv

Bylo by to zajímavé, ale máš pravdu v tom, že by byla apokalypsa uvnitř bunkru Vysmátý a pak chudáci ti dva co by tam s nimi měli být do konce života Vysmátý navíc si ani nedokážu představit, jak by spolu zvládli splodit druhou generaci Vysmátý

Jinak já tipuji profesora se Sophií a Rebeccu s Nicholasem Úsměv
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 06. 02. 18
Age : 26
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   15/04/18, 08:45 pm

Jeee..:) To bylo krásné počteníčko i když trošku smutné.. Plačící bohužel se to dalo čekat, že někdo o někoho přijde. Jsem strašně zvědavá na pokračování. Obdivuju, jakou sis s tím dala práci. *BRAVO* Krásné zpracování. Láska
Doufám, že nás nebudeš dlouho napínat. Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   16/04/18, 04:08 pm

Děkuju moc Úsměv Láska   strašně si toho vážím - jsem překvapená, že tu mám od vás tak hezké komentáře, já vůbec na psaní nejsem, nikdy jsem nebyla (možná leda tak kromě raného dětství, tehdy  mě to bavilo, ale co se týká školních slohovek, to pro mě byla hrůza a utrpení Nevím nikdy mě nenapadalo, co tam mám psát) a bála jsem se sem vůbec něco postnout.
Jinak se teda omlouvám, že je to tak depresivní a asi ještě nějakou dobu bude, už mám napsanou část dalších dílů, ale musím to ještě poupravit. Jenom se trošku bojím, že nebudu mít dost času na hraní, ani na tenhle příběh, ale budu se snažit Úsměv  docela mě šokovalo, kolik takový příběh zabere času. Už jenom nafotit to. Protože vždycky nějaký ten pes vleze do záběru. Synchronizovat ty simy, protože se každou chvilku některý z nich dívá jinam, je to šílené! Vysmátý  Pak se taky postarat o ty simy, aby mezitím neumřeli hlady a vůbec splnili tu výzvu.
A přes týden většinou nemám čas vůbec a o většině víkendů to taky nevidím moc růžově. Ale po kouskách to snad dám nějak dohromady Úsměv chtěla bych dotáhnout tu výzvu do těch 10 generací. Zatím mě to strašně baví! Je to něco úplně jiného, než co jsem doposud dělala v TS2 Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Fidgety
Admin - Zlatý simík stavitel
Admin - Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 439
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   16/04/18, 04:16 pm

Hellohello, ani mi nemluv, já k tomu sednu večer s provinilým pocitem, na úkor čeho to je Smutný  Rostoucí hromadu prádla dělám, že nevidím, apod. Červenám se  Ale výzva mě zaujala, tak se to budu muset snažit nějak skloubit, možná právě na úkor podrobnější reportáže...
I když ty to máš zajímavě rozepsané, tak se budu těšit na pokračování Mrkající

_________________
Můj blog: https://fidgetysims.blogspot.cz/
Moje FB stránka: https://www.facebook.com/FidgetySims/
Návrat nahoru Goto down
http://thesims234.forumczech.com
Lucisab
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 369
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   16/04/18, 08:28 pm

Píšeš opravdu dobře a celý příběh je moc originální a povedený *THUMBS UP* a co se týká toho času, tak ti rozumím, sama na výzvu mám čas výhradně o víkendech nebo o pátcích přes týden na to nemám vůbec čas Smutný jinak nafotit příběh je děsivá fuška Vysmátý simíci si dělají co chtějí a když chci něco doladit do dokonalosti, tak některou akci musím opakovat tisíckrát, až jsou z toho chudáci mrzutí a umírají mi hlady Vysmátý

Každopádně se moc těším na pokračování Mrkající
Návrat nahoru Goto down
soarka
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 202
Join date : 19. 02. 18
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   18/04/18, 12:13 pm

Nick Carter je určitě z Adély Vysmátý a Profesor vypadá jak Johny Depp Vysmátý příběhy teda fákt síla. Jsem zvědavá, jak se to celé vyvine a co bude s pejsky Úsměv
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   18/04/18, 06:07 pm

Děkuju moc za tolik milých komentářů a za podporu Mrkající uvidím, jak to budu časem stíhat. Kdyby náhodou ne, tak se na mě nezlobte, jestli budu později příběh zkracovat a spíš jen psát něco jako zkratkovitou reportáž o tom, co z výzvy jsem splnila s doprovodem fotek Úsměv

@Lucisab - přesně, moji simové taky odmítají dělat přesně to, co po nich chci Vysmátý a když simové poslechnou, psi už ne Úsměv

@soarka - jména jsou z generátoru náhodných jmen Vysmátý ale když jsem tam to jméno uviděla, taky mě napadl tenhle Nick Carter Vysmátý zato podoba s Johnnym Deppem mě nenapadla vůbec, ale teď jak se na něho dívám, vidím to tam Úsměv btw. já jsem taky zvědavá, jak se to vyvine Vysmátý


Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Shina
Bronzový simík stavitel
Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 145
Join date : 20. 01. 18

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   19/04/18, 01:33 pm

Teda Hello, ty máš talent snad opravdu na všechno! Máš to skvěle vymyšlené a napsané, a doprovodné fotky jsou  *THUMBS UP* Při čtení pasáží o Rebecce jsem si hned vzpomněla na Mathiase Vysmátý Jsem moc zvědavá, jak se slečna nakonec vybarví.
Návrat nahoru Goto down
https://shinasims.tumblr.com/
Hellohello
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 360
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Kapitola 1   22/04/18, 07:21 am

Shino, mockrát děkuju! Pro Tebe


KAPITOLA 1

14.8.2020, 13:15


„Hej, přineste mi už konečně moji tašku!” poručila Rebecca. „Jak dlouho mám ještě čekat?”



Nick měl doteď důležitější věci na práci. Ale nechtěl, aby Rebecca vyprovokovala další hádku, a tak si našel volnou chviličku mezi pobíháním mezi přístroji a zašel do skladu, kam odložené tašky před prohlídkou zamknul.
Psy už vypustil z dočasného vězení dávno, ale nařídil jim zůstat tady nahoře, aby náhodou kvůli jejich přítomnosti ta uštěkaná holka zase nespustila. Lezla mu na nervy, dělala, jako by existovala jen ona.



Rebečina taška mu připadala oproti ostatním docela těžká a objemná. K tomu měla ještě kufr na kolečkách a kabelku. Copak se někam stěhovala? Kdo s sebou tahá na exkurzi tolik věcí? Všechny tašky donesl prozatím do kuchyně, aby si je potom jejich majitelé mohli vzít k sobě.

Rebecca se okamžitě vrhla na svou kabelku, vylovila z ní mobil a začala obvolávat čísla, jedno po druhém. Po každém vytočení bylo slyšet její zanadávání Nikdo se ale neozýval.
„Chápete to? Tak drahý mobil a nefunguje! Příště si řeknu svému manažerovi o nějaký lepší typ...  Takový krám!” stěžovala si naštvaně blondýna.

Nick věděl, že je to marné. Sám se pokoušel kontaktovat všechna možná střediska, zkoušel i záložní  systémy, ale nikomu se nedovolal. Vypadalo to, že komunikační systémy vypadly (nebo snad nebyl nahoře nikdo, kdo by mohl odpovědět?)
Nechápal její poznámku o „příště”. Jaké příště, sakra?
Smutně se pousmál jejímu marnému počínání. Měl ještě hodně práce, a tak se vydal do strojovny, když vtom se ozval Rebečin hlas:  

„Haralde, miláčku!”



Nick se prudce otočil! Srdce mu začalo rychle tlouct, cítil ho až v krku. Přece jen se někomu dovolala!?! Někdo je naživu!



Rebecca k němu stála zády... Nick ji bleskově oběhl a...

Naděje splaskla jako nafukovací balónek propíchnutý špenlíkem.. Nick zůstal zírat.. nedocházelo mu, co vidí před sebou.  Zavřel oči a znova je otevřel.






„To... je Vaše... zvíře? Kde se tu vzalo?”  pomalu ze sebe vysoukal Nick. Úžasem málem zapomněl mluvit.



„Je to činčila! Nechala jsem chudáčka Haralda v tašce, ti protivní čokli by ho určitě sežrali. Viděl jste, jak se sápali po mojí tašce. Pojď k mamince a dej mi pusinku...” natahovala se k činčile její hrdá majitelka.



„No... můžeme ji dát k ostatním zvířatům, místo se tam určitě najde...” přemýšlel Nick.
Jeho zklamání bylo obrovské. Na moment jako by zapomněl na vysokou míru radiace a téměř nulovou možnost, že by mohli navázat kontakt s vnějším světem.

„Ho! Je to on! Harald!” opravila důležitě Nicka Rebecca a diktovala: „Najděte mu nějaký hezký domeček. Musí tam mít dost místa a několik prolézaček, aby se nenudil. V té přepravce se chudáček cítil tak stísněný...”

„Harald?”
Nechápal, jak někdo může dát činčile jméno Harald.



„Jmenuje se po mém manažerovi. Harald mi Haralda dal k narozeninám. Ale stejně už mě začal nudit... tenhle Harald je mnohem lepší, že? Moje zlatíčko, můj miláčku...” začala na činčilu šišlat Rebecca.

Přece jen má aspoň někoho ráda kromě sebe, pomyslel si Nick. Ale ještě dlouho se nemohl vzpamatovat. Na zlomek vteřiny se znovu ocitl v představách na povrchu země, už se viděl, jak se opět shledává se všemi svými blízkými. Nemohl se od tohoto přání odpoutat a vrátit se zpět do kruté reality.
 


****

14.8.2020, 23:40

„Nemůžete toho aspoň na chvilku nechat? To nemáte srdce, nevidíte, že ji tím trápíte ještě víc? Je to pro ni neúnosné!”



„Není sama, kdo tady zkejsnul na bůhvíjak dlouho!” bránila se Rebecca.

„Jasně, nějaký pitomý koncert je asi důležitější, než životy blízkých lidí! Asi je zbytečné Vám něco vysvětlovat, vůbec nic nechápete!”



„Jaký životy lidí? To my jsme tady zavření, ne oni! Chápu jen jednu věc, přicházím o velký prachy, zatímco jsem zavřená tady! A Harald mě bude čekat na letišti v Las Vegas! Jak mu asi mám říct, že jsem zahrabaná tady dole?”






Nick zavrtěl hlavou. „Není žádný koncert! Možná už není nikdo, kdo by na něj přišel...”

„A to jako proč? Ty haly jsou vyprodané! Dneska ráno mi to Harald potvrzoval!...” Rebecca dále brebentila, nebyla k zastavení.





Nick se několikrát zhluboka nadechl. Doteď si myslel, že pochopila, co pro ně všechny znamená, že je zemský povrch zamořen radiací, ale teď to vypadalo, že se mýlil. Pustil se do sáhodlouhého vysvětlování...



****



Sophie teprve před chvílí usnula vyčerpáním. Celý den nebyla k utěšení, profesorovi mohlo puknout srdce, když viděl tuhle milou dívku (vlastně ženu –  nemohl uvěřit, že už měla děti, vypadala tak mladě...) v tak hrozném stavu. Připomínalo mu to dávnou tragickou událost v jeho životě.

Naštěstí tu byla lékárnička se slušnou zásobou léků a Nick našel nějaké mírné utišující léky, které Sophii vnutil. Pak ji společně s profesorem odvedli do jedné z ložnic a uložili do postele.

Profesor tady zůstal sedět na podlaze, neodvažoval se sednout si k ní na postel. Pokládal si za svoji povinnost, že na ni musí dohlédnout, zatímco Nick šel před chvílí vynadat Rebece za její (mírně řečeno) necitlivý přístup. Jak to mohla pro Sophii ještě ztěžovat a přilívat olej do ohně? Jistě, každý z nich nechali na povrchu zemském něco jim drahého, ale co může být horší, než přijít o dítě?
Byl na Rebeccu naštvaný, takové chování si měla odpustit! V hlavě si přemítal ty nechutné scény:






Nemohl tam jen tak stát a přihlížet a snažit se ji aspoň trochu ochránit od toho obřího náporu na psychiku.








****

Nick skončil svoje vysvětlování, nebyl to lehký úkol, několikrát musel Rebeccu a její stížnosti přerušit, už ho to unavovalo. Ale teď - podle Rebečiny reakce usoudil, že konečně pochopila vážnost a nezvratnost situace.



****

Rebecca si už zabrala červenou ložnici s velkou postelí a snažila se vstřebat dnešní události. Ještě dlouho nemohla usnout, teprve teď jí docházely souvislosti... ani ona se neubránila slzám.



****

Profesor zůstal u Sophie celou dobu, než pro něj přišel Nick a ukázal mu, kde budou spát.



Profesor se svlékl. On i Nick si zabrali každý jednu postel a popřáli si dobrou noc.





I když tento den byl vyčerpávající, Nickovi se nedařilo usnout. Přepadl ho děsný smutek. Zíral s vytřeštěnýma očima do tmy a myslel na svoji přítelkyni Destiny... Destiny, to jméno znamenající „osud”...   plánovali spolu svatbu, měli mít dítě a teď je to všechno pryč... takový osud si nepředstavoval. Chtělo se mu řvát, rozmlátit celý bunkr. Bylo to k nesneseni! Chvílemi uvažoval, že by si vzal taky něco na utišení, ale uvědomil si, že musí být ve střehu, kdyby se něco stalo, kdyby ho ostatní potřebovali. Ví o chodu bunkru nejvíc a je mu jasné, že teď se bude muset postarat nejen o údržbu bunkru a přežití, ale i morálku. Promýšlel strategii, co udělat hned, co později, aby se jim podařilo přežít. Slyšel Ritino zakňučení – to se jen převalila ve spánku. Něco se jí zdá. Ještěže psi to snášejí tak dobře, jsou to jediní kamarádi, kteří mu z minulého života zbyli. Zarazil se, když mu hlavou proběhla slova „minulý život” - život před bunkrem. Je tady přece zavřený jenom pár hodin a už teď mu to připadá jako několik staletí. Ještěže je před prohlídkou bunkru neuvázal venku – už by je nikdy neviděl.



Vzpomněl si zase na Destiny a znova mu hlavou proběhl celý koloběh myšlenek.

Profesor na tom byl se spánkem podobně jako Nick. Cítil, že na něm leží velká zodpovědnost jako na nejstarším členovi skupiny a nejvíc líto mu bylo Sophie.

Ani jeden z nich toho moc nenaspal.
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Kolikokoli
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 314
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   22/04/18, 08:38 am

Máš to hodně smutné, ale určitě později najdou společnou řeč. Akorát teda profesor trochu úchylák mi přijde Vysmátý .
A Harold Válím se smíchy Nejlepší jméno pro mazlíčka Válím se smíchy
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 434
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   22/04/18, 10:31 am

Ano, je to sice smutné, ale opravdu jako ze života. Takových "hvězd" jako Rebecca je bohužel na světě hodně, které nechápou souvislosti a myslí jen na sebe. A mně osobně se profesor zamlouvá, jeho znalosti by se třeba mohly hodit !
Návrat nahoru Goto down
Janika31
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 06. 02. 18
Age : 26
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   22/04/18, 05:38 pm

Moc krásně se to čte. :)
Rebeccu bych s chutí nakopla, vy víte kam. Ďáblík Vysmátý . Jsem zvědavá jestli se její nátura časem pozmění.
Těším se na pokráčko. Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://janika31.tumblr.com/
Lucisab
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 369
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   23/04/18, 08:11 pm

Harald Válím se smíchy Válím se smíchy jinak mezi Rebeccou a Nickem to zatím pořádně nepřátelsky jiskří Vysmátý i když mám pocit, že Rebecca bude mít problém se všemi v bunkru Vysmátý je opravdu příšerná Vysmátý ale Nick jí to pěkně vysvětlil až jí z toho spadla čelist Vysmátý

Jinak profesor mi přijde moc pozorný Mrkající doufám, že se dočká vysokého věku a neopustí nás brzy Plačící


Návrat nahoru Goto down
Shina
Bronzový simík stavitel
Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 145
Join date : 20. 01. 18

PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   24/04/18, 03:57 pm

Moc hezky se to čte, i když je to tak smutné Plačící Píšeš opravdu dobře, Hello *THUMBS UP* Já jsem zvědavá, jak se Rebecca bude chovat, když jí teď konečně došlo, jak se věci mají. Snad jí aspoň trošku spadne hřebínek...
Návrat nahoru Goto down
https://shinasims.tumblr.com/
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Hellohello: Apokalypsa   

Návrat nahoru Goto down
 
Hellohello: Apokalypsa
Návrat nahoru 
Strana 1 z 2Jdi na stránku : 1, 2  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Fórum o The Sims :: Soutěže :: Výzva - Apokalypsa!-
Přejdi na: