Fórum o The Sims

Diskuzní fórum pro uživatele forum.thesims2.cz a ostatní fanoušky série The Sims.
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share | 
 

 Historie jednoho rodu

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next
AutorZpráva
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   26/03/18, 08:44 pm

No já Belinku miluju Láska Láska  A nejlepší je, že ty její výrazy jsou fakt momentky ze hry, prostě batolata se podle mě povedla Láska

Uvidíte, uvidíte, přiznám se, že nejsem moc na komplikované zápletky, tak snad vás nebudu napínat dlouho Mrkající Zrovna píšu, tak jsem sama zvědavá, co z toho vypadne Píšu

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Hellohello
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 491
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   27/03/18, 07:23 pm

Pózy hezky zapadají do příběhu Úsměv je to krásné. A souhlasím přesně s Ludmilou a Lucisab Úsměv
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   28/03/18, 10:18 pm

Děkuji Červenám se  Tak snad se bude líbit i pokračování, poctivě se na něm pracuje, jen musím dát dokupy zase několik kapitol najednou, ať se z toho nějak vymotám. Píšu  Ale zase aspoň bude něco málo v zásobě, protože mě teď fakt láká ta výzva Pohoda

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   02/04/18, 08:46 pm

37. KAPITOLA - Nový život

V následujících týdnech se všichni snažili vrátit do starých kolejích a Karel najít způsob, jak co nejvíce zapadnout zpět do běžného života. Alespoň v rámci možností, které dosti omezoval fakt, že nemůže vycházet na slunce. Jedním z prvních úkolů bylo navštívit samozřejmě mámu. Počkal tedy, až se setmí, a pak se vydal do Lázeňské oázy k jejímu novému domu.


Eliška byla poněkud zaskočená večerní neočekávanou návštěvou. To se ale nedalo srovnat s šokem, který zažila, když otevřela dveře. Původně myslela, že se jí to jen zdá. V další vteřině přemýšlela, že mu vlepí pořádný záhlavek, ale nakonec mateřská láska zvítězila a ona Karla pevně objala. „Chlapečku můj, konečně ses vrátil.“ řekla se slzami v očích.


Hned ho zavedla dál a chtěla vědět o všem, kde se toulal. Karel si nepřál, aby nikdo další věděl pravdu, natož aby se dozvěděli, kým je. Domluvili se tedy s Anjou, Andreou a Radkem, že pro ostatní měl Karel nehodu, při které přišel o paměť. Ke vší smůle pak prodělal nějakou tropickou nemoc, která má za následek jeho sluneční alergii, ale snaží se na ní najít lék. „Ach, hochu, mrzí mě, že jsem tě sama nehledala dřív.“ povzdechla si Eliška, když Karel dovyprávěl.


„Mami, tím se vůbec netrap!“ chytil ji Karel za ruku. „Byl jsem někde v pralese, tam by mě těžko někdo objevil.“ připomněl jí svou historku a raději stočil řeč na Isabelu. „Je to šílené číslo, co?“ zasmál se, když matce vylíčil, jak si na něj jeho holčička připravila vstupní test.


V tom se v obýváku objevila Ilonka. „Jaktože nespíš?“ napomenula ji Eliška. „Nechce se mi.“ postěžovala si holčička. „Tak si vem trochu mléka.“ navrhla jí máma. Ilča poslechla a za chvíli už byla zpět se sklenicí a obrátila se na Karla. „Poslyš, ty jsi můj brácha, viď?“ zeptala se ho, když žuchla do křesla, div se nepolila.


„Jo, a ty budeš moje ségra, co?“ odpověděl jí Karel. „Jak jsi to vlastně poznala?“ zeptal se jí zvědavě. „No, přece z fotek, co jich má máma plnou komodu.“ vysvětlila mu jeho malá sestřička. „Půjdeš si se mnou hrát?“ žadonila Ilonka. „Teď asi ne, ty máš jít spát a já musím domů. Ale doufám, že s mamkou dojdete na Belinu narozeninovou oslavu.“ navrhl jí Karel. „Tak super, platí!“ zajásala.


Doma začínali fungovat jako relativně normální rodina. Isabelka sice ještě úplně nezkousla, že s tatínkem nemůže na hřiště, ale spokojila se s tím, že si spolu můžou hrát alespoň doma.


Karel se snažil vynahradit si ztracené roky, a tak se o malou staral kdykoli mohl. Krmil jí (i když to jídlo teda pěkně zapáchalo, alespoň jemu rozhodně), koupal a ukládal. A Beluška byla spokojená, protože zatímco s maminkou byla ve vaně kačenka, tatínek jí vymyslel žraloka, kterého musela přeprat. I ty příběhy na dobrou noc byly mnohem zajímavější než maminčiny pohádky.


Anja byla šťastná, že si ti dva tak dobře rozumí. A taky si nemohla stěžovat, že jí ubylo povinností. Musela se sice vrátit do práce, ale měla teď více času i na svoji zahrádku. Karel jí v noci vytvořil za brankou část vyhrazenou pro speciální a jedovaté rostliny, kam Anja hned zasadila nejen semínka plazmového ovoce, ale také vlčího moru a dalších květin, ke kterým by se Bela a Joey určitě dostat neměli.


Mimochodem Joey z Karla úplně nadšený nebyl – tenhle nový člověk mu moc nevoněl, bylo na něm něco podezřelého. Ale velká panička ho nechala v domě, ta malá si s ním hrála a smála se, tak ho vzal na milost. Trochu ale trucoval na Anju, došlo mu, že místo u ní v posteli už není vyhrazeno jen jemu, a tak poprvé, co přišel do domu, se rozhodl spát v boudě.


Pro Karla byly úlevou noci. Holky mu sice chyběly, ale on se konečně mohl dostat ven. Anja občas ponocovala s ním, to pak společně koukali na hvězdy a opět se sbližovali. Nic vážnějšího ale Karel nedovolil – nechtěl riskovat další „nehodu“. Děsila ho představa, že by mohl být upíří gen dědičný. Když všichni v domě usnuli, trávil čas nejraději u řeky a rybařil. To ho uklidňovalo.


Samozřejmě nezapomněl na jejich hlavní problém - nebezpečí tam venku číhalo a on musel najít řešení dřív, než si Vlad najde způsob, jak se dostat k němu a jeho rodině. Jediným jejich štěstím bylo, že ostatní upíři hraběte nemuseli a rozhodně neměli v úmyslu mu pomáhat s jeho pomstou. Neúnavně tedy pročítal knihy, které si odnesl z jeho sídla. Bohužel, nic užitečného zatím nenašel. Měl pocit, že mu něco uniká, že musel něco přehlédnout, a tak je četl znovu a znovu.


Ani Andrea nezahálela a měla za sebou několik náročných dní v práci. Konečně jim dovezli vzorky z Radkovy vesmírné mise a ona se mohla pustit se svým týmem do jejich zkoumání. Bohužel, ať na ně koukali, jak koukali, žádné převratné objevy se nekonaly. „Sakra, něco tam musí přece být.“ mumlala si pro sebe Andrea, když opět usedla k tomu nelepšímu mikroskopu, co měli k dispozici.


Výsledek byl opět stejný – jen kusy kamení bez známek jakéhokoli života, ať už aktivního, nebo zaniklého. I ona měla pocit, že musela něco přehlédnout. V práci navíc zůstávala přesčas a pokoušela se vymyslet, jak upgradovat Anjin opalovací balzám na upíří kůži. Nejprve ze všeho musela prozkoumat Karlovu DNA – to aspoň na chvíli uspokojilo její vědeckou zvědavost, rozhodně víc, než to vesmírné harampádí.


Nicméně týdny ubíhaly a Karlovy laboratorně vypěstované buňky stále pod slunečními paprsky umíraly. Takže po vědecké stránce byla Andrea frustrovaná tuplovaně, chvílemi měla pocit, že u toho laboratorního stolku snad zakoření.


Anja se na ty dvě strhané tváře nemohla ani dívat, a rozhodla se, že potřebují jako sůl nějaké odreagování. Připomněla jim, že mají i nějaké bratrance a sestřenice, kteří by také rádi Karla přivítali zpět. Jelikož věděla, že Karel svoji touhu po krvi ovládá víc než dobře, vytáhla je na párty s partou. „Ále, kohopak to tu máme.“ vítala Káju na parketu Alena.


„Nazdar, sestřenko!“ pozdravil ji Karel. „Tak povídej, chlape, kde ses toulal, že ses ani neozval!“ vyzvídala hned Alča. Karel se pokusil přeřvat hudbu svou historkou. „Nepochybuj, že kdybych věděl, kdo jsem, měli byste mě pořád na Simskypu.“ ujistil ji nakonec.


Na oslavu velkého shledání si partička připomněla svoji tradici skupinových tanečků a pěkně to rozjeli. Karel se musel usmívat při vzpomínce na to, jak před pár týdny tyhle lidi pozoroval a měl je za cizí. V tu chvíli byl opravdu rád, že ho holky vytáhly ven.  Akorát Andy se držela trochu bokem, byla ten den opravdu hodně přejetá a cítila se mizerně.


Když se Andrea druhý den po večírku probrala, nebylo ji o nic lépe. Vlastně jí bylo mnohem hůř. Sotva vylezla z postele, neskutečně se jí navalilo, a musela to vzít úprkem do koupelny.


Šla se trochu opláchnout, aby přišla k sobě, a v duchu si nadávala, že už není nejmladší a neměla by to tolik přehánět s alkoholem. Přece jen doby, kdy pařili každý týden, jsou dávno pryč, už nemá tak „natrénováno“. Když si čistila zuby, došlo jí ale, že předchozí večer nepila skoro nic – neměla na to chuť, ani pomyšlení.


V tom si začala dávat dvě a dvě dohromady. Zahodila kartáček a začala lovit v domácí lékárničce. Během chvíle našla, co hledala, a pak už zbývalo si jen odskočit a čekat. Dvě čárky ji potvrdily, že její tušení bylo správné.


Hned se vydala hledat Radka, který už byl dávno na nohou. Přízemím voněla snídaně a její manžel právě studoval novinky ze světa na počítači. „Miláčku, víš, co jsem právě zjistila?“ zeptala se ho, a začala mu jemně masírovat ramena. „Vydrž, lásko, jen to dočtu, tohle totiž vypadá dost zajímavě…“ mumlal Radek, a dál koukal do monitoru.


„Vsadím se, že moje zpráva bude zajímavější.“ pokoušela ho Andy. „Prosím tě, co tak zásadního bys mohla zjistit po ránu v koupelně?“ brblal dál Radek, zatímco se k němu Andrea přitulila. V tom si uvědomil, že odpověď se nejspíš nabízí sama. „Ty jsi těhotná.“ vydechl a bylo to spíš konstatování, než otázka.


„Chytrý chlapec!“ pochválila ho Andy. „Doufám, že je to dobrá zpráva?“ ujistila se honem. „Hvězdo, to je nejlepší zpráva dne… Kecám… měsíce, roku, století.“ zajásal Radek a honem svoji ženu políbil.


Dohodli se, že zatím nikomu nebudou nic říkat. Povzbuzena jejich malým tajemstvím, se Andrea po víkendu vydala do práce v mnohem lepší náladě. Vzorky z vesmíru hodila za hlavu a začala studovat výsledky vlivu plazmového ovoce na Karlovu DNA.  To, co viděla, ji vlilo novou naději, že její hypotéza nemusela být zcestná.


Honem tedy zkusila přimíchat šťávu z plodů do Anjina opalovacího krému a pak už jen musela čekat, jestli opravdu kápla na to pravé.


O pár hodin později už znala výsledek a konečně měla pocit, že štěstí se obrací na jejich stranu. Karlovi buňky sice na slunci pořád trpěly, ale jejich odolnost se násobně zvýšila. Na jednu narozeninovou zahradní párty nebo na občasný výlet na hřiště by tak Anjin vylepšený opalovák měl stačit. Večer tedy u ní klepala s úsměvem na tváři a dobrou zprávou v rukávu.

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření


Naposledy upravil Fidgety dne 12/04/18, 11:03 am, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Kolikokoli
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 420
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   02/04/18, 09:10 pm

Karel prostě smrdí :D Nemám ho ráda, a doufám, že Joey nebude jediný, kdo to cítí stejně Vysmátý Radkovi a Andree mímo přeju Láska
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   02/04/18, 10:30 pm

Válím se smíchy Ten Kája, co se jako malý cáchal s Andy v bazénu se ti nelíbí, jo? Potomek zakladatele rodu... Copak ti udělal?? Plačící

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 594
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   02/04/18, 11:13 pm

Mně se náhodou Karel docela zamlouvá, obzvláště tím, jak dokáže krotit to, že je upír a jak přepral Vlada. A vymyslet si pro dcerku do vany žraloka, to je tady dobrý úlet Mrkající Obdivuji i obě dámy, jak se snaží prát s osudem *THUMBS UP*
Návrat nahoru Goto down
Kolikokoli
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 420
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   03/04/18, 08:21 am

Asi je až podezřele najednou dokonalej. A dokonalej měl být předtím, než se malá narodila. Zbytek jsou výmluvy :D.
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 524
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   03/04/18, 08:58 pm

Mě se taky Karel líbí Mrkající je hezké ho vidět, jak si hraje s Belinkou a jak má rád Anju Láska je na něm vidět, že se jim snaží vynahradit o co přišli.

Jinak Andree a Radkovi další miminko moc přeju Úsměv jsem zvědavá, co se jim narodí Úsměv
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   10/04/18, 05:07 pm

Všichni sice žijeme výzvou, ale já si předepsala pár kapitol, tak zkusím pokračovat i příběhem. I když tohle je taková oddechovka o ničem, ale trochu rodinné pohody si fakt zaslouží všichni Mrkající

38. KAPITOLA – Rodinná pohoda

Andrein objev Anju s Karlem (a toho především) neuvěřitelně potěšil. Nový krém fungoval, i když se Karel raději držel ve stínu, dokázal venku vydržet i za denního světla. Teď už nic nebránilo tomu, aby mohli přichystat krásnou oslavu narozenin pro malou Isabelku. Pozvali nejen Andreu a její kluky, ale nesměla chybět ani babička Eliška s Ilonkou, nebo Anjiny sestry Sofia a Elsa, která dotáhla aspoň nejmladší Simonu. Taková pozornost znervózněla i jindy oraženou Belu, a tak se domluvili, že svíčky sfoukne jen s rodiči.


„Zlatíčko, teď pořádně foukni, a něco krásného si přej.“ napovídala dcerce Anja, zatímco ji Karel povzbuzoval. Bela se do toho opřela, div jí očka nevypadla z důlků a za pomoci maminky sfoukla všech šest svíček.


Chvíli na to Anja přemítala, že je neuvěřitelné, jak rychle Isabelka vyrostla, když si všimla, že Karel v koutku popíjí plazmu. Venku musel energii doplňovat častěji, ale věděla, že dokud nedoutná, je vše v pořádku.


To už se ale Bela konečně otrkala, a začala se věnovat svým hostům. Moc ráda vykládala, jak je její maminka princezna, která zachránila prince, jejího tatínka. Ani babička Eliška nebyla ušetřena. Naštěstí všichni si to vyložili jen jako bujnou fantazii malého děvčátka a nikdo dál nepátral po původu této historky.


Posilněný Karel se vrhl na přípravu občerstvení, protože ne každému vyhovovalo sladké a Joey si z ruchu kolem nic nedělal a zabalil to přímo uprostřed dění.  

(Btw. to se kouří z grilu, ne z Karla!)

Nejvíc se ale Bela vyřádila se svojí malou tetou Ilonkou. Konečně se dostaly do věku, kdy měly společné zájmy. A protože obě děvčata byla pěkně od rány, bylo jisté, že si budou rozumět.


V Isabelce se navíc probudila i její tvořivá duše. Zatímco dřív jen cákala barvy všude kolem, teď její obrázky začínaly mít méně abstraktní podobu. Hned večer sedla ke svému stolečku v pokojíku a dojmy z oslavy se pokusila zachytit na papír.


V poslední době se také zlepšily vztahy Joeyho k novému páníčkovi. Hodně pomohlo, že ho Karel brával na dlouhé noční procházky. To se Joeymu líbilo, spokojeně si vykračoval a říkal si, že tenhle divný člověk nakonec nebude tak špatný.


Dokonce byly chvíle, pokud tedy chlupáč nespal, kdy se od Karla nehnul na krok. Když upír po oslavě meditoval, aby nabral síly ztracené pobytem na slunci, Joey odpočíval s ním na verandě.


Přes den si zase užíval své nejmenší paničky, která ho milovala ze všech nejvíc. Jejich oblíbenou kratochvílí bylo házení míčkem. Joey pobíhal po zahradě sem a tam a řádil jako malé štěně. Zatímco se Bela soustředila na další hod, netrpělivě přešlapoval a spokojeně vrtěl ocáskem.


Anja navíc sklidila první domácí úrodu plazmového ovoce. Zásoby, které přivezli ze Zapomenuté Lhoty vyčerpali na Andreiny pokusy a objednávané plazmové balíčky nebyly moc účinné. „Tak co? Jaké jsou? Fungují?“ vyptávala se netrpělivě Anja, zatímco Karel sál šťávu přímo z plodu.


„Hmm, naprosto vynikající. Lepší plazmové ovoce jsem ještě neochutnal!“ složil jí poklonu Karel, když dopil. „Tak to jsem ráda, že to k něčemu bylo.“ oddechla si Anja. Přesto doufala, že ten strom nebudou brzy potřebovat vůbec.


Andrea se na oslavě držela trochu stranou. Jednak jí nebylo dobře, a pak nechtěla budit moc pozornosti, aby nikdo neodhalil její tajemství. Tohle nebyl její den… Příštího rána se jí konečně udělalo lépe, a tak vstala jako první. Když šla zkontrolovat Filipa, všimla si, že na stolku stojí stodola z kostek. „Hm, ta tady večer ale nebyla, ne?“ pomyslela si.


Filip spal jako andílek, tak sešla do přízemí. Měla v plánu připravit snídani, když ji zaujal divný vrčivý zvuk z rohu místnosti. Z počítače podezřele jiskřilo. Vaření tedy odložila a šla se podívat, co za tím vězí. Oprava jí dlouho nezabrala, jen se podivila, že by zaspala nějakou bouřku, protože jiná příčina ji nenapadla.


Po nějaké chvíli, kdy stihla připravit lahodné palačinky, se k ní připojil Radek. „Dobré ráno, miláčku, měl jsi náročnou noc?“ přivítala ho Andrea a políbila ho na tvář.


„Proč myslíš?“ nechápal Radek. „U Filiho v pokoji jsou poskládané kostky. Myslela jsem, že tě vzbudil zase nějaký divoký sen, a šel ses k němu uklidnit.“ vysvětlila mu Andy. „Jó, to bude nejspíš možný, zdálo se mi, že nám ufouni prolízají dům a skládají si kostičky. Tak mi to asi nedalo a šel jsem si je taky složit. A pak jsem to nějak zaspal.“ přiznal se Radek unaveně.


„Ráďo, neměl bys s tím někam zajít, třeba k psychologovi?“ ptala se ustaraně Andrea. „Ne, myslím, že je to normální, každý máme něco.“ odmítl její nápad Radek. „Raději mi řekni, kdy zajdeme k vašim říct jim o dalším vnoučkovi.“ změnil téma.


„Vidíš to, s mamkou jsem se domluvila hned na dnešní odpoledne. A příští pátek chci vytáhnout Anju s Karlem na večeři… I když Karel toho moc nesní, tak myslím, že Anji by vypadnout ven prospělo. Tak těm to můžeme říct až tam, co myslíš?“ seznámila ho Andy se svými plány.


Radek nemohl jinak, než souhlasit. Jeho žena to měla vymyšleno krásně. Zatímco ona šla vzbudit Filípka, Radek se rozhodl být také užitečný a šel vynést odpadky. Venku ho však čekalo nemilé překvapení, v podobě shozené popelnice. „Chuligáni jedni pubertální.“ pomyslel si nasupeně, když ji vracel na místo.


Jak Andrea naplánovala, tak se i stalo. Sofia a Tomáš měli z očekávaní druhého vnoučete náramnou radost, a v pátek se uskutečnilo i slíbené rande ve čtyřech. Zatímco Karel vybíral z lístku a vzpomínal na doby, kdy mu jídlo i vonělo, Radek zpoza svého menu házel po Andrei pohledy, že by měla vyjít s pravdou ven před večeří, protože po jídle už nebude muset říkat nic – to pak poznají sami.


Jen co si tedy objednali, Andrea si důležitě odkašlala a spustila. „Poslyšte vy dva, doufám, že víte, že jste pro mě víc než jen teta a bratranec. Vždycky jste byli mými sourozenci možná víc než Milan. Tak doufám, že budete mít radost, když vám řeknu, že s Radkem čekáme druhé miminko.“ usmála se na ně, když dokončila proslov.


„Ježíš, Andy, to je úžasná zpráva.“ rozzářila se Anja, a Andrei se ulevilo. Bála se, aby zasmušilá Anja nechytla depku, když u nich to na další děti hned tak nevypadalo. „Jó, kámo, tak to ti nastanou zase krušné časy.“ popíchnul ho přátelsky Karel.


Celý večer se nesl v duchu oslavy a čtveřice se výborně bavila. Náladu jim nepokazil ani fakt, že číšník s jejich objednávkou zavrávoral a jejich večeře skončila na zemi. Jediné štěstí, že si Anja zrovna odskočila, jinak by ji měla v klíně. Číšník se jim strašně omlouval, Radek se ujišťoval, jestli jeho těhotná manželka netrpí hlady, a Karel to vyřešil jednoduše. „Myslím, že specialita šéfkuchaře na účet podniku to spraví.“ navrhl.


Nakonec se tedy dočkali ještě lepšího jídla, než si původně chtěli dopřát, a večeři protáhli až do noci. No, a číšníkovi se viditelně ulevilo, když napodruhé přistálo jídlo i pití v pořádku na stole.


Kvůli problémům na postimage se (snad dočasně) nezobrazují obrázky u starších kapitol. K dispozici jsou na blogu Historie jednoho rodu

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření


Naposledy upravil Fidgety dne 12/04/18, 11:06 am, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Kolikokoli
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 420
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   10/04/18, 06:02 pm

Konečně rande ve čtyřech!! To bylo potřeba :) Chudák číšník, ten si to teď u šéfa slízne.
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 524
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   10/04/18, 09:49 pm

Moc hezký díl Úsměv a Belinka je moc hezká Láska jsem zvědavá jak bude vypadat jako dospělá Úsměv tak mě napadá, když se Radkovi zdálo o těch mimozemšťanech... nebude nakonec i on čekat malého vnoučka? Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   11/04/18, 12:48 pm

Číšník si to asi slíznul, protože oni fakt odešli bez placení, myslím Chichichi
Belinka se jim hodně povedla, hodně mi připomíná svoji sestřenici Simonku, když byla dítě (omylem jsem jim dala stejný účes, to tomu pomáhá).

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 594
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   11/04/18, 07:38 pm

Belinka opravdu moc pěkně vyrostla, a chudák ten číšník - ještě si do toho stoupnul Úsměv
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   16/04/18, 11:47 am

S novým týdnem zase jedna odbočka k příběhu Mrkající

39. KAPITOLA – Kouzlo noci

Čas neúprosně běžel a měsíce ubíhaly. Rostlo nejen Andreino bříško, ale vyrostla i malá Daisy. Teď už o ní nikdo nemohl tvrdit, že není pořádný hlídač, jak se jí kdysi posmívala Anja.


A taky došlo na další narozeniny. Radek ještě před narozením dalšího potomka oslavil významné kulatiny. Při té příležitosti se sešla opět celá rodina. „Holčičko, vypadáš čím dál lépe.“ vítal se Tomáš se svojí krásně zakulacenou dcerkou. „Nepřeháněj, tati.“ objala ho Andrea. „Tak Ráďo, žádný strach a už to sfoukni.“ povzbuzovala oslavence Alena.


A tak Radek poslech a za jásotu ostatních přihlížejících sfoukl svíčky na dvoupatrovém dortu, který mu upekla jeho milovaná žena. Akorát Andreji nebylo v tu chvíli do smíchu. V posledních dnech jí trápilo pálení žáhy a občas se jí z toho až malinko navalilo.


Radek si toho všiml, a tak si ji vzal stranou, aby se ujistil, jestli je vše v pořádku. Andrea ho ubezpečila, že je to naprosto normální, s Filípkem se tomu sice vyhnula, ale jinak to prostě patří k věci. „Ty naše zlatíčko, nesmíš tu maminku tolik zlobit.“ káral Radek láskyplně její bříško.


Malý Filda jakoby vycítil, že je o něm řeč, hned se jim objevil pod nohama. Nakonec ale rodiče nechal být a zamířil za Belou. „Bejó, poď si še mnou hlát.“ házel po ní štěněcí očka. Tomu prckovi se nedalo odolat.


Oslavenec si dokonce střihl partičku šachů se svým tchánem. I když byl Radek na šachy přeborník, Tomáš stále oplýval vymakanou muskulaturou (ne že by jeho zeť byl ořezávátko), a tak ho raději nechával vyhrát. „To víš synku, zkušenosti se nezapřou.“ kasal se Tomáš po jednom z úspěšných tahů.


Večer, když všichni odešli, šla Andrea uložit Filípka. Sedla se u jeho postýlky, aby mu přečetla pohádku na dobrou noc. Filda ale seskočil za ní na zem. „Mamintó, povídej mi jaký bude to mimintó.“ zažadonil. Andrea tedy svolila a povídala. Za chvíli se prcek k bříšku přitulil. „Já budu tvůj veltý blácha a budu tě chlánit, víš?“ slíbil sourozenci uvnitř.


Pár dní před termínem zaskočila Andrea na návštěvu k Anji. Bylo krásné odpoledne, Karel zrovna vyspával, a tak vyšly ven na zahradu. „Jejda Andy, ty už jsi opravdu na rozsypání.“ zhodnotila Anja velikost Andreina bříška. „Mně to povídej, už aby to malý bylo venku.“ postěžovala si Andrea.


Protože toho měla po cestě dost, usadily na lavičce na zahradě a jen se tak pohupovaly. Děti se zabavily na skluzavce a ony si tak mohly v klidu popovídat. „To už se tak těšíš, až budeš běhat kolem dvou prťat.“ navázala Anja na její poznámku. „A víš, že jo. Jednak starat se o Filiho s tím pupkem není zrovna výhra, a taky tohle těhotenství snáším nějak hůř.“ vysvětlila jí Andrea.


Nakonec se dostaly i k tématu dalšího potomka u Anji a Karla. „Víš, bála jsem se, že se budeš trápit, když budeme mít další mimčo, zatímco vy… však víš.“ přiznala se Andreji. „Ájo, neblázni, to by mě nikdy nenapadlo.“ ujistila ji Anja. „A jak to tedy máte?“ odvážila se Andy zeptat. „No, Karel nechce nic riskovat, dokud se nevypořádá s tou svou záležitostí.“  naznačila Anja pro případ, že by Bela měla nastražené uši.


„Ale mně to vlastně zatím nevadí, víš? Myslím, že aktuálně nemůžeme mít další dítě. Víš, Belu bych nevyměnila za nic, ale měla jsem ji strašně brzo. No, a teď, když je samostatnější, tak bych chtěla třeba i něco zažít, chápeš? Chvíli se věnovat sobě, a samozřejmě Kájovi. Jen, kdyby už ta šílená věc byla za námi.“ svěřila se jí Anja.


„Určitě bude! Kája si nedá pokoj, dokud to nevyřeší. Nedopustí, aby vám někdo ublížil.“ snažila se jí uklidnit Andrea. „Ani se nenaděješ, a budete si plnit společné sny – oba si to zasloužíte.“ usmála se na ni.


Pak už změnily téma na počasí, zahrádku a jiné neutrální věci, aby Anja mohla přijít na jiné myšlenky.

V jedné věci měla ale Anja pravdu jednoznačně – Andrea byla opravdu na rozsypání. Když k večeru přišla domů, hodila na sebe pyžamo. Chtěla jen rychle nachystat klukům večeři a jít si lehnout se slepicemi. V tom ji ale zaskočila známá prudká bolest.


„Radkůůůůů!“ zavřeštěla na celý dům, protože neměla ponětí, kde se její manžel nachází. Ten zrovna koupal malého Filipa, takže musela své volání opakovat. „A jé, chlape, to zní vážně, končíme!“ zavelel.


Honem vytáhl prcka z vany, osušil ho a oblékl. Poslal ho hrát si do pokojíčku a už sbíhal schody dolů, aby zjistil, co se děje. Andrea stála přikovaná na místě a funěla. Radek na ní chvíli zmateně hleděl, pak mu došlo, která bije. „Proboha, my rodíme!“ začal vyšilovat.


Andrea na něj vyvalila oči. „Posledně jsi byl tedy víc v klidu.“ zhodnotila situaci. „No, jo, to jsem nevěděl, co nás čeká!“ panikařil dál Radek. „Sakra Daisy, neolizuj paničku!“ vykřikl, když se k nim přidala jejich fenečka, aby zjistila, co se děje a začala zkoumat tu divnou vodu, co to tekla z její paničky.


„Daisy, nech toho!“ napomenula ji i Andrea, ale na rozdíl od Radka ji její počínání pobavilo. „A ty se laskavě uklidni, rodit budu já, ne ty!“ houkla na Radka „Když dovolíš, zkusím se jít převléknout. A jestli mi chceš pomoct, běž naložit dítě a psa do auta, cestou je hodíme k našim!“ vydala instrukce a doufala, že se Radek trochu sebere.


Za pár minut se opravdu všichni dokázali vypravit na cestu. Sofia si převzala Filipa a Daisy a popřála mladým hodně štěstí. Hlavně ať se nezapomenou hned ozvat. Brzy už byli ti dva v porodnici. Tentokrát to ale nevypadalo tak překotně, jako když se dral na svět Filip, takže museli chvíli čekat, a Andy se dokonce mohla procházet po chodbách a občerstvit se.


Zatímco Andrea rodila, Karel bloumal tmou v okolí zátoky. Ryby dnes nebraly, a tak se usadil na lavičku na protějším břehu a pozoroval vodu. Nakonec dospěl k závěru, že marněním času nic nezíská, a znovu vytáhl Úplné upíří kompendium a začal jím listovat.


Pomalu ztrácel naději, že by mu mohlo pomoci. Ale najednou si uvědomil, že je něco jinak. „Sakra, tohle tu předtím nebylo.“ zamumlal si pro sebe. Původně myslel, že něco dříve přehlédl, nebo se slepily stránky, ale pak zjistil, že nového textu je mnohem více. Zaklonil hlavu a přemýšlel, jak je to možné, že to předtím neviděl. V tom mu to došlo.


„Úplněk!“ vykřikl do tmy. „Taková blbost, že my mě to ani nenapadlo zkoušet!“ zahudroval ještě. Teď už ale bylo jasné, že jestli má najít řešení, tak jedině teď. Rychle začal procházet knihu a hledal, jak se zbavit svého prokletí. A pak mu to padlo do oka – lék na upírství! „Heuréka!“ zaradoval se.


V tu chvíli ocenil i svůj dávný nápad, aby si Anja odnesla rostliny ze Zapomenuté Lhoty. Podle receptu přesně ty potřeboval – plazmové ovoce a vlčí mor. A kromě toho, no fuj, česnek! Honem vběhl do domu pro kus papíru, aby si recept mohl opsat, než zase na měsíc zmizí. Za tu dobu hledání toho Anja sklidila dostatek, a tak nebylo nač otálet, hned se pustil do přípravy. Jen ho mrzelo, že dnes v noci už se nestihne vydat na cestu.

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 594
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   16/04/18, 03:33 pm

Jéžiši, zase takový psychologický napnelismus - copak se asi narodí ? A povede se Karlovi překonat upírství ? Šokovaný
Návrat nahoru Goto down
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   16/04/18, 04:44 pm

"psychologický napnelismus" Válím se smíchy  Super pojem *THUMBS UP*  Nemůžu vše naservírovat na stříbrném podnose, ale příští týden se to třeba dozvíte Mrkající

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 524
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   16/04/18, 09:12 pm

Doufám, že se Karlovi podaří vyléčit Úsměv jinak jsem moc zvědavá na další mímo Úsměv
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 491
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   17/04/18, 12:07 am

Super, konečně je ten lék na obzoru Úsměv a z Bely vyrostla moc hezká holčička. No a Daisy Láska kdo by nechtěl takového psa? Vysmátý taky jsem zvědavá, co se narodí
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Fidgety
Admin - Bronzový simík stavitel
Admin - Bronzový simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 611
Join date : 10. 10. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   24/04/18, 01:29 pm

Tak já vám ten "napnelismus" teda trochu povolím, spíš asi úplně, protože nevím, kdy se dostanu k pokračování  Aha

40. KAPITOLA – Rozhodující střet

Anja s Karlem byli celý den jak na trní. Anja čekala na zprávy z porodnice a zatím vše nasvědčovalo tomu, že miminko na svět nespěchá. Karel se vymluvil na to stejné, ve skutečnosti byl ale nervózní z nadcházející noci. Anji o lektvaru nic neříkal, pro případ, že by nefungoval a jeho plán nevyšel. Napsal jí dopis, kde vše vysvětlil, a hned jak usnula, zamířil do Zapomenuté Lhoty. Tentokrát se dveře samy neotevřely, nebyl očekáván, a tak musel zaklepat.


Když ho zámek konečně vpustil dovnitř, Vlad už vyčkával v hale. Nebylo překvapující, že ho vítal ve své upíří formě. „Ale ale, panáček se rozhodl vrátit domů? Už tě tvá ubohá lidská rodinka omrzela?“ cedil na něj povýšeně skrz zuby.


„Měl si je vzít s sebou, ušetřil bys mi práci. Ty mladé dámy mají potenciál být dobrými upírkami. Pokud ovšem přežijí přeměnu.“ přisadil si. To Karla vyprovokovalo a urychleně se taky proměnil. „Ty odpornej hade, na moji rodinu nešáhneš, varuju tě.“ pohrozil mu Karel.


„Chlapečku, ty si myslíš, že když ti to náhodou jednou vyšlo, tak máš převahu? Tak to se šeredně pleteš!“ ujistil ho Vlad. „Ty už jsi mi k ničemu, hned to s tebou skoncuji, a pak už si jen počkám, až tě ta tvoje krasotinka přijde znovu hledat.“ vyhrožoval mu dál.


„Opakuju ti, že moji rodinu necháš na pokoji!“ nenechal se Karel zastrašit. „Bohužel pro tebe, ty o tom nerozhoduješ.“ uchechtl se hrabě. „A než tě napadne nějaká hloupost, tentokrát vyzývám na souboj já tebe.“ zavrčel. „Doufám, že jsi připraven zemřít! Já totiž nejsem takový měkkota jako ty, abych nechal soupeře odejít.“ neodolal pak dalším sebejistým posměškům.


A tak stanuli opět tváří v tvář, tentokrát v hlavním salónu. Boj to měl být vyrovnaný, oba měli silnou motivaci – Vlad se chtěl pomstít a Karel chránit své nejbližší.


Bohužel pro Karla, tentokrát byl Vlad připraven lépe. Těch několik měsíců, kdy čekal, než najde svého nového Johana, se snažil dostat znovu do formy. Spolu s jeho staletými zkušenostmi pak Karel neměl nejmenší šanci, padl tak poražen k zemi.


Karel měl síly tak tak posbírat se na nohy, ale nepřipadalo v úvahu, aby Vlada vyzval na odvetu. Ten naopak hýřil energií a užíval si své vítězství. „Mohl jsi být nesmrtelný, ale ty jsi mě zradil. Živý odsud neodejdeš.“ oznámil mu suše Vlad. „Tím bych si nebyla tak jistá!“ ozvalo se tentokrát za zády Vladovi.


Ten byl chvíli zaskočen, ale pak se rozchechtal. „Výborně, celý páreček v jeden večer. Nečekal jsem to tak jednoduché.“ liboval si nad vývojem. „Hned jak vyřídím tohohle panáčka, tak si smlsnu na tobě.“ začal Anji vyhrožovat. „Myslím, že si smlsneš na něčem jiném.“ odpověděla mu sebejistě Anja a vytáhla zpoza zad připravený lektvar. „Co to sakra…“ vyvalil oči Vlad.


Víc už dodat nestihnul. Anja využila moment překvapení, a obsah skleničky mu chrstla přímo do obličeje. Ani se všemi svými superupířími schopnostmi Vlad nedokázal zmizet ani uhnout a inkasoval tak plnou dávku.


„Co si to dovoluješ, ty malá, oprsklá, lidská nulo.“ začal sršet Vlad, jen co se trochu oklepal. „Chtěl jsem z tebe udělat svoji ženu, silnou upírku, paní tohoto domu. Ale teď jsi zpečetila svůj osud. Dnes zemřeš společně se svým miláčkem.“ cenil na ni zuby a chystal se zakousnout.


Anja v tu chvíli strnula hrůzou. Byla v takové ráži, že ani nepomyslela, co se stane, když to nevyjde. Najednou pomyslela na Belu, která zůstane sama. Jak jí to jen mohla udělat, kdo jí teď bude chránit.


V příštím okamžiku se však Vlad zarazil a hrozivě zaskučel. Odlepil se od země a zuřivě se začal otáčet kolem své osy. „Kájo, prosím, řekni, že to zabere.“ ujišťovala se stále vyděšená Anja. „Myslím, že by mohlo. Rozhodně v to doufám.“ odpověděl jí a sám zatajil dech (kdyby nějaký měl).


Nějaký efekt to mělo určitě. Vlad dopadl zpět na zem ve své lidské podobě. Okamžitě se sesunul na kolena a panikařil. „Proboha… co to… to ne… to nemůže být… já mám tep…citím, jak mnou proudí krev…“ skučel a zoufale se držel za zápěstí. Karel s Anjou mu v tu chvíli nevěnovali pozornost, zaujal je šramot na opačné straně místnosti.


To už se Vlad skácel k zemi nadobro a proti nim se ze stínu vynořil Smrťák. Vlad byl upírem příliš dlouho, než aby mohl přeměnu v člověka přežít – nic lidského v něm totiž nezbylo. „Přátelé, děkuji, na tohohle pána si brousím kosu už hodně dlouho.“ zasyčel Smrťák k těm dvěma.


Pak se jim už jen uklonil, rozmáchl se a Vladovo tělo zmizelo. „Proboha, co jsem to udělala, já jsem zabila člověka. Vždyť já jsem teď vrah!“ vyděsila se Anja a stále zírala do míst, kde před chvíli ještě Vlad ležel.


„Proboha Anjo, nejsi žádný vrah!“ přiskočil k ní Karel a objal jí. „Jednak na upíry lidské zákony úplně neplatí, a pak ty jsi ho jen proměnila, on umřel sám. A hlavně jsi to dělala, abys chránila svoji rodinu, Belu a taky Andreu, to ti nikdo vyčítat nebude.“ chlácholil jí.


Když se trochu uklidnila, pustil jí z objetí. „Anjo, můžeš mi laskavě vysvětlit, kde ses tady u všech všudy vůbec vzala!“ došlo mu najednou, že měla být v bezpečí doma. „Vzbudila jsem se a našla jsem tvůj dopis. Nemohla jsem tě v tom nechat samotného. Když jsem hledala číslo na toho taxikáře, objevila jsem i tvoje poznámky, tak jsem rychle udělala ještě jeden lektvar a spěchala sem!“ vysvětlovala.


„Zlato, máš ty vůbec rozum? Víš, jak nebezpečné to bylo? Co všechno se mohlo stát? Vždyť jsi mohla přijít o život!“ chrlil na ní výčitky, měl o ni opravdový strach. „Jo, to mi došlo, když na mě Vlad vycenil ty svoje tesáky.“ potvrdila mu Anja. „No, ale kdybych se tu neobjevila, tak bys byl teď mrtvý ty, nebo ne?“ zeptala se posmutněle. „Jo, to nejspíš byl.“ přiznal Karel o poznání klidněji.


„Děkuju.“ dodal a znovu jí objal. „Není zač.“ špitla Anja. „Tak, a co bylo v plánu dál?“ zeptala se ho o chvíli později. „No, doufal jsem, že Vlada porazím, a pak zkusím ten lektvar vypít sám. Nechtěl jsem ho pít doma, kdyby náhodou nefungoval.“ seznámil jí se svým původním záměrem a vytáhl svoji várku lektvaru.


„A teď? Pořád to chceš vypít?“ zajímala se Anja. „Pořád! Anjo, kdyby to nevyšlo, nezlob se na mě, prosím. Ale takhle žít nechci, vždyť to ani není život. Teď jsme možná šťastní, ale jak dlouho by to fungovalo – nemůžeš se mnou žít po nocích a já s tebou nemůžu být ve dne. Potkáme se na pár hodin, někdy ani to ne, spíš se míjíme.“ snažil se jí vysvětlit, proč to riziko musí podstoupit. „No, tak na zdraví.“ vybídla ho Anja a kývla směrem ke skleničce. Karel si ji přiložil k ústům.


Když dopil, stejně jako Vlad se odlepil od země a chvíli se motal v zesilující záři světla. Když vše skončilo, přistál před Anjou Karel v lidské podobě. Ve tvářích však měl mnohem více barvy, než kdykoli v posledních letech, a na rozdíl od hraběte zůstal stát pevně na nohou. „Tak co, fungovalo to?“ zajímala se Anja, která si zatím oddechla, že to aspoň přežil. „To se hned přesvědčíme.“ mrknul na ni Karel.


Přistoupil k tomu stejnému zrcadlu, u kterého zjistil, že se stal upírem. Než se k němu přiblížil úplně, napětím zavřel oči. Chvíli zatajil dech – ano, teď už ho cítil, stejně jako krev rozlévající se mu po těle. Ale potřeboval to vidět. Znovu tedy oči otevřel a podíval se do zrcadla. „Zdar kámo, sekne ti to.“ Pozdravil svůj odraz, který tak dlouho postrádal.


Anja s radostí sledovala, jak se prohlíží. Strach z nich konečně opadl a hned se cítili tak nějak uvolněně a šťastně. „Hm, proč jsi mi neřekla, že to strniště je tak strašný!“ obrátil se na ní po chvíli. „Náhodou, já bych řekla, že díky němu vypadáš takový… mužnější.“ odpověděla mu zamyšleně. Karel k ní přiskočil a pevně ji chytil. „Ty jsi stejně ta nejlepší ženská na světě!“ řekl a pořádně jí políbil.
Pak už se mohli konečně a definitivně vydat domů.


Cestou Anji zapípala SMS - „Je to holka – Gabriela! Byla to fuska, ale obe jsou v poradku! R.“

_________________
RODOKMEN k Historii jednoho rodu ---- MOJE BODOVÁNÍ k Výzvě Apokalypsa
Můj blog: Fidgety a její simíci ---- Moje FB stránka: FidgetySims
A něco úplně o něčem jiném, než jsou simíci: Háčkovaná a jiná (s)tvoření
Návrat nahoru Goto down
https://fidgetysims.blogspot.com/
Kolikokoli
Stříbrný simík stavitel
Stříbrný simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 420
Join date : 04. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   24/04/18, 08:30 pm

No.. no... ok, možná toho Káju vezmu na milost. Tohle bylo moc hezké Červenám se Láska
Návrat nahoru Goto down
http://simkiim.tumblr.com
Ludmila
Mistr soutěží
Mistr soutěží
avatar

Poèet pøíspìvkù : 594
Join date : 10. 11. 17
Location : poblíž Olomouce

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   24/04/18, 08:56 pm

Už jsem se o Karla pomalu bála, jestli ten souboj zvládne, ale podobně jako ve skutečném životě musela přece jen pomoci ženská Mrkající Naštěstí všechno dobře dopadlo a navíc je v Simím světě opět o holčičku víc *BRAVO*
Návrat nahoru Goto down
Hellohello
Zlatý simík stavitel
Zlatý simík stavitel
avatar

Poèet pøíspìvkù : 491
Join date : 21. 11. 17
Location : Ostrava

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   25/04/18, 07:20 pm

To bylo napínavé! Mám radost, že ten lék Karla vyléčil a že to tak dobře dopadlo. *BRAVO* Těším se, co bude dál
Návrat nahoru Goto down
http://www.modthesims.info/member.php?u=1113201
Lucisab
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 524
Join date : 11. 12. 17

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   25/04/18, 09:37 pm

Hurá Jupííí Jupííí mám velkou radost, že je Karel v pořádku Úsměv už se těším, jak teď bude fungovat s Anjou a Belinkou Úsměv teď už budou opravdová rodina Úsměv jinak gratuluju k holčičce Mrkající

Jenom by mě zajímalo... ten lék skutečně Vlada zabil, nebo jsi mu musela pomoci? Vysmátý
Návrat nahoru Goto down
soarka
Simpařan
Simpařan
avatar

Poèet pøíspìvkù : 217
Join date : 19. 02. 18
Location : Praha

PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   05/05/18, 11:43 pm

Další kapitoly šup šup!!! Jupííí  Přečetla jsem všechny od první z tvého blogu a teď jako víc není? Styď se Fidgety Vysmátý Hrozně chytlavé a parádně nafocené a vůbec super příběh *BRAVO*
Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Historie jednoho rodu   

Návrat nahoru Goto down
 
Historie jednoho rodu
Návrat nahoru 
Strana 4 z 6Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Fórum o The Sims :: The Sims 4 :: Vaše příběhy - TS4-
Přejdi na: